Toxické látky přírodního původu - MO550P18

• Anglický název: Toxic substances of natural origin
• Český název: Toxické látky přírodního původu
• Zajišťuje: Ústav pro životní prostředí (31-550)
• Fakulta: Přírodovědecká fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:3/0, Z+Zk [HT]
• Počet míst: 72
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Poznámka: povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. Ing. Petr Klusoň, Dr., DSc.
• Vyučující: doc. Ing. Petr Klusoň, Dr., DSc.

Anotace

čeština

Poslední úprava: doc. Ing. Petr Klusoň, Dr., DSc. (29.11.2016)

Předmět je zaměřen na seznámení posluchačů s problematikou přírodních toxických látek (nepřesně přírodních
jedů). Z toxikologického hlediska je můžeme rozdělit do dvou skupin. První je tvořena biologicky aktivními
organickými sloučeninami, druhou skupinu tvoří prvky a jejich sloučeniny, které řadíme do oblasti anorganické
chemie. Jedovaté přírodní organické látky se podle svého původu dělí na rostlinné jedy, toxické sloučeniny
mikroskopických hub, houbové toxiny, bakteriální toxiny a živočišné jedy.
Zřejmě nejznámnějším zdrojem přírodních toxických látek jsou vyšší jedovaté rostliny. Bývají charakteristické pro
určitý rostlinný druh, mohou se však vyskytovat i u více rostlinných druhů, někdy také u celého rodu. Další
rozsáhlou skupinu přírodních jedů přinášejí nižší houby, tzv. mikromycety. Mikromycety jsou vícebuněčné
mikroorganismy, které spolu s kvasinkami a kvasinkovitými mikroorganismy tvoří obrovskou skupinu
mikroskopických hub. Podstatnou skupinu producentů toxických přírodních látek tvoří jedovaté vyšší houby,
makromycety, tedy ty, které vytvářejí plodnice obsahující houbové jedy. Další skupinou jsou mikrobiální toxiny. To
jsou látky bílkovinné povahy, jsou antigenní a vyvolávají imunitní odezvu organismu. Zpravidla vznikají jako
metabolity určitých mikroorganismů, především bakterií. Neméně významné jsou jedy živočišné. Určité druhy
zvířat patřící do všech skupin od prvoků až po savce, s výjimkou ptáků, mají schopnost vytvářet toxiny, které jim
umožňují chycení a trávení potravy a obranu proti predátorům. Anorganické jedy přírodního původu jsou
reprezentovány řadou toxických prvků jakými jsou například olovo, rtuť, antimon, kadmiun a jejich sloučeninami.

angličtina

Poslední úprava: RNDr. Jolana Tátosová, Ph.D. (24.10.2019)

The course acquaints students with the issue of natural toxic substances (inaccurately natural poisons). From the toxicological point of view, they can be divided into two groups. The first group consists of biologically active organic compounds, the second group consists of elements and their compounds of inorganic origin. According to their origin, natural toxic organic substances are classified into plant poisons, toxic compounds of microscopic fungi, fungal toxins, bacterial toxins and animal toxins.

Literatura

Poslední úprava: RNDr. Jolana Tátosová, Ph.D. (16.05.2016)

Poznámky z přednášek a tato doporučená literatura

1. Linhart (2014): Toxikologie - Interakce škodlivých látek s živými organismy, jejich mechanismy, projevy a důsledky. Vydavatelství VŠCHT Praha, Praha.

2. E. Hodgson (2004): A Textbook of Modern Toxicology. Third Edition, John Wiley, New Jersey.

3. J. Mann (1996): Jedy ‒ drogy ‒ léky. Academia, Praha.

4. P. Klusoň (2015): Jedová stopa. Academia, Praha.

5. H. Lüllmann, K. Mohr, M. Wehling (2009): Farmakologie a toxikologie. Grada, Praha.

6. O. Riedl, V. Vondráček (1980): Klinická toxikologie. Avicenum, Praha.

7. M. Deyl, K. Hísek (2003): Naše květiny. Academia, Praha.

8. Hofmann (1980): LSD - my problem child. McGraw-Hill, New York.

9. F. Hampl, S. Rádl, J. Paleček (2007): Farmakochemie. Nakl. VŠCHT, Praha.

10. R. G. Wasson, A. Hofmann, C. A. P. Ruck (2008): The Road to Eleusis ‒ Unveiling the Secret of the Mysteries. North Atlantic Books, Berkeley.

11. J. Horák, I. Linhart, P. Klusoň (2007): Toxikologie a ekologie. Vydavatelství VŠCHT Praha, Praha.

12. H. Lüllmann, K. Mohr, L. Hein (2007): Barevný atlas farmakologie. Grada-Avicenum, Praha.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: RNDr. Jolana Tátosová, Ph.D. (16.05.2016)

Předmět je ukončen písemnou a ústní zkouškou, kontrola studia v průběhu semestru je zajištěna dvěma testy. Úspěšnost v testech i v testu zkouškovém musí být vyšší než 60 procent. Úspěšné zvládnutí průběžných testů je podmínkou k udělení zápočtu a pro přihlášení se ke zkoušce. Přednášky nejsou povinné, avšak účast na přednáškách bude sledována. Je zvažováno i zadání krátké semestrální práce, jejímž cílem by bylo především přispět k rozvoji písemného a případně i prezentačního odborného projevu posluchačů PřF UK.

Sylabus

Poslední úprava: doc. Ing. Petr Klusoň, Dr., DSc. (29.11.2016)

1. Základní terminologie používaná v toxikologii, hlavní toxikologické parametry a zjišťování toxicity. Účinky toxické látky, vztah účinku a dávky, osud cizorodé látky v organismu.
2. Jedovaté sloučeniny přírodního původu - rozdělení do skupin, jejich charakteristické i společné vlastnosti. Rostlinné jedy - charakterističtí zástupci producentů rostlinných jedů (tis červený, oměje, bolehlav plamatý).
3. Rostlinné jedy - tropanové alkaloidy, strychnin, alkaloidy máku setého, kyselina šťavelová, kardiotonické glykosidy náprstníků.
4. Rostlinné jedy - neurotoxické složky pelyňku a příběh absintu.
5. Toxiny mikroskopických hub - paličkovice nachová a příběh „černého zrna“, lékařské využití námelových alkaloidů.
6. Toxiny mikroskopických hub - aflatoxiny, ochratoxiny, zearalenony, trichotheceny, další významné mykotoxiny.
* 7. Lékařské využití některých mykotoxinů. Průběžný test.
8. Houbové jedy - charakterističtí producenti těchto jedů (muchomůrky, lysohlávky atd.), projevy otrav (syndromů), možnosti lékařského využití.
8. Bakterie a bakteriální toxiny, charakterističtí zástupci patogenních mikroorganismů.
9. Příklad 450 let dlouhého „boje“ proti Treponema pallidum.
10. Toxičtí živočichové (fanerotoxicita a kryptotoxicita), druhové rozdělení a hlavní zástupci, pasivní a aktivní toxicita, nejvýznamnější skupiny živočišných jedů.
11. Anorganické toxické sloučeniny přírodního původu - anorganické prvky a jejich výskyt v minerálech. Využití toxických přírodních anorganických látek.
12. Anorganické toxické sloučeniny přírodního původu - oxid uhelnatý, oxidy dusíku, amoniak atd.
* 13. Závěrečný test.

Vstupní požadavky

Poslední úprava: RNDr. Jolana Tátosová, Ph.D. (16.05.2016)

Předmět může být navštěvován studenty ze všech přírodovědných oborů PřF UK. Určen je však především posluchačům z chemických, biochemických a biologických oborů, oborů se zaměřením na toxikologii a samozřemě na životní prostředí. Určitá znalost chemie je pro tento předmět výhodná.