Paleoekologie rostlin - MG422P26

• Anglický název: Palaeoecology of plants
• Český název: Paleoekologie rostlin
• Zajišťuje: Ústav geologie a paleontologie (31-420)
• Fakulta: Přírodovědecká fakulta
• Platnost: od 2019
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Poznámka: povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. RNDr. Jiří Kvaček, CSc.
• Vyučující: doc. RNDr. Jiří Kvaček, CSc.

Anotace

Poslední úprava: Ing. Radek Trnka, Ph.D. (09.05.2006)

Paleoekologie rostlin je obor, který studuje ekologické vztahy fosilních rostlin. Jejím základem je ekologie recentních rostlin, tafonomie a morfologie rostlin. Paleoekologie dále úzce souvisí s paleoklimatologií, sedimentologií a geochemií. Paleoekologická metodika se stále velmi rychle vyvíjí. Nalézají se nové nástroje k přesnějším rekonstrukcím paleoprostředí. Studium paleoekologie přináší poznání synekologických a autekologickcýh vzathů rostlin k paleoprostředí v konkrétním čase a místě. Jedním z hlavních cílů paleoekologie rostlin je rekonstrukce fosilních vegetačních jednotek.

Literatura

Poslední úprava: Ing. Radek Trnka, Ph.D. (09.05.2006)

Eder, J. 1992, Palaeovegetational development in Europe, Museum of Natural History, Vienna, 430 pp.

Frelich, L.E. 2002: Forest dynamics and disturbance regimes, Cambridge University Press, 266 pp.

Chytrý, M. et al. 2001: Katalog biotopů České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha. 304 pp.

Hamsley A.R., Poole, I. 2004: The evolution of plant physiology From whole plants to ecosystems, Linnean Society, Elsevier Academic Press, 492 pp.

Hogarth, P.J. 1999: The biology of mangroves, Oxford University Press, 228 pp.

Jones, T.P. a Rowe N.P. 1999: Fossil Plants and Spores (modern techniques). Geological Society, London 396 pp.

Keddy, P.A. Wetland Ecology, Principles and conservation, Cambridge University Press, 611 pp.

Marshall, B, Roberts, J.A. 2000: Leaf development and canopy growth. Sheffield Academic Press, 317 pp.

Moravec, J. a kol. 1994 Fytocenologie. Academia, Praha, 403. pp.

Willis, K.J., McElwain J.C. 2002: The evolution of plants, Oxford University Press, 377 pp.

Sylabus

Poslední úprava: Ing. Radek Trnka, Ph.D. (09.05.2006)

1. Úvod – účel a metody paleoekologie

2. paleoekologická terminologie, abiotické faktory (Světlo, Teplota, Srážky, Substrát), porosty a jejich složky

3. paleoklimatologie, metody paleoklimatologie (Climate leaf analysis multivariate program - CLAMP, Nearest Living Relative – NLR),

4. Metodika rekonstrukcí fosilních ekosystémů - Pro posouzení autekologie jednotlivých složek porostů slouží

– porovnání s nejbližším příbuzným (jen pro třetihory)

– fyziognomické znaky olistění či dřeva (adaptace na prostředí)

– litologické indikátory (charakter okolní horniny – klastické sedimenty, kaustobiolity, evapority)

5. Rekonstrukce fosilních vegetačních jednotek na základě fosilního záznamu. Síťová metoda dokumentace, statistické metody, multivariační analýza.

Cíl: Získat teoretické a praktické základy jak uskutečňovat paleoekologické studium rostlin. Naučit se vnímat fosilní rostliny v kontextu paleoprostředí. Získat přehled o hlavních metodách paleoekologie rostlin.