PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Hodnocení krajiny z hlediska geověd - MDPSGE009
Anglický název: Landscape assesment from the point of view of geosciences
Český název: Hodnocení krajiny z hlediska geověd
Zajišťuje: Centrum dalšího vzdělávání (31-643)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:16/0, Zk [HS]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Další informace: http://web.natur.cuni.cz/ugp/main/staff/kachlik/HodnoceniKrajiny/
https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=882
Garant: doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc.
Vyučující: doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc.
Anotace -
Poslední úprava: doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc. (07.10.2023)
Cílem přednášky je na příkladu území České republiky osvětlit vztahy mezi geologickou stavbou území, jejím socioekonomickým potenciálem a dalšími funkcemi krajiny, včetně aspektů tvorby a ochrany životního prostředí v rámci trvale udržitelného rozvoje. Důraz je kladen zejména na hodnocení jednotlivých regionálních celků z hlediska endogenních rizik, exodynamických procesů (eroze, sesuvy, povodně), hydrogeologického potenciálu, surovinové základny, ochrany půdního fondu a rizik spojených s přirozenými škodlivými elementy v litosféře i antropogenními kontaminanty. Současně jsou na příkladu vzniku a vývoje našeho území zopakovány znalosti s různých geologických disciplin (geologie, petrologie, mineralogie, ložiskové geologie, hydrogeologie) ve vzájemných souvislostech.
Studenti se v rámci kurzu a naučí:
- interpretovat teoretické poznatky z oblasti geologie a převádět je do výuky,
- porozumět na příkladu území ČR vývoji zemské kůry a planety Země v čase a vzájemných souvislostech endogenních a exogenních geologických procesů,
- pochopit vztahy mezi geologickými procesy, vznikem ložisek nerostných surovin, možnostmi jejich využití, dopady těžby a na životní prostředí a společnost,
- pochopit souvislosti mezi geologickou stavbou, exogenními geologickými procesy a ochranou půdního fondu a podzemních vod,
- na základě informací z geologických archivů různého typu kriticky hodnotit vlivy endogenních i exogenních geologických procesů na vývoj života a životní prostředí v minulosti i současnosti,
- orientovat se v hodnocení antropogenních vlivů na životní prostředí a udržitelný rozvoj lidské společnosti
- hodnotit jednotlivé celky geologického území ČR podle různých kritérií,
- využívat regionálně geologických poznatků v terénní mimoškolní výuce.
aminanty.
Cíl předmětu -
Poslední úprava: Bc. Veronika Fialová (14.06.2016)

Cílem přednášky je na příkladě území České republiky osvětlit vztahy mezi geologickou stavbou území, jejím socioekonomickým potenciálem a dalšími funkcemi krajiny, včetně aspektů tvorby a ochrany životního prostředí v rámci trvale udržitelného rozvoje. Důraz bude kladen zejména na hodnocení jednotlivých regionálních celků z hlediska endogenních rizik, exodynamických procesů (eroze, sesuvy, povodně), hydrogeologického potenciálu, surovinové základny, ochrany půdního fondu a rizik spojených s přirozenými škodlivými elementy v litosféře i antropogenními kontaminanty.

Literatura
Poslední úprava: Bc. Veronika Fialová (14.06.2016)

Svoboda, J. a kol. (1966): Regionální geologie Československa. I. Český masiv. I. Krystalinikum. II. Algonkium až kvartér. Praha.

Mísař a kol. (1983): Geologie ČSSR I. Český masiv. SPN Praha.

Kováč et al. (1993): Alpinský vývoj Západních Karpat. - PřF MU Brno.

Mahel, M. et al. (1967): Regionální geologie ČSSR. Díl II. Západní Karpaty. Praha.

Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia Praha.

Dallmeyer R. D., Franke W., Weber K. (1995): Pre-permian geology of Central and Eastern Europe. Springer-Verlag.

Franke W., Haak V., Oncken O., Tanner D. (2000): Orogenic processes: Quantification and Modelling in the Variscan Belt. Geol. Soc. London, Spec. Publ. 179, 459.

Grecula P., Hovorka D., Putiš M. (1997): Geological evolution of the Western Carpathians. Geocomplex Bratislava.

Kukal, Z., Reichman, F. (2000): Horninové prostředí České republiky, jeho stav a ochrana. Český geologický ústav Praha.

Ibrmajer, J., Suk, M. (1989): Geofyzikální obraz ČSSR. Ústřední ústav geologický v Akademii. Nakl. ČSAV. 357p.

Herčík, F., Herrmann, Z., Valečka, J. (2003): Hydrogeology of the Bohemian Cretaceous Basin. - Czech geol. Survey Prague. 91p.

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc. (21.02.2024)

znalosti v rozsahu presentací přednášek poskytovaným studentům s přihlédnutím k doporučené studijní literatuře, ústní zkouška

Sylabus -
Poslední úprava: Bc. Veronika Fialová (14.06.2016)

Geologická stavba území ovlivňuje, kromě exogenních geologických činitelů a v posledních staletích i člověka, do značné míry tvářnost krajiny a způsob jejího využívání lidskou společností. Regionální znalost geologické stavby je základem pro účelné využívání ekonomického potenciálu krajiny, ochrany životního prostředí a např. řízení odpadového hospodářství, procesů rehabilitace krajiny po těžbě a jiné činnosti člověka.
Přednáška stručně seznámí posluchače s hlavními rysy geologické stavby území ČR, základními regionálními jednotkami, jejich litologií, základními petrofyzikálními vlastnostmi důležitými pro např. akumulace podzemních vod, šíření kontaminantů a morfologií.
V návaznosti na to budou jednotlivé celky zhodnoceny dle následujících kriterií:
a) z hlediska endogenních rizik (zemětřesení)
b) exodynamických rizik (sesuvy, skalní řícení, eroze, povodně)
c) půdního a zvětrávacího pokryvu a jeho interakcí s biosférou
d) obsahů toxických prvků v horninovém pozadí, přirozené radioaktivity hornin
e) petrofyzikálních vlastností hornin ve vztahu k proudění podzemních vod a šíření kontaminantů
f) surovinové základny pro rozvoj územně správních celků

Geologické jednotky vystupující na území ČR budou členěny a charakterizovány v následujícím pořadí:
1. Prevariské a variské jednotky ČM (moldanubická oblast, tepelsko-barrandienská oblast, sasko-duryňská oblast, moravsko-slezská oblast) včetně permokarbonských limnických a paralických pánví
2. Jednotky platformního pokryvu ČM (trias, jura, křída, terciér, kvartér)
3. Vnější flyšové Karpaty a Karpatská předhlubeň

Vstupní požadavky -
Poslední úprava: Bc. Veronika Fialová (14.06.2016)

doporučeno absolvování přednášek ze všeobecné geoologie G421P00, G421P0G, základní znalosti z mineralogie, petrologie

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK