|
|
||
Poslední úprava: doc. RNDr. Dana Řezníčková, Ph.D. (12.03.2019)
Obsahové zaměření jednotlivých přednášek a seminářů je následující: Didaktická analýza vybraných fyzickogeografických, environmentálních a regionálních témat (zejména místní region) a příklady jejich výuky. Další metody a techniky výuky zeměpisu: čtení odborných textů s porozuměním, specifika psaní odborných esejů, příklady terénní výuky geografie v městské krajině, simulační hra aj. Příklady činnosti žáků spojených s využíváním školních atlasů, internetu, interaktivních učebnic a tabulí a dalších zdrojů. Integrace mezioborových přístupů do výuky zeměpisu. Kriteriální hodnocení učebnic zeměpisu. Tvorba a hodnocení testů. Typologie zeměpisných otázek a úkolů. Maturitní zkouška ze zeměpisu. Přehodnocení osobní koncepce výuky zeměpisu. |
|
||
Poslední úprava: doc. RNDr. Dana Řezníčková, Ph.D. (12.03.2019)
HUNTEROVÁ, M. (1999): Účinné vyučování v kostce. Portál, Praha. KALHOUS, Z., Obst, O. a kol. (2002): Školní didaktika. Portál, Praha. KÜHNLOVÁ H. (1999): Kapitoly z didaktiky geografie, Nakl. Karolinum, Praha. KÜHNLOVÁ, H. (2007): Život v našem regionu. Příručka učitele pro základní školy a víceletá gymnázia. Nakladatelství Fraus, Plzeň, 74 s. LAMBERT, D., BALDERSTONE, D. (2010): Learning to teach geography in the secondary school. Routledge, London and New York, 455 s. MARADA, M. (2006): Jak na výuku zeměpisu v terénu? Geografické rozhledy, 15, č. 3, s. 2-5. MATĚJČEK, T. (2008): Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání. Životní prostředí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Projekt JPD 3 - Přírodovědná gramotnost, Praha, 48 s. MATĚJČEK, T. (2008): Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: Biodiverzita a její ohrožení. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Projekt JPD 3 - Přírodovědná gramotnost, Praha, 40 s. PASCH M. a kol. (1998): Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Portál, Praha. PETTY, G. (1996): Moderní vyučování. Portál, Praha PIKE, G., SELBY, D. (1994): Globální výchova. Nakl. Grada, Praha. ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2004-2008): Čtení v hodinách zeměpisu (1.-7. díl). Geografické rozhledy, 13-18. roč. ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2007): Model maturitní zkoušky z pohledu geografů (1. díl). Geografické rozhledy, 16, č. 3, s. 19-20. ŘEZNÍČKOVÁ, D. a kol. (2008): Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: Výuka v krajině. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Projekt JPD 3 - Přírodovědná gramotnost, Praha, 184 s. ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2010): Ilustrační maturitní test ze zeměpisu: značka nejvyšší kvality? Geografické rozhledy, 20, č. 2, s. 18-20. SLAVÍK, J. (1999): Hodnocení v současné škole. Portál, Praha.
Dokumenty Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. MŠMT, Praha 2001 Rámcové vzdělávací programy pro základní a gymnaziální vzdělávání, VUP Praha Mezinárodní charta geografického vzdělávání IGU. Katalog požadavků k maturitní zkoušce ze zeměpisu, MŠMT, Praha 2001.
Učebnice zeměpisu včetně pracovních sešitů vydané v Nakladatelství ČGS, Fraus, Moby Dick
Časopisy Geografické rozhledy - poslední čtyři ročníky;
Aktuální články a dokumenty, na které byli studenti upozorněni ve výuce, písemné podklady ze seminářů |
|
||
Poslední úprava: Kamila Řehořová (30.05.2014)
Studium didaktiky geografie II. navazuje na výukový předmět didaktika geografie I. Absolvování či souběžné studium didaktiky geografie II. je podmínkou pro pedagogické praxe ze zeměpisu I. a II. Studium je hodnoceno zápočtem, ukončeno je státní závěrečnou zkouškou.
Cíle předmětu Hlavním cílem didaktiky geografie je přispět k tomu, aby studenti získali způsobilost vyučovat zeměpisu na čtyřletých i osmiletých středních všeobecně vzdělávacích školách. Vyučování zeměpisu vnímáme jako formu výchovy (včetně vzdělávání) a činnost učitele jako vytváření podmínek pro učební aktivity žáků v duchu pedagogického konstruktivismu. Didaktická témata a úkoly z nich vyplývající jsou prezentována a cvičena v širším kontextu geograficko-didakticko-pedagogicko-psychologickém. Tříhodinový blok výuky je koncipován tak, aby studenti měli příležitost procvičovat a osvojit si zejména tyto znalosti a dovednosti: 1. věcně správně používat odborný (didakticko-pedagogicko-geografický) jazyk; 2. koncipovat výukový předmět v kontextu hlavních požadavků strategických a kurikulárních dokumentů, dosaženého geografického poznání, vzdělávacích potřeb žáků určitého věku, národních tradic i podnětů ze zahraničí; 3. znát možné alternativní přístupy k výuce zeměpisu a dokázat použít ty z nich, které jsou adekvátní konkrétním výukovým podmínkám; 4. formulovat klíčové teze (generalizace) a pojmy jednotlivých geografických témat; formulovat operativní cíle, které dokládají určitou míru porozumění a využívání stanovených tezí; formulovat hierarchickou strukturu relevantních výukových cílů, které směřují k celkovému rozvoji osobnosti žáků; 5. aplikovat konstruktivistický model při vlastní výuce vybraného tématu v rámci mikrovyučování; 6. klást relevantní otázky a úkoly různého typu a funkce; při jejich plánování používat revidovanou Bloomovu taxonomii, při zadávání úkolů spojených s využíváním různých typů map, fotografií, grafů, tabulek prokázat geografický způsob uvažování; 7. motivovat k učení se zeměpisu i vzbudit hlubší zájem žáků o geografii; 8. znát rozmanité metody a techniky výuky zeměpisu a jejich podmíněnost s cíli výuky, dokázat je využít v kontextu zvolených výukových cílů a konkrétních podmínek výuky, zvláště pak metody přispívající ke kritickému a tvůrčímu myšlení žáků a k procvičování oborových i obecných dovedností; 9. participovat na výuce mezioborových témat tak, aby byl zřejmý specifický přístup a přínos geografie při poznávání života na Zemi; 10. zvolit relevantní kritéria hodnocení a podle nich posuzovat výkony žáků i vlastní činnosti, proces vyučování/učení, studijní a výukové prostředky a nástroje hodnocení. Provádět pedagogickou reflexi, znát "kvality" různých forem hodnocení a jejich použití dokázat obhájit; 11.znát trendy v geografickém vzdělávání v Česku i v zahraničí, dokázat vysvětlit příčiny i důsledky klíčových problémů geografického vzdělávání v Česku; 12.chtít a umět se svobodně a odpovědně (v roli učitele zeměpisu) rozhodovat v rámci autonomní školy, mít zájem podílet se na odborných diskusích o různých otázkách geografického vzdělávání.
Obsahové zaměření jednotlivých přednášek a seminářů: Didaktická analýza vybraných fyzickogeografických, environmentálních a regionálních témat (zejména místní region) a příklady jejich výuky. Další metody a techniky výuky zeměpisu: čtení odborných textů s porozuměním, specifika psaní odborných esejů, příklady terénní výuky geografie v městské krajině, simulační hra aj. Příklady činnosti žáků spojených s využíváním školních atlasů, internetu, interaktivních učebnic a tabulí a dalších zdrojů. Integrace mezioborových přístupů do výuky zeměpisu. Kriteriální hodnocení učebnic zeměpisu. Tvorba a hodnocení testů. Typologie zeměpisných otázek a úkolů. Maturitní zkouška ze zeměpisu. Přehodnocení osobní koncepce výuky zeměpisu.
Požadavky k zápočtu (letní semestr): Účast na tříhodinových seminářích (75 %), odevzdání portfólia písemných prací podle zadání.
Požadavky ke státní závěrečné zkoušce (viz web KSGRR) |