PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Pedagogické a didaktické aspekty výuky přírodovědných oborů - MC280P26
Anglický název: Pedagogical and didactic aspects of science education
Český název: Pedagogické a didaktické aspekty výuky přírodovědných oborů
Zajišťuje: Katedra učitelství a didaktiky chemie (31-280)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2022
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:ústní
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: 4
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: doc. RNDr. Svatava Janoušková, Ph.D.
Vyučující: doc. RNDr. Svatava Janoušková, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: doc. RNDr. Svatava Janoušková, Ph.D. (07.02.2022)
Předmět pedagogické a didaktické aspekty přírodovědných oborů se proto snaží vhodným způsobem integrovat tyto poznatky a zasazovat je do kontextu přírodovědného vzdělávání. Vychází přitom z nejmodernějších poznatků vědních disciplín, jako jsou neuropedagogika, neuropsychologie, psychodidaktika, genderová studia, environmentální věda a přináší poznatky z oblasti výzkumu v oblasti didaktik přírodovědných oborů, které se zaměřují na širší koncepty, jakými jsou přírodovědná gramotnost, či koncept vědeckého myšlení a uvažování.

Předmět je určen pro ty, kteří mají zájem propojit své stávající poznatky napříč shora uvedenými obory, posílit své učitelské kompetence a naučit se kriticky přemýšlet o současných problémech vzdělávání obecně i vzdělávací politiky. Cílem je připravit budoucí učitele, kteří budou využívat nemodernější poznatky z pedagogiky, psychologie a didaktiky pro efektivní nastavení výuky přírodovědných oborů s ohledem na věk vyučovaných jedinců, jejich vědomostí a dovedností a dalších důležitých charakteristik.

Předmět je organizován jako kombinace přednášky s praktickými ukázkami vybraných konceptů pomocí videonahrávek. V kurzu jsou prezentovány výsledky nejnovějšího vědeckého výzkumu v oblasti výuky přírodovědných předmětů, a také je demonstrován vztah mezi vzdělávací politikou ČR a výukou přírodovědných oborů na školách (např. tvorba kurikula, standardů, vytyčování důležitých kompetencí žáků). Akcent je kladen na zapojení studentů do výuky a to několikerým způsobem (i) diskuzí důležitých témat vztahujících se k probíranému obsahu, (ii) sdílení zkušeností z vlastního vzdělávacího procesu i výukových praxí, (iii) skupinovou činností nad zadanými tématy, (iv) konceptem tzv. převrácené výuky, kdy se studenti seznámí s vybranými koncepty individuálně a ve výuce se následně diskutují nejasnosti a pokročilejší souvislosti Význam této metody roste s přesunem výuky do online prostředí, který lze, alespoň z části, očekávat i po odeznění aktuální situace s pandemií Covid-19. Toto aktivní zapojení do výuky má mít zároveň učební roli, tj. studenti vidí další možné postupy ve výuce, které mohou ve své následné praxi sami využívat, hodnotit jejich přínosy i úskalí.


Předmět je realizován prezenční formou, pokud to není možné, je realizován formou distanční výuky, kdy probíhají rozvrhované lekce online v prostředí Google Meet.



Předmět byl inovován v rámci projektu Podpora pregraduálního vzdělávání budoucích učitelů na UK, registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_068/0016093
Literatura -
Poslední úprava: doc. RNDr. Svatava Janoušková, Ph.D. (15.12.2022)

-            WOLFE, P. (2010). Brain matters: Translating research into classroom practice. Alexandria: ASCD.

-            CERI-OECD (2007). Understanding the brain: The birth of a learning science. Paris: Centre for Educational Research and Innovation – OECD.

-            GOLDBERG, E. (2004). Jak nás mozek civilizuje. Praha: Karolinum.

-            MARŠÁK, J.; JANOUŠKOVÁ, S. (2014). Neuropedagogika-neurověda a pedagogika ve společném úsilí. Pedagogika1/2014, s. 99-116. ISSN: 0031-3815.

-            FALTÝN, J., NĚMČÍKOVÁ, K. & ZELENDOVÁ, E. (eds.) (2010). Gramotnosti ve vzdělávání: příručka pro učitele. Praha: VÚP v Praze.

-            JANOUŠKOVÁ, S.; HUBÁČKOVÁ, L; PUMPR, V.; MARŠÁK, J. (2014). Přírodovědná gramotnost v preprimárním a raném období primárního vzdělávání jako prostředek zvýšení zájmu o studium přírodovědných a technických oborů. Scientia in educatione 5(1), s. 36-49. ISSN:1804-7106.

-            TOMÁŠEK, V A KOL. (2020). Národní zpráva výzkumu TIMSS 2019. Praha: Česká školní inspekce. Dostupné na: http://www.csicr.cz/html/2020/Narodni_zprava_TIMSS_2019/resources/_pdfs_/TIMSS_2019_Narodni_zprava__.pdf

-            OECD (2016). PISA 2015: Assessment and analytical framework. Paris: OECD Publishing.

-            BLAŽEK, R.; PŘÍHODOVÁ, S. (2016). Mezinárodní šetření PISA 2015. Národní zpráva Přírodovědná gramotnost. Praha: Česká školní inspekce. ISBN 978-80-88087-08-3.

-            STRAKOVÁ, J. (2009). Vzdělávací politika a mezinárodní výzkumy výsledků vzdělávání v ČR. Orbis scholae, 3(3), 103–118.

-            SMETÁČKOVÁ, I., Ed. (2007). Gender ve škole. Příručka pro budoucí i současné učitelky a učitele. Dostupné na: https://www.otevrenaspolecnost.cz/knihovna/otevrenka/prosazovani-genderove-rovnosti/gender-ve-skole-ucitele.pdf

-            JANOUŠKOVÁ, S.; MARŠÁK, J. (2011). Hodnocení vzdělávacích výsledků žáků na školní, národní a mezinárodní úrovni pomocí indikátorů. Scientia in educatione (2).

-            JANOUŠKOVÁ, S.; PYSKATÁ RATHOUSKÁ, L.; ŽÁK, V.; STRATILOVÁ URVÁLKOVÁ, E. The Scientific Thinking and Reasoning Framework and its Applicability to Manufacturing and Services Firms in Natural Sciences. Research in Science & Technological Education, 2021.

-            https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/02635143.2021.1928048.

-            MERTIN, V. Management třídy. Jak správně pracovat s třídou. Materiály pro výchovné poradce a metodiky prevence na ZŠ a SŠ, 1.

-          Metodika hodnocení žáků v přírodovědných předmětech [1] https://drive.google.com/file/d/1Qkn1KYkZbcDPbGpF_TYIyRxZogm-ji1J/view?usp=share_link

-          Metodika pro rozvoj didaktických kompetencí studentů v přírodovědných oborech [1]  https://drive.google.com/file/d/1VtrFTDb_N4DN6zp0DheryxI4VYUk_6y9/view?usp=share_link

[1] Publikace vznikla v rámci projektu „Podpora pregraduálního vzdělávání budoucích učitelů na UK“, registrační číslo projektu CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_068/0016093, financovaného prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

 

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: doc. RNDr. Svatava Janoušková, Ph.D. (07.02.2022)

Ke zkoušce bude zpracován tzv. americký esej v rozsahu 2 stran, s principy jehož tvorby a struktury budou studenti seznámeni hned na začátku studia předmětu. Součástí klasifikace bude rovněž prezentace závěrů eseje.

 

Předmět je realizován prezenční formou, pokud to není možné, je realizován formou distanční výuky, kdy probíhají rozvrhované lekce online v prostředí Google Meet.

Sylabus
Poslední úprava: doc. RNDr. Svatava Janoušková, Ph.D. (15.12.2022)


1. Různé způsoby učení se jedince přírodním vědám v průběhu života (od preprimárního vzdělávání po dospělost) a vhodné způsoby výuky přírodovědných oborů.

2. Přírodovědná gramotnost jako obecný přístup k výuce přírodních věd a její vazba na kurikulární dokumenty, resp. rámcové vzdělávací programy.

3. Přínosy různých technik výuky a učení se k rozvoji přírodovědné gramotnosti (přírodovědného vzdělání).

4. Kompetence učitele přírodovědných oborů včetně praktických ukázek způsobů jejich rozvoje.

5. Možnosti realizace různých metod, forem a postupů výuky při realizaci rámcových vzdělávacích programů, resp. školních vzdělávacích programů v oblasti přírodních věd (včetně praktických ukázek).

6. Způsoby hodnocení výuky přírodních věd různými metodami, formami a postupy (analýza dostupných národních a mezinárodních studií).

7. Způsoby hodnocení přírodovědného vzdělávání ve výuce - metody, s akcentem na formativní hodnocení včetně ukázek.

8. Prezentace studentů

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK