Poslední úprava: doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D. (02.09.2021)
Přednáška uvádí studenty do problematiky práce s chemickými informacemi a jejich praktického využití. Zvláště je vhodná jako průprava pro přípravu teoretické části bakalářské nebo diplomové práce a pro její správné sepsání. Cílem přednášky je seznámit s problematikou informací a jejich využití v analytické chemii, a to od studia informací publikovaných v chemických informačních zdrojích, přes jejich efektivní hledání a práci s nimi, až k publikaci vlastních získaných výsledků. Velká pozornost je věnována práci s elektronickými referátovými zdroji (SciFinder, Reaxys, Web of Science, Scopus, aj.) a praktickému provedení rešerší. Probírány jsou i zásady správného vedení laboratorních záznamů, psaní odborných textů a presentace výsledků. Jsou zmíněny systémy hodnocení úspěšnosti prací (impakt faktor, h-index, citovanost) a grantová problematika. Cílem je podat efektivní, praktický návod k využívání informací a vytváření smysluplných informací nových.
Poslední úprava: doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D. (25.09.2020)
The lecture introduces students to the issue of working with chemical information and their practical use. It is especially suitable as training for the preparation of the theoretical part of the bachelor’s or master’s thesis and for the correct writing. The aim of the lecture is to get acquainted with the issue of information and its use in analytical chemistry, from the study of information published in chemical information sources, through their effective search and work with them, to the publication of their own results. Great attention is paid to work with electronic paper sources (SciFinder, Reaxys, Web of Science, Scopus, etc.) and the practical implementation of searches. The principles of proper laboratory record keeping, writing professional texts and presentation of results are also discussed. Systems for evaluating the scientific work (impact factor, h-index, citation rate) and grant issues are mentioned. The aim is to provide effective, practical guidance on the use of information and the creation of meaningful new information.
Literatura -
Poslední úprava: doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D. (09.04.2022)
Meško D., Katuščák D. et al.: Akademická příručka. Martin, Osveta 2006.
Šesták Z.: Jak psát a přednášet o vědě. Praha, Academia 1999.
b) literatura v angličtině
Alley M.: The Craft of Scientific Writing. 4nd Ed. New York, Springer 2018.
Carter M.: Designing Science Presentations. A Visual Guide to Figures, Papers, Slides, Posters, and More. Amsterdam, Elsevier 2013.
A Guide to the Scientific Career. Virtues, Communication, Research, and Academic Writing. M. M. Shoja et al. (eds.). Wiley 2020.
Handbook of Chemoinformatics. 4 vol. J. Gasteiger (Ed.) Wiley 2003.
Körner A.M.: Guide to Publishing a Scientific Paper. London, Routledge 2008.
Kovac J.: The Ethical Chemist. Professionalism and Ethics in Science. 2nd Ed. Oxford, Oxford University Press 2018.
Rowe N.: Academic & Scientific Poster Presentation. A Modern Comprehensive Guide. Cham, Springer 2017.
The ACS Style Guide. Effective Communication of Scientific Information. A. M. Coghill, L. R. Garson (eds.). 3rd Ed. Washington, American Chemical Society 2006.
Poslední úprava: doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D. (27.11.2020)
Alley M.: The Craft of Scientific Writing. 4nd Ed. New York, Springer 2018.
Carter M.: Designing Science Presentations. A Visual Guide to Figures, Papers, Slides, Posters, and More. Amsterdam, Elsevier 2013.
A Guide to the Scientific Career. Virtues, Communication, Research, and Academic Writing. M. M. Shoja et al. (eds.). Wiley 2020.
Handbook of Chemoinformatics. 4 vol. J. Gasteiger (Ed.) Wiley 2003.Körner A.M.: Guide to Publishing a Scientific Paper. London, Routledge 2008.
Kovac J.: The Ethical Chemist. Professionalism and Ethics in Science. 2nd Ed. Oxford, Oxford University Press 2018.
Rowe N.: Academic & Scientific Poster Presentation. A Modern Comprehensive Guide. Cham, Springer 2017.
The ACS Style Guide. Effective Communication of Scientific Information. A. M. Coghill, L. R. Garson (eds.). 3rd Ed. Washington, American Chemical Society 2006.
Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D. (06.11.2023)
Ke kontrole studia je požadováno:
Sepsání krátkého článku: Ke zvoleným klíčovým slovům nalézt alespoň tři články v angličtině a zpracovat je formou článku (minimální rozsah dvě normostrany, tj. 3600 znaků včetně mezer). Součástí musí být předvedení důležitých informací a kritické porovnání dat. Text musí být doplněn citacemi (v plném tvaru), přihlíží se i k jeho formální úpravě. Práce se odevzdává nejpozději čtyři dny před zvoleným zkouškovým termínem prostřednictvím systému Turnitin. ID kurzu: 41366665. registrační klíč: MC230P22
Ústní zkouška: zkouší se vše, co bylo odpřednášeno. Zkouška sestává z diskuze nad sepsaným článkem a následovaného zkouškou z hledání chemických informací. Ke zkoušce je třeba se přihlásit prostřednitvím SIS.
Studenti patřící mezi studenty se speciálními potřebami, kteří požadují navýšení času na zkoušku si musí tento termín domluvit se zkoušejícím nejméně 10 dní předem, jinak nebude na jejich požadavek brán zřetel.
Poslední úprava: doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D. (25.09.2020)
To check the studies it is required: a) fulfillment of continuously assigned tasks from chemoinformatics (by the date of the examination at the latest); b) writing a short article: to find at least three articles in English for selected keywords and to process them in the form of an article (min. 2700 characters), which will include the presentation of important information and a critical data comparison; c) oral examination.
Sylabus -
Poslední úprava: doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D. (25.09.2020)
1. Úvod. Informace a jejich výměna v chemii. Historie využití informací v chemii. Druhy a formy chemických informačních zdrojů. Kódování informací.
2. Primární chemické informační zdroje (časopisy, patenty, normy, zákony, lékopis).
3. Sekundární chemické informační zdroje (monografie a kompendia, tabulky, atlasy a sbírky, elektronické databáze).
4. Bibliografický popis dokumentů.
5. Referátové chemické informační zdroje. Referátové časopisy (Chemical Abstracts). Referátová kompendia (Beilstein, Gmelin). Elektronické referátové zdroje (SciFinder, Reaxys, Web of Science, Scopus, Pubmed, aj.).
6. Práce s informačními zdroji. Rešerše. Odborné knihovny. Získávání primárních dokumentů. Osobní dokumentace.
7. Tvorba a presentace nových informací. Obecné poznámky ke zpracování výsledků výzkumu. Pracovní záznamy, laboratorní deníky. Diplomové a disertační práce. Přednášky. Odborné konference. Publikace výsledků v odborném tisku. Hodnocení publikovaných informací (citovanost, impact faktor). Financování vlastního výzkumu (granty).
Poslední úprava: doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D. (25.09.2020)
1. Introduction. Information and their circulation in chemistry. History of chemical information. Types and forms of sources of chemical information. Encoding of information.
2. Primary sources of chemical information (journals, patents, standards, laws, pharmacopoeias).
3. Secondary sources of chemical information (monographs and treatises, tables, atlases and collections, electronic databases).
4. Bibliographic description of documents.
5. Reference sources of chemical information. Reference journals (Chemical Abstracts). Reference handbooks (Beilstein, Gmelin). Electronic reference databases (SciFinder, Reaxys, Web of Science, Scopus, Pubmed, etc.).
6. Work with sources of chemical information. Recherche. Chemical libraries. Retrieval of primary documents. Personal documentation.
7. Creation and presentation of new information. General notes on treatment of research results. Laboratory records. Masters and doctoral thesis. Lectures. Conferences. Publication in journals. Evaluation of published information (cite number, impact factor). Financial support of research - grants.
