PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Molekulární biologie rakoviny - MB150P89
Anglický název: Molecular Biology of Cancer
Český název: Molekulární biologie rakoviny
Zajišťuje: Katedra buněčné biologie (31-151)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2023 do 2023
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:ústní
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Další informace: http://V době protiepidemických opatření probíhá výuka online prostřednictvím platformy ZOOM v době uvedené v rozvrhu.
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: RNDr. Vladimír Kořínek, CSc.
Vyučující: RNDr. Vladimír Kořínek, CSc.
Ing. Lucie Láníková, Ph.D.
Anotace
Poslední úprava: RNDr. Nataša Šebková, Ph.D. (07.10.2020)
Přednáška je zaměřená na molekulární a buněčnou biologii zdravé a nádorové tkáně a na molekulární mechanismy vzniku a postupu rakovinných onemocnění. Kurs, který je určen převážně pro studenty magisterského studia se skládá z celkem 12 základních přednášek na témata uvedená v sylabu.

V době protiepidemických opatření probíhá výuka online prostřednictvím komunikační platformy ZOOM v době uvedené v rozvrhu.
Literatura
Poslední úprava: RNDr. Vladimír Kořínek, CSc. (03.04.2024)

Robert A. Weinberg - The Biology of Cancer (Garland Science: první vydání 2007, druhé vydání rok 2014; třetí vydání z roku 2023 vyšlo v nakladatelství Norton); Klener Pavel, Klener Pavel jr. - Nová protinádorová léčiva a léčebné strategie v onkologii (Grada, 2010); vlastní přednášky (pdf formát)

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: RNDr. Vladimír Kořínek, CSc. (03.04.2024)

Zkouška probíhá pouze písemně. Test obsahuje 25 otázek hodnocených maximálně dvěma body. Maximální počet bodů je 50. Hodnocení: výborně: 43 až 50 bodů; velmi dobře: 34 až 42 bodů (včetně); dobře: 25 až 33 bodů (včetně). Maximální čas pro vypracování testu je 90 minut.

Sylabus
Poslední úprava: RNDr. Vladimír Kořínek, CSc. (06.06.2019)

1. Základní vlastnosti nádorové tkáně 

Obsahuje základní pojmy (co je nádor, metastáza, progrese nádoru); základní dělení a klasifikace nádorů a krevních neoplázií; epidemiologická data o rakovině.

2. Rakovina jako evoluční proces; sekvenování genomu nádorových buněk; nestabilita genomu nádorových buněk

Současný pohled na vznik nádorového bujení; metody, které umožňují studovat genetické základy rakoviny (moderní sekvenační a čipové techniky); typy nestability genomu a genetických změn v nádorových buňkách.

3. Poškození a opravy DNA

Koncepce vniku rakoviny – změny v buňkách vzniklé působením exogenních látek; karcinogeny a nádorové promotory; dělení karcinogenů a mechanismus jejich působení; xenobiotika a jejich zpracování buňkou (metabolická aktivace karcinogenů); přehled opravných mechanismů eliminujících poškození DNA.

4. Buněčný cyklus; nádorový supresor pRB

Stručný přehled molekulárních mechanismů regulujících buněčný cyklus; úloha fosforylace, ubiquitinilace a degradace proteinů; objev proteinu pRB, Knudsonova teorie nádorového supresoru.

5. Buněčná odpověď na poškození DNA; nádorové supresory BRCA1, BRCA2 a p53; buněčná senescence

Stručný popis odpovědi buňky na poškození DNA (anglicky DNA Damage Response, DDR); lidské syndromy spojené s nefunkční DDR; buněčná role nádorových supresorů BRCA1/2, p53; molekulární a buněčné charakteristiky senescentních buněk; teloméry.

6. Rakovina jako infekční onemocnění

Onkogenní retroviry a viry; základní přehled (nejen virových) onkogenů; zvláštní typy infekčních nádorů (příklady nádorů vznikajících přenosem nádorových buněk); Burkittův lymfosarkom; v úvodu přednášky uvedena informace o kontrole správného průběhu mitózy (anglicky Spindle Assembly Checkpoint, SAC).

 7. Kmenové buňky - buněčný základ nádorů

Principy buněčné výstavby tkání; základní přehled kmenových buněk – embryonální kmenové buňky (charakteristiky a různé způsoby jejich získávání), kmenové buňky přítomné v plodové vodě, metody přeprogramování, transdiferenciace a dediferenciace buněk.

8. Izolace a značení kmenových buněk v dospělých tkáních; nádorové kmenové buňky

Krevní kmenové buňky, kmenové buňky epitelu střeva, kmenové buňky přítomné v mozku; použití geneticky modifikovaných myší (metody transgeneze, tzv. knockout a knockin); příklady identifikace kmenových buněk v pevných tkáních (mléčná žláza, střevo); nádorové kmenové buňky - vysvětlení pojmů, metody studia a příklady identifikace u různých typů nádorů.

9. Onkogeny Myc, MLL a PML-RAR; onkogenní signalizace EGF a FGF

Způsoby aberantní aktivace onkogenů v nádorech; mechanismy působení onkogenů Myc, MLL a PML-RAR; základní informace o signalizačních mechanismech spouštěných receptory s kinázovou aktivitou; různé typy signálních drah aktivovaných signalizací EGF a FGF; onkogeny ERBB2/HER2, RAS, RAF a PI3K; nádorové supresory NF1 a PTEN; /FGF, integriny a ECM (velmi stručné). 

10. Onkogenní signalizace  Wnt, Notch, Hedgehog a mTOR; signalizace zprostředkovaná integriny

Heterotypická interakce v tkáních; základní principy fungování v názvu uvedených signalizací, aktivace těchto signalizací v nádorech. "Onkomyši" - důležitý experimentální model nádorové biologii.

11. Imunita, zánět a růst nádoru

Historický pohled na úlohu imunity při potlačení vzniku a růstu nádorů; typy imunitních buněk přítomných v nádorech a jejich funkce; signalizace TGF-beta/BMP, NF-kapa B, TNF a Jak/STAT; epiteliálně-mezenchymální tranzice (EMT); růst nádoru - reakce nádorových buněk na hypoxii; vznik a charakteristika krevního zásobení nádoru.

12. Metastázy a terapie rakoviny

Warburgův efekt, kináza mTOR; teorie vzniku sekundárních nádorů a šíření nádorových buněk v organismu; diagnostika a léčba nádorů (chemoterapie, léčebné protilátky, tzv. malé molekuly, imunoterapie); pravidla klinického testování protinádorových léčiv (popis fází klinického testování); vznik rezistence proti léčbě.

 

 

Požadavky k zápisu
Poslední úprava: RNDr. Vladimír Kořínek, CSc. (29.05.2019)

Ukončené bakalářské studium.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK