|
|
|
||
|
Poslední úprava: prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D. (23.02.2009)
Je žádoucí předem absolvovat buď přednášku z Anatomie a morfologie rostlin nebo přednášky z Anatomie rostlin a Morfologie rostlin. |
|
||
|
Poslední úprava: prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D. (13.10.2011)
Pavlová L.: Fyziologie rostlin. - Karolinum, Praha 2005. Luštinec J., Žárský V.: Úvod do fyziologie vyšších rostlin. - Karolinum, Praha, 2003. Taiz L., Zeiger E.: Plant Physiology. - Sinauer Associates, Inc., Sunderland, Massachusetts 2006, 4th edition. Salisbury F.B., Ross C.W.: Plant Physiology. - Waldsworth Inc., California, 1992.
Doporučená literatura: Procházka S. a kol.: Fyziologie rostlin. - Academia, Praha, 1998. Masarovičová E., Repčák M. a kol.: Fyziológia rastlín. - Univerzita Komenského Bratislava, 2002.) Buchanan B.B., Gruissem W., Jones R.L.: Biochemistry and Molecular Biology of Plants. - Am. Soc. Plant Physiol., Rockville, Maryland 2001. Mohr H., Schopfer P.: Plant Physiology. - Springer, Berlin, 1995. |
|
||
|
Poslední úprava: prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D. (12.11.2011)
Způsob klasifikace kurzu: B130P14 Známka za absolvování kurzu Fyziologie rostlin B130P14 pro odbornou biologii se skládá z několika součástí: 1. Semestrální test po první části kurzu, tj. na přednášce v priblizne polovině semestru. Nutnou podmínkou pro připuštění ke zkoušce je složit semestrální test nad stanovený limit 54% (pak odpovídá klasifikaci dobře). Za semestrální test je možno obdržet maximálně 100 procent. Klasifikace semestrálního testu: Test v semestru je ve formě 25 otázek a zaškrtávání 1 správné ze 4 odpovědí. Každá otázka odpovídá 4 bodům - maximálně je tedy možné získat 100 bodů. Semestrálním testem je možné získat bonus pro zkouškový test: 100-85: +8 bodů pro zkouškový test; 84-70: +4 body pro zkouškový test; 69-55: +0 bodů pro zkouškový test; méně než 54%: nutno psát test znovu.
2. Zkouškový test: ve zkušebním termínu. Zkouškový test Zkouškový test je pouze formou otázek (celkem 25 po 4 bodech) a je třeba vypsat odpověď, či nakreslít schéma, požadovaný graf (není nabízena odpověď). K celkovému počtu bodů získaných při závěrečném testu (maximálně 100 bodů) se připočítávají body získané za semestrální test v rozsahu 0-8% dle výsledků ze semestrálního testu. Výborně: 100-85; Velmi dobře: 84-70; Dobře: 69-55.
|
|
||
|
Poslední úprava: prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D. (13.10.2011)
1.Přednáška: Formování a struktura předmětu biologie rostlin, Buněčné základy specifik životní strategie rostlinného organizmu.
Definice oboru, předmět studia, metody. Teoretický i aplikační účel biologie rostlin. Filosofie udržitelného rozvoje i rostlin pro budoucnost. Globální problémy a vklad experimentální biologie rostlin: význam fotosyntézy, GMO pro zemědělství; Formování oboru "fyziologie rostlin" v kontextu rozvoje přírodních věd - Hook, Sachs, Liebig, Haberlandt, Němec. Buněčná teorie (Schleiden, Schwann, Sachs) v teorii a praxi. Principy regenerace rostlin in vitro. Specifické struktury a funkce buňky rostlinné: Plastidy, struktura a funkce. Endosymbiotický původ, Buněčná stěna - vznik, struktura, funkce mechanická, ochranná, signální. Vakuom.
2. Přednáška: Fotosyntéza I.
Obecný význam fotosyntézy pro život na zemi. Světlo jako elektromagnetické záření - fyzikální zákony. Evoluce fotosyntézy, fotosyntetické struktury, původ plastidů. Fotosyntetické pigmenty, absorpce fotonu a přenos energie. Elektrontransportní řetězec -proteinové komplexy na thylakoidní membráně. Cyklický a necyklický přenos elektronů. Calvinův cyklus, regulace aktivity enzymu Rubisco, fotorespirace. C4 a CAM fotosyntéza, princip, ekofyziologické aspekty. Fotosyntéza v porostu, fotoinhibice.
3.Přednáška: Fotosyntéza II. Dýchání
Fotosyntéza: Faktory ovlivňující rychlost fotosyntézy. Transport a distribuce asimilátů, mechanizmus transportu. Principy měření rychlosti hrubé a čisté fotosyntézy. Dýchání: Energetický metabolismus rostlin: fotosyntéza a dýchání, Význam dýchání pro rostliny, Stavba mitochondrií, Základní procesy respirace: glykolýza, Krebsův cyklus, oxidativní fosforylace, Dýchání rezistentní ke kyanidu, princip a význam, Faktory ovlivňující rychlost dýchání. Vztah mezi fotosyntézou a dýcháním, interakce chloroplastů a mitochondrií Složky dýchání (udržovací, růstová, …)
4. Přednáška: Vodní provoz
Funkce vody v rostlinách, adaptace pro život na souši. Fyzikální vlastnosti vody významné pro život rostlin. Obsah vody v rostlinách, transpirační koeficient. Příjem vody kořeny, symplast a apoplast, endodermis, akvaporiny. Význam koheze a adheze při transportu vody v rostlině. Výdej vody; transpirace jako difúze vodní páry, gutace. Stavba a funkce průduchů, faktory ovlivňující otevřenost průduchů. Vodní potenciál a jeho složky (osmotický, tlakový, gravitační a matriční). Rostliny homoiohydrické a poikilohydrické, ekofyziologické adaptace.
5. přednáška: Signalizace u rostlin I
Genová exprese a přenos signálu - základní pojmy a specifika rostlin. Typy signálu - externí, interní, biotické, abiotické. Úrovně komunikace v rostlinném těle. Přehled signálních drah u rostlin - receptory, receptorové kinázy, fosfolipidový signální systém, MAP kinázové kaskády, řízená proteolýza transkripčních faktorů. Neurobiologie" rostlin. Fytohormony - definice, porovnání s hormony živočišnými. Auxiny - historie objevu, chemická struktura, biosyntéza, metabolismus, mechanismus účinku, transport v rostlině, hlavní fyziologické účinky, apikální dominance, tropické odpovědi. Cytokininy - historie objevu, chemická struktura, biosyntéza, metabolismus, mechanismus účinku, hlavní fyziologické účinky, buněčné dělení, apikální dominance. Gibereliny - historie objevu, chemická struktura, biosyntéza, metabolismus, mechanismus účinku, hlavní fyziologické účinky, klíčení. Abscisová kyselina - historie objevu, chemická struktura, biosyntéza, metabolismus, mechanismus účinku, hlavní fyziologické účinky, dormance. Etylén - historie objevu, chemická struktura, biosyntéza, metabolismus, mechanismus účinku, hlavní fyziologické účinky, trojná odpověď. Brasinosteroidy - historie objevu, chemická struktura, biosyntéza, metabolismus, mechanismus účinku, hlavní fyziologické účinky.Kyselina salicylová, kyselina jasmínová - odpověď na patogeny. Další látky s růstově regulační funkcí - polyaminy, proteinové hormony, fenolické látky, karotenoidy. Interakce hormonálních signálů - auxiny-cytokininy při organogenezi, gibereliny-kyselina abscisová při dormanci a klíčení, úrovně interakce signálních kaskád spouštěných fytohormony
6. přednáška: Buněčné základy růstu a morfogeneze rostlin. Pohyby rostlin, rytmicita
Definice pojmů - růst, vývoj, morfogeneze, diferenciace, dediferenciace, totipotence. Mechanismy růstu buněk a rostlin - dělivý a elongační růst, typy elongačního růstu, polarita buněk a orgánů a mechanismy jejího navození a udržování. Buněčný cyklus - regulační faktory a mechanizmy, fáze cyklu, kontrolní body. Pohyby rostlin - fyzikální pohyby, vitální pohyby. Mechanismy, výkonné struktury, regulace. Rytmicita u rostlin - klasifikace rytmů, mechanismy regulace.
7. Přednáška: Rostlinné biotechnologie, využití transgenních rostlin v základním výzkumu a v zemědělství Rostlinné biotechnologie: Metodologie klasického šlechtění rostlin, mutageneze, marker-assisted breeding. Principy přípravy geneticky modifikovaných rostlin. Somatická embryogeneze a organogeneze in vitro. Metody transformace rostlinných buněk. Využití transgenních rostlin ve výzkumu, inserční mutageneze, modulace exprese genů, fúze s reportérovými geny. Praktické využití transgenních rostlin; příklady, zhodnocení možných rizik.
8. Přednáška: Vývojová biologie I:
embryogeneze, vegetativní fáze vývojeŽivotní strategie rostlin - usedlý způsob života, kontinuální diferenciace, absence kmenových buněk a poziční určení buněčného osudu, totipotence rostlinných buněk, buněčná stěna. Iniciace a regulace vývojových drah - genová exprese a její regulace, organizace DNA, transkripce, posttranskripční úrovně regulace genové exprese. Embryogeneze:Formování embrya po oplození (partenogeneze, apomixie, a další méně časté způsoby vzniku embryí), polarizace embrya, diferenciace a zakládání orgánů. Vegetativní fáze vývoje. Buněčné dělení a "pattern formation" - meristémy a jejich úloha ve vývoji rostlinného těla, zakládání a vývoj, vývoj kořene. Fotomorfogeneze - fytochrom a regulace červeným světlem (klíčení semen, informace o okolním porostu, délka dne a přechod do generativní fáze vývoje), fotofyziologie regulace růstu a vývoje modrým světlem (aktivita průduchů, stimulace asymetrického růstu), růstové regulátory .
9. Přednáška: Minerální výživa rostlin
Minerální výživa rostlin: vymezení pojmu. Historické milníky: A. Thaer, J. Liebig,. J. Sachs, V. Mitscherlich. Kriteria nezbytnosti prvků pro rostliny. Obsah prvků v rostlinách, zákon minima. Transportní mechanismy příjmu živin, aktivní a pasivní přenos přes membránu. Příjem, transport a utilizace iontů: dusík - redukce nitrátů, asimilace atmosférického N2), přeměny N sloučenin v půdě, jejich příjem a asimilace v rostlině. Půda a její složení, Funkce jednotlivých prvků v rostlinách, symptomy deficitu živin. Globální cykly minerálních živin C, N, P antropogenní vlivy na ně.
10. Přednáška: Vývojová biologie II:
Generativní fáze vývoje. Rozmnožování rostlin Generativní fáze vývoje. Rozmnožování rostlin. Květní meristémy a květní orgány - apikální meristém, květní meristémy, květní orgány, regulace iniciace a tvorby květních orgánů (geny meristémové identity, katastrální geny, geny identity květních orgánů, ABC(DE…) model identity květních orgánů). Signály květní indukce - fotoperiodismus (cirkadiální rytmicita, role fytochromů a kryptochromů, regulace květní indukce světlem), vernalizace, chemické signály květní indukce (důkazy existence chemického přenosného signálu květní indukce, chemická podstata florigenu, role fytohormonů, multifaktoriální indukce kvetení). Regulace pohlavního rozmnožování - makrosporogeneze a makrogametogeneze, mikrosporogeneze a mikrogametogeneze, pylová embryogeneze, regulace procesů sporogeneze a gametogeneze na úrovni exprese genů, PCD a její úloha při vývoji reprodukčních orgánů, opylení, pylová inkompatibilita a cytoplasmatická samčí sterilita, oplození. Tvorba a růst plodů, vznik semen po oplození, vznik semen bez oplození, založení, růst a zrání plodů, klíčení semen. Nepohlavní rozmnožování. Dormance, senescence a programovaná buněčná smrt. Dormance - definice a význam, dormance pupenů, dormance semen. Stárnutí, programovaná buněčná smrt, úloha PCD ve specifických situacích vývoje a růstu rostliny).
11. Přednáška: Rostlina a stres.
Stresová biologie rostlin: Definice základních pojmů - stresor, stres, adaptace, aklimace , avoidance. Obecná strategie živých organizmů v reakci na stresové faktory prostředí . Strategie života rostlin - reakce na stres, stresové proteiny. Stres: induktor fenomenů senescence a (programované) buněčné smrti. Skupiny abiotických a biotických stresorů a stresových reakcí. Reakce rostlin na jednotlivé abiotické stresory. Reakce rostlin na jednotlivé biotické stresory. Těžké kovy (příjem, stres).
12. Přednáška: Rostlina v systémech, soužití s dalšími organismy.
Biologie ekosystémů zahrnujících vegetaci (rostliny) Rostliny - hierarchické úrovně zkoumání rostlin: vztah rostlin k dalším biotickým složkám ekosystému (- patogen- parazit - saprofyt, heterotrofní výživa, symbióza). Symbiózy: fixace vzdušného dusíku, mechanismy, různé typy soužití s diazotrofními organismy - nodulující symbiózy, nenodulující symbiózy (sinice), asociace s bakteriemi. Mykorhiza - přijem živin (důraz na P) význam pro zemědělství. Rostliny jako součást ekosystémů - služby ekosystémů, přírodní ekosystémy, zemědělské ekosystémy . Vliv vegetace na klima planety : evapotranspirace, energetické toky v krajině, koncentrace atmosférického CO2. |