Příroda a člověk v holocénu - MB120P11

• Anglický název: Holocene Palaeoecology
• Český název: Příroda a člověk v holocénu
• Zajišťuje: Katedra botaniky (31-120)
• Fakulta: Přírodovědecká fakulta
• Platnost: od 2020
• Semestr: letní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Poznámka: povolen pro zápis po webu; předmět má cyklickou výuku
• Garant: doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D.

Anotace

čeština

Poslední úprava: doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D. (17.01.2018)

Přednáška si klade za cíl představit základní fenomény (biologické, geologické, klimatické, kulturní) typické pro období mladších čtvrtohor a zejména pro jeho nejmladší části - holocén (posledních cca 11 500 let). Kurz je rozdělen do částí vztahujících se k (i) metodickým principům oboru, (ii) časové posloupnosti důležitých procesů, (iii) vlivu holocenní minulosti na současnou přírodu. Důraz je kladen na interakci přírodního dění a lidské kultury v průběhu procesu utváření současných ekosystémů.

angličtina

Poslední úprava: doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D. (06.02.2015)

Please note, the lectures are given in Czech language only. The lecture's content is to describe basic phenomena and mechanisms, which had predominated during present interglacial - the Holocene. The concept is divided into three parts referring to (i) the principles of the subject's study, (ii) time- and (iii) phenomenological chronology of individual processes during the period of interest. We put an emphasis on both mechanisms of environmental development and the role of human in a final ecosystem's forming.

Literatura

Poslední úprava: doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D. (17.01.2018)

Základní čtení:

Pokorný P. (2011): Neklidné časy. Dokořán, Praha.
Sádlo J., Pokorný P., Hájek P., Dreslerová D., Cílek V. (2008): Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. 3. upravené vydání. Malá Skála, Praha.
Ložek V. (2007): Zrcadlo minulosti. Česká a slovenská krajina v kvartéru. Dokořán, Praha.
Ložek V. (2011): Po stopách pravěkých dějů. Dokořán, Praha.

Roberts N. (2014): The Holocene. An environmental history. Third edition. Willey, Blackwell.

Poznámka k práci s literaturou: Zahraniční literatury je mnoho a často bude citována (zájemcům o hlubší vhled do specielní problematiky příslušnou literaturu doporučím a také poskytnu). Ke všeobecnému vhledu do probírané látky jsou doporučeny především tituly domácí produkce pro jejich snadnou dostupnost, plus nejdůležitější zahraniční učebnice (N. Roberts). Číst můžete cokoliv z výše uvedeného, alespoň jednu z knih však důkladně (dle Vašeho vlastního výběru).

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D. (17.01.2018)

Zápočet: Za účast na přednáškách a exkurzi (exkurze proběhne na konci semestru).
Zkouška bude fornou ústního pohovoru. Testovány budou výhradně znalosti získané při přednáškách. Vypsány budou tři termíny.

Sylabus

Poslední úprava: doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D. (17.01.2018)

(1) Kvartérní perspektiva.

Milankovićovy cykly, zalednění, různé příčiny klimatických změn, historie hlavních biomů v kvartéru, Iversenův cyklus, areálová dynamika a stabilita společenstev organismů, závěr posledního glaciálu ve střední Evropě, holocén jako současný interglaciál.

 

(2) Zkoumání holocénu - mezioborové detektívní dobrodružství.

Jak je to staré? (chronologie), půdy a sedimenty, fosilní záznam organismů a společenstev, historická fylogeografie, pylová analýza, archeologický výzkum a archeologický záznam, rekonstrukce klimatu.

 

(3) les jako ústřední organizační princip.

Glaciální refugia holocenní lesní bioty, vztah lesa a bezlesí, imigrace dřevin a změny ve složení stromového patra, požárová dynamika, odlesňování.

 

(4) Antropocén a dlouhá cesta k němu.

Out of Africa, vybití megafauny?, šíření zemědělství a důležité inovace, velká středověká změna, průmyslová revoluce, "velké zrychlení".

 

(5) Příklad výzkumu v konkrétní krajině 1: Třeboňsko.

Permafrost a termokras, jezerní krajina, klimatický záznam z jezerních sedimentů, svět lovců-sběračů, zánik jezer a co přišlo po nich.

 

(6) Příklad výzkumu v konkrétní krajině 2: české pískovcové "souostroví".

Jedinečná sonda do vrcholého glaciálu, neanalogická příroda na přechodu pleistocénu a holocénu, záznamy v převisech a mokřadech, "lužická katastrofa" a složitá provázanoch jejich příčin a následků, vznik moderních ekosystémů.

 

(7) Příklad výzkumu v konkrétní krajině 3: hradiště Vladař.

Archeologie trochu jinak, pravěké město?, dynamika kolonizované a opuštěné krajiny, archeobotanika.

 

(8) Celodenní terénní exkurze do Českého ráje (celkem 18 km). Hradiště Mužský, převis Velký Mamuťák, mokřad ve Vlčím dole.