Forenzní antropologie - MB110P20

• Anglický název: Forensic Anthropology
• Český název: Forenzní antropologie
• Zajišťuje: Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
• Fakulta: Přírodovědecká fakulta
• Platnost: od 2017
• Semestr: letní
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/1, Z+Zk [HT]
• Počet míst: neomezen
• Minimální obsazenost: 5
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Poznámka: povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. RNDr. Jana Velemínská, Ph.D.
• Vyučující: prof. RNDr. Jaroslav Brůžek, CSc., Ph.D.; Mgr. Anežka Pilmann Kotěrová, Ph.D.; prof. RNDr. Jana Velemínská, Ph.D.; Mgr. Pavla Zedníková Malá, Ph.D.

Anotace

čeština

Poslední úprava: Mgr. Anežka Pilmann Kotěrová, Ph.D. (26.01.2018)

Cílem přednášek a cvičení je podat základní informace o forenzní antropologii a prakticky procvičit některé metody, kterých v praxi užívá. Forenzní antropologie tradičně představuje aplikace biologické antropologie v oblasti stále se diferencujících forenzních věd s cílem odpovědět na otázky, které souvisí s řešením kriminalistických, soudně-lékařských a ve svém důsledku i právních otázek. Forenzní antropologie tak přispívá k identifikaci jak živých, tak zemřelých lidí, od různého stupně dekompozice až ke kostře či jejím zbytkům. Hlavním úkolem je odhadnout biologický profil jedince - tedy určit s potřebnou mírou spolehlivosti údaje "silné čtyřky": věk, pohlaví, tělesnou výšku a populační afinitu jedince s ohledem na populační specificitu, determinovanou variabilitou a sekulárním trendem. Současnost přináší možnosti získání referenčních dat současných populací pomocí nástrojů geometrické morfometrie a lékařské zobrazovací techniky (RTG, CT, MRI a povrchové skenery). Dnešní metody se opírají o výsledky různých klasifikačních technik a využívají softwarové produkty či webové rozhraní a je cílem předmětu studenty seznámit s některými z nich a rovněž je prakticky procvičit. Dalším úkolem je přispět k určení doby, která uplynula od smrtí, případně zjistit patologické projevy, ale též projevy fyzické aktivity během života i známky násilí, které mohly vést k úmrtí. S těmito úkoly souvisí i pozitivní identifikace jedince podle lebky. Zvláštním úkolem forenzní antropologie může být určení věku živých lidí s ohledem na jejich právní odpovědnost. Za specifické úkoly forenzní antropologie v národním kontextu považujeme trichologii, jejímž úkolem je zjistit původ a charakteristiky zvířecích chlupů a lidských vlasů. Znalost legislativy je rovněž důležitá.

angličtina

Poslední úprava: VACKOVA (25.04.2002)

Forensic Anthropology - anthropometric and anthroposcopic methods. Individual identification of morphological signs. Sex-determination from bone fragments. Postcranial skeleton sex determination. Age determination from bone marrow cavity of long bones (Todd method). Gustavson's method principles. Age determination from infant individuals discovery. Biological techniques for forensic anthropology. Haematology and individual identification. Molecular genetic analysis of biological samples. Variable number tandem and short repeats.

References
Martin, R., Saller, K.: Lehrbuch der Anthropologie. Gustav Fischer Verlag. Stuttgart, 1957.
Hunger, H., Leopold, D.: Identifikation. Johann Ambrosius Barth. Leipzig, 1978.
Krogman, W. H., Iscan M. Y.: The human skeleton in forensic medicine. Charles C. Thomas Publisher, Springfield, 1988.
Iscan, M. Y., Helmer, R. P. (ed.): Forensic analysis of the skull. Wiley-Liss, Inc. New York, 1993.
Weir, B. S.: Genetic Data Analysis II. Sinauer Associates, Inc. 1996.
Clark, A G. : Principles of Population Genetics, 3rd ed. Sinauer Associates, Inc. 1997.
Miller, H.: Traces of Guilt. Forensic Sciences and the Fight Against Crime. London: BBC Books, 1995.
Innis, M. A. et al.: PRC protocols. Academic Press, Inc. 1990.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Anežka Pilmann Kotěrová, Ph.D. (26.01.2018)

Doporučená literatura:

Blau, S. and Ubelaker, D.H., Eds.(2009). Handbook of Forensic Archaeology and Anthropology. Left Coast Press Inc., pp.800.

Bowers C.M. Forensic Dental Evidence. (2009). Elsevier Academic Press, London, pp.211.

Clement, J.G. and Marks, M.K. (2005). Computer-graphic facial reconstruction. Elsevier Publ., pp.390.

Cox, M., Flavel, A., Hanson, I., Laver, J., Wessling, R. (2008). The scientific investigation of mass graves : towards protocols and standard operating precedures. Cambridge Univ. Press, pp. 262.

Ferllini, R. (2007). Němý svědek. Využití forenzní antropologie při řešení nejobtížnějších kriminálních případl. Mladí fronta, Praha, pp.192.

Haglung, W.D. and Sorg, M.H. (2001). Advances in forensic taphonomy : method, theory and archaeological perspectives. CRC Press Inc., pp.261.

Hunter, J. and Cox, M. (2005). Forensic Archaeology. Advances in Theory and Practice. Rouitledge Publ., pp.233.

Kolektiv autorů (1999). Soudní lékařství, Grada Publishing., pp.606.

Iscan, M. Y. and M. Steyn. (2013).The human skeleton in forensic medicine. Charles C Thomas Publisher, 2013.

Prokeš R., Posmrtné změny a jejich význam při interpretaci pohřebního ritu (2007). ÚAM FF MU Brno, pp. 49.

Rak, R. a kol. (2008). Biometrie a identita člověka ve forenzních a komerčních aplikacích. GRADA Praha, pp.631.

Reichs, K.J. (1998). Forensic osteology. Advances in the identification of human remains. Ch.C.Thomans Publ., pp.560.

Scheuer, L. and Black, S. (2000). Developmental Juvenile Osteology. Elsevier and Academic Press, pp. 587.

Schmitt, A. Et al..(2006). Forensic anthropology and medicine: Complementary sciences from recovery to cause of death.. Humana press Inc., Totowa, New Jersey, pp.450.

Thurzo M., Beňuš R. (2005) Základy tafonómie hominidov a iných stavovcov. Univerzita Komenského Bratislava.

Tersigni-Tarrant, M. A., & Shirley, N. R. (Eds.). (2012). Forensic anthropology: an introduction. CRC Press.

Wilkinson, C. (2004). Forensic facial reconstruction. Cambridge Univ. Press, pp.290.

http://kriminalka-andel.tvfan.cz/2008/10/31/forenzni-antropologie.html

Prokeš R., Posmrtné změny a jejich význam při interpretaci pohřebního ritu (2007). ÚAM FF MU Brno, pp. 49.

Rak, R. a kol. (2008). Biometrie a identita člověka ve forenzních a komerčních aplikacích. GRADA Praha, pp.631.

Reichs, K.J. (1998). Forensic osteology. Advances in the identification of human remains. Ch.C.Thomans Publ., pp.560.

Scheuer, L. and Black, S. (2000). Developmental Juvenile Osteology. Elsevier and Academic Press, pp. 587.

Schmitt, A. Et al..(2006). Forensic anthropology and medicine: Complementary sciences from recovery to cause of death.. Humana press Inc., Totowa, New Jersey, pp.450.

Thurzo M., Beňuš R. (2005) Základy tafonómie hominidov a iných stavovcov. Univerzita Komenského Bratislava.

Wilkinson, C. (2004). Forensic facial reconstruction. Cambridge Univ. Press, pp.290.


http://kriminalka-andel.tvfan.cz/2008/10/31/forenzni-antropologie.html

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Anežka Pilmann Kotěrová, Ph.D. (26.01.2018)

Zkouška je provedena formou testu.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Anežka Pilmann Kotěrová, Ph.D. (26.01.2018)

FORENZNI ANTROPOLOGIE

1. Úvod. Definice forenzní antropologie. Základy odhadu biologického profilu jedince, populační specificita, globalizace. Historický rámec vývoje identifikačních technik; postavení forenzní antropologie v systému forenzních věd. Seznámení se se strukturou přednášek a cvičení; Přehled softwarových produktů nutných k výuce (J. Brůžek, PřF UK).

2. Základy forenzní archeologie a forenzní tafonomie Rozlišení lidských a zvířecích kostí, určení doby uplynulé od úmrtí, základy postmortálních transformací, odhad trvání uložení kosterních pozůstatků v zemi, minimální počet jedinců, primární a sekundární uložení kostry, posmrtné chemické změny; faktory ovlivňující rychlost rozkladu (J. Velemínská, PřF UK)

3. Zevní podmínky prostředí působící na kostru člověka s forenzními důsledky Forenzní problematika spálených pozůstatků člověka a jiných záměrných alterací, známky fyzické aktivity – úrazy a zranění během života, perimortální a postmortální (střelná zranění) - patologické změny - stopy aktivit obratlovců (savců) na kostře, forenzní entomologie, projevy násilí na kostře, další patologické změny (J. Velemínská, PřF UK)

4. Základy forenzní odontologie. Morfologie a anatomie chrupu, identifikace jedince na základě zubů, pozitivní a negativní identifikace, dentální věk, praktická aplikace morfoskopických metod odhadu věku (a) dětí a nedospělých jedinců podle mineralizace chrupu na podkladě analýzy panoramatických RTG snímků (J. Velemínská, PřF UK)

5. Praktické cvičení: Identifikace kosterních pozůstatků člověka. Rozdělení kosterní soustavy, charakteristika jednotlivých částí, odlišení od zvířecích kostí, lateralita, posuzování zachovalosti fragmentů a pod. (A. Kotěrová, R. Rmoutilová).  

6. Principy odhadu věku podle kostry -  nedospělí i dospělí jedinci. Odhad stáří lidského fétu, uzavírání fontanel, neonatální linie zubů, osifikace a maturace skeletu, populační specificita senescence kostry, zásady inference a interpretace výsledků, mineralizace molárů (M3), maturace apofýz hřebene kyčelní kostí a klíční kosti, senescenční změny postkraniálního skeletu (symfýza stydké kosti a aurikulární plocha kyčelní kosti), obliterace lebečních švů, histologické a biochemické metody odhadu věku, Gustafsonova metoda, cementochronologie (M. Dobisíková, Národní muzeum).

7. Odhad pohlaví podle kostry: Teoretická východiska a přehled metod. Pohlavní dimorfismus kostry dospělých jedinců, vizuální a metrické metody (subjektivita versus objektivita), diskriminační analýza a populační specificita diskriminačních funkcí, jiné klasifikační nástroje, úspěšnost a spolehlivost metod, primární (Brůžek, 2002, Brůžek et al., 2017) a sekundární pohlavní diagnoza (Murail et al., 1999). Počítačové aplikace pro pánevní kost navržené Klales (Phenice, 1969), Santos et al., (Brůžek, 2002), DSP (Brůžek et al., 2017)  a lebku – Walker (2008), Berg et al., 2017, Langley et al., 2017 (J. Brůžek, PřF UK).

8. Variabilita rozměrů, tělesná výška Princip odhadu tělesné výšky dětí i dospělých podle rozměrů dlouhých kostí a jejich fragmentů - ovlivnění výsledků proporcionalitou - populační standardy. Praktické procvičení a výpočet spojený s interpretací výsledků. (M. Dobisíková, Národní muzeum). 

9. Prezentace počítačových programů užívaných k odhadu věku a pohlaví podle kostry a populační afinity jedince. Přednášková část popíše jednotlivé metody odhadu věku podle kostry dospělých jedinců s akcentem na jejich hierarchizaci a doplňuje teoretickou přednášku (6), uvádí přehled recentních kompozitních a fázových metod, zmíní populační afinitu jedince podle lebky, pojem etnicity. Praktická část bude zaměřena na odhad věku pomocí speciálního  softwaru (1) dětí podle mineralizace zubů (AlQahtani), (2) dospělýc h – ForAge (Stoyanova-3D- modely poskytne vyučující), ADBOU transition analysis (Boldsen, Milner, 2002), programy HefneR, ForDisc s ukázkami (Teorie : J. Brůžek, praktikum : A. Kotěrová, R. Rmoutilová)

10. Pozitivní identifikace jedince podle lebky. Superprojekce lebky do portrétu pohřešované osoby nebo do rtg snímků hlavy antemortem, odontologická superprojekce, metody superprojekce (historie a současnost), výběr portrétních fotografií pro superprojekci, výpovědní hodnota superprojekčních snímků. Praktické ukázky přístupu k rekonstrukci hlavy podle lebky. (P. Zedníková-Malá, Kriminalistický ústav)

11. Právní a legislativní opatření.  Etika znaleckého zkoumání, ochrana osobních údajů. Soudní znalci. Legislativa např. Zákon o znalcích a tlumočnících, Zákon o pohřebnictví, Zákon a nakládání s lidskými tkáněmi, Trestní zákoník, Trestní řád., Zákon o policii, Závazné pokyny policejního prezidenta. Nakládání s lidskými pozůstatky/ostatky po identifikaci. Forenzní antropologická expertiza v mezinárodním kontextu, hromadná neštěstí, války a genocidy,...), DVI týmy (Disaster victims identification) (H. Eliášová, Kriminalistický ústav)

12. Biometrie a forenzní trichologie Biometrická identifikace a verifikace osoby. Identifikace podle vnějších a vnitřních znaků. Biometrické technologie - obecné principy. Výkonnost a přesnost biometrických metod a zařízení (falešné přijetí, falešné odmítnutí). Biometrické systémy - rozpoznávání lidských tváří, geometrie ruky, krevní řečiště hřbetu ruky, otisky prstů, tvar ucha, oční duhovka, oční sítnice, DNA, hlas a řeč, ruční písmo a podpis, dynamika stisku počítačových kláves, chůze. Využití biometriky v počítačové bezpečnosti. Lidské vlasy, chlupy a zvířecí chlupy. Makroskopické variace vlasů a chlupů, mikroskopická stavba vlasu/chlupu, vývoj a výměna vlasů/chlupů (vývojové fáze folikulů), keratinizace, pigmentace. Metody zkoumání trichologického materiálu (H. Eliášová, Kriminalistický ústav)