PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Úvod do paleopatologie - MB110P18
Anglický název: Basic of palaeopathology
Český název: Úvod do paleopatologie
Zajišťuje: Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: 5
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: prof. MUDr. Václav Smrčka, CSc.
Anotace -
Poslední úprava: VACKOVA (17.05.2002)
Kurz podává základy oboru, stojícího na rozmezí historických, přírodovědných a lékařských oborů. Jeho obsahem jsou poznatky o vývoji chorob v minulosti lidstva, jejichž doklady se zachovaly v kostrových nebo mumifikovaných pozůstatcích dávných lidí, v písemných pramenech nebo výtvarných dílech. Kurz je určen pro posluchače antropologie, medicíny a archeologie.
Literatura
Poslední úprava: doc. RNDr. Petr Sedlak, Ph.D. (18.04.2012)

Aufderheide A.C., Rodríguez-Martin, C.: The Cambridge Encyclopedia of Human Paleopathology. Cambridge University Press 1998.

Steinbock, R.T.: Paleopathological Diagnosis and Interpretation. Ch.C.Thomas, Springfield, Illinois 1976.

Stloukal, M., Vyhnánek, L.: Slované z velkomoravských Mikulčic. Academia, Praha 1976.

Strouhal, E.: Nemoce a léčení v pravěku Československa. Ve: Vojtová M. a sp.: Dějiny čs. lékařství. Avicenum, Praha 1971, svazek 1, s. 11-41, 338-344.

Strouhal, E.: Paleopatologie a medicína. Časopis lékařů českých 137/15: 473-475, 1998.

Strouhal, E.: Z historie paleopatologie ve světě a u nás. Dějiny věd a techniky 31/2: 81-98, 1998.

Strouhal,E., Vyhnánek, L.: Egyptian Mummies in Czechoslovak Collections. Sborník Národního muzea svazek 35, řada B, Praha 1979

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. RNDr. Petr Sedlak, Ph.D. (18.04.2012)

Ústní zkouška v rozsahu přednášek a doporučené literatury.

Sylabus
Poslední úprava: doc. RNDr. Petr Sedlak, Ph.D. (18.04.2012)

1. Definice paleopatologie, její postavení v soustavě věd, její prameny, její význam, základní literatura.

2. Historie paleopatologie ve světě a u nás a její současný stav.

3. Základní metody výzkumu. Datování nálezů, evropská a egyptská chronologie.

4. Kongenitální poruchy a dysplázie (geneticky založené odchylky od normální variace, mající klinický význam).

5. Degenerativně produktivní procesy (patologické změny z nadměrné funkční zátěže během průběhu postnatálního života).

6. Traumatické změny a výsledky záměrných zásahů (Smrtelné úrazy a zhojené poúrazové a pozásahové změny)

7. Nespecifické infekce (stopy chronických zánětlivých změn, způsobených společenstvím nespecifikovaných mikroorganismů).

8. Specifické infekce (chronické záněty způsobené jedním určitým druhem mikroorganismu, např. tuberkulóza, lepra, syfilis, neštovice, dětská obrna pod.).

9. Nádory (nezhoubné a zhoubné) a procesy nádorům podobné (např.kostní cysty a histocytóza X).

10. Kostní projevy anémií (cribra orbitalis a cribra cranii)

11. Metabolické a cévní poruchy (avitaminózy, kalkulózy, dna, arterioskleróza, Harrisovy linie).

12. Endokrinní poruchy (následky onemocnění žláz s vnitřní sekrecí).

13. Kostní choroby nejasné etiologie (Pagetova choroba, osteogenesis imperfecta, fibrózní dysplázie apod.).

14. Studium mumií a jeho význam pro paleopatologii (způsoby mumifikace, techniky studia mumií, zjišťované choroby vnitřních orgánů, parazitární choroby).

15. Choroby zubů a alveolárních výběžků čelistí.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK