PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Teorie sociální práce - LPSY83
Anglický název: Theory of Social Work
Zajišťuje: HTF - Katedra psychosociálních věd a etiky (28-07)
Fakulta: Husitská teologická fakulta
Platnost: od 2022
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Rozsah za akademický rok: 13 [hodiny]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: L0012
Další informace: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3782#section-2
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Vladislav Fryč
Mgr. Kristýna Mlejnková, Ph.D.
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Jan Kaňák, Ph.D. (11.09.2021)
PŘEDMĚT JE ZAJIŠŤOVÁN PŘEDMĚTEM L0012 Informace zde prezentované jsou totožné s těmi v rámci L0012 Cílem předmětu je seznámit studenty a studentky s diskursivním zakotvením teorií sociální práce. Předmět vychází z diskuse ohledně profesionálního projektu sociální práce - vnímá profesionalitu také jako jeden z diskursů přítomných pro sociální práci. V kontextu oborové specificity sociální práce se pak budeme věnovat posouzení životní situace (assessmentu) v pohledu PIE / PeInSi, stejně jako plánování postupů intervencí s ohledem na zvolené diskursy sociální práce. Blíže se budeme věnovat především diskursu spirituality a náboženství (co to je a jaké postupy práce lze v rámci tohoto diskursu najít) a reflexivní praxi. V předmětu je kladen důraz na diskutování jednotlivých témat a na zkoušení si technik, které plynou především z profesionálního a spirituálního diskursu a postupů reflexivní praxe. Studentky a studenti v průběhu předmětu odevzdávají úkoly, které mají podpořit schopnost aplikovat získané poznatky do praxe a reflektovat vlastní očekávání a přístup k daným tématům. Předmět je zakončen zkouškovou esejí zaměřenou na reflexi získaných znalostí. VARIANTA PRO DISTANČNÍ PODOBU V případě distanční výuky (ale i v případě prezenční) mají studentky a studenti v rámci předmětu v moodl2 k dispozici veškeré potřebné studijní materiály a diskusní vlákna k dílčím celkům. V případě distanční formy výuky budou společná setkání probíhat přes MSTeams. Individuální konzultace, pokud budou potřeba, budou také probíhat skrze určený komunikační kanál. Bližší informace, stejně jako zkušební test, aby se studentky a studenti seznámili s touto variantou testu, bude zařazen v průběhu semestru.
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Jan Kaňák, Ph.D. (11.09.2021)

PODMÍNKY, HARMONOGRAM, HODNOCENÍ

PODMÍNKY KURZU

Obecně

a) docházka - není nutná v případě distanční formy, nicméně studijní setkání slouží k diskutování obsahu textů, ze kterých je závěrečný test

b) průběžná cvičení - v průběhu semestru je jich 5 (včetně úvodního očekávání a závěrečné reflexe);

Úkoly se odevzdávají zde pomocí odkazu u patřičného bloku

c) závěrečný test - kurz je ukončen testem, který ověřuje schopnost využít prezentované znalosti z kurzu. Kurz je složen z 10 otázek po 5 bodech. Otázky (celkově okolo 90) dostanou studentky a studenti v průběhu semestru k dispozici, tedy budou dopředu vědět, ze kterých otázek bude test možné složit.

Bodové hodnocení

Bodové hodnocení kurzu je nastaveno na rozsah 0 až 100 bodů. Bodové hodnocení je rozděleno na:

0 až 60 bodů za průběžné úkoly

0 až 40 bodů za test

V případě kvalitně vypracovaných průběžných úkolů včetně bonusových získají studentky a studenti v průběhu kurzu 60 bodů. Ke splnění předmětu jim pak postačuje získat 10 bodů ze 40 z testu. Upozorňuji, že v případě nevypracování úkolů není možné předmět úspěšně uzavřít.

Úkoly - specifikace

úkol 1 (očekávání) - studentky a studenti napíší svoje reálná očekávání od kurzu, tedy i to, že od kurzu nic neočekávají a proč;

body 0 (neodevzdal), 5 (odevzdal)

úkol 2 (assessment situace pohádkové, nebo jinak nereálné bytosti pomocí metody PIE, volí se buď funkcionalistická nebo post-moderní varianta) - studentky a studenti si zvolí jedno z pojetí assessmentu PIE a vypracují posouzení situace pohádkové (či jinak neexistující) bytosti / postavy;

body: 0 (neodevzdal), 10 (odevzdal, týká se tématu, ale jsou v něm výrazné chyby) až 15 (odevzdal a je v pořádku)

úkol 3 (návrh postupů práce dle dvou studentkami / studenty zvolenými diskursy) - studentky a studenti si vyberou dle své preference dva v předmětu prezentované diskursy a základně popíší možné zaměření práce se zvolenou pohádkovou bytostí / postavou

body: 0 (neodevzdal), 10 (odevzdal, týká se tématu, ale jsou v něm výrazné chyby) až 20 (odevzdal a je v pořádku)

úkol 4 (reflexivní praxe, reflexivní zhodnocení úkolu 2 a 3) Studentky a studenti dle struktury reflexivní praxe (Thompsonovi) popíší práci s pohádkovou bytostí z úkolů 2 a 3. Pokud sami chtějí, mohou přidat také reflexi průběhu předmětu s ohledem na zadané úkoly

body: 0 (neodevzdal), 10 (odevzdal, týká se tématu, ale jsou v něm výrazné chyby) až 15 (odevzdal a je v pořádku)

úkol 5 (zhodnocení předmětu)

body: 0 (neodevzdal), 5 (odevzdal)

POZNÁMKY K DISKUSNÍM VLÁKNŮM V PRŮBĚHU KURZU

Otázky zde položené budou zodpovězeny především ve studijních setkáních. Nemohu zaručit, že budu vždy schopen reagovat na to, co si píšete, pokud si budete odpovídat sami mezi sebou.

CELKOVÉ HODNOCENÍ

0 až 69,9 - neuspěl

70,0 až 79,9 - dobře (3)

80,0 až 89,9 - velmi dobře (2)

90,0 až 100,0 (resp. 110,0) - výborně (1)

HARMONOGRAM AR 2021/2022

viz moodle předmětu

BLOK 0a: Seznání s moodl, strukturou kurzu a očekávání

V rámci bloku 0 základně projdeme strukturu kurzu a podmínky jeho absolvování. Vaším úkolem je buď v rámci přednášky (zde v rámci diskuse a společného představení) nebo zde v moodlu on-line pročíst strukturu jednotlivých bloků (není nutné číst literaturu, ale je nutné pročíst zaměření bloků). Na základě pak do stanoveného termínu nahrát vaše reálné očekávání od kurzu - do odevzdárny zde v moodlu

Upravit

BLOK 1: Uvedení do teoretického uchopení sociální práce

Vycházíme zde z předpokladu, že vykonávat kvalitně, či dobře, určitou činnost (k tomu, jestli je profesionální a co ten termín vůbec znamená - viz dále v kurzu), je potřeba základně ovládat znalostní bázi oboru. Tím nejsou myšleny pouze metody (jak pracovat s klienty), ale také teorie (tedy jednoduše řečeno formulované předpoklady o tom, jak určité jevy fungují a co se podílí na tom, že se dějí, vznikají). V rámci tohoto kurzu jde obecně především o uchopení

) toho co je to profesionální sociální práce

) jaká různá jiná pojetí jsou známa

) jak se lze dívat na sociální práci z hlediska diskursů

) jaké postavení má spiritualita v kontextu sociální práce (spiritualita jako diskurs)

) jak je možné využít reflexivní praxi

Před tím je ale potřeba věnovat pozornost základnímu vymezení oboru a jeho zaměření. K tomu by mělo sloužit toto uvedení, ve kterém si přiblížíme

a) debatu o tom, na co má být obecně sociální práce zaměřena

b) vztah mezi teorií a praxí v kontextu sociální práce

POZNÁMKA: Předpokládá se, že jsou studentky a studenti schopni rozlišovat termíny metoda, intervence, teorie. Zároveň se také předpokládá, že jsou z bakalářského studia obeznámeni se základními metodami práce s klientkami a klienty

Upravit

BLOK 2: Diskursivní povaha sociální práce

Pokud tedy základně rozumíme tomu, jaký je vztah teorie a praxe (resp. jak se na něj lze dívat), pak postoupíme k něčemu poněkud abstraktnějšímu a tím je termín diskurs. Sawyer (viz přilotená literatura) upozorňuje na poměrně rozsáhlé pole definování tohoto termínu. My se základně seznámíme s rozsahem definování termínu "diskurs" (a to spíše pro přehled) a budeme nadále vycházet především z pojetí diskursu jako "struktury znalostí", která umožňuje určité jednání (považuje ho za správné) a jiné nikoliv (považuje ho za špatné). V podstatě (na základě tezí Geeho) lze říci, že diskurs určuje

) jaké role / pozice v dané interakci jsou akceptovatelné

) co mají dělat

) k čemu se mají odkazovat

) jaký to má smysl a co je cílem

Tento blok slouží jako uvedení do tématu diskursivní povahy sociální práce.

BLOK 3: Dělení diskursů (Healy) a pojetí profesionální SPR 1

V rámci tohoto bloku se seznámíme s dynamickým modelem od Healy a s jejím specifickým uchopením profeisonality. Zároveň se podíváme na to, jak rozděluje diskursy v sociální práci - budeme se blíže zabývat jak dominantními (medicínský, managerský, právní), tak diskursy alternativními (spirituální a práv uživatelů) a sociálně-vědními, Z tohoto bloku bychom si měli odnést představu o tom, co vše se může podílet na výkonu sociální práce a jaké diskursy mohou dělání sociální práce ovlivňovat.

BLOK 4: Profesionální pojetí SPR 2 (přehled, PIE)

Pokud mluvíme o profesionální sociální práci, pak je potřeba si uvědomit, že to není jednotně definovaný koncept a že má, kromě tzv. moderního pojetí, řadu jiných interpretací a vysvětlení. V rámci tohoto bloku si tyto interpretace základně představíme (bude zde četba i z dalších bloků - zde slouží jen pro základní orientaci) a zaměříme se na to, čemu se říká "oborová specificita sociální práce". Představíme si funkcionalistické i post-moderní (ve formulaci Pavla Navrátila) pojetí konceptu Person-in-Environment.

BLOK 5: Profesionální pojetí SPR 3 (konkretizace, specifikace)

Zatímco předchozí blok sloužil pro seznámení základní s termínem profesionální v kontextu sociální práce a především s definováním konceptu person-in-environment z hlediska oborové specificity sociální práce, zde si přiblížíme termín podrobněji. Ukážeme si také alternativy přítomné v českém prostředí (filantropické, administrativní a aktivistické pojetí dle Musila). Profesionální projekt si také ukážeme v historickém kontextu (pouze základně)

BLOK 6: Spirituální diskurs SPR 1 (úvod, historie, hranice mezi charitativní a křesťanskou SPR)

Tento blok se zaměřuje na základní vymezení diskursu spirituality a náboženství - rozlišeuje trmíny spiritualita a náboženství, definuje spiritualitu posvátnou a sekulární a základně představuje historii vztahu spirituality a profesionálního projektu SPR v USA a u nás. Také popisuje hranice mezi SPR a Charitativní prací

BLOK 7: Spirituální diskurs SPR 2 (intervence, pojetí)

Tento blok rozvíjí znalosti z bloku předchozího a to směrem k různým pojetím a z toho plynoucím způsobům práce s klienty.

BLOK 8: Kritický pohled na SPR

Pokud to nebylo zřejmé z textů výše, je vhodné zde plně upozornit na to, že projekt SPR není bez možné kritiky. Připomeňme si formulované teze Chytila, že je sociální práce v podstatě nástrojem sekundární sociability (a lze s tím takto souhlasit?). V této části kurzu se podívám na některé kritické pohledy na sociální práci. Cílem je pak především zpochybnit samozřejmost pojetí a uchopení sociální práce, byť je snad z předchozích textů jasné, že není jediná správná cesta.

BLOK 9: Reflexivní praxe

V tomto bloku se seznámíme s reflexivní praxí, s jejím základním předpokladem a možnostmi, jak ji realizovat v praxi. Představíme se základně model UHNI jako způsob jak reflektovat v přímém kontaktu s klienty a také model, který navrhují Thompsonovi (v českém jazykovém prostředí jej představila Navrátilová). Z tohoto modelu (tedy zaměření se na kognici - emoce a hodnoty) pak následně bude vycházet také poslední úkol. jde o to, abychom si společně vyzkoušeli reflexi kognitivní roviny (znalosti, přemýšlení, nápady), emoční roviny (co asi prožívá klient, co prožívám já, co prožívají další a jak to ovlivňuje moje jednání) a hodnotové roviny (jaké jsou moje osobní hodnoty, jaké jsou hodnoty profese a jak se tyto vzájemně potkávají a ovlivňují)

BLOK 0b: Rozloučení se s kurzem

v tomto bloku jde o to vypracovat a odevzdat reflexi toho, jak se mi podařilo naplnit očekávání,která jsem si formuloval na začátku semestru a rozloučit se s předmětem.

Cíl předmětu
Poslední úprava: Mgr. Jan Kaňák, Ph.D. (11.09.2021)

Cíle předmětu lze rozlišit na ty, které jsou zaměřené na vědomosti

1) znalost oborové specificity sociální práce a čtyř pojetí sociální práce

2) základní znalost diskursivní povahy a dopady do praxe

3) bližší znalost profesionálního a spirituálního diskursu a možné dopady do práce s klienty

4) znalost reflexivní praxe a kritického hodnocení sociální práce

a na prakticky realizované dovednosti

1) reflektovat vlastní očekávání od daných témat

2) vyzkoušet si posouzení životní situace dle funkcionalistické, či post-moderní varianty PIR

3) vyzkoušet si formulaci pracovní rozvahy s ohledem na dva vybrané diskursy

4) vyzkoušet si postupy reflexivní praxe v návaznosti na praktické dovednosti 2) a 3)

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Jan Kaňák, Ph.D. (11.09.2021)

Obecně

a) docházka - není nutná v případě distanční formy, nicméně studijní setkání slouží k diskutování obsahu textů, ze kterých je závěrečný test

b) průběžná cvičení - v průběhu semestru je jich 5 (včetně úvodního očekávání a závěrečné reflexe);

Úkoly se odevzdávají zde pomocí odkazu u patřičného bloku

c) závěrečný test - kurz je ukončen testem, který ověřuje schopnost využít prezentované znalosti z kurzu. Oblasti, na které se test (spíše zkoušková esej) zaměřují, jsou studentkám a studentům dopředu známy.

Bodové hodnocení

Bodové hodnocení kurzu je nastaveno na rozsah 0 až 100 bodů.

Průběžné úkoly 0 až 60 bodů

Zkoušková esej 0 až 40 bodů

hranice pro úspěšné absolvování předmětu je 70 %

Konkrétní zaměření úkolů je vypsáno v moodlu předmětu.

CELKOVÉ HODNOCENÍ

0 až 69,9 - neuspěl

70,0 až 79,9 - dobře (3)

80,0 až 89,9 - velmi dobře (2)

90,0 až 100,0 - výborně (1)

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Jan Kaňák, Ph.D. (11.09.2021)

Zkouška bude probíhat formou písemného testu. To umožňuje také následnou reflexi vyhodnocení testu s ohledem na podkladové a studijní materiály. V případě potřeby bude na test poskytnuta individuální zpětná vazba.

Studentky a studenti mají k dispozici oblasti, na které bude zkoušková esej / test zaměřen.

V testu bude hodnoceno především:

1) definování klíčových termínů ze zadání (např. definování filantropického pojetí sociální práce)

2) vypracování vlastní reflexe (např. jaké klady a rizika vnímáte v aplikování filantropického pojetí sociální práce?) přičemž ony klady a zápory mají reflektovat definování filantropické sociální práce a také vlastní osobní přístup studentky / studenta

Literatura
Poslední úprava: Mgr. Jan Kaňák, Ph.D. (11.09.2021)

POVINNÁ LITERATURA

všechny anglické zdroje budou součástí ppt prezentací - není tedy nutná znalost Aj jazyka.

veškerá literatura je dostupná v moodl2. Nepředpokládá se detailní znalost zdrojů, ale znalost hlavních tezí (je součástí ppt).

Healy, K. 2005. Social Work Theories in Context. Basingstoke: Palgrave - pouze základní teze o dynamickém modelu a základní přehled o diskursech (kap. 1)

Haynes, K. The One Hundred-Year Debate: Social Reform versus Individual Treatment. Social Work, 43(6)

Janebová, R. 2021. Otázka profesionalizace sociální práce: Sen o prestiži by měl být nahrazen závazkem k utlačovaným. Sociální práce / Sociálna práca

Janebová, R. Stává se sociální práce "soft cops" neoliberální společnosti?

Janebová, R. Dilema mezi právem a etikou aneb právo nezbavuje odpovědnosti. In Kappl, M., Smutek, M., Truhlářová, Z. (Eds.). Etika sociální práce. Hradec Králové: Gaudeamus.

Kaňák, J. 2021. Možné metody práce s průběhem truchlení u dospělých v profesionálním pojetí sociální práce s jednotlivcem. Sociální práce / Sociálna práca

Kaňák, J. Nedefinovaná profesionalita: vztah diskursů spirituality a profesionality v sociální práci v soudobé odborné literatuře. Sociální práce / sociálna práca, 5/2016.

Kaňák, J. Ale hlavně, když se to trénuje: Výcviková profesionalita a primární profesní identita sociální práce. Sociální práce / Sociálna práca, 3/2019

Kaňák, J. Diskursivní paleta sociální práce: reflektování diskursů pomocí prvků diskursivní analýzy. In Štech,m O., Patyi, P., Truhlářová, Z. (Eds.). Sociální práce v nejisté době. Hradec Králové: Gaudeamus.

Levická, J., Levická, K. Ambivalentný vzťahh teórie a praxe sociálnej práce. In Truhlářová, Z, Levická, K. (Eds.). Od teorie k praxi, od praxe k teorii. Hradec Králové: Gaudeamus.

Matoušek, O., Navrátil, P., Matulayová, T. Ideál profesionalizace v sociální práci. Fórum sociální práce, 2/2019

Matoušek, O. Paradigmata, teorie a přístupy v sociální práci. In n.d. (Ed.). Politiky a paradigmata sociální práce: Co jsme zdědili a co s tím uděláme? Zlín: UTB Zlín.

Musil, L. Různorodost pojetí, nejasná nabídka a kontrola výkonu "sociální práce"

Musil, L. Tri pohledy na budoucnost sociální práce. In Smutek, M., Seibe, F., Truhlářová, Z. (Eds.). Rizika sociální práce. Hradec Králové: Gaudeamus.

Navrátil, P. Reflexivní posouzení v sociální práci s rodinami (kap. 2). Brno: MUNI Press.

Navrátil, P. Prekérnost teorií v sociální práci v pozdně moderní době. In Truhlářová, Z, Levická, K. (Eds.). Od teorie k praxi, od praxe k teorii. Hradec Králové: Gaudeamus.

Navrátil, P. Životní situace jako předmět intervence sociálního pracovníka. Sociální práce / Sociálna práca

Opatrný, M., Lehner, M. a kol. Teorie a praxe charitativní práce: Uvedení do problematiky, Praktická reflexe a aplikace.

Sawyer, R. A Discourse on Discourse. Cultural Studie, 16(3) - pouze základní teze

Thompson, S., Thompson, N. 2008. The Criticallly Reflective Practitioner. Basingstoke: Palgrave (kap. 1 a 2 - pouze základní teze)

Metody výuky
Poslední úprava: Mgr. Jan Kaňák, Ph.D. (11.09.2021)

přednáška

diskuse ve větší skupině

diskuse ve trojicích až pěticích a prezentace výstupů

zkoušení a reflexe postupů práce s klienty s ohledem na teoretické ukotvení

V případě distanční výuky budou metody upraveny tak, aby byla podpořena co nejvíce interakce ve skupinkách a možné nácviky práce

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK