Poslední úprava: Mgr. Jiří Lukeš, Ph.D. (31.01.2024)
Předmět usiluje o řešení základních otázek spjatých s přístupem k textům a svědectvím z doby antiky či starověku, zvláště pak k textům biblickým, apokryfním a pseudoepigrafním z oblasti křesťanství a raného judaismu. Hermeneutické tázání proto nesměřuje jen k základním otázkám (co je to text, kdo je to autor, čtenář, jaký je mezi nimi vztah, jak funguje proces čtení, jaká je role pozdějšího redaktora, co je to tradice, komunita a její sociální a kulturní paměť, jaká je role vzpomínky a samotné události, jaká je funkce orality v době antiky či co je to "hermeneutický kruh"), ale má za cíl zabývat se procesem recepce, fungování kánonu jako celku, vzájemným vztahem spisů (nejen novozákonních, ale apokryfních a pseudoepigrafních), intertextualitou v kontextu doby helénismu, doby římské a raného judaismu. Hermeneutické otázky jsou kladeny v určitých kontextech a rámcích ve vztahu ke konkrétním spisům. Zohledňovány jsou obecné hermeneutické zásady uznávané kritickou teologií. Předmětem tázání není pouze hermeneutický proces krok za krokem, ale i hledání možného významu v době vzniku textu, jakož i uvědomění si dílčích kroků, které ústí do interpretace dnešní. Posluchač má možnost porovnat dobové kontexty tehdejší a dnešní, a uvědomit si nutnost použití určitých nástrojů, které umožní překonat "mlčení textu" a rozdílné kulturní, sociální a politické rámce. Zohledněny jsou dobové faktory i stav soudobého bádání v oblasti biblistiky a hermeneutiky včetně literární teorie. Díky specifické povaze biblických látek bude pozornost věnována narativu a příběhu či rozpravě o historiografii, biografii a historické metafikci. Přednášky otevírají také pojetí "inspirace", a to i komparativně ve vztahu k řeckým básníkům a pisatelům. Zohledněny mohou být i další texty z doby helénismu a doby římské. Obsah přednášek/semináře je možné adaptovat dle zájmu posluchačů. V akademickém školním roce 2023/24 bude pozornost věnována socio-vědecké kritice a analýze dobových politických, sociálních, hospodářských (zemědělských) poměrů v textech starověkých autorů (Seneca, Cicero, Cato, Varro, Columella).
U studenta se předpokládá ochota aktivně se podílet na výuce a vypracování referátu na zadané téma.
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Jiří Lukeš, Ph.D. (31.01.2024)
Možný sylabus předmětu (sylabus je adaptabilní dle skupiny zapsaných studentů a jejich preferencí): 1. Co je to hermeneutika? Základní hermeneutické kategorie a podoby "hermeneutického kruhu". 2. Rozdíl mezi světem textu a světem reálným, světem doby vzniku textu a světem dnešním. Role vzpomínky, komunity, události a její interpretace skrze text. 3. Doba vzniku novozákonních spisů a jejich vzájemné interakce. Situace v raně křesťanských komunitách, eschatologická perspektiva a dějinné faktory - kulturní, sociální a politické rámce. 4. Co je to narativ? 5. Intertextualita a její soudobé vnímání 6. Intertextualita a teorie recepce - Nový zákon a texty Starého zákona, kontext antické literatury. 7. Inspirace a význam inspirovaného textu v době antiky a dnes, v kontextu judaismu a raného křesťanství, v kontextu katolicismu, protestantismu a evangelikálního křesťanství. 8. Co je to rituál? Raně křesťanské rituály, jejich vznik a interpretace. 9. Co je to mýtus? Interpretace mýtu. 10. Antická historiografie, historiografie soudobá. Biografie doby antiky a dnešní. Historiografie a biografie v kontextu Nového zákona a apokryfních spisů. 11. Práce s podobenstvími, alegorií, apokalyptickou literaturou. 12. Svět raného křesťanství optikou sociální paměti, socio-kognitivních a socio-vědeckých metod. 13. Zápočty.
Cíl předmětu
Poslední úprava: Mgr. Jiří Lukeš, Ph.D. (31.01.2024)
Cílem předmětu je uvést posluchače do otázek předcházejících procesu interpretace textu a obeznámit jej se základními hermeneutickými kategoriemi vztaženými k biblickým textům, zvláště novozákonním. Hermeneutické otázky jsou pro studium Bible či apokryfních nebo pseudoepigrafních textů stěžejní, jakož i vyhodnocení rozdílu mezi světem textu a světem reálným, světem dřívějším a dnešním. Interpret je nucen hledat význam, překonávat mlčení textu a vnímat kategorie, které je nutné vyhodnotit. Přednáškový cyklus kombinovaný s praktickou prací s texty dodá posluchači nejen soubor teoretických poznatků, ale umožní získat první praktické zkušenosti s hermeneutickými kategoriemi v rámci biblických textů. Tyto poznatky jsou využitelné při seminářích exegeze, jakož i v oblasti přípravy kázání a analytických úvah v jiných oborech. Předmět rozvíjí kritické myšlení a poznatky jsou využitelné při veškeré analytické práci. Pozornost bude opřena také na intertextualitu a kontextualitu, z nichž vyplývají vzájemné vazby mezi texty. Součástí přednášek a seminární práce je diskuse o diachronním rozměru starověkých textů, o narativních kategoriích a vývoji v oblasti biblické exegeze v době po poststrukturalismu.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Jiří Lukeš, Ph.D. (31.01.2024)
Předmět je zakončen zápočtem, k jehož získání je nutná pravidelná docházka, práce na hodině a nastudování povinné literatury, která může být modifikována vyučujícím dle zaměření studenta. Studenti, jež mají více než dvě absence, vypracují navíc referát z textu zadaného vyučujícím nebo nastudují zadanou literaturu a prokonzultují záležitost s vyučujícím. Zápočet může mít formu společného kolokvia či individuálního rozhovoru v délce přibližně 20 minut. V případě splnění všech kritérii - docházky, práce na hodinách a nastudování povinné literatury -, může být zápočet udělen bez nutnosti společného kolokvia či rozhovoru.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Jiří Lukeš, Ph.D. (31.01.2024)
Povinná literatura (povinná i doporučená literatura mají pouze základní charakter a je možné pracovat s dalšími tituly včetně odborných článků). Konkrétní titul bude diskutován na první hodině, student nemusí číst celou práci, ale toliko vybrané oddíly, a k přípravě může použít také zdroje z databází, encyklopedií či přednášky z www.youtube.com. Ke složení zápočtu stačí jeden knižní titul a vybrané pasáže z dalších, aktuálních publiakcí k jednotlivým hodinám.
POKORNÝ, Petr. Výklad textu (exegeze). Teze o hermeneutice, zejména biblické. In: Logos a svět. Sborník k sedmdesátinám L. Hejdánka a J. S. Trojana. OIKOYMENH, Praha 1997, s. 206-216.
TODOROV, Tzvetan. Úvod do fantastické literatury. Karolinum, Praha 2010.
ONG, Walter J. Technologizace slova. Karolinum, Praha 2006.
AUNE, David E. (ed.), The Blackwell Companion to the New Testament. Blackwell Publishing, Oxford 2010, s. 77-115.
COMPAGNON, Antoine. Démon teorie. Literatura a běžné myšlení. Host, Brno 2009. FRYE, Northrop. Dvojí vidění. Jazyk a význam v náboženství: MALVERN, Praha 2014. CHATMAN, Seymour. Příběh a diskurs. Host, Brno 2008. KELBER, Werner H. The Oral and the Written Gospel. Fortress Press, Philadelphia 1983. MEIER, John P. A Marginal Jew. Vol. V. Yale University Press: New Haven 2016. POKORNÝ, Petr. Hermeneutika jako teorie porozumění. Vyšehrad, Praha 2005, s. 17-215. TRÁVNÍČEK, Jiří (ed.), Za textem. Antologie polské sociologie literatury. Host, Brno/Praha 2018. Zvl. str. 146-177. VERMES, Geza. The Authentic Gospel of Jesus. Penguin Books: London 2004. ASSMANNOVÁ, Aleida. Prostory vzpomínání. Podoby a proměny kulturní paměti. Karolinum: Praha 2018. BOLTON, Jonathan (ed.). Nový Historismus. Host: Brno 2007. HORSKÝ, Jan. Teorie a narace. Argo, Praha 2015. WHITE, Hayden. Tropika diskursu. Karolinum: Praha 2010. ANKERSMIT, Frank. Meaning, Truth, and Reference in Historical Representation. Leuven University Press, Leuven 2012. McGOWAN, Andrew. Ascetic Eucharists. Food and Drink in Early Christian Ritual Meals. Clarendon Press, Oxford 1999. RISTO, Uro. Ritual and Christian Beginnings. Oxford University Press, Oxford 2016. VANHOOZER, Kevin J. Biblical Narrative in the Philosophy of Paul Ricoeur: A Study in Hermeneutics and Theology. Cambridge University Press, Cambridge 2004.
