PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Barokní architektura 2 - KDKU286
Anglický název: Baroque Architecture 2
Zajišťuje: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
Fakulta: Katolická teologická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Ing. Daniela Lunger-Štěrbová, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Ing. Daniela Lunger-Štěrbová, Ph.D.
Korekvizity : KDKU285
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Ing. Daniela Lunger-Štěrbová, Ph.D. (07.09.2022)
Tématem letošního dvousemestrálního cyklu bude mnohostranná recepce antické architektury v baroku.
Hlavní část předmětu pojednává o aplikaci principů antické architektury v architektuře barokní. Vedle přímých citátů je to i specifický charakter vybraných staveb – gravitas romana, který odkazuje k antice v obecnější poloze. Po velké éře znovuobjevování antiky v renesanci, jejím studiu a výkladu, přicházejí v této době na řadu složité koncepty, v nichž odkazy na antiku hrají stěžejní roli.
Literatura -
Poslední úprava: Mgr. Ing. Daniela Lunger-Štěrbová, Ph.D. (07.09.2022)

Seznam literatury bude průběžně aktualizován v závislosti na jednotlivých tématech.

Summerson, John: The Classical language of Architecture. London 1963 (či jiné vydání)

Schudt, Ludwig: Le guide di Roma. Dr. Benno Filser Verlag G. M. B. H., 1930

Forssman, Erik: Der dorische Stil in der deutschen Baukunst. Freiburg im Breisgau 2001

Stephan, Peter: Transformation und Transfiguration. Die bauliche und geistige Erneuerung Roms unter Sixtus V. In: Heilige Landschaft – Heilige Berge. Bibliothek Werner Oechslin, Zürich 2014

Wittkover, Rudolf: Art and Architecture in Italy 1600–1750: The Early Baroque 1600–1625. Yale University Press 1999, 1–17

Hager, Hellmut: Carlo Fontana’s project for a church in honour of the ’Ecclesia Triumphans’ in the Colosseum, Rome. In: Journal of the Warburg and Courtauld Institutes ed. E. H. Gombrich, 36.1973, 319–337 

Schütz, Bernhard: Die kirchliche Barockarchitektur in Bayern und Oberschwaben. 1580–1780. Mnichov 2000, str. 94–104.

Sedlmayr, Hans: Johann Bernhard Fischer von Erlach: Die Schauseite der Karlskirche in Wien. In: Sedlmayr, Hans: Kunst und Wahrheit. Zur Theorie und Methode der Kunstgeschichte. Hamburg 1958, str. 173–184. (či jiné vydání)

Oechslin, Werner: Das Geschichtsbild in der Architektur in Deutschland: Jerusalem-Idee und Weltwunder-Architektur. In: Architekt und Ingenieur. Baumeister in Krieg und Frieden. Wolfenbüttel 1984, str. 127–154.

Wilke, Thomas: Gebaute Geschichte in Turin. online: Kunsttexte.de 2014/1: Denkmalpflege. str. 1–13

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Ing. Daniela Lunger-Štěrbová, Ph.D. (07.09.2022)

Bude prubezne aktualizovan.

Nástin témat:

Antika v baroku

-          Dobové prameny k poznání antických památek: průvodce Římem, monografie památek, poutnické průvodce, učební pomůcky

-          Studijní pobyt v Římě a výuka na Svatolukášské akademii

-          Překlady Vitruvia

Nový život antických památek

-          obnova Říma za Sixta V. – antická památka jako nositel významu

Během pětiletého pontifikátu zahájil Sixtus V. rozsáhlou obnovu Říma, která mimo jiné počítala i s inscenováním některých antických památek. Vedle zcela zásadního významu pro urbanismus města, měla Sixtova aktivita také dopad na symbolické vnímání těchto reliktů.

-          Carlo Fontana a jeho návrh na obnovu kolosea

Téměř o sto let později se jedna z největších památek antického Říma – Koloseum – stane opět tématem plánované transformace. Carlo Fontana, který antické památky Říma v roli hlavního městského architekta obšírně studoval, použil monumentální ruiny kolosea jako kulisy pro mariánský kostel. Otázkou je, jakým způsobem k dochované materii přistoupil a jaký měl jeho návrh vliv.

Citáty antických památek

-          Pantheon: Sta. Maria Rotunda

Daleko nejčastěji citovanou antickou památkou je kruhová centrála Pantheonu. Co přesně architekty fascinovalo a jakým způsobem tyto podněty zahrnuli do svých návrhů. Na vybraných příkladech z jižního Německa (Maria Birnbaum, Klosterlechfeld, Altötting) lze sledovat, jak byla tato recepce – alespoň z pohledu dnešního diváka – různorodá.

-          Řím barokní vs. antický: Karlskirche ve Vídni

Kostel sv. Karla Boromejského ve Vídni je snad nejzajímavějším příkladem recepce antického a moderního Říma zároveň. Klíčem k pochopení této zvláštní architektury je dnes již notoricky známá Sedlmayerova analýza struktury této jedinečné stavby.

Antika bájná

-          Divy světa

Povědomí o nedosažitelnosti antického ideálu dobře ilustruje zájem architektů o divy světa. Hybnou silou však byla především jejich snaha sestavit historii architektury se svými vrcholy a vzory. Analýza textu obrazového traktátu Fischera z Erlachu tuto snahu dobře dokládá a zároveň ilustruje dobový přístup k antice jako takové.

-          Turín – barokizace antického castra

Od roku 1563, kdy se toto původem římské castrum stalo hlavním městem Savojské dynastie, zde probíhala čilá stavební činnost. Pro nás nejzajímavější je období poslední čtvrtiny 16. století, kdy byl pod vedením Ascania Vitozziho vypracován jednotný urbanistický plán. Ten iniciovalo přeložení hlavní relikvie savojského domu – turínského plátna z rodového zámku v Chambery do Turína roku 1578.

6. Sloupové řády

-         Sloupový řád – otázka národní identity

I přes zájem, s jakým se renesanční architekti zabývali ideálními formami sloupových řádů, se v období baroka setkáme s řadou pokusů vytvořit sloupový řád nový, který by byl vlastní danému národu. Kromě toho, jak se s tímto zadáním jednotliví architekti vypořádali, je zajímavá i související debata o normativním kánonu antiky zv. Querelle.

-         Triumfální architektura - slavobrány, pomníky, výzdoba průčelí

 

Podmínky zakončení předmětu -
Poslední úprava: PhDr. Jana Jansová, Ph.D. (13.07.2016)

Předpokladem pro získání požadované atestace bude ústní zkouška.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK