|
|
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Jana Jansová, Ph.D. (12.02.2019)
ucelený obraz základních obrysů vývoje starověkého a středověkého umění, od jeho počátků a východisek v keltské a egyptské civilisaci po pozdní gotiku. Proměny jednotlivých oborů umění (architektury, sochařství, malířství a užitého umění) budou zasazeny do souvislostí konkrétní historické situace a konfrontovány s proměnami dobové filosofie, tak aby stylové i obsahové souvztažnosti dochovaných památek co nejúplněji poodhalily charakter sledované epochy. V rámci takto rozestřené osnovy vývoje bude věnována pozornost i českému středověkému umění a jeho souvislostem s celoevropským vývojem. Si offre la possibilità di consultare nella lingua italiana dopo il previo accordo. |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Jana Jansová, Ph.D. (30.10.2019)
|
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Jana Jansová, Ph.D. (30.10.2019)
J.Beckwith: Early Medieval Art, London 1969 (repr.New York 1992) S.Bettini: Il gotico internazionale, Vicenza 1996 G.Brucher ed: Geschichte der Bildenden Kunst in Oesterreich, II.Band: Gotik, Muenchen - London - New York 2000 O.Demus: Byzantine Art and the West, New York 1970 J.Fajt ed: Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV., Praha 1997 H.Fillitz ed: Geschichte der Bildenden Kunst in Oesterreich, I.Band: Frueh - und Hochmittelalter, Muenchen - New York 1998 R.Chadraba - J.Krása ed: Dějiny českého výtvarného umění, I/1-2, Praha 1984 A.Martindale: Gothic Art, London 1967 (2.ed. New York 1994) O.Paecht: Van Eyck and the Founders of Early Netherlandish Painting, London 1994 M.Puhle ed: Otto der Grosse. Magdeburg und Europa, II Bd., Mainz 2001 D.Strong: Antické umění, Praha 1970 R.Suckale: Die Hofkunst Kaiser Ludwigs des Bayern, Muenchen 1993 R.Toman ed: Romanesque: Architecture, Sculpture, Peinture, Paris 1994 P.Williamson: Gothic sculpture 1140 - 1300, Yale 1995 |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Viktor Kubík, Ph.D. (11.10.2022)
přednáška s obrazovým doprovodem |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Viktor Kubík, Ph.D. (11.10.2022)
Zkouška prověří znalosti periodisace, orientace ve vývojových souvislostech a schopnosti atribuce autorské (proveninční), datace a ikonografického určení děl. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Viktor Kubík, Ph.D. (11.10.2022)
UMĚNÍ RANÉHO STŘEDOVĚKU (Starokřesťanské umění, Byzanc a Karolínská renesance) - stěhování národů a doba raného středověku (od 4. století do roku 1000), starokřesťanské malby v katakombách, význam císaře Konstantina, bazilika a její složení (nákres), sarkofágy - význam císaře Justiniána, Konstantinopolis – chrám Boží moudrosti, typ pětikupolového chrámu, purpurové rukopisy a ravennské mozaiky (význam chrámu San Vitale), slonovinové řezby,… (rozdíl mezi 1., 2. a 3. zlatým věkem byzantského umění) - význam císaře Karla Velikého, příčiny a charakter karolínské renesance, palácová Kaple v Cáchách, westwerk, krypta, plán Svatohavelského kláštera, nejstarší mariánské sochy relikviáře, knižní malířství: Cáchy-Trevír, Remeš, Tours; antické sklony středověkého umění a význam pozdně antického ilusionismu - Ottonská renesance: vztahy ke karolínským a byzantským vzorům, význam Otty I., byzantské princezny Theofano, Otty III., Reichenau a Hildesheim, vývoj architektury, sochařství, malířství ROMÁNSKÉ UMĚNÍ - příčiny vzniku a význam roku 1000, obecné charakteristické znaky architektury a sochařství a charakter jednotlivých škol ve Francii (Provence, Aquitanie, Normandie, Burgundsko) či v Itálii (Benátky, jižní Itálie, Lombardie, protorenesance v Toskánsku), malířství nástěnné (ikonografický program výzdoby chrámu) a knižní (atlasové Bible z Itálie, ottonské rkp), sochařství a užité umění - porovnání románského umění s antikou a gotickým uměním - Sálská renesance v německých zemích (pokračování ottonské renesance) VELKÁ MORAVA A ČESKÉ ROMÁNSKÉ UMĚNÍ - význam Velké Moravy: vznik státnosti, kulturní a církevní autonomie, bazilika v Mikulčicích, rotundy, hradiště, gombíky a užité umění - český stát, význam velkomoravské tradice a svatováclavského kultu: rotunda svatého Víta, Gumpoldova legenda o svatém Václavu, české denáry 10. století - význam umění doby Vratislava II. a Vladislava II.: porovnat, stylová závislost a ikonografické zvláštnosti, Pražský hrad, Juditin most, románské měšťanské domy v Praze a biskupský palác v Olomouci, Kodex vyšehradský, malby ve znojemské rotundě GOTICKÉ UMĚNÍ - okolnosti vzniku (význam opata Sugera a vzestupu královské moci), rozdílný charakter gotického umění ve Francii a Záalpí oproti Itálii, gotická architektura: znaky, původ konstrukčních prostředků, obory: sakrální (katedrály, klášter, mendikantské stavby), světské (paláce, hrady, města,…) památky ve Francii či Itálii - vývoj sochařství od pozdně románského stylu přes sochy – sloupy po klasické sochařství v Remeši ku poklasickému stylu 14. století, význam francouzské sklomalby a knižního malířství (Jean Pucelle), význam nástěnného a deskového malířství v Itálii (fresky v Assisi, Giotto, sienská škola: Duccio, S. Martini a benátská škola: Paolo veneziano) - proměny ve vývoji gotického umění (mariánský kult, mystický naturalismus a devotio moderna konce 14. století, mezinárodní gotické umění kolem roku 1400: C. Sluter, bratři z Limburka, L. Monaco, krásný sloh) UMĚNÍ POZDNÍ GOTIKY A POČÍNAJÍCÍ RENESANCE - jde o dobu po mezinárodním gotickém slohu, kdy v Itálii vzniká a šíří se renesance a v Záalpí probíhá množství změn, jejichž výsledkem je vznik novověké civilisace - vývoj umění sledovat po jednotlivých druzích umění a jednotlivých oblastech: a)architektura ve srovnání s předešlými časy ztrácí vývojově progresivní potenciál – není tahounem nového slohu (srovn. vývoj Západu od střední Evropy, význam B.Rejta) b)sochařství tahounem vývoje ve střední Evropě (dědictví C.Slutera, Mikuláš Gerhart z Leydenu a jeho žáci, po Mistra Oplakávání Krista ze Žebráku a Mistra IP) c)malířství tahounem vývoje nejdříve v západní Evropě (od Jana van Eycka, přes Rogiera van der Weyden, po Huga van der Goes a Jeana Fouqueta), pak (kolem r. 1500) vývojově nejprogresivnějším druhem umění i ve střední Evropě (A.Dürer, Mistr Litoměřického oltáře, Mistr Litoměřického graduálu a Podunajská škola). - Neztrtit rámcový vývojový rytmus: od kocoviny husitských válek ve střední Evropě a stoleté války v západní Evropě, přes vznik národních škol pozdní gotiky k době kolem r. 1500 – době stylového obratu a počátku opětovného sbližování vývoje Itálie a Záalpí. ČESKÉ GOTICKÉ UMĚNÍ - způsob pronikání gotiky (význam Přemysla Otakara II. a cisterciáků), charakter rané gotiky (Zvíkovsko-písecká královská huť, počátky síňového typu kostela, Zlatá Koruna) - charakter lucemburské gotiky, význam Jana I. a Karla IV., Petr Parléř a jeho huť: katedrála svatého Víta, Nové Město, Karlův most, náhrobky a busty ve sv. Vítu, vznik krásnoslohé piety a madony - české malířství: vývoj od Mistra Vyšebrodského oltáře přes Theodorika ku Mistru Třeboňského oltáře, význam krásného slohu Václava IV.: iluminace, plaménkové kružby, madony a piety - význam jagellonské gotiky a pronikání renesance: B.Rejt, jihočeské řezbářství, Mistr Litoměřického oltáře, kancionály |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Viktor Kubík, Ph.D. (11.10.2022)
schopnost vidět, slyšet, číst a myslet |