PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Západní Evropa a svět - JTM040
Anglický název: Western Europe and the World
Zajišťuje: Katedra evropských studií (23-KZS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2019
Semestr: zimní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: 15 / neurčen (20)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Jan Váška, Ph.D.
Mgr. Eliška Tomalová, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Eliška Tomalová, Ph.D.
Mgr. Jan Váška, Ph.D.
Neslučitelnost : JMM616
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (20.09.2023)
Povinný jednosemestrální kurs určený studentům magisterské specializace Západoevropská studia. Po uvedení posluchačů do problematiky studia a výzkumu zahraniční politiky se zaměřuje na klíčové vektory a problémy soudobých zahraničních politik zemí západní Evropy v jejich historickém a proměňujícím se současném globálním kontextu. Největší pozornost je věnována Francii a Spojenému království, samostatná setkání jsou věnována specifikům zahraničních politik vybraných dalších zemí ZE a vlivu evropského integračního procesu na doménu zahraniční politiky.

Všechny zadané texty a opory k referátům jsou umístěny v systému Moodle 1 na adrese https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=4028 (název semináře je Západní Evropa a svět, klíč <JTM040>)
Cíl předmětu
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (20.09.2023)

Studenti budou po absolvování předmětu schopni pracovat se strategickými dokumenty zahraniční a bezpečnostní politiky a se zahraničněpolitickými projevy vrcholných ústavních činitelů. Budou mít představu o institucionálním systému tvorby a výkonu zahraniční politiky v prostředí současné západní Evropy. Dokáží posoudit specifika jednotlivých dimenzí zahraniční politiky i nároků na jejich výzkum. Budou schopni identifikovat a kontextualizovat společné a rozdílné prvky tradiční i současné orientace zahraničních politik jednotlivých zemí ZE a porozumět specifikům procesu europeizace v této oblasti.

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (20.09.2023)

 

1. Aktivní účast v semináři: pravidelná účast na setkáních, zapojení do diskusí na seminářích včetně jedné oponentury prezentace a nejméně 75% bodový zisk z průběžných úkolů během semestru (úkoly jsou odevzdávány v systému Moodle, termín odevzdání je středa 12:00).

 

2. Referát v délce 15 minut + handout (termín zaslání vyučujícímu je středa 12:00), fakultativně PPT prezentace (maximum 25 bodů, ke splnění předmětu je zapotřebí získat nejméně 12,5 bodu).

 

3. Seminární práce: analýza či esej v rozsahu 12 000 – 14 000 znaků čistého textu vycházející z tématu referátu, zaměření práce je třeba domluvit s vyučující/m), termín odevzdání 31. 1. 2024. Práce se odevzdává výhradně prostřednictvím platformy Moodle a prochází kontrolou proti plagiátorství (maximum 25 bodů, ke splnění předmětu je zapotřebí získat nejméně 12,5 bodu).

 

Studenti odevzdávají projekt seminární práce (anotace tématu a cílů práce, předběžné znění otázky, základní bibliografie) prostřednictvím úkolu v Moodlu (termín odevzdání 15. 12. 2023, 24:00, s možností prodloužení pro studenty, kteří budou mít v semináři prezentaci po tomto datu).

 

Pravidla pro využívání AI při psaní seminárních prací se v obecné rovině řídí vyhláškou ředitele IMS č. 07/2023.  Povinnou součástí seminární práce je vyjádření, zda a jak studenti při jejím zpracování použili umělou inteligenci (chatboty), včetně URL příslušného konverzačního vlákna či formulace promptů. Za veškeré chyby v textu odpovídá student/ka, nikoli AI. Toto vyjádření se nezapočítává do čistého rozsahu textu, v případě jeho absence nebo neúplnosti může být práce považována za plagiát, se všemi disciplinárními důsledky, které z toho vyplývají.

 

 

4. Závěrečná zkouška ověřující zvládnutí látky v rozsahu přednášek, referátů a zadané četby (maximum 50 bodů, ke splnění předmětu je zapotřebí získat nejméně 25,5 bodu). Zkouška má formu testu a sestává ze dvou částí – otázek typu multiple choice a otevřených otázek.

 

 

Klasifikace:

 

Hodnocení studentů je závazně založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018 (https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018) a je následně upřesněno Opatřením děkanky číslo 20/2019 (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-20/2019).

 

91-100 bodů               výtečně (A)

81-90 bodů                 velmi dobře (B)

71-80 bodů                 dobře (C)

61-70 bodů                 uspokojivě (D)

51-60 bodů                 dostatečně (E)

0-50 bodů                   nedostatečně, neprospěl/a (F)

 

Literatura
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (20.09.2023)

Povinná četba: viz sylabus.

 

Studijní literatura

 

ABELSON D. a BROOKS S. (eds.), Transatlantic Relations: Challenge and Resilience (Taylor & Francis, 2022)

 

BAYLIS J., SMITH S. a OWENS P., The Globalization of World Politics. An introduction to international relations (Oxford: Oxford University Press, 8. vydání 2020)

 

BEACH, D., Analyzing foreign policy (Palgrave Macmillan, 2012)

 

BINDI F. (ed.) Europe and America. The end of the transatlantic relationship? (Washington, D.C.: Brookings Institute Press, 2019)

 

BOZO F., French Foreign Policy since 1945: An Introduction (Berghahn Books, 2016)

 

BREUNING M., Foreign Policy Analysis. A Comparative Pespective (Houndmills: Palgrave Macmillan, 2007)

 

CULL, N., Public Diplomacy: Foundations for Global Engagement in the Digital Age (Routledge, 2019).

 

DADDOW, Oliver a GASKARTH, Jamie (eds.), British Foreign Policy. The New Labour Years (Houndmills: Palgrave Macmillan, 2011)

 

DIODATO E. a NIGLIA F., Italy in International Relations: The Foreign Policy Conundrum (Palgrave Macmillan, 2017)

 

DOBSON P. a MARSH, S. (eds.), Anglo-American Relations. Contemporary perspectives (London/NY: Routledge, 2013)

 

DUMBRELL, John, A Special Relationship. Anglo-American Relations from the Cold War to Iraq (2nd edition Houndmills: Palgrave Macmillan 2006)

 

GARNETT, Mark, MABON, Simon a SMITH Robert, British Foreign Policy Since 1945 (London: Routledge 2017)

 

GOWLAND D., Britain and the European Union (London/NY: Routledge 2017)

 

HAAR R., CHRISTIANSEN T., LANGE S., VANHOONACKER S. (eds.), The Making of European Security Policy Between Institutional Dynamics and Global Challenges (Routledge, 2021)

 

HADFIELD A., MANNERS I. a WHITMAN R., Foreign Policies of EU Member States. Continuity and Europeanisation (Abingdon, Oxon: Routledge 2017)

 

HILL, Christopher, The Changing Politics of Foreign Policy (Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2003)

 

HOCKING B., MELISSEN J., RIORDAN S. a SHARP P., Futures for Diplomacy. Integrative Diplomacy in the 21st Century (Netherlands Institute for International Relations 2012), https://www.clingendael.org/sites/default/files/2016-02/20121030_research_melissen.pdf.

 

JORGENSEN K., What is International Relations (Bristol University Press, 2021 – online, ukaz.cuni.cz)

 

LEQUESNE, Ch., La puissance par l´image. Les Etats et leur diplomatie publique. (Presses de Sciences Po, Paris, 2021)

 

LEONARD M., The Age of Unpeace. How Connectivity Causes Conflict (London: Penguin 2021)

 

MINTZ A., DeROUEN K., Understanding Foreign Policy Decision Making (Cambridge University Press, 2010)

 

OSTERMANN, F., Security, Defense Discourse and Identity in NATO and Europe: How France Changed Foreign Policy (Routledge, 2018)

 

SMITH, S., HADFIELD A. a DUNNE T., Foreign Policy. Theories, Actors, Cases (Oxford: Oxford University Press, 2008)

 

STAGNELL, A., Diplomacy and Ideology: From the French Revolution to the Digital Age (Routledge, 2020).

 

TOMALOVÁ, E., Kulturní diplomacie – francouzská zkušenost (ÚMV, Praha, 2008)

 

VÁŠKA, J., New Labour, Británie a svět. Ideový rámec britské zahraniční politiky za vlády New Labour (Praha: Nakladatelství Karolinum, 2017

Metody výuky
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (20.09.2023)

Předmět kombinuje přednáškovou a seminární formu, semináře jsou založeny na diskusích k zadaným dokumentům a odborné literatuře a na prezentacích a diskusích k případovým studiím. 

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (20.09.2023)

Program v ZS 2023-24

 

 

1) 5. října: Organizační hodina. Náplň předmětu, studijní povinnosti, rozdělení referátů. Zahraniční politika: konceptualizace, specifika domény a jejího výzkumu (JV)

 

 

2) 12. října:

(1) Proměny globálního kontextu: uvedení do debaty o budoucnosti liberálního mezinárodního řádu a místa Evropy v něm

(2) Europeizace zahraničních politik zemí ZE: specifika, formy, limity (JV)

 

 

Texty

(1)   IKENBERRY J., „The end of liberal international order“, International Affairs 94:1 (2018), 7-23

(2)   MEARSHEIMER J., „Bound to Fail. The Rise and Fall of the Liberal International Order“, International Security 43:4 (2019), 7-50

 

 

 

3) 19. října: Utváření britské zahraniční politiky. Aktéři a koncepční dokumenty (JV)

 

Text: GARNETT, Mark, MABON, Simon a SMITH Robert, British Foreign Policy Since 1945 (London: Routledge 2017), s. 29-58

 

Dokument: HM Government: Global Britain in a Competitive Age:

Integrated Review of Security, Defence, Development and Foreign Policy (2021)

 

Referát: DfID – model pro 21. století, nebo slepá ulička?

 

 

4) 26. října: Británie II:

(1) koncept Globální Británie a jeho kritika

(2) vztahy UK-EU v pobrexitové éře: hledání nového modelu

 

Texty 

(1)   GLENCROSS A. a McCourt D., „Living Up to a New Role in the World: The Challenges of Global Britain“, FPRI 2018, doi: 10.1016/j.orbis.2018.08.010

(2)   TBC

 

Referáty:

(1)   Na horské dráze: britsko-francouzské bilaterální vztahy 2016-2023

(2)   Nový začátek? Británie a Evropské politické společenství (2022-23)

 

 

 

 

5) 2. listopadu: Francie: aktéři a priority francouzské zahraniční politiky (ET)

 

Dokument: Projev E. Macrona na setkání velvyslanců, srpen 2023

https://www.elysee.fr/emmanuel-macron/2023/08/28/conference-des-ambassadrices-et-des-ambassadeurs-le-discours-du-president-emmanuel-macron

 

(přečíst transkript proslovu ve FJ nebo AJ a zhlédnout video - budeme rozebírat i neverbální stránku vystoupení)

 

Referát: Analýza a komparace projevů prezidenta na setkání velvyslanců, 2010-2022

(Cílem referátu je obsahová analýza projevů s vytyčením hlavních témat a jejich diachronní komparace) !vyžaduje pasivní znalost fj!

 

 

6) 9. listopadu: Diplomacie a média. Typy diplomatické praxe: osvědčené i nové strategie komunikace se zahraničním publikem (ET)

  

Texty:

(1)   ZAHARNA, R.C., „Soft Power Differential: Network Communication and Mass Communication in Public Diplomacy“ The Hague Journal of Diplomacy, Vol 2, 2007, pp. 213-228.

(2)   WRIGHT, K., GUERRINA, R., „Imagining the European Union: Gender and Digital Diplomacy in European External Relations“, Political Studies Review, Vol 18, 2020, pp. 525-541.

(3)   TOUNTA, D., „Cultural Diplomacy: The Case of France“, HAPSCs Policy Briefs Series I, Volume 3, 2022, pp. 139-149.

 

Referáty

(1)   Srovnání mediálního obrazu vybraných zahraničněpolitických událostí (součástí referátu je analytický komentář videoukázek).

(2)   Francouzská digitální diplomacie: analýza konkrétních nástrojů a kampaní.

 

 

 

7) 16. listopadu: Británie III: klíčové bilaterální vztahy současné Británie: USA, Čína, Indie (JV)

 

Texty:

 

(1) HENDERSHOT J. „Affection is the cement which binds us: understanding the cultural sinews of the Anglo-American special relationship“, in DOBSON P. a MARSH, S. (eds.), Anglo-American Relations. Contemporary perspectives (London/NY: Routledge, 2013), 52-81.

           

(2) TBC

 

Referáty:

(1)   Jak ovlivnil Brexit americko-britský „zvláštní vztah“?

(2)   Klíčová témata a hlavní dilemata v současných britsko-čínských vztazích

(3)   Klíčová témata a hlavní dilemata v současných britsko-indických vztazích

 

 

 

8) 23. listopadu: Klimatické změny a zahraniční politika (ET)

 

Text: MACLELLAN, N., „France and the Blue Pacific“. Asia and the Pacific Policy Studies, Vol 5, n.3., 218, pp. 426-441.

 

Referát: Francouzská klimatická politika: výzvy a priority od COP 21.

 

 

9) 30. listopadu: Francie a Evropská unie (ET)

 

Dokument: Priority francouzského předsednictví Rady EU

 

Referát: Kritická analýza úspěšnosti francouzského předsednictví 2022.

 

 

 

10) 7. prosince: Italská zahraniční politika (Martin Mejstřík)

 

Text: Andreatta F., „Italian Foreign Policy: Domestic Politics, International Requirements and the European Dimension“, Journal of European Integration 31:1 (2008), 169-181.

 

Referát: Italská zahraniční politika po volbách 2022: proměna, či kontinuita?

 

 

 

11) 14. prosince: Španělsko a Portugalsko - současná zahraniční politika a postkoloniální vazby (Barbora Menclová)

Text: Robinson S., „Painting the CFSP in national colours: Portuguese strategies to help shape the EU`s external relations“, International Journal of Iberian Studies Jun2015, Vol. 28 Issue 2/3, 235-255.

 

Referát: Role Španělska ve spolupráci EU a Středomoří

 

 

 

 

12) 21. prosince: Severské země- vývoj severské spolupráce v kontextu evropské integrace

 (Tomáš Juhás)

 

Text: ARTER D., Scandinavian politics today, 2nd edition MUP 2008, s. 259-296.

 

Referát: Nordicko - baltská spolupráce

 

Na seminář navazuje závěrečné setkání: shrnutí, organizace zkoušky, zpětná vazba (JV)

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK