Politika v Rakousku a ve Švýcarsku. Instituce, aktéři, dlouhodobé trendy a aktuální problémy - JTM029

• Anglický název: Politics in Austria and Switzerland. Institutions, Players, Trends and Current Issues
• Zajišťuje: Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2019
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 6
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Zk [HT]
• Počet míst: 22 / neurčen (20)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D.
• Neslučitelnost : JMM052

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D. (22.09.2022)

Přednáška se seminářem o ústavním a politickém systému alpských zemí (Rakousko, Švýcarsko,Lichtenštejnsko), přičemž proporčně bude kladen důraz na Rakousko. Pozornost bude věnována ústavním dějinám a tradicím těchto zemí, na jejichž základě bude představen současný stav, tj. především charakteristika základních ústavních institucí a vztahy mezi nimi. Samostatně a s komparativním důrazem bude v této souvislosti pojednána problematika federalismu (kompetence rakouských spolkových zemí a švýcarských kantonů)a v případě Rakouska i europeizace tamní politiky resp. politických institucí. V návaznosti na související kursy katedry NRS bude představen základní půdorys stranicko-politického systému, resp. organizovaných politických zájmů obecně, v této souvislosti i legislativa týkající se politických stran, jejich financování, mechanismu voleb atd. Průběžně bude zohledňována i aktuální politická situace v těchto zemích, probrána bude i role a struktura tamních médií.

Cíl předmětu

Poslední úprava: PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D. (22.09.2023)

Cílem předmětu je osvojení podrobnějších znalostí politického systému alpských zemí (Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko), a to i v historické perspektivě (viz též anotaci a syllabus). To bude ověřeno formou prezentací/referátů studujících, případně vypracováním recenze vědeckého titulu k dané problematice (dle dohody s vyučujícím), viz též Požadavky ke zkoušce.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D. (22.09.2023)

Úspěšné zakončení předmětu je podmíněno pravidelnou a aktivní účastí na přednášce a semináři, která zahrnuje osvojení literatuty k probíraným tématům v  rozsahu cca. 300 tiskových stran a průběžnou oponenturu referátů a prezentací ostatních studujících.

Dále se od studujících očekává příprava referátu (20 minut) na vybrané téma s využitím povinné i doporučené studijní literatury (či literatury dle další konzultace s vyučujícím) v rozsahu cca. 80 tiskových stran, alternativně recenze vědecké publikace na téma probírané v kursu.

Na závěr kursu je nutné složit  ústní zkoušku v rozsahu povinné četby a na základě přednášky. Týden před zkouškou je nutno odevzdat písemnou verzi předneseného referátu i s vědeckým příslušenstvím (poznámkový aparát), resp. zmíněnou vědeckou recenzi s příslušenstvím - obojí v rozsahu cca 8 stran.  Tyto písemné výstupy je třeba zadat též na Moodle.

Hodnocení studentů je založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 20/2019 (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-20/2019)

 

90 % a více => A
80-89 % => B
70-79 % => C
60-69 % => D
50-59 % => E
0-49 % => F

Bodové hodnocení referátů (příp. recenzí)

90-100 bodů = výtečně (A)

81-90 bodů   = velmi dobře (B)

71-80 bodů   = dobře (C)

61-70 bodů   = uspokojivě (D)

51- 60 bodů  = dostatečně (E)

0 - 50 bodů   = nedostatečně/neprospěl/a (F)

 

Vzájemný poměr jednotlivých hodnocení: prezentace/referát(20% bodů) , jeho písemné vyhotovení (30%bodů), alternativně odborná recenze rozsáhlejšího vědeckého titulu dle dohody s vyučujícím (50% bodů), ústní zkouška (50% bodů).  Celkový výsledek odpovídá průměru dílčích hodnocení. 

 

 

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D. (15.12.2023)

POZNÁMKA:Všechna dostupná literatura v sylabu slouží pouze ke studijním účelům v tomto kurzu. Je chráněna autorským právem a nesmí být tak dále šířena.

Literatura povinná:

Vít Hloušek, Konflikt versus konsensus. Konfliktní linie, stranické systémy a politické strany v Rakousku 1860-2006, Brno 2008;

Martin Jeřábek a kol., Srovnání politických systémů Německa a Rakouska. Institucionální a systémové ukotvení, Plzeň 2010;

Karl Ucakar - Stefan Gschiegl - Marcelo Jenny, Das politische System Österreichs und die EU, 5. vyd. Wien 2017;

Wolf Linder - Andrea Ilf, Das politische System der Schweiz, Bern 2011;

 

Literatura doporučená:

Herbert Dachs (vyd.), Handbuch des politischen Systems Österreichs. Die Zweite Republik, 3. vyd. Wien 1997;

Anton Pelinka - Sieglinde Rosenberger, Österreichische Politik. Grundlagen-Strukturen-Trends, Wien 2000;

Klaus Armingeon - Markus Freitag, Deutschland, Österreich und die Schweiz. Die politischen Systeme im Vergleich, Opladen 1997;

Rainer Nick - Anton Pelinka, Österreichs politische Landschaft, 2. vyd. Innsbruck 1996;

Dickinger, Christian, Der Bundespräsident im politischen System Österreichs, Innsbruck-Wien 1999;

Schambeck, Herbert (vyd.), Das österreichische Bundes-Verfassungsgesetz und seine Entwicklung, Berlin 1980;

Theo Öhlinger, Verfassungsrecht. Geschichte - Grundprinzipien - Organisation, Wien 1993 (a další vydání);

Wilhelm Brauneder- Friedrich Lachmayer, Österreichische Verfassungsgeschichte, Wien 1998 (a další vydání);

Niklas Perzi - Hildegard Schmoller - Ota Konrád - Václav Šmidrkal (eds.), Nachbarn. Ein österreichisch-tschechisches Geschichtsbuch, Weitra 2018, s. 87-135, 207-325;

Ota Konrád - Miroslav Kunštát - Michal Dimitrov - Jakub Joza - Martin Landa, Ztráta starých jistot. Rakousko 1986-2000, Praha 2020, zvl. s. 125-146;

Steinmaurer, Thomas (vyd.), Konzentriert und verflochten. Österreichs Mediensystem im Überblick, Innsbruck/Wien/München/Bozen 2002, 11-69

Miroslav Šepták, Rakouské parlamentní volby 2017: Začátek éry Sebastiana Kurze. Středoevropské politické studie/Central European Studies Review, roč. 20 (2018), č. 2, s. 86-123.

Volně k stažení na: www.journals.muni.cz/cepsr; 

Thomas Maissen, Geschichte der Schweiz, Stuttgart - Ditzingen 2010;

Jürg Martin Gabriel, Das politische Systém der Schweiz (Eine Staatsbürgerkunde), Bern-Stuttgart- Wien 1993 (a další vydání);

Adrian Vatter, Das politische System der Schweiz. 2.vyd. Baden-Baden 2016;

Leonhard Neidhart, Die politische Schweiz. Fundamente und Institutionen, Zürich 2002;

Nicola Forster - Andreas Schwab, Schweiz und Europa. Eine politische Analyse, Freiburg - Basel - Wien 2022;

Blanka Říchová, Západoevropské politické systémy: komparace politických systémů, Praha 2009.

Metody výuky

Poslední úprava: PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D. (22.09.2023)

Výuka tohoto kursu v ZS 2023/24 probíhá (až na další) prezenčním způsobem, a sice od 11. října 2023. Kurs sestává z přednášek vyučujícícho a seminárních cvičení na předem zadané téma (se studentskými prezentacemi a jejich oponenturou ze strany ostatních studujících, resp. dílčími otázkami ke strukturované diskusi).

 

 

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D. (22.09.2023)

Úspěšné zakončení předmětu je podmíněno pravidelnou a aktivní účastí na přednášce a semináři, která zahrnuje osvojení literatuty k probíraným tématům v  rozsahu cca. 300 tiskových stran a průběžnou oponenturu referátů a prezentací ostatních studujících.

Dále se od studujících očekává příprava referátu (20 minut) na vybrané téma s využitím povinné i doporučené studijní literatury (či literatury dle další konzultace s vyučujícím) v rozsahu cca. 80 tiskových stran, alternativně recenze vědecké publikace na téma probírané v kursu.

Na závěr kursu je nutné složit  ústní zkoušku v rozsahu povinné četby a na základě přednášky. Týden před zkouškou je nutno odevzdat písemnou verzi předneseného referátu i s vědeckým příslušenstvím (poznámkový aparát), resp. zmíněnou vědeckou recenzi s příslušenstvím - obojí v rozsahu cca 8 stran.  Tyto písemné výstupy je třeba zadat též na Moodle.

Hodnocení studentů je založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 20/2019 (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-20/2019)

 

90 % a více => A
80-89 % => B
70-79 % => C
60-69 % => D
50-59 % => E
0-49 % => F

Bodové hodnocení referátů (příp. recenzí)

90-100 bodů = výtečně (A)

81-90 bodů   = velmi dobře (B)

71-80 bodů   = dobře (C)

61-70 bodů   = uspokojivě (D)

51- 60 bodů  = dostatečně (E)

0 - 50 bodů   = nedostatečně/neprospěl/a (F)

 

Vzájemný poměr jednotlivých hodnocení: prezentace/referát(20% bodů) , jeho písemné vyhotovení (30%bodů), alternativně odborná recenze rozsáhlejšího vědeckého titulu dle dohody s vyučujícím (50% bodů), ústní zkouška (50% bodů).  Celkový výsledek odpovídá průměru dílčích hodnocení. 

 

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D. (11.10.2023)

Základní témata:

Rakousko:

- Obecná charakteristika rakouského politického systému po r. 1945 - kontinuity a diskontinuity mezi 1. a 2. rakouskou republikou
- Rakouské ústavní a správní dějiny a tradice jako středoevropský fenomén (s důrazem na vývoj po r. 1945)
- Základní ústavní a politické instituce a vztahy mezi nimi (rakouský parlament, spolková vláda, spolkový prezident, spolkové shromáždění, ústavní soudnictví atd.)
- Rakouský federalismus: ústavní a politické instituce rakouských spolkových zemí a jejich kompetence ve vztahu k Spolku
- Organizované politické zájmy: politické strany, odbory, svazy a další zájmová společenství
- Perspektivy vývoje rakouského politického systému: diskuse o nové ústavě; dopady členství v EU na rakouský politický systém

Švýcarsko a Lichtenštejnsko:

- Obecná charakteristika švýcarského politického systému (s důrazem na instituty přímé a "polopřímé" demokracie, vazba na instituty demokracie zastupitelské)
- Přehled ústavního a souvisejícícho historického vývoje a stručná analýza švýcarské ústavy z r. 1999 
- Ústavní a politické instituce na úrovni Spolku (Spolkové shromáždění: Národní rada , Stavovská rada; Spolková rada, spolkové soudy)
- Reprezentace zájmů: švýcarské politické strany a důležité nestranické struktury: svazy, družstva, občanské iniciativy a jejich místo v politickém životě země
- Švýcarský federalismus: základní vztahy a kompetence mezi Spolkem, kantony a obcemi
- Politický a ústavní systém Lichtenštejnska po r. 1945 do současnosti

Termíny výuky:

Výuka bude zahájena vzhledem k účasti vyučujícího na mezinárodní konferenci v zahraničí až 11. října 2023. Při úvodní hodině bude harmonogram výuky upřesněn, vč. termínů náhradní výuky. 

 Témata referátů (širší výběr, harmonogram bude upřesněn):

Média v Rakousku

Rakouský spolkový prezident (volba, ústavní pravomoci, současný/budoucí prezident, srovnání s ČR)

Ústavní soudnictví v Rakousku vč. srovnání s ČR

Rakouská migrační a azylová politika

Ombudsman/Volksanwaltschaft v Rakousko – srovnání s veřejným ochráncem práv v ČR

Rakouský volební systém a jeho reforma v r. 2007

Instituty přímé demokracie v Rakousku a Švýcarsku – srovnání

Rakouská politika v oblasti národnostních menšin

Rakouská krajní pravice/levice (FPÖ, KPÖ aj.) a její politická relevance

Média ve Švýcarsku

Parlamentní volby ve Švýcarsku v říjnu 2023

Státní symbolika A, CH a FL a její politické konotace

Švýcarská neutralita a její proměny jako vnitropolitické téma

Vztah Švýcarska a EU jako vnitropolitické téma

Kontroverze kolem ústavy Lichtenštejnského knížectví na prahu 21. století