Problémy ústavního inženýrství - JPM639

• Anglický název: Problems of constitutional engineering
• Český název: Problémy ústavního inženýrství
• Zajišťuje: Katedra politologie (23-KP)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2023 do 2023
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (41)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: zrušen
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.
• Neslučitelnost : JPM029
• Je neslučitelnost pro: JPM029
• Je záměnnost pro: JPM007

Anotace

Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (22.07.2019)

Kurz "Problémy ústavního inženýrství" je určen studentům magisterského studia politologie. Kurz vychází z předpokladu vysoké míry relevance ústavních institucí a procedur, které mají značný vliv na fungování soudobých demokracií. Pojem "ústavní inženýrství" se vztahuje k vědomému úsilí (podloženého teoretickými a empirickými poznatky) prostřednictvím změn institucionálního (zejména ústavního) uspořádání zkvalitnit fungování politických režimů moderních demokracií.
V kurzu budou představeny dilemata soudobých demokracií v otázce ústavního rámce a institucionálních pravidel. Kurz propojuje empirické poznatky z "nových" i "starých" demokracií, relevantní teoretická východiska a závěry, jež byly v rámci komparativní politologie formulovány zejména od začátku 90. let 20. století s nástupem tzv. nového institucionalismu a s rozvojem intenzivní diskuse o optimálním nastavení institucionálního uspořádání v tzv. nových demokraciích. Kurz je důležitý i pro ČR, kde nebyl vývoj ústavního systému završen, o čemž svědčí zavedení přímé volby prezidenta v roce 2012.
Podstatou kurzu je komparativní analýza forem vlád, jednotlivých ústavních institucí (zvláště "trojúhelník" prezident - vláda - parlament), jež jsou analyzovány ve vzájemné interakci, a klíčových ústavních procedur. Kurz se zaměřuje na komparaci typických i výjimečných institucionálních uspořádání (a jejich variant) v různých zemích s cílem zjistit funkčnost těchto uspořádání, jejich přenositelnost do jiných institucionálních kontextů a také souvislost s konsolidací demokracie.
Předmětem studia zdaleka nejsou pouze ústavní texty, ale také způsob, jak jsou ústavní texty interpretovány a jak jsou naplňovány v praxi. Formálně-institucionální uspořádání jsou zkoumána v kontextu s relevantními neinstitucionálními faktory, kam spadá mj. charakter stranického systému či historické tradice.
Teoretické předpoklady budou doplněny o hojné empirické poznatky z různých zemí, které představují typické či výjimečné uspořádání a také ze zemí, které se k ústavnímu inženýrství odhodlaly a plánované změny provedly. K tomuto účelu bude sloužit seminář, ve kterém budou studenti představovat a analyzovat příklady ústavního inženýrství, resp. důvody a argumenty, které vedly k ústavnímu inženýrství, očekávané změny a reálné dopady ústavních změn (např. přímá volba premiéra v Izraeli, přechod z přímé na nepřímou volbu prezidenta v Moldavsku, zavedení přímé volby prezidenta v ČR a na Slovensku, přechod z bikameralismu na unikameralismus na Novém Zélandu, Dánsku a Švédsku, průběh a dopady belgické federalizace, ústavní reformy ve Finsku od konce 80. let 20. století a nová ústava z roku 2000, ústavní reforma v Portugalsku z roku 1982, ústavní reformy ve Francii ve 20. a 21. století aj.).

Cíl předmětu

Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (22.07.2019)

Cílem předmětu je seznámit studenty s hlavními dilematy tzv. ústavního inženýrství. Studenti budou po absolvování tohoto kurzu schopni hodnotit různé typy ústavního inženýrství v souladu s teoretickými poznatky a bohatou empirickou základnou tohoto kurzu.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: PhDr. Petr Bednařík, Ph.D. (07.12.2021)

Konkrétní podoba hodnocení studentů v kurzu vypadá takto:

1. Krátké testy z předpsané literatury, které budou probíhat na e-learningové platformě Moodle. Výsledky těchto testů mají váhu 25 % na celkovém hodnocení kurzu.
2. Seminární prezentace či seminární práce na zadané téma. Seminární prezentace je podávána ústní formou (může být doplněna ppt prezentací) v rozsahu max. 15 minut. V případě seminární práce je student povinen tuto práci zpracovat v rozsahu 8-10 stran včetně poznámkového aparátu a seznamu použité literatury. Práci je nutné odevzdat prostřednictvím e-learnigové platformy Moodle. Tato seminární práce/prezentace má váhu 25 % na celkovém hodnocení kurzu.
3. Oponentura seminární prezentace či seminární práce jednoho ze studentů kurzu. Oponentura seminární prezentace spočívá v krátkém, max. 3 minutovém komentáři s doplňujícími dotazy. V případě oponentury seminární práce obdrží oponent tuto seminární práci e-mailem od vyučujícího kurzu nejpozději v druhé polovině ledna. Oponent napíše k seminární práci své komentáře, kritiku, doplňující informace  atp. v rozsahu 1-2 strany a zašle jej vyučujícímu kurzu e-mailem. Tato seminární práce/prezentace má váhu 10 % na celkovém hodnocení kurzu.
4. Písemná zkouška z probrané látky, klíčových témat seminářů a předepsané literatury. Tato zkouška má váhu 40 % na celkovém hodnocení kurzu.

 

Literatura

Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (22.07.2019)

Obecná literatura:

Elgie, Robert. 2004. "From Linz to Tsebelis: three waves of presidential/parliamentary studies?." Democratization 12(1): 106-122.

Sartori, Giovanni. 2001. Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: Slon.

 

Literatura k průběžným testům:

Coakley, John 1998. Úloha hlavy státu v současné politice. Politologická revue 1: 26-42.

Elster, Jon. 1991. Constitutionalism in Eastern Europe: An Introduction. The University of Chicago Law Review 58(2): 447-482. 

Kretzmer, David. 2006. Presidential Elements in Government Experimenting with Constitutional Change: Direct Election of the Prime Minister in Israel. European Constitutional Law Review 2(1): 60-80.

Linz, Juan. 1990. Perils of Presidentialism. Journal of Democracy 1(1): 51-69.

Mair, Peter. 1996. Comparative Politics: An Overview, pp.  309-333. In: Goodin, Robert E., and Hans-Dieter Klingemann, eds. A New Handbook of Political Science. Oxford: Oxford University Press.

Taylor, Greg. 2014. Convention by consensus: Constitutional conventions in Germany.  International Journal of Constitutional Law 12(2): 303-329.

 

Další doporučená literatura, která je vhodná zejména pro seminární prezentace:

Brunclík, Miloš a Kubát, Michal. 2019. Parliamentarism, Semi-Presidentialism and Presidents. London and New York: Routledge.

Brunclík, Miloš. 2009. "Negativní parlamentarismus: cesta k efektivnějšímu fungování parlamentního režimu?" Acta Politologica 1 (2): 118-141. 

Brunclík, Miloš. 2011. Rozpouštěcí právo v ČR v komparativní perspektivě. Acta Politologica 3 (2): 116- 144.

Brunclík, Miloš. 2012. "Konstruktivní vyslovení nedůvěry jako nástroj k posílení pozice vlády vůči parlamentu". Středoevropské politické studie 14 (4): 501-527.  

Duverger, Maurice. 1980. "A New Political System Model: Semi-Presidential Government." European Journal of Political Research 8: 165-187.

Elgie, Robert. 1998. "The classification of democratic regime types: Conceptual ambiguity and contestable assumptions." European Journal of Political Research 33: 219-238.

Cheibub, José Antonio et al. 2015. "Government Selection and Executive Powers: Constitutional Design in Parliamentary Democracies" West European Politics 38(5): 969-996.

Klokočka, Vladimír. 2006. Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde, 2. vydání.

Kozubík, Jan a Roman Chytilek. 2013. " Formální pravomoci současných evropských monarchů a jejich reálné využíti." Politologický časopis 20(4): 483-506.

Krouwel, André. 2000. "The presidentialisation of East-Central European countries." A paper prepared for presentation at the ECPR Joint Sessions Workshop on the Presidentialisation of Parliamentary democracies, Copenhagen, Denmark, April 14-19.

Krouwel, André and Jasper de Raadt. 2003. "Political conflict over institutional design and change." Paper prepared for the workshop ‘Institutional Theory: Issues of Measurement and Change’ at the ECPR Joint Sessions in Edinburg, March 28-April 3.

Kubát, Michal. 2009. Racionalizace parlamentního režimu. Polské zkušenosti jako poučení nejen pro českou politiku. Politologický časopis 2_ 131-147.

Kubát, Michal. 2013. Soudobá česká politika. Co s neefektivním režimem? Brno: Barrister & Principal.

Kysela, Jan. 2004. Dvoukomorové systémy. Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha: Eurolex Bohemia.

Lebeda, Tomáš. 2008. "Volební pravidla pro prezidentské volby. Komparativní analýza 142 zemí.  Pp. 27-61  in Miroslav Novák, Miloš Brunclík (eds.). Hlava státu v parlamentních a poloprezidentských reži­mech: ČR v komparativní perspektivě. Praha: Dokořán.

Novák, Miroslav a Miloš Brunclík eds. 2008. Postavení prezidentů v parlamentních a poloprezidentských režimech. Praha: Dokořán.

Metcalf, Lee. 2000. "Measuring presidential power. "Comparative Political Studies 33(5): 660-685.

Poguntke, Thomas, and Paul Webb. "The presidentialization of politics in democratic societies: a framework for analysis." The presidentialization of politics: a comparative study of modern democracies (2005): 1-25.

Rasch, Bjørn Erik, Roger D. Congleton, and Fairfax GMU. 2006. "Amendment Procedures and Constitutional Stability." Pp. 536-561. In: Democratic constitutional design and public policy: analysis and evidence. Ed. Congleton, Roger D., and Birgitta Swedenborg. Mit Press.

Siaroff, Alan. 2003. "Comparative presidencies: The inadequacy of the presidential, semi-presidential and parliamentary distinction." European Journal of Political Research 42: 287-312.

Shen, Yu-chung. 2009.  "The Anomaly of the Weimar Republic’s Semi-Presidential Constitution." Journal of Politics and Law 2.3.

Skach, Cindy. 2005. Borrowing Constitutional Designs: Constitutional Law in Weimar Germany and the French Fifth Republic. Princeton: Princeton University Press.

Tavits, Margitt. 2011. Presidents with Prime Ministers. Do Direct Elections Matter? Oxford: Oxford University Press.

Verney, Douglas. 1963. "Parliamentary vs. Presidential Systems," pp. 175-191 in Harry Eckstein, David Apter (eds.).  Comparative Politics.  McMillan Publishing Co.

 

Metody výuky

Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (20.09.2022)

Výuka v ZS ak. roku 2022/2023 probíhá formou přednášek/seminářů v prezenční formě.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (22.07.2019)

1. seminární prezentace (popř. seminární práce)
2. oponentura seminární preztnace (popř. seminární práce) jiného studenta/studentky
3. krátké on-line testy na e-learningové platformě Moodle
4. závěrečná zkouška

Sylabus

Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (07.10.2019)

První část kurzu (tj. prvních šest hodin) je koncipováno jako přednášková část kurzu. Druhá část kurzu je pojata jako seminární část, kdy studenti prezentují předem zadaná témata

1.      Úvod do studia ústavního inženýrství

2.      Ústava a moderní konstitucionalismus

3.      Úspěšní a neúspěšní ústavní „inženýři“

4.      Formy vlády v moderních demokraciích

5.      Hlavy států a jejich role v moderních demokraciích

6.      Ústavní zvyklosti

7. - 12. Seminární prezentace