Státověda - HPOP0044

• Anglický název: Theory of State
• Zajišťuje: Katedra ústavního práva (22-KUP)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:písemná
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/2, Zk [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Je zajišťováno předmětem: HPOP3044
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. JUDr. Jana Reschová, CSc.
• Neslučitelnost : HPOP3000, HP0681
• Ve slož. korekvizitě pro: HSZK0218, HSZK0400, HSZK0410, HSZK0420, HSZK0430

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Miroslav Sojka (04.05.2023)

Státověda je "vědou o státě". Výklad směřuje k poznání struktury státu, jeho možných způsobů uspořádání, původu a vývoji jednotlivých institutů stát a vztah stát-občan charakterizujících. Státověda jako vědní obor je východiskem zejména pro studium ústavního práva, neboť zkoumá a klasifikuje to, co ústavní právo popisuje a vytváří.

Předmětem zkoumání státovědy je v prvé řadě stát jako právní subjekt zvláštního druhu, ale dále také formy jeho uspořádání, vztah stát-občan a také ideové základy ovlivňující vědu o státě. Státověda je společensko-vědním oborem čerpajícím z poznatků teorie práva a teorie státní moci, filozofie, sociologie, historie a mnoha dalších.

Cílem výuky není pouze naučení určitých pojmů, ale prostřednictvím jejich osvojení pochopit, jak stát a ústava fungují v různých ústavních systémech a co je limituje. Studenti jsou v průběhu semestru povinni na základě zadání seminárního vyučujícího studovat předepsanou literaturu.

V rámci předmětu se studenti seznámí s klíčovými pojmy, principy a instituty nejen po jejich obsahové stránce, ale porozumí i jejich fungování v praktickém uplatnění za různých okolností. Student se v rámci předmětu naučí dovednostem formulovat, interpretovat a prezentovat instituty a principy, klíčové nejen pro budoucí studium ústavního práva ale i dalších právních odvětví. Znalosti získané v tomto předmětu, zahrnující v sobě komplexní pochopení problematiky v kontextu reálného fungování státu, jsou rozhodující pro budoucí práci s právními texty a zejména pak judikaturou.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Miroslav Sojka (04.05.2023)

1.      U zkoušky není možné používat právní předpisy a jiné zdroje.

2.      Zkouška je klasifikována známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) nebo "neprospěl/a" (4).

3.      Zkoušku může student konat nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny.

4.      Ze zkoušky je možné získat nejvíce 18 bodů. K úspěšnému složení je potřeba získat nejméně 10 bodů.

5.      Časový limit pro vypracování zkoušky je 40 minut.

6.      Vedoucí semináře bonifikuje maximálně v rozsahu 2 bonusových bodů aktivitu vybraných studentů v rámci výuky (správná řešení zadaných úkolů, diskuse na hodinách, průběžné testy apod.). Bonusové body se přičítají k bodům získaným ze zkoušky. V případě, že student ze zkoušky neobdrží alespoň 10 bodů, bonusové body se nezohledňují.

7.      Zkouška se skládá z 8 otevřených otázek, kdy prvních 6 otázek je hodnoceno každá maximálně 2 body, poslední 2 otázky jsou hodnoceny každá 3 body.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Miroslav Sojka (04.05.2023)

Předmět zahrnuje tato témata:

-        Stát a jeho vývoj. Moderní stát. Suverenita moci.

-        Princip dělby moci. Struktura a organizace moci.

-        Teorie ústavy, konstitucionalismus.

-        Demokratický právní stát.

-        Stát a jednotlivec. Ochrana lidských práv.

-        Volby, volební právo a volební systémy.

-        Parlamenty. Parlamentarismus.

-        Hlava státu a výkonná moc.

-        Soudy. Struktura soudů. Principy soudního procesu.

-        Stát mezi státy. Globalizace. Evropeizace.

-        Stát a jiné struktury moci. Církev. Politické strany. Zájmové skupiny.

Studijní opory

Poslední úprava: Mgr. Miroslav Sojka (04.05.2023)

Základní literatura:

1.      RESCHOVÁ J. a kol. Státověda. Stát. Jednotlivec. Konstitucionalismus. Praha: Wolters Kluwer 2019. 484 s. ISBN 978-80-7552-695-3.

2.      KYSELA, J. Ústava mezi právem a politikou: úvod do ústavní teorie. Praha: Leges, 2014. Teoretik. ISBN 978-80-7502-022-2. Str. 198-253.

Ostatní literatura:

1.      Aristoteles, Athénská ústava, Arista a Baset 2004, str. 56–79 (kap. 42–69).

2.      G. Sørensen, Stát a mezinárodní vztahy, Portál 2005, str. 65–109 (kap. 4–6).

3.      Ústavní postavení prezidenta republiky a způsob jeho volby, Acta Universitatis Carolinae, Iuridica 4/2011, Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum 2012, str. 9–52 a 63–72 (statě autorů J. Kudrny, M. Antoše, J. Syllové, J. Reschové).

4.      Aristoteles, Politika I., Oikoymenh 1999, str. 7–34 (úvod, autor M. Mráz).

5.      Kolektiv autorů: Acta Universitatis Carolinae. Iuridica 3/2018. 100 let od vzniku ČSR po dnešek. Praha: Karolinum, 2018.