PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Ústavní právo I - HPOP0041
Anglický název: Constitutional Law I
Zajišťuje: Katedra ústavního práva (22-KUP)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/2, KZ [HT]
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: základní
Je zajišťováno předmětem: HPOP3041
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M.
Neslučitelnost : HPOP3000, HP0681
Je korekvizitou pro: HPOP0118, HPOP0042
Ve slož. prerekvizitě: HPOP0002, HPOP0003, HPOP0004, HPOP0005, HPOP0007, HPOP0008, HPOP0009, HPOP0010, HPOP0011, HPOP0012, HPOP0013, HPOP0016, HPOP0017, HPOP0018, HPOP0019, HPOP0021, HPOP0022, HPOP0023, HPOP0024, HPOP0025, HPOP0026, HPOP0027, HPOP0028, HPOP0029, HPOP0030, HPOP0031, HPOP0032, HPOP0033, HPOP0034, HPOP0042, HPOP0043, HPOP0045, HPOP0046, HPOP0047, HPOP0048, HPOP0061, HPOP0062, HPOP0099
Ve slož. korekvizitě pro: HSZK0400, HSZK0410, HSZK0420, HSZK0430
Soubory Komentář Kdo přidal
stáhnout ÚSTAVNÍ PRÁVO I. Klasifikovaný zápočet2022-23-Test termíny v SISdocx (2).pdf Ústavní právo I Bc. Kateřina Žáková
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (30.01.2023)
Předmět je zaměřen na výklad Ústavy jako základního zákona státu, spolu s dalšími úzce souvisejícími normami. Jeho cílem je rozbor základních vztahů mezi občanem a státem a mezi státními orgány navzájem. Ústavní právo I je předmětem zabývajícím se výkladem ústavy jako základního zákona státu a sledováním kořenů a původu jednotlivých ústavních institutů.

Důraz je kladen na problematiku vytváření a aplikaci státní moci ve státě, její dělbu a stanovení jejích limitů, určení pravomocí jednotlivých státních orgánů a vztahy mezi nimi. Předmětem zájmu jsou kromě ústavy také právní normy na ni navazující a rozvíjející ji, problematika volební či státoobčanská. V rámci výuky studenti používají zákony, ve kterých se učí správně orientovat. Při výuce je pracováno také s vybranými mezinárodními smlouvami a nálezy Ústavního soudu ČR jako primárními prameny práva. Studenti jsou v průběhu semestru povinni na základě zadání seminárního vyučujícího studovat též předepsanou judikaturu k probíraným tématům. Vybrané judikáty studenti blíže rozebírají v seminářích.

Cílem studia není pouze vyložit určité ústavněprávní pojmy, ale prostřednictvím jejich hlubokého osvojení pochopit, jak stát a ústava fungují a co je v podmínkách recentního demokratického právního státu limituje. Po absolvování předmětu se student dokáže orientovat v základních předpisech ústavního práva, umí analyzovat a interpretovat vybrané nálezy Ústavního soudu ČR. Komplexní znalosti institutů uplatňujících se při realizaci státní moci pomáhají studentům i při řešení otázek procesního charakteru a při praktické realizaci konkrétních ustanovení právních předpisů (tvorba nebo aplikace zákona, popř. rozhodnutí ústavního orgánu na konkrétním příkladu).

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (05.02.2024)

1.      Klasifikovaný zápočet lze v řádném termínu získat v rámci seminární výuky.

2.      Na seminářích je možné získat celkem 100 bodů, z čehož 35 bodů je za průběžnou práci během semestru (např. plnění domácích úkolů, písemné rozbory soudních rozhodnutí, aktivní! účast apod.) a 65 bodů za závěrečný test. Testem přitom může být i esej či open book test. Podrobnosti si určí každý vedoucí semináře sám a může je přizpůsobit svému způsobu výuky. Tyto podmínky pro každý seminář jsou uvedeny v dokumentech předmětu ve studijním informačním systému (SIS).

3.      Pokud student v semináři nezíská potřebný počet bodů k absolvování předmětu, je klasifikován stupněm „neprospěl“. K dispozici má dva opravné termíny v podobě celokatederního testu. Maximální počet bodů z celokatederního testu je rovněž 65.

4.      Klasifikace je následující: hodnocení 1 = 85–100 bodů, hodnocení 2 = 70–84 bodů, hodnocení  3 = 50–69 bodů a hodnocení neprospěl = 49 a méně bodů.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (30.01.2023)

Předmět zahrnuje tato témata:

-        Kontinuita a diskontinuita v ústavním vývoji

-        Zánik československé federace a vznik České republiky jako samostatného státu

-        Prameny ústavního práva

-        Polylegální pojetí Ústavy ČR – tzv. ústavní pořádek (čl. 112 Ústavy, judikatura Ústavního soudu v dané věci).

-        Vztah ústavního a mezinárodního práva a k právu Evropské unie

-        Česká republika jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana

-        Preambule Ústavy, I. hlava Ústavy - základní pojmy, ústavní principy a jejich význam, VIII. hlava Ústavy – přechodná a závěrečná ustanovení

-        Státní území, státní občanství, státní symboly, státní svátky, otázka státního jazyka

-        Volby v ČR, základní zásady, volebního práva (volební systémy, ústavní a zákonná úprava, volební proces a jeho hlavní instituty)

-        Referendum v ČR

-        Základní rozdíly ve volebním procesu při volbách do Poslanecké sněmovny, Senátu, krajských zastupitelstev, obecních (městských) zastupitelstev, do Evropského parlamentu a prezidenta republiky; soudní přezkum a judikatura Ústavního soudu ve volebních věcech

-        Postavení Parlamentu ČR v ústavním systému, vztah k ostatním ústavním orgánům

-        Mandát člena Parlamentu ČR

-        Koncepce bikameralismu v ČR, vzájemné vztahy Poslanecké sněmovny a Senátu

-        Vztah Parlamentu ČR k Evropskému parlamentu

-        Komory Parlamentu ČR, jejich jednací řády a vnitřní struktura

-        Legislativní proces v ČR

-        Postavení moci výkonné v ústavním systému, orgány moci výkonné.

-        Prezident ČR (postavení, vztah k jiným ústavním orgánům, Kancelář)

-        Vláda ČR (postavení, vztah k jiným ústavním orgánům, vnitřní organizace, právní akty vlády)

-        Ministerstva a jiné správní úřady;

-        Státní zastupitelství a veřejný ochránce práv v ústavním systému ČR

Do výkladu jednotlivých institutů budou v přednáškách zakomponovány státovědné i historické poznatky, jakož i právní názory z judikatury zejména Ústavního soudu ČR.

 

Studijní opory
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (30.01.2023)

Základní literatura:

Václav Pavlíček a kolektiv: Ústavní právo a státověda, II. díl, Ústavní právo České republiky. Praha: Leges, 2015. 2. aktualizované vydání. 1152 s. ISBN:978-80-7502-084-0.

Ostatní literatura:

1.      David Kosař, Marek Antoš, Zdeněk Kühn a Ladislav Vyhnánek. Ústavní právo: Casebook. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer CZ, 2014.

2.      Sládeček/Mikule/Suchánek/Syllová: Ústava České republiky: komentář. Praha 2016.

3.      Rychetský/Langášek/Herc/Mlsna a kolektiv: Ústava České republiky. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky: komentář. Praha 2015.

4.      Bahýľová a kolektiv: Ústava České republiky: Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky: komentář. Praha 2010.

5.      Václav Pavlíček, Jiří Hřebejk: Ústava a ústavní řád České republiky – Komentář, 1. díl – Ústavní systém, Linde, 2. vydání, Praha 1998

6.      Václav Pavlíček a kolektiv: Ústava a ústavní řád České republiky – Komentář, 2. díl – Práva a svobody, Linde, 2. vydání, Praha 2002

7.      Eliška Wagnerová a kolektiv: Listina základních práv a svobod: komentář. Praha 2012.

8.      Kmec/Kosař/Kratochvíl/Bobek: Evropská úmluva o lidských právech: komentář. Praha 2012.

9.      Aleš Gerloch, Jan Kysela a kol.: 20 let Ústavy České republiky – Ohlédnutí zpět a pohled vpřed, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň 2013

10.   Ján Gronský: Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa I., 1914–1945, II., 1945–1960, III., 1960–1989, IV., 1989-1992 Karolinum, Praha 2005-2007.

11.   Aleš Gerloch, Jiří Hřebejk, Vladimír Zoubek: Ústavní systém České republiky. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 5. vydání, Plzeň 2013.

12.   Jan Wintr: Principy českého ústavního práva (s dodatkem principů práva evropského a mezinárodního), Aleš Čeněk, Plzeň 2018

13.   Václav Pavlíček: O české státnosti – úvahy a polemiky, 1. Český stát a Němci, Karolinum, Praha 2004.

14.   Václav Pavlíček: O české státnosti – úvahy a polemiky, 2. O právech, svobodách a demokracii, Karolinum, Praha 2002.

15.   Ondřej Preuss: Klauzule věčnosti. Aleš Čenek, Plzeň 2015.

Základní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia):

1.      Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

2.      Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky

3.      Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

4.      Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu

5.      Zákon č. 300/2017 Sb., o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek a o změně zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (stykový zákon)

6.      Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů

7.      Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

8.      Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky)

9.      Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů

10.   Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů

11.   Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů

Ostatní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia):

1.      Ústavní zákon č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské Federativní republiky

2.      Ústavní zákon č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní republiky

3.      Ústavní zákon č. 29/1993 Sb., o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní republiky

4.      Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky

5.      Ústavní zákon č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

6.      Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv - účinnost do 31. 12. 2021

7.      Zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv) - účinnost 1. 1. 2022

8.      Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství

9.      Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv

10.   Rozhodnutí prezidenta republiky č. 144/1993 Sb., o sjednávání mezinárodních smluv

Judikatura ÚS  

1.      lhůta pro uplatnění suspenzivního veta prezidenta republiky (sp. zn. Pl. ÚS 33/97, č. 30/1998 Sb.)

2.      tzv. velký volební nález (sp. zn. Pl. ÚS 42/2000, č. 64/2001 Sb.)

3.      k pojmu „ústavní pořádek ČR“ (sp. zn. Pl. ÚS 36/01, č. 403/2002 Sb. /VII. část odůvodnění/ 

4.      postoupení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou Senátu (sp. zn. Pl. ÚS 5/02, č. 476/2002 Sb.)

5.      legislativní přílepky (sp. zn. Pl. ÚS 77/06, č. 37/2007 Sb.)

6.      ústavnost Lisabonské smlouvy (sp. zn. Pl. ÚS 19/08, č. 446/2008 Sb.)

7.      tzv. kauza Melčák, materiální ohnisko Ústavy (sp. zn. Pl. ÚS 27/09, č. 318/2009 Sb.)

8.      legislativní proces ve stavu legislativní nouze (sp. zn. Pl. ÚS 55/10, č. 80/2011 Sb.)

9.      rozhodnutí ve věci amnestie prezidenta republiky (sp. zn. Pl. ÚS 4/13)

10.   pojetí poslanecké imunity ve vztahu k projevům v komoře (kauza Chaloupka) (sp. zn. I. ÚS 3018/14.

11.   rozhodnutí o postupu do skrutinia ve volbách do Evropského parlamentu (sp. zn. Pl. ÚS 14/14, č. 176/2015 Sb.)

12.   ústavnost § 22 odst. 3, zákona o státním občanství (sp. zn. Pl. ÚS 5/16; č. 393/16 Sb.) 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK