|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (30.01.2024)
Zájem o politické dílo B. Constanta (1767-1830) vzrostl v posledních desetiletích a dnes je Constant nahlížen jako jeden z předních myslitelů liberalismu. Jeho myšlenky se staly do velké míry součástí liberálního kréda, a tedy nezpochybnitelným základem, na němž spočívá moderní demokratický liberální stát. Constant byl jedním z nejradikálnějších liberálních myslitelů požadující naprostou svobodu, jak v ekonomice, tak např. v náboženství, jeho liberalismus je přitom zároveň propojen s myšlenkou morálního zdokonalování člověka skrze svobodu. Číst budeme jednak slavnou přednášku o rozdílu mezi antickým a moderním pojetím svobody, jednak vybrané pasáže z Constantova hlavního díla, Principy politiky. A. de Tocqueville (1805-1859) je dnes považován za největšího teoretika demokracie a zároveň za předního myslitele liberalismu 19. století. Tocqueville chápe demokratickou rovnost podmínek jako nezvratitelný jev moderní doby. V Demokracii v Americe rozebírá rozdíl mezi aristokratickou a demokratickou společností, ukazuje na nebezpečí demokracie vzhledem k individuální svobodě, analyzuje úlohu veřejného mínění a občanské angažovanosti. Stranou neponechává ani sociální otázku a hrozbu zbídačování širokých vrstev obyvatelstva v moderní době. Číst budeme vybrané kapitoly z knihy Demokracie v Americe, I, II. Struktura semináře: četba primárních textů. Na začátku každého semináře proběhne shrnutí předchozí hodiny formou protokolu (vždy jeden student). Kredity budou uděleny za aktivní účast na semináři (během semestru budou studenti dodávat kratší práce na vybraná témata – úvahy či shrnutí, celkem 4-5 textů) a za vypracování komentáře z nabídnuté kapitoly z knih probíraných autorů (na výběr bude mezi úryvkem z Constantových Principů politiky a z jedné kapitoly z Tocquevilleovy Demokracie v Americe). Podmínkou účasti na semináři je pasivní znalost angličtiny. Studentky a studenti po absolvování předmětu budou nejenom znát základní faktografické údaje týkající se rozebíraných autorů, ale budou s to autory a jejich díla vhodně kontextualizovat, a to dobově i s ohledem na jejich vliv na současné politické myšlení. K detailnějšímu vymezení vztahu obsahu předmětu k právu a politologii vizte Sylabus. Vyučující předmětu je PhDr. Hana Fořtová, Ph.D. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (30.01.2024)
1. Předpokladem připuštění ke zkoušce je aktivní účast na seminářích (během semestru budou studenti dodávat kratší práce na vybraná témata – úvahy či shrnutí, celkem 4-5 textů). 2. Zkouška spočívá ve vypracování komentáře z nabídnuté kapitoly z knih probíraných autorů (podle toho, který z obou autorů bude probírán, půjde buď o text z Constantových Principů politiky, nebo z jedné kapitoly z Tocquevilleovy Demokracie v Americe.) 3. U zkoušky je možné používat veškeré právní předpisy a jiné materiály. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (02.08.2021)
V semináři se zaměříme na následující okruhy témat: B. Constant - Myšlenka omezené suverenity, kritika Rousseaua a jeho pojetí obecné vůle, kritika Hobbese a jeho pojetí suveréna - Poslušnost zákonu, otázka legitimní autority - Moderní pojetí svobody, odlišení antického a moderního pojetí svobody, role obchodování v moderním světě - Svoboda projevu a tisku, svoboda náboženství - Otázka vlastnictví, jeho vzniku a ochrany ze strany státu - Požadavek naprosté svobody v ekonomice, sociální otázka - Otázka obecného zájmu A. de Tocqueville - Demokratická rovnost podmínek jako jev prozřetelnosti, definice demokracie - Proměna vztahu pána a služebníka - Demokratická a aristokratická společnost - Hrozba tyranie většiny - Veřejné mínění, mravy, svoboda tisku - Sociální otázka, vznik nové aristokracie |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (02.08.2021)
Základní literatura: B. Constant 1. Podrobná bibliografie viz B. Constant, Principy politiky, Seznam literatury, str. 421-433. 2. B. Constant, O antické svobodě ve srovnání se svobodou moderní, in: Reflexe, 30 (2006), str. 77–97, přeložila H. Dohnálková. 3. B. Constant, Principy politiky, přeložila a poznámkami opatřila H. Fořtová, Praha 2018. A. de Tocqueville 4. A. de Tocqueville, Demokracie v Americe, I, II, Praha 1992, přeložil V. Jochmann (existují novější vydání téhož překladu, naposledy jednosvazkové vydání v nakladatelství Leda, 2018). Ostatní literatura: B. Constant 1. B. Constant, Commentaire sur l’ouvrage de Filangieri, Paris 2004. 2. B. Constant, De la religion, Arles 1999. 3. B. Constant, Les principes de politiques applicables à tous les gouvernements, vyd. E. Hofmann, Genève 1980. 4. B. Constant, O dobyvačnosti a uzurpaci a jejích vztazích s evropskou civilizací, Brno 2012, přeložila. R. Ostrá. Zahraniční sekundární literatura: 5. S. Holmes, Benjamin Constant and the making of modern liberalism, New Haven 1984. 6. L. Jaume , L’individu effacé, Paris 1997. 7. P. Manent, Histoire intelectuelle du libéralisme, Paris 1987. A. de Tocqueville 8. A. de Tocqueville, De la démocratie en Amérique, Oeuvres complètes I, vyd. J.-P. Mayer et H. Laski, Paris 1992. 9. A. de Tocqueville, L’Ancien Régime et la Révolution, Oeuvres complètes II, vyd. J.-P. Mayer, Paris 1981. 10. A. de Tocqueville, L’Ancien Régime et la Révolution, vyd. F. Mélonio, Paris 1988. 11. A. de Tocqueville, Starý režim a Revoluce, Praha 2003, přeložila A. Borovičková a V. Jochmann. Zahraniční sekundární literatura: 12. Aron, R., Les étapes de la pensée sociologique, Paris 1976. 13. A. Jardin, Alexis de Tocqueville, Paris 1984. 14. L. Jaume, Tocqueville, les sources aristocratiques de la liberté, Paris, 2008. 15. E. Keslassy, Le libéralisme de Tocqueville à l’épreuve du paupérisme, Paris 2000. 16. J.-C. Lamberti, Tocqueville et les deux démocraties, Paris 1983. 17. P. Manent, Tocqueville et la nature de la démocratie, Paris, 1982. Sekundární literatura v češtině: 18. H. Brogan, Alexis de Tocqueville: prorok demokracie ve věku revoluce, Brno 2011. |