Ústavní systémy - HP1201

• Anglický název: Constitutional Systems
• Zajišťuje: Katedra ústavního práva (22-KUP)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:ústní
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Zk [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: HOPV0120
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: JUDr. Věra Jirásková, CSc.
• Třída: ústavní právo
• Kategorizace předmětu: Právo > Ústavní právo
• Neslučitelnost : HPOP0000, HPOP3000
• Je neslučitelnost pro: HV1201
• Ve slož. prerekvizitě: HM0401

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (08.09.2022)

Předmět doplňuje a rozvíjí základní blok předmětů Ústavní právo I-III zejména tím, že reaguje na rozmanitosti ústavních institutů v soudobém světě a uvádí řadu příkladů i jiných ústavních řešení, než s jakými se posluchači seznamují při studiu platného ústavního práva ČR.

Úvodní obecná část při použití srovnávací metody upozorňuje na realizaci osvědčených ústavních modelů a na tendence jejich rozvoje, druhá část kurzu se soustřeďuje na zvláštnosti ústavního práva jednotlivých vybraných států (Francie, Itálie, Ruska, SRN, Španělska, Švýcarska, USA, Velké Británie aj.) s důrazem položeným zejména na vztahy mezi nejvyššími státními orgány.

Studium pramenů (ústavy, volební zákony, zákony o politických stranách, jednací řády parlamentů apod.) je doplňováno konkrétními příklady aplikace ústavních norem. Pozornost je věnována i aktuálním událostem významným z hlediska rozvoje ústavního práva sledovaných států.

Student absolvováním tohoto předmětu získá dovednost srovnávání ústavních institutů a jejich odlišného působení v různých ústavních systémech. Toto studentovi dále prohloubí chápání ústavních institutů vlastních ČR a důvodů jejich zakotvení v českém ústavním pořádku v podobě, v jaké byly zakotveny. Cílem předmětu je taktéž prohloubit znalosti studenta o jiných ústavních systémech, což studentovi poskytne určité předporozumění, měl-li by zájem o zahraniční stáž v některém ze států, jejichž právní řád je obsahem tohoto předmětu.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (08.09.2022)

1. Student odpovídá na 2 náhodně vylosované otázky z jednoho koše.  

2. Zkouška je klasifikována zkoušejícím, a to známkami, a to známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) nebo "neprospěl/a" (4). 

3. U zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné zdroje. 

 

4. Rozsah a obsah zkouškových otázek k ústní zkoušce je následující: 

1. Ústava – vznik, znaky, funkce, obsah 

2. Periodizace ústavního vývoje 

3. Formální podmínky, za kterých lze měnit ústavu (konkrétní příklady) 

4. Nezměnitelná ustanovení: ústavní vyjádření, význam 

5. Ústavní charakteristika státu 

6. Stát právní a jeho ústavní vyjádření a záruky 

7. Sociální stát a jeho zakotvení v evropských ústavách 

8. Stát (ne) laický a jeho ústavní vyjádření 

9. Role referenda v soudobých zastupitelských demokraciích 

10. Ústavní zakotvení přímé demokracie ve Francii 

11. Právní zakotvení přímé demokracie na Slovensku a konkrétní aplikace 

12. Ústavní zakotvení přímé demokracie ve Švýcarsku 

13. Ústava USA – přijetí, charakteristika, změny 

14. Soustava nejvyšších státních orgánů USA 

15. Prezident USA – volba, ústavní pravomoci 

16. Kongres USA a jeho ústavní zakotvení 

17. Ústava V. Francouzské republiky a její proměny 

18. Soustava nejvyšších státních orgánů Francie 

19. Ústavní postavení prezidenta Francouzské republiky 

20. Ústava Španělska – okolnosti přijetí, obsah 

21. Španělsko jako konstituční monarchie 

22. Soustava nejvyšších státních orgánů Velké Británie 

23. Sněmovna lordů: složení, postavení, reformy 

24. Základní zákon SRN – přijetí, obsah, obsah, ústavní aspekty sjednocení Německa 

25. Soustava nejvyšších státních orgánů SRN 

26. SRN – postavení spolkového kancléře 

27. Spolková rada v SRN – ustavování, pravomoci 

28. Ústava Itálie – přijetí, obsah, změny 

29. Soustava nejvyšších orgánů Itálie 

30. Bikameralismus v Itálii – ústavní úprava a její limity 

31. Platná Ústava Švýcarska – přijetí, obsah, změny 

32. Soustava nejvyšších orgánů ve Švýcarsku 

33. Federalismus – ústavní konstrukce v USA 

34. Federalismus – ústavní konstrukce v SRN 

35. Autonomie ve Španělsku; snaha Katalánska o dosažení nezávislosti 

36. Základní práva a svobody v Ústavě USA a jejich interpretace 

37. Základní práva a svobody v Ústavě Itálie 

38. Ústavní regulace postavení jednotlivce ve Francii 

39. Základní práva a svobody v Základním zákonu SRN 

40. Koncentrované ústavní soudnictví – německý model 

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (08.09.2022)

Předmět je zaměřen na: 

- výklad základních institutů ústavního práva ve vybraných zemích, zejména Evropy a USA, 

- analýzu pramenů ústavního práva (ústavy, zákony, rozhodnutí ústavních soudů aj.) 

- srovnání konkrétních příkladů z fungování ústavních vztahů a aplikace ústavních norem. 

Studijní opory

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (08.09.2022)

Ostatní literatura: 

1. V. Jirásková: Dokumenty k ústavním systémům, 1996, Karolinum, Praha, ISBN 80-7184-212-5 

2. J. Filip, Z. Koudelka: Soudobé ústavní systémy, 1996, Masarykova univerzita, Brno, ISBN 80-210-1363-X 

3. V. Pavlíček a kol.: Suverenita a evropská integrace, 1999, Praha 

4. V. Pavlíček a kol.: Transformace ústavních systémů zemí střední a východní Evropy, I., II. a III. díl, Praha 1999, 2000, 2001, ISBN 80-85889-31-5 

5. Vl. Klokočka: Ústavní zřízení evropských států, 1996, Linde, Praha, ISBN 80-7201-010-7 

6. Vl. Klokočka, E. Wagnerová: Ústavy států Evropské unie, 1997, Linde, Praha, ISBN 80-7201-056-5 

Základní právní předpisy: 

1. úst. z. 1/1993 Sb., Ústava ČR, 

2. ústavní předpisy ostatních srovnávaných evropských států. 

Ostatní právní předpisy: 

1. volební zákony, 

2. zákony o politických stranách, 

3. jednací řády parlamentů, 

4. rozhodnutí ústavních soudů, 

5. další relevantní zákony.