Histologie a embryologie II - D0103437

• Anglický název: Histology and embryology II
• Zajišťuje: Ústav histologie a embryologie (13-715)
• Fakulta: 2. lékařská fakulta
• Platnost: od 2020
• Semestr: zimní
• Body: 8
• E-Kredity: 8
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:3/4, Z+Zk [HT]
• Rozsah za akademický rok: 14 [týdny]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Garant: MUDr. Jiří Uhlík, Ph.D.
• Kategorizace předmětu: Lékařství > Teoretické předměty
• Prerekvizity : D0102436
• Záměnnost : D0101438
• Je záměnnost pro: D0101438

Anotace

Poslední úprava: MUDr. Jiří Uhlík, Ph.D. (21.09.2018)

Předmět Histologie a embryologie II je určen již jen pro studenty s ISP, kteří ho opakují v rozloženém 2. ročníku a mají ho zařazen ve druhém roce tohoto rozloženého ročníku.

Cíl předmětu

Poslední úprava: MUDr. Jiří Uhlík, Ph.D. (21.09.2018)

Předmět přináší studentům základní znalosti o mikroskopické anatomii, speciálních histologických technikách, speciální embryologii a vývojové biologii.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: MUDr. Jiří Uhlík, Ph.D. (21.09.2018)

Podmínky udělení zápočtu z histologie a embryologie II

1. Účast na praktických cvičeních je povinná. Studenti navštěvují praktická cvičení podle rozvrhu. Výjimečně lze navštívit praktické cvičení téhož obsahu s jiným kruhem, pokud to umožní kapacita místnosti. Jedna absence v semestru je tolerována bez náhrady, případnou druhou nebo další absenci lze nahradit ústním přezkoušením ze zameškané látky. Termín tohoto přezkoušení lze individuálně domluvit s vyučujícím kdykoliv během semestru. Student, který si takové přezkoušení nedomluví nebo u něj neprospěje, bude mít jednu možnost náhrady v termínu vypsaném během zkouškového období. Věnujte pozornost rovněž opatření děkana č. 1/2011 k absencím.

2. Absolvování 3 písemných testů s výsledkem vždy nejméně 70 % správných odpovědí. Student, který u některého testu neprospěje nebo se ho nezúčastní v řádném termínu, bude mít možnost psát náhradní test. Student, který neuspěje ani u náhradního testu nebo se ho nezúčastní, bude muset prokázat znalosti příslušné látky při ústním přezkoušení v termínu vypsaném během zkouškového období. Při tomto přezkoušení student dostane jednu otázku, která se bude týkat látky obsažené v každém nezvládnutém testu.

V případě, že student nesplní všechny podmínky k udělení zápočtu ani v náhradních termínech, bude muset prokázat znalosti probírané látky při komisionálním ústním přezkoušení v termínu stanoveném vedoucím ústavu. Po neúspěchu v tomto přezkoušení již zápočet nelze získat. Více na http://histologie.lf2.cuni.cz/cs/vyuka/histologie/zapocty

Literatura

Poslední úprava: MUDr. Jiří Uhlík, Ph.D. (21.09.2018)

Povinná literatura:

• Vajner, L. a spol.: Lékařská histologie 1. Cytologie a obecná histologie. Karolinum, Praha, 2018.

• Vajner, L. a spol.: Lékařská histologie 2. Mikroskopická anatomie. Karolinum, Praha, 2017.

• Jirkovská, M.: Histologická technika. Galén, Praha 2009.

• Sadler, T. W.: Langmanova lékařská embryologie. Překlad 10. vyd., Grada, 2011

• Novotná, B., Mareš, J.: Vývojová biologie pro mediky. Karolinum, 2005

• Nussbaum, R. L. a spol.: Klinická genetika - kap. 17. Triton, 2004

Doporučená literatura:

• Alberts, B. a spol.: Základy buněčné biologie. Espero publishing, 2005.

• Mescher, A.L.: Junqueira’s basic histology : 13th ed. McGraw-Hill, 2013.

• Pawlina, W (dříve Ross, M. H., Pawlina, W.): Histology: a Text and Atlas, 7th ed., Wolters Kluwer, 2015 (nebo starší vydání)

• Gartner, L.P., Hiatt, J.L.: Color Atlas and Text of Histology. 6th ed. Lippincott Williams & Wilkins, 2013.

• Maňáková, E. a Seichertová, A.: Metody v histologii. Karolinum, 2001.

• Vacek, Z.: Histologie a histologická technika. Histologická technika II. část. IDVPZ, 1996.

• Sadler, T. W.: Langman's Medical Embryology. 13th ed., Wolters Kluwer, 2015 (nebo starší vydání)

• Carlson, B. M.: Human Embryology and Developmental Biology. 5th ed., Elsevier 2014

• Slack, J.: Essential Developmental Biology. 3rd ed., Wiley-Blackwell, 2013

• Gilbert, S. F.: Developmental Biology. 10th ed., Sinauer, 2014

• Pritchard, D. J., Korf, B. R.:Medical Genetics at a Glance. 3rd ed., John Wiley and Sons, 2013

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: MUDr. Jiří Uhlík, Ph.D. (21.09.2018)

Závěrečná zkouška z histologie a embryologie probíhá jako test v elektronické podobě následovaný ústní částí.

Test obsahuje otázky z cytologie, obecné histologie, mikroskopické anatomie, histologických technik, obecné embryologie, organogeneze a vývojové biologie. Otázek je celkem 60. U 59 otázek vybírá zkoušený jednu nebo více správných odpovědí, správná kombinace odpovědí je hodnocena 1 bodem. Jedna „komplexní“ otázka se skládá z deseti dílčích otázek a je hodnocena až 10 body. Celkový čas na vypracování testu je 70 minut.

Hodnocení testu:

výborně 100 až 90 % správných odpovědí

velmi dobře 89 až 80 % správných odpovědí

dobře 79 až 70 % správných odpovědí

neprospěl/a 69 až 0 % správných odpovědí

Neuspěje-li kandidát v testu, nemůže pokračovat ústní částí. Naopak úspěšný test kandidát již neopakuje.

Ústní část se skládá ze dvou otázek. První otázka je založena na identifikaci a popisu jednoho mikroskopického preparátu, druhá otázka vychází z popisu jednoho elektronogramu nebo embryologického schématu. Všechny elektronogramy a embryologická schémata jsou včas k dispozici studentům na Moodle. Úroveň znalostí a schopnost diskuse je hodnocena u každé otázky ve škále výborně – velmi dobře – dobře – neprospěl/a. Je-li některá otázka hodnocena „neprospěl/a“, zkouška končí výsledkem „neprospěl/a“. Neúspěšná ústní část se opakuje celá (obě otázky).

Celkové hodnocení zkoušky je průměrem ze tří známek.

Při zkoušce uchazeč nesmí používat žádné vlastní pomůcky.

Opustí-li uchazeč během zkoušky zkušební místnost, zkouška je hodnocena „neprospěl/a“.

Uznávání zkoušky se řídí Opatřením děkana č. 7/2014

Sylabus

Poslední úprava: MUDr. Jiří Uhlík, Ph.D. (04.09.2017)

Obsahové zaměření přednášek a seminářů:

Kardiovaskulární systém. Obecná stavba cév, kapiláry, artérie, vény, lymfatické cévy, srdce.

Lymfatický systém. Obecná stavba a klasifikace lymfatických orgánů, thymus, lymfatické uzliny, slezina, tonsily.

Organogeneze kardiovaskulárního a lymfatického systému. Vývoj srdce, artérií a vén, primitivní a fetální krevní oběh, oběhové změny při narození, vývoj lymfatických cév a orgánů.

Dýchací systém. Epitel dýchacích cest, struktury zodpovědné za úpravu vdechovaného vzduchu, nosní dutina, pharynx, larynx, trachea, bronchiální strom, alveoly, interalveolární septum.

Trávicí systém. Obecná stavba trávicí trubice, ústní dutina, jazyk, zuby, jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo. Žlázy připojené k trávicí trubici, slinné žlázy, pankreas, játra, žlučové cesty.

Organogeneze trávicího a dýchacího systému. Vývoj obličeje, vývoj ústní a nosní dutiny, vývoj zubů, primitivní střevo a jeho vývoj, faryngové střevo, vývoj žláz připojených k trávicí trubici, vývoj dýchacích orgánů, stadia vývoje plic.

Močový systém. Struktura ledvin (tělísko ledvinné, nefron, sběrací kanálky, juxtaglomerulární aparát), vývodné močové cesty.

Mužský pohlavní systém. Struktura varlat, spermatogeneze, intratestikulární a extratestikulární vývodné cesty pohlavní, přídatné pohlavní žlázy, penis.

Ženský pohlavní systém. Struktura vaječníků, ovariální folikuly, ovulace, corpus luteum, vejcovod, děloha, změny endometria v průběhu menstruačního cyklu, placenta, vagína, zevní rodidla.

Organogeneze močového a pohlavního systému. Vývoj intermediálního mezodermu, pronefros, mesonefros, metanefros, definitivní ledviny, vývoj močových cest, vývoj varlat a vaječníků, vývoj mužských a ženských pohlavních cest, utváření zevních genitálií.

Endokrinní systém. Hypofysa (adenohypofysa, neurohypofysa), epifysa, štítná žláza, příštítné žlázy, kůra a dřeň nadledvin.

Nervový systém. Centrální a periferní nervový systém, šedá a bílá hmota, mícha, mozeček, mozek, meningy, plexus choroideus, periferní nervy, nervová ganglia.

Organogeneze nervového a endokrinního systému. Neurulace, histogeneze neurální trubice, primární mozkové váčky, vývoj míchy a mozku, vývoj periferních nervů, vývoj endokrinních orgánů.

Kůže. Epidermis, keratinizace, melanocyty a tvorba pigmentu, dermis, kožní adnexa (vlasy, nehty, kožní žlázy), mléčná žláza.

Organogeneze kůže. Vývojová stadia kůže, vývoj kožních adnex a derivátů.

Smyslové orgány. Klasifikace receptorů smyslových orgánů. Receptory povrchové a hluboké citlivosti. Struktura oka (tunica fibrosa, vasculosa a nervosa, čočka, corpus vitreum, přídatné struktury oka). Chemoreceptory (čichový epitel, chuťové pohárky). Audioreceptory (struktura ucha, zevní, střední a vnitřní ucho). Proprioceptory.

Organogeneze smyslových orgánů. Vývoj oka a ucha, vývoj čichového epitelu.

Embryonální klonování. Kmenové buňky, terapeutické klonování, transgenní organismy, knockout a knockin, regulovaný vývoj, preimplantační diagnostika.

Kmenové buňky. Charakteristika a kultivace kmenových buněk. Buněčná terapie, regenerativní medicína a její perspektivy.

Speciální histologické techniky. Histochemie, imunohistochemie, lektinová histochemie, fluorescenční mikroskopie, hybridizace in situ, rastrovací elektronová mikroskopie, mikroskopie atomárních sil (AFM).

Biologie stárnutí. Dlouhověkost. Genetická podstata biologického stárnutí, geny řídící stárnutí. Mitochondriální interakce. Dietní restrikce. Volné radikály. Vývojová biologie a lidské nemoci.