Příprava bakalářské práce - CRHB002P3
|
|
Termíny zkoušek Rozvrh
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D. (17.12.2019)
|
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D. (29.09.2020)
Podmínkou zápočtu je ústní prezentace základních informací o bakalářské práci a demonstrace bakalářské práce v powerpointu v rozsahu 10 -15 min. |
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D. (17.12.2019)
přednášky, praktická cvičení, komunikace s vedoucími prací |
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D. (20.09.2020)
Semestr: Zimní Studijní rok 2019-2020 ze dne 04.06.19
Předmět:842 Příprava bc. práce výuka: praktika Ústav: Klinika rehabilitačního lékařství
Výukový týden: 1 od 30.09.19 do 05.10.19 den:pátek /04.10.19 12:30 14:45 B 3/1,2, Příprava bc. práce 423 učebna Jak se dělá vědecká práce. Obecný úvod, základní principy. Přednáška je vhodná i pro vedoucí prací ke sladění představ a požadavků. Zadání úkolu do další hodiny: připravit si stručně svoji výzkumnou otázku a stav svého výzkumu.
Výukový týden: 2 od 07.10.19 do 12.10.19 den:pátek /11.10.19 9:45 11:15 B 3/1,2, Příprava bc. práce 828 pav. O, rehab. 11:30 13:00 B 3/1,2, Příprava bc. práce 828 pav. O, rehab. Představení jednotlivých projektů studentů. Společná analýza příspěvků. Rozprava o teoretické části práce – co by v ní nemělo chybět, co naopak je navíc. Jak hledat informace, jak číst.
Výukový týden: 5 od 28.10.19 do 02.11.19 den:pátek /01.11.19 9:45 13:00 B 3/1,2, Příprava bc. práce 828 pav. O, rehab. Návrh výzkumu – jakým nástrojem odpovídám na výzkumnou otázku. Co je hlavní výstup, co jsou ovlivňující faktory, jak je získám. Dotazník: příprava a pilotní testování. Zpracování dat: datový soubor, software, konzultace.
Výukový týden: 6 od 04.11.19 do 09.11.19 den:pátek /08.11.19 11:30 14:00 B 3/1,2, Příprava bc. práce 828 pav. O, rehab. Jednotlivé konzultace k pracem, bude připraven rozpis. Je doporučeno přijít, poslechnout si a zúčastnit se diskuse, i když se nejedná zrovna o váš projekt. Doporučeno i pro vedoucí prací.
Výukový týden: 8 od 18.11.19 do 23.11.19 den:pátek /22.11.19 11:30 14:00 B 3/1,2, Příprava bc. práce 828 pav. O, rehab. Jednotlivé konzultace k pracem, bude připraven rozpis. Je doporučeno přijít, poslechnout si a zúčastnit se diskuse, i když se nejedná zrovna o váš projekt. Doporučeno i pro vedoucí prací.
Výukový týden: 9 od 25.11.19 do 30.11.19 den:úterý /26.11.19 9:45 11:15 B 3/1,2, Příprava bc. práce 913 pav. X, rehab. Psaní diskuse a závěrů práce. Jak citovat. Prezentační dovedosti
Výukový týden: 10 od 02.12.19 do 07.12.19 den:pondělí/02.12.19 13:30 16:00 B 3/1,2, Příprava bc. práce 913 pav. X, rehab. den:pátek /06.12.19 11:30 14:00 B 3/1,2, Příprava bc. práce 828 pav. O, rehab. Prezentace vlastní práce (podle rozpisu). Nejde o cvičnou obhajobu hotové práce, ale o představení rozmyšleného konceptu práce: úvod, představení problematiky, koncept výzkumu, jak budou sbírána data, očekávané závěry. Doporučeno i pro vedoucí prací.
Výukový týden: 11 od 09.12.19 do 14.12.19 den:středa /11.12.19 9:45 12:15 B 3/1,2, Příprava bc. práce 422 učebna Prezentace vlastní práce (podle rozpisu). Nejde o cvičnou obhajobu hotové práce, ale o představení rozmyšleného konceptu práce: úvod, představení problematiky, koncept výzkumu, jak budou sbírána data, očekávané závěry. Doporučeno i pro vedoucí prací.
|
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D. (20.09.2020)
Doporučený postup pro psaní bakalářské práce na 3. LF UK:
Volba tématu závěrečné práce (letní semestr II. ročníku) Student píše závěrečnou práci zpravidla v rámci své specializace, resp. svého studijního oboru. Její téma si volí podle svých specifických zájmů, předchozích zkušeností či praxe, popř. podle zájmu pracoviště, s nímž spolupracuje nebo v němž bude po absolutoriu pracovat. V ideálním případě se svým tématem může připojit ke grantovému vědecko-výzkumnému projektu daného pracoviště. Práci lze vypracovat i pod vedením externího spolupracovníka, ale pouze se souhlasem garanta oboru. Při výběru tématu závěrečné práce má student dvě možnosti: 1 vybere si z nabídky témat vypsaných jednotlivými pracovišti fakulty (katedrami, laboratořemi), resp. konkrétními vyučujícími. V letním semestru jsou studenti I. ročníku poprvé, prostřednictvím SIS, informováni o tématech řešených na Klinice rehabilitačního lékařství. V zimním semestru je studentům II. ročníku, prostřednictvím SIS, zaslán aktuální seznam témat řešených na Klinice rehabilitačního lékařství. Pokud si ze seznamu student vybere téma, je povinen kontaktovat vedoucího práce, domluvit se s ním na postupu řešení práce. Vše pak student zkonzultuje s garantem oboru. 2 navrhne vlastní téma. V tomto případě je student povinen sám si vybrat vedoucího práce a téma i postup řešení práce konzultovat s garantem oboru. Zápis do SIS – zimní semestr III. ročníku V zimním semestru III. ročníku bude garantovi oboru předložen závazný název práce v českém a anglickém jazyce a jméno vedoucího práce. Tyto informace budou zadány do SIS koordinátorem výuky, minimálně 6 měsíců před termínem pro odevzdání závěrečných prací daným harmonogramem akademického roku dostupným on line na http://www.lf3.cuni.cz/3LF-1088.html . Vypracování projektu závěrečné práce Po volbě a zadání tématu závěrečné práce je student povinen vypracovat písemný projekt k její realizaci a předložit ho garantovi oboru. Projekt bude obsahovat především tyto náležitosti: cíl práce, jeho zdůvodnění, pracovní hypotézy, metody a techniky, které budou v práci použity, osnovu práce, časový harmonogram prací, základní studijní literaturu. Vyjádření etické komise 3. LF UK U prací, které obsahují výzkum zahrnující lidské účastníky, zvířata, nebo identifikovatelný biologický materiál či data, je student před realizací vlastního projektu povinen písemně požádat o souhlas etickou komisi 3. LF UK. Průběžné konzultace Student je povinen v průběhu zpracování závěrečné práce pravidelně konzultovat s vedoucím práce a s garantem oboru v rámci předmětu Metodologie vědecké práce. Má právo diskutovat problematiku s kterýmkoliv členem pracoviště, kde práce vzniká, s kterýmkoliv jiným pracovištěm a v nezbytných případech i s jakoukoliv externí institucí. Struktura závěrečné práce Závěrečná práce může a) být založena na orientačních, dílčích či ucelených výzkumech a výzkumných šetřeních (empiricko-teoretická práce) nebo může b) uceleně zpracovat, utřídit a kriticky analyzovat přehled poznatků o závažném a aktuálním odborném problému (má tedy kompilační nebo deskriptivně-analytický charakter) (teoretická práce). Abstrakt Abstrakt (strukturovaný abstrakt) je stručná charakteristika práce, z níž vyplývá cíl a smysl práce, způsob řešení problému a nejzávažnější výsledky. Jeho součástí jsou tzv. klíčová slova, které jakožto nejdůležitější termíny z řešené problematiky výstižně charakterizují základní tematiku práce a slouží pro katalogizaci (pomocí těchto slov pak uživatelé text vyhledávají). Mezi klíčovými slovy by se neměla nacházet ta, která jsou součástí názvu závěrečné práce. Abstrakt je řazen na začátku práce za povinnými vstupními stránkami v češtině a v angličtině. Obsah Obsah je strukturován v souladu s členěním vlastního textu práce. Názvy jednotlivých kapitol musejí být v textu i obsahu shodné. Každá položka obsahu by se měla vejít na jeden řádek. Pro vytváření obsahu se doporučuje automatické generování s využitím předdefinovaných stylů nadpisů. Seznam použitých symbolů a zkratek Pokud jsou v práci užívány zvláštní symboly a zkratky, měly by být uvedeny a objasněny. Zkratky obecně známé není nutné vysvětlovat. A) empiricko-teoretická práce Závěrečná práce empiricko-teoretického charakteru je dále členěna do následujících kapitol, které na sebe vzájemně navazují a tvoří ucelený, kompaktní celek. a. Úvod Úvod by měl obsahovat zdůvodnění výběru a aktuálnosti tématu a nastínění problému, který student bude řešit (popř. jak téma zapadá do výzkumné práce pracoviště), současný stav řešení problematiky, stanovení cíle a pracovních hypotéz, očekávaný přínos práce. V úvodu se necitují ani nerozebírají díla jiných autorů. Úvod by měl mít rozsah cca 1–1,5 strany. b. Teoretická východiska práce Tato část závěrečné práce představuje podrobnou zprávu o tom, co je v domácí i zahraniční literatuře o zvolené problematice až do současnosti publikováno. Student prokazuje schopnost vyhledat, prostudovat, tématicky utřídit a analyzovat odbornou literaturu z dané oblasti. Nezbytnou součástí jsou citace literatury. Celkový rozsah teoretické části práce se pohybuje kolem 15–20 stran. c. Cíle a úkoly práce, hypotézy Student přesně, stručně a srozumitelně definuje cíl práce. Formuluje úkoly práce krok po kroku. Zdůvodní a stanoví pracovní hypotézy, popř. formuluje výzkumnou otázku. Celkový rozsah této části práce představuje cca 1–1,5 strany. d. Metodika práce Student zde popisuje celkový metodologický přístup a uvádí konkrétní metody a postupy, jichž použil a na jejichž základě došel k uvedeným výsledkům a závěrům. Metody musejí být jasně popsány, aby podle nich bylo možno případně dosažené výsledky ověřit. Mezi použitými postupy by měly být i vhodné statistické metody. Student by se v této části práce měl zmínit o případné existenci informovaného souhlasu a schválení projektu práce etickou komisí. Metodika se člení obvykle na následující podkapitoly: popis sledovaného/výzkumného souboru použité metody sběr dat – časový rozvrh, vedení a podmínky sběru dat analýza dat – statistické zpracování dat Podle zaměření závěrečné práce se rozsah metodické části může pohybovat v rozmezí cca 3–8 stran. e. Výsledky V této stěžejní části práce student názorně, stručně, přehledně a přesvědčivě prezentuje výsledky jak prostřednictvím prostého textu, tak tabelárně či graficky. Získané výsledky by měly být náležitě zhodnoceny (zvláště statisticky) a přiměřeně objektivně interpretovány ve srovnání se současným stavem poznání v oblasti dané problematiky podle literárních pramenů (zejména při sloučení této kapitoly s Diskusí). Rozsah této části představuje cca 15–20 stran, v závislosti na použitých metodách a charakteru práce. f. Diskuse Dosažené výsledky jsou zde konfrontovány se současným stavem řešené problematiky, jak je uveden v teoretické části práce. Měla by se zde vyskytnout informace, zda stanovené hypotézy práce byly potvrzeny, či zamítnuty a z jakého důvodu. Tato část práce může být spojena s Výsledky. Rozsahově tato část práce odpovídá cca 3–6 stranám. g. Závěry Je to stručný souhrn dosažených výsledků, závěrů a poznatků v porovnání se stanoveným cílem a hypotézami. Ze závěru má být jasné, jakou problematikou se student zabýval a zejména k jakým závěrům dospěl. Autor by měl na základě zjištěných výsledků naznačit další problémy, kterým by bylo účelné věnovat pozornost, nastínit doporučení a návrhy, jejichž realizace by v praxi a popř. i v teorii (tj. dalším výzkumu) pomohla vyřešit zkoumaný problém. Stejně jako v Úvodu se neuvádějí citace jiných autorů. Doporučená délka je cca 1–2 strany. B) teoretická práce Závěrečná práce teoretického charakteru je dále členěna do následujících kapitol, které na sebe vzájemně navazují a tvoří ucelený, kompaktní celek. a. Úvod Úvod by měl obsahovat zdůvodnění výběru a aktuálnosti tématu a nastínění problému, který student bude řešit (popř. jak téma zapadá do výzkumné práce pracoviště), současný stav řešení problematiky, stanovení cíle a očekávaný přínos práce. V úvodu se necitují ani nerozebírají díla jiných autorů. Úvod by měl mít rozsah cca 1–1,5 strany. b. Současný stav bádání Tato část závěrečné práce představuje podrobnou zprávu o tom, co je v domácí i zahraniční literatuře o zvolené problematice až do současnosti publikováno. Student prokazuje schopnost vyhledat, prostudovat, tématicky utřídit a analyzovat odbornou literaturu, periodika, popř. dobové dokumenty z dané oblasti. Nezbytnou součástí jsou citace literatury. Celkový rozsah této části práce se pohybuje kolem 5–10 stran. c. Cíle, úkoly a metodika práce Student přesně, stručně a srozumitelně definuje cíl práce. Formuluje úkoly práce krok po kroku. Popisuje zde celkový metodologický přístup a uvádí konkrétní metody, jichž použil a na jejichž základě došel k uvedeným závěrům. Podle zaměření závěrečné práce se rozsah této části může pohybovat v rozmezí cca 3–5 stran. d. Deskriptivně-analytická část práce Představuje stěžejní část závěrečné práce. Může např. obsahovat popis a rozbor vývoje historických skutečností, filosofických, sociologických, pedagogických a jiných problémů. Její konkrétnější vymezení samozřejmě závisí na tématu práce a vědecké disciplíně, do které směřuje. Celkový rozsah této části práce činí cca 30–50 stran. e. Závěr Je to stručný souhrn dosažených výsledků, závěrů a poznatků v porovnání se stanoveným cílem. Ze závěru má být jasné, jakou problematikou se student zabýval a zejména k jakým závěrům dospěl. Na základě zjištěných výsledků by měl naznačit směry, jimiž by se mohlo ubírat další bádání v tématické oblasti, kterou autor zpracoval. Stejně jako v Úvodu se neuvádějí citace jiných autorů. Doporučená délka je cca 2–4 strany. Seznam literatury (seznam referencí) Bibliografické citace jsou součástí každé odborné literatury. Smyslem citací je podat dostatek údajů, aby bylo možné kdykoli vyhledat původní materiály, z nichž autor práce čerpal. Dnes je téměř nemožné zahájit jakoukoliv odbornou práci bez prostudování základních pramenů a již provedených výzkumů v dané oblasti. Citace tak informují o tom, z jakých předpokladů autor vychází a na jakých základech pracuje. Autor tak uvádí svoji práci do souvislosti s již dosaženým poznáním, rovněž tak dokládá fakta, o která se při práci opíral. Bibliografické citace také poskytují čtenáři možnost, jak rychle a efektivně získat další informace k dané problematice. Obecně pro citování literatury, včetně elektronických zdrojů, webových stránek, CD ROMů a dalších dokumentů je v ČR závazná norma ČSN ISO 690 Bibliografické citace dokumentů. Bližší informace: http://www.lf3.cuni.cz/cs/pracoviste/svi/vedec/ Přílohy Tato část závěrečné práce obsahuje veškeré materiály (souhlas etické komise, informovaný souhlas, dotazníkové formuláře (u závěrečné práce empiricko-teoretického charakteru), kopie dobových dokumentů (u závěrečné práce teoretického charakteru), fotografie, grafy, tabulky, apod.) nezbytné pro pochopení a ilustraci textu, pokud je nelze umístit přímo do něj. U převzatých materiálů je nezbytné uvést zdroj formou bibliografické citace. Doporučuje se nejdříve uvést seznam příloh, pak samotné přílohy. Každá příloha má své číslo a výstižný název a v textu práce musí být na ni náležitě odkázáno. Strany příloh se buď nečíslují vůbec, nebo se číslují jinak než vlastní text práce (např. římskými číslicemi). Formální náležitosti závěrečné práce Práce musí být sepsána prostřednictvím textového editoru (nejčastěji Microsoft Word), resp. jiného programu orientovaného na tvorbu textových a kombinovaných dokumentů, popř. s využitím příslušných dalších programů orientovaných na práci s daty číselné či grafické povahy. Musí být vytištěna na bílém papíře formátu A4 (210 × 297 mm), vždy po jedné straně papíru. Závěrečná práce je nejčastěji zpracována v jazyce akreditace příslušného studijního oboru, v jiném jazyce pouze se souhlasem vedoucího práce. V celém textu práce musí být dodržena jednotná grafická úprava. Doporučuje se nepřehánět užívání tučného písma, kurzivy, podtržení, různých druhů a velikostí písma apod. Podtrhávání pokud možno nepoužíváme vůbec. Nejde o pestrost textu vědecké práce, nýbrž o jeho formálnost a jednotnost. Student je plně odpovědný za jazykovou a formální úroveň své práce, která je jedním z dílčích kritérií jejího celkového hodnocení. Styl musí být odborný, věcný, stručný a používající přesně definované pojmy (především u prací empiricko-teoretických). Titulní list a první stránky práce Na http://www.ftvs.cuni.cz/FTVS-161-version1-vzor_titulni_list.doc je k dispozici vzor titulního vazebného listu, titulního listu uvnitř práce a prvních stránek, které jsou povinnou součástí závěrečné práce. Nesmí se používat logo fakulty ani UK! Závěrečná práce musí obsahovat závazné prohlášení o těchto skutečnostech: a) student vypracoval práci samostatně b) všechny použité materiály a literatura byly řádně citovány c) práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu Způsob psaní textu Písmo: Times New Roman, velikost 12 bodů (v poznámkách pod čarou 10 bodů) Řádkování: 1,5 (v poznámkách pod čarou 1,0) Zarovnání textu: do bloku (oboustranné zarovnání) Okraje: vlevo 3,5 cm (resp. vlevo 2,5 cm, u hřbetu 1 cm), vpravo 2,5 cm, nahoře 2,5 cm, dole 2,5 cm Mezery mezi odstavci: 6 bodů Členění textu: Užívá se maximálně čtyř úrovní titulků, resp. číslovaných kapitol (desetinné číselné třídění) – jednotlivé hladiny se odlišují tučně, kurzívou nebo velikostí písma (např. první úroveň tučnými hůlkovými písmeny velikosti 16, druhá úroveň malými tučnými písmeny velikostí 14, třetí úroveň tučnými malými písmeny velikosti 12, čtvrtá úroveň malými písmeny velikosti 12). Na konci číselného výrazu (tj. po poslední číslici) se tečka nedělá (např. 1.1.3), mezi číslem a začátkem názvu kapitoly jsou dvě pevné mezery. Tečka se nedělá ani za názvy kapitol. Číslování kapitol začíná Úvodem a končí Závěry. Seznam použité literatury (seznam referencí) a Přílohy se již jako kapitoly nečíslují. Každá hlavní kapitola začíná na nové stránce. Podkapitoly se oddělují větší mezerou. Číslování stran: Číslují se všechny platné strany počínaje první fyzickou stranou práce, přičemž na některých stranách se číslo strany nezobrazuje (např. prázdné strany, titulní strana, poděkování, prohlášení, strany se zvláštní grafickou úpravou; první číslovanou stranou je tedy většinou ta, kde se nachází Obsah). Pro číslování se používají arabské číslice, které jsou umístěny na straně dole zpravidla uprostřed. Tabulky: Každá tabulka musí mít své číslo a stručný a výstižný název (např. Tabulka č. 1: Změny tělesné hmotnosti sportujících chlapců během jednoho roku), popř. legendu (umístěnou pod tabulkou a psanou velikostí písma menší, než je základní text práce). Název se umísťuje nad tabulku a nedělá se za ním tečka. Hlavička (název sloupců) v tabulce se píše s velkým počátečním písmenem. Písmo použité v tabulce má být stejného typu, jako je základní text, a zmenšeno o jeden až dva body. Text v levém sloupci tabulky se obvykle zarovnává vlevo, v ostatních sloupcích doprostřed. Pokud jsou v ostatních sloupcích čísla, zarovnávají se stejnými desetinnými řády pod sebe, obsahují-li tyto sloupce nesouměřitelné číselné údaje (např. v různých jednotkách), desetinné řády se zarovnávat nemusejí. Čára kolem celé tabulky a vodorovná linka pod hlavičkou mohou být tlustší než ostatní čáry v tabulce. Je-li v práci více tabulek, číslují se průběžně. V textu musí být na ně náležitý odkaz. Obrázky: Každý obrázek (graf, schéma, fotografie) musí mít své číslo a stručný a výstižný název, popř. legendu. Název se umísťuje většinou pod obrázek a nedělá se za ním tečka. Je-li v práci více obrázků, číslují se průběžně. V textu musí být na ně náležitý odkaz. Poznámky pod čarou: Slouží k umístění doplňujících informací, které nepatří přímo do hlavního textu, protože by narušovaly jeho logický průběh, nebo jsou zde uváděny bibliografické citace. Poznámky se číslují arabskými číslicemi v horním indexu průběžně v celé práci. Uvádějí se na té straně, kde se nachází text, k němuž se vztahují. Text poznámky pod čarou končí tečkou. Zkratky v textu: Použijí-li se v textu zkratky, musejí být vysvětleny vždy u prvního výskytu zkratky (v závorce, popř. v poznámce pod čarou, jde-li o složitější vysvětlení). Současně může být připojen za obsahem seznam zkratek. Citace Bakalářské a diplomové práce jakožto práce vědecké mají obsahovat zjištění či tvrzení, jež jsou podložena buď vlastním výzkumem, nebo citacemi relevantních autorů. Nelze v nich používat jako spolehlivý pramen vlastní vzpomínky nebo odkudsi slyšené výpovědi. Poznámky z přednášek lze využít jen v případě souhlasu autora s jejich zveřejněním (v citaci je pak třeba uvést jméno autora, název přednášky, místo a čas konání). Správné citování a uvádění veškerých použitých zdrojů včetně údajů o informacích převzatých z jakýchkoliv zdrojů je nejen předpokladem pro dodržování autorského zákona, ale též jedním ze základních pravidel etiky vědecké práce. Při zpracování závěrečné práce je tedy student povinen veškeré zdroje uvádět a veškeré citace a parafráze označovat. Musí se přitom řídit normami ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Použití i kratších částí odborných a dalších prací jiných autorů bez jejich citování a také použití pramenného materiálu či empirických dat bez uvedení pramene je podvodem, kterým si student přisvojuje výsledky práce jiných lidí. Výsledky takové činnosti se hodnotí jako plagiát. Bibliografická citace je souhrn údajů o citované publikaci nebo její části, umožňující její identifikaci. Jejich soupis je uložen v kapitole Seznam literatury. Odkazem na citaci se rozumí odvolání v textu na citaci uvedenou na jiném místě (v seznamu literatury na konci práce, popř. v poznámkách pod čarou). Jak citovat? Monografie Model: PŘÍJMENÍ, Jméno autora. Název. Označení vydání. Místo vydání: vydavatel, rok vydání. Rozsah stran, přílohy. Poznámka. ISBN. Příklad české i anglické citace: ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F. a SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. 1. vyd. Praha: Leda, 1999. 256 s. ISBN 80-7587-584-0. COHEN, J. and NEUMANN, B. The Human Anatomy. 3rd ed. London: Springer, 2004. 350 p. ISBN 56-8954-321-4. V případě, že knihu napsalo více autorů než tři, uvádíme pouze prvního uvedeného autora a doplníme zkratkou „et al.“ HOLUŠOVÁ, D. et al. Jak psát diplomové a závěrečné práce. 2. přeprac. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 1999. 110 s. ISBN 80-7067-841-0. Článek ve sborníku, kapitola z knihy Model: PŘÍJMENÍ, Jméno autora. Název příspěvku. In Název sborníku. Místo vydání : vydavatel, rok vydání. Rozsah stran, přílohy. Poznámky. ISBN. Příklad: MOUTONNET, P. Yield response factors of field crops to defict irragation. In Deficit irrigation practices. Rome : Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2002. p. 11-15. Článek v časopise Model: PŘÍJMENÍ, Jméno autora. Název článku. Název časopisu, rok, ročník, číslo, rozsah stránek. Příklad české i anglické citace: BALÍK, J. Vliv přídavku bentonitu k čistírenským kalům a podmínek jejich inkubace na sorpci kadmia v půdách. Rostlinná výroba, 2000, roč. 46, č. 1, s. 1-7. SHARMA, R.C. Analysis of photomass yield in wheat. Agronomy journal, 1992, vol. 84, no. 6, p. 926-930. Webová stránka Model: PŘÍJMENÍ, Jméno autora. Název stránky [online]. Verze. Místo vydání: Vydavatel, Datum vytvoření stránky [datum citace stránky ve formátu rok-měsíc-den] Dostupné z: adresa stránky. Poznámky. Příklad: Crop Production (PCP-BB) [online]. 20.1.2000 [cit. 2003-02-10]. Dostupné z: http://usda.mannlib.cornell.edu/reports/nassr/field/pcp-bb/. Článek v on-line časopisu Model: PŘÍJMENÍ, Jméno autora. Název článku. Název časopisu [online]. Označení vydání, rok, ročník, číslo [datum citace]. Adresa přístupu. ISSN Příklad: ILLANES, A.. Stability of biocatalysts. Electronic journal of biotechnology [online]. 1999, vol.2, no.1 [cit.2003-03-18]. Dostupné z: http://www.ejbiotechnology.info/content/vol2/issue1/full/2/index.html. ISSN: 0717-3458. Zvláštní případy citací Dva autoři a více autorů Do počtu tří autorů můžeme vypsat všechny autory. V případě, že počet autorů převyšuje počet tří, zapíšeme pouze prvního nebo typograficky zvýrazněného autora, ke kterému dopíšeme část „et al.“. Např. KLINEŠ, Jan et al. Není uveden autor – autorem je instituce V tomto případě vynecháme údaj o autorství a instituci, která je odpovědná za vydání dokumentu, zapíšeme do oblasti údajů o vydání. Příklady: Např. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (Autorský zákon) č.121/2000 Sb. 1. vydání. Ostrava: Sagit, 2003. ISBN 80-7208-370-8 A Guide to Electronic Style: International Committee of Medical Journal Editors. International Committee of Medical Journal Editors, © 1995, updated January 22, 1999 by webmaster [cit. 1999-12-10]. Dostupné z: http://www.biomed.lib.umn.edu/icmje.html. Bc. Filip Hrdlička zpracoval dokumenty, které mohou studentům při psaní bakalářské práce pomoci:
|
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D. (25.09.2018)
Absolvování předmětu „ Základy biostatistiky a metodologie vědecké práce“ |
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D. (29.09.2020)
Podmínkou zápočtu je ústní prezentace základních informací o bakalářské práci a demonstrace bakalářské práce v powerpointu v rozsahu 10 -15 min. |