PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2016/2017
   Přihlásit přes CAS
Odborná terminologie - CNSKLT1
Anglický název: Latin - Nursing terminology
Zajišťuje: Ústav jazyků a lékařské terminologie 3. LF UK (12-UCJA)
Fakulta: 3. lékařská fakulta
Platnost: od 2015 do 2016
Semestr: zimní
Body: 2
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/10, Z+Zk [HS]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: kombinovaný
Způsob výuky: kombinovaný
Úroveň:  
Garant: doc. PhDr. Jana Přívratská, CSc.
doc. PhDr. Martin Hemelík, CSc.
Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace
Poslední úprava: PhDr. Petr Honč, Ph.D. (17.09.2021)
Anotace Kurz je v oblasti latiny zaměřen na poznání základní slovní zásoby a gramatiky. Výběr učiva je podřízen praktickým potřebám studentů bakalářských oborů. Latinská gramatika je demonstrována především na anatomických termínech. Studium řečtiny je omezeno na základní slovní zásobu a slovotvorbu kompozit řeckého původu, využívaných hlavně v klinických oborech a patologii. Při výuce je kladen důraz na poznání struktury lékařského termínu. Absolvent kurzu by měl být schopen vnímat lékařské názvosloví jako logicky fungující systém s jasnými vztahy a pravidly. Kurz by tak měl usnadnit studentům orientaci ve vlastních lékařských oborech, měl by redukovat prvek mechanického memorování termínů a posílit schopnost analogického odvozování.
Cíl předmětu
Poslední úprava: doc. PhDr. Jana Přívratská, CSc. (12.10.2010)

Cíl předmětu

 

Cílem kurzu je proniknutí do oblasti lékařského odborného jazyka, zejm. po stránce jazykové. Student by se měl seznámit se základy latiny a klasické řečtiny tak, aby byl schopen rozumět významu lékařského termínu, jeho slovotvorbě a gramatické struktuře. Lékařskou terminologii by měl nahlédnout jako logicky fungující systém s jasnými vztahy a pravidly, ne jako sumu izolovaných poznatků, určených k mechanickému memorování.

 

Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Jana Přívratská, CSc. (12.10.2010)

Literatura

 

Základní literatura:

Beran, A.: Úvod do řecko-latinské lékařské terminologie pro studenty bakalářských oborů lékařských fakult (elektronické skriptum, distribuované na hodinách).

 

Doplňková literatura:

Svobodová D.: Terminologiae medicae Vestibulum. Praha, Karolinum 2010.

 

Metody výuky
Poslední úprava: doc. PhDr. Jana Přívratská, CSc. (12.10.2010)

Metody výuky

 

praktika

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. PhDr. Jana Přívratská, CSc. (22.09.2017)

Požadavky ke kontrole studia

 

Požadavky pro udělení zápočtu:

Zápočet student získává na základě splnění dvou průběžných testů, psaných během semestru. Celkový výsledek z těchto testů musí být 70%.

Není-li tato podmínka splněna, píše student na konci semestru souhrnný test, na jehož základě je mu udělen zápočet i zkouška.

 Podoba zkoušky:

1) V případě úspěšného splnění průběžných testů (viz výše) je to kratší test (20 minut). Celkové hodnocení pak vychází ze všech tří napsaných testů.

2) Souhrnný zkouškový test (60 minut).

Požadované znalosti: viz sylabus.

Zkoušku je možno konat nejvýše 3x, třetí termín je komisonální.

Zkouškové termíny ve 14. a 15. výukovém týdnu ZS, během zimního zkouškového období, popř. později (bližší informace o datech a kapacitách termínů viz SIS).

 

Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Jana Přívratská, CSc. (12.10.2010)

Sylabus

 1) Stručné seznámení s vývojem latinského a řeckého jazyka a lékařského názvosloví.

 2) Základní gramatická terminologie: názvy pádů a slovních druhů, číslo, rod.

 3) Výslovnost latiny.

 4) Základní latinská jmenná flexe redukovaná na nominativ a genitiv singuláru a plurálu: substantiva 1. - 5. deklinace, adjektiva 1. a 2. deklinace, adjektiva 3. deklinace, komparativní tvary adjektiv (superior, inferior, anterior, posterior).

 5) Základní vokabulář řeckých pojmů.

 6) Přehled řeckých a latinských prefixů a důležitých významotvorných sufixů.

 7) Skládání kompozit: schopnost rozkladu kompozit na jednotlivé složky.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK