PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2016/2017
   Přihlásit přes CAS
ERASMUS - Mikrobiologie, imunologie a obecná infektologie - IMUNOLOGIE - CERA3P0020
Anglický název: ERASMUS - Microbiology, Immunology and General Infectology - IMMUNOLOGY
Zajišťuje: Ústav imunologie a klinické biochemie 3. LF (12-IMUN)
Fakulta: 3. lékařská fakulta
Platnost: od 2015 do 2017
Semestr: oba
Body: 1
E-Kredity: 1
Způsob provedení zkoušky:
Rozsah, examinace: 0/0, Z(+Zk) [HS]
Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: angličtina
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět lze zapsat v ZS i LS
Garant: doc. MUDr. Marek Bednář, CSc.
prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc.
doc. MUDr. Petr Kučera, Ph.D.
Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: doc. MUDr. Petr Kučera, Ph.D. (02.12.2019)
Obsahem předmětu je obecná a klinická lékařská mikrobiologie, imunologie a obecná infektologie. Imunologie se učí v zimním semestru, obecná infektologie v letním semestru, mikrobiologie v obou semestrech. Z každého předmětu získá student kolokvium (-a). Soubor kolokvií bude podkladem k udělení zápočtu z celého předmětu. Kolokvium lze získat po ukončení předepsané etapy výuky oboru. Kolokvia budou kopírovat výuku tj. v zimním semestru budou kolokvia z mikrobiologie a z imunologie, v letním semestru budou kolokvia z mikrobiologie a z obecné infektologie. Na konci semestru získají studenti zápočet z předmětu na základě získaných příslušných kolokvií a v letním semestru proběhne zkouška ze tří zúčastněných oborů. Forma zkoušky bude včas oznámena. Smyslem předmětu z pohledu mikrobiologa je naučit studenta chápat vztah mezi patogenním mikroorganizmem a jeho hostitelem z hlediska nepříznivých biologických vlastností mikroorganizmu (patogenita, virulence) i z hlediska obranyschopnosti makroorganizmu (nespecifická a specifická imunita). Popis tohoto vztahu se případně konkretizuje v příslušné nosologické jednotce (infekčním onemocnění). Dále je obsahem předmětu laboratorní diagnostika, základy léčby a prevence infekčního onemocnění. Obsahem kurzu je dále výuka principů onemocnění a základních projevů chorob, které mají neinfekční mechanizmus a porucha imunitního systému je základní nebo významnou příčinou onemocnění (autoimunitní choroby, stavy primární a sekundární imunodeficience a choroby vzniklé na podkladě hypersenzitivity). Pro usnadnění výuky jsou v některých tématech používány klinické situace, kasuistiky. Logikou, odvozováním a podobnými věcmi se předmět dá postihnout jen z malé části. Tomu je uzpůsobena forma výuky, který zahrnuje řadu průběžných kontrol studia tak, aby student bez větších nesnází obstál při zkoušce. V mikrobiologii jde o 5 testů z předepsaného učiva (2 v zimě, 3 v létě) konaných vždy v době přednášky. Dále o průběžné úsatní opakování během praktických cvičení. Editace textu není ukončena!
Cíl předmětu -
Poslední úprava: Ondřej Kubánek (01.10.2014)

 Základním cílem předmětu je vysvětlit vztah mezi člověkem, patogenními mikroorganismy a dalšími vlivy prostředí v různých souvislostech. Jde o pochopení interakcí, k nimž dochází mezi různými mikroorganismy a obrannými mechanismy člověka (někdy již primárně změněnými), ale současně i o demonstraci laboratorních vyšetření, které v praxi umožňují prokazovat, specifikovat a kvantifikovat obě zúčastněné složky - čili detekce patogenních mikroorganismů a jejich vlastností na jedné straně a zjišťování velikosti a charakteru imunitní reakce na straně druhé. Tato výuka procesů probíhajících na mikroskopické nebo molekulární úrovni je doplněna klinickým pohledem - demonstrací typických nemocí, které mají infekční příčinu, a rovněž nemocí, které vznikají v důsledku poruchy imunity. Od studenta se očekává propojení mezi znalostmi fyziologie, imunologie, mikrobiologie a histopatologie; z těchto znalostí vychází racionální klinické myšlení. Studenti by měli získat náhled na klinický obraz infekčních a imunopatologických onemocnění, měli by znát jejich diagnostiku a měli by mít i rámcovou představu o jejich terapii.

 

Literatura -
Poslední úprava: doc. MUDr. Petr Kučera, Ph.D. (30.09.2018)

Základní texty:

Beneš, J: Infekční lékařství. Praha: Galén 2009 (využije se i v rámci výuky infekčního lékařství ve 3. a v 5. ročníku)

Bednář M, Fraňková V, Schindler J, Souček A, Vávra J: Lékařská mikrobiologie, Praha: Marvil 1997

Hořejší V, Bartůňková J: Základy imunologie, Praha, Triton 2014

 

Doplňující:

H. Chapel, Základy klinické imunologie, 6. vyd. překlad 2018

 

Metody výuky -
Poslední úprava: Ondřej Kubánek (01.10.2014)

Přednášky přináší obecné informace o tématu, semináře umožní interaktivně získat znalosti a vědomosti podrobnějších charakteru. Praktika umožní studentům porozumět a naučit se základním laboratorním a klinickým diagnostickým postupům. Stáže na lůžkovém oddělení ukazují jednak klinické projevy jednotlivých nemocí, ale studenti se při nich seznamují i s uplatňováním diagnostických a léčebných výkonů v praxi.  

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: Ondřej Kubánek (01.10.2014)

Z každého ze tří oborů tvořících předmět získá student kolokvium (-a). Soubor kolokvií bude podkladem k udělení zápočtu z celého předmětu. Kolokvium lze získat po ukončení předepsané etapy výuky oboru. Kolokvia budou kopírovat výuku tj. v zimním semestru budou kolokvia z mikrobiologie a z imunologie, v letním semestru budou kolokvia z mikrobiologie a z obecné infektologie.

1. Část imunologie, podmínky kolokvia:

·       Aktívní účast na kurzu (praktika jsou povinná)

·        prezentace klinického případu: Skupina 3 studentů připravuje během semestru popis klinického případu (kasuistiku): Na základě předloženého popisu vybírá vhodná vyšetření, navrhuje možné diagnozy, stanovuje  patogenezu onemocnění a naznačuje léčbu. V průběhu výuky studenti dostávají informace o výsledcích vyšetření a  konzultují případ. Posléze studenti jednotlivě případ prezentují.

 

2. Zkouška je ústní komisionální souborná, termíny ve zkouškkovém období letního semestru vypsány v SIS.

Otázky/témata  z části imunologie:

 

1.        Imunitní systém, charakteristika, funkce, struktura

2.        Charakteristika antigenů, jejich typy a vlastnosti. T-dependentní a T-independentní antigeny

3.        Funkce protilátek

4.        Monoklonální protilátky a jejich použití

5.        Subpopulace T lymfocytů a jejich funkce (Th1, Th2, T reg, Th17, Tc), jejich uplatnění v imunopatologii)

6.        Analýza imunitních proteinů - elektroforéza,  turbidimetrie, nefelometrie. Aglutinace,  Hybridomová technologie

7.        Obranné mechanizmy kůže a jejich poruchy

8.        Slizniční imunitní systém  - Struktura a funkce slizniční bariéry

9.        Lymfatická tkáň sliznic, Společný slizniční imunitní systém

10.     Orální (slizniční) tolerance a její poruchy

11.     Antiinfekční imunita - principy protibakteriální imunity

12.     Obrana proti intracelulárním patogenům (bakterie a jednobuněční parazité) a plísním

13.     Antiinfekční imunita - principy protivirové imunity a obrana proti mnohobuněčným parazitům

14.     Detekce antiinfekčních protilátek - ELISA, Westernblotting, aglutinace

15.     Imunodeficience - základní klasifikace a typický klinický obraz

16.     Primární poruchy tvorby protilátek-molekulární podklady, klasifikace, klinické projevy

17.     Primární poruchy buněčné imunity s postižením T lymfocytů - molekulární podklady, klasifikace, klinické projevy

18.     Primární poruchy fagocytárních funkcí a komplementu- molekulární podklady, klasifikace, klinické projevy

19.     Možnosti vyšetření buněčné imunity

20.     Principy substituční imunoglobulinové léčby

21.     Sekundární imunodeficience, příčiny, projevy a léčba

22.     Imunopatologie HIV infekce

23.     Imunopatologická reakce hypersenzitivity I. Typu - patofyziologie,

24.     Typy a zdroje alergenů rozpoznávaných IgE

25.      Atopické choroby - charakteristika, diagnostika a léčba

26.     Anafylaxe - charakteristika, diagnostika a léčba

27.     Možnosti vyšetření atopických chorob in vivo a in vitro

28.     Terapie atopických chorob, alergenová vakcinace

29.     Imunopatologická reakce přecitlivělosti II. Typu -  patofyziologie

30.     Imunopatologická reakce přecitlivělosti II. Typu - klinické příklady

31.     Imunopatologická reakce III. Typu - patofyziologie

32.     Imunopatologická reakce přecitlivělosti III. Typu - klinické příklady

33.     Imunopatologická reakce přecitlivělosti IV. Typu - patofyziologie

34.     Imunopatologická reakce přecitlivělosti IV. Typu - klinické příklady

35.     Etiologie a patogeneze autoimunitních chorob

36.     Autoimunita, rizika vzniku a mechanizmy autoimunitního poškození tkáně

37.     Autoantigeny a autoprotilátky

38.     Systémová autoimunitní onemocnění, klinické příklady

39.     Orgánově nespecifické autoprotilátky, nepřímá imunofluorescence jako detekční metoda, jejich diagnostický význam.

40.     Orgánově specifická autoimunitní onemocnění, klinické příklady

41.     Orgánově specifické autoprotilátky, ELISA jako detekční systém, diagnostický význam

42.     Protinádorová imunita - funkce, mechanismy.

43.     Antigeny nádorových buněk, Imunoterapie nádorových onemocnění

44.     Transplantace, definice, typy transplantací, transplantační antigeny, vyšetření před transplantací

45.     Imunologické reakce po transplantaci

46.     Imunohematologie

47.     Principy průtokové cytometrie,  imunofenotypizace imunitních buněk

48.     Imunologie reprodukce, imunologické poruchy plodnosti

49.     Pasivní a aktivní imunizace, adjuvans

50.     Biologická léčba - principy a klinické použití

 

 

 

 

 

 

 

Sylabus -
Poslední úprava: Ondřej Kubánek (01.10.2014)

Podrobný syllabus včetně odkazu na studijní materiály viz:

http://vyuka.lf3.cuni.cz

Vstupní požadavky -
Poslední úprava: Ondřej Kubánek (01.10.2014)

Vstupním požadavkem kurzu je uchování rámcových vědomostí imunologie z Modulu Buňka (MIB, I. ročník)

 

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK