| HLAVA |
| PŘED PŘESTÁVKOU |
| Seminář: topografie lebky |
| Připomenutí základních prostorů a průchodů na lebce, schéma komunikace prostorů a co jimi běží, promítnutí obrázků na prostory v lebce a společný popis struktur v nich. |
| Klenba, duplikatury dura mater, žilní splavy, Willisův okruh |
| Vrstvy lební klenby (najít co se dá), prostory mezi nimi |
| Klinický význam: epidurální, subdurální a subarachnoidální krvácení (zdrojové cévy, morfologický obraz), rány zasahující do subgaleárního vaziva zejí, skalpace |
| Duplikatury dura mater (najít) |
| Žilní splavy (najít), jaký je v nich směr toku, zejí, podtlak |
| Baze: hlavové nervy, sinus cavernosus |
| Projít všechny hlavové nervy: z jaké části mozku vycházejí, průchod lebkou (najít), další průběh (do jakých prostorů?), jaké modality vedou a jakou oblast inervují |
| zbyde-li čas, pak větvení (hlavně najít ty větve, které jsou vidět) |
| větvení v orbitě, fossa infratemporalis a pterygopalatina se probírá na příslušných stanovištích |
| Sinus cavernosus: najít, nakreslit co jím prochází, klinický význam (infekce z obličeje přes orbitu, trombóza, krvácení a AV píštěl) |
| Orbita: průchody, anulus tendineus communis, okohybné svaly |
| Ohraničení orbity (stručně: zeptat se na to, ale moc se tím nezabývat, umí z lebky nebo se doučí) |
| Průchody: jaké otvory a průchody jsou v orbitě, s jakými prostory jimi orbita komunikuje, co jimi prochází (ukázat, co se dá) |
| Anulus tendineus communis: čím je tvořen, co prochází skrze něj a co ve fissura orbitalis superior prochází mimo něj (nejlépe nakreslit) |
| Okohybné svaly: jaké jsou (ukázat), zbyde-li čas: jak hýbou okem, jak jsou inervovány, obrny (jinak až na stanovišti po přestávce) |
| Obličej (mimické a žvýkací svaly, regiones faciales) |
| Mimické svaly (co je inervuje, z jakého jsou oblouku; ukázat, které jsou vidět) |
| Žvýkací svaly (co je inervuje, z jakého jsou oblouku, jaký dělají pohyb; najít) |
| Které struktury se dají najít na obličeji (najít všechno co se dá): výstupy n. V, větvení n. facialis, větve a. facialis, a. temporalis superficialis, někdy některé větve a. ophtalmica; glandula parotis a ductus parotideus aj. |
| Krajiny tváře (jen okrajově): regio orbitalis, nasalis, oralis, buccalis, parotideomasseterica |
| Tepny Willisova okruhu (najít) |
| |
| PO PŘESTÁVCE |
| Orbita: obsah |
| Co je obsahem orbity (vyjmenovat všechny struktury, najít co se dá) |
| Opakování ze stanovišť před přestávkou: se kterými prostory komunikuje, co prochází skrze průchody, jakou funkci mají a jak jsou inervovány okohybné svaly, atd. |
| Další otázky: jaké typy inervace jsou v orbitě, co je tam inervováno autonomními vlákny, jaký nerv tam přivádí parasympatická vlákna, kudy se tam dostávají vlákna sympatiku, obrny nervů atd. |
| Fossa temporalis, infratemporalis a pterygopalatina |
| Fossa temporalis: ohraničení a obsah (najít co se dá, stručně projet) |
| Fossa infratemporalis: ohraničení (zeptat se, ukázat viditelné hranice, probírat jen stručně - umějí z lebky nebo se doučí), s jakými prostory komunikuje (zeptat se, ale měli na semináři, znají nebo se doučí), co obsahuje (tím strávit nejvíce času, najít co se dá) |
| Fossa pterygopalatina: ohraničení, komunikace a obsah (zeptat se na to, probrat jen stručně, jde spíše o teoretickou znalost, umí z lebky nebo se doučí) |
| Preparát sagitálního řezu |
| Cavitas nasi: ohraničení, septum, skořepy, průduchy a ústí paranasálních sinů; aj. |
| Cavitas oris: jazyk – svaly, funkce, inervace; měkké patro – svaly, funkce, inervace; aj. |
| Hltan: svaly – funkce, inervace; Waldeyerův okruh; topografie – úpon na bazi, komunikace s jinými prostory; aj. |
| Pitvání |
| Zadání topografických míst. Vysvětlení základního postupu při pitvě obecně a při pitvě daného topografického místa. |
| |
| KRK |
| PŘED PŘESTÁVKOU |
| Svaly krku |
| Svaly krku: povrchové, suprahyoidní a infrahyoidní, kloněné, hluboké (najít, funkce, inervace, najít n. XI, ansa cervicalis prof.) |
| K tomu jen základní přehled topografie krku: “a) fascie svalů krku rozdělují krk v hloubce na prostory (případně nakreslit řez C6/7), b) pro lepší orientaci na krku si krk dělíme podle průběhu svalů na regio colli ant. et lat. a v nich na trigona (ukázat na těle, nakreslit si trigona se studenty na ně nebo do obrázků)” |
| Karotidy |
| Průběh a větvení a. carotis communis, a. carotis externa a a. carotis interna (najít všechny větve, které se dají najít, najít struktury, kolem kterých procházejí): a. lingualis (v angulus Béclardi), a. facialis (za angulus mandibulae, ve vztahu k gl. submandibularis, vybíhá před m. masseter, zvlněný průběh k očnímu koutku, větvení), průběh a. carotis interna po bifurkaci (dorzolaterálně) a skrze lebku, části a větve atd. atd. |
| Vagina carotica: co to je, z čeho je odvozená, co obsahuje (najít všechny struktury) |
| A. subclavia, plexus cervicalis |
| Části, průběh a větvení a. subclavia (najít co se dá) |
| Fissura scalenorum: ohraničení a obsah + nezapomenout zcela kraniálně výstup plexus cervicalis |
| Plexus cervicalis: nervy čistě senzitivní, čistě motorické a smíšené |
| N. phrenicus: z kterých míšních segmentů a proč je to důležité, průchod na krku a do hrudníku, co inervuje (najít na krku bez hledání v hrudníku) |
| Orgány |
| Hrtan: hlavně základní popis a topografie, zbyde-li čas, pak se ptát na svaly, inervaci, cévní zásobení, hlasivky a pohled laryngoskopickým zrcátkem, klinické korelace atd. |
| Štítná žláza: najít, cévní zásobení, lobus pyramidalis, příštitná tělíska, nebezpečí poranění n. laryngeus recurrens při thyroidektomii atd. |
| Přechod hltanu v jícen: hranice, divertikly jícnu |
| Přechod hrtanu v tracheu: tracheostomie (význam, vrstvy, přes které se prochází, rizika - které struktury mohou být poraněny) |
| |
| PO PŘESTÁVCE |
| Seminář: hluboké prostory krku |
| Vysvětlit dvojí způsob dělení krku |
| Nakreslit řez v C1 a C6/7, popsat hluboké dělení prostorů na krku v obou úrovních, vzájemný přechod těchto prostorů a jejich komunikace s prostory na hlavě a hrudníku |
| Spatium parapharyngeum |
| Aktivně se studenty zopakovat obsah semináře: dělení prostorů na krku v úrovni C1, ukázat si spatium parapharyngeum, svaly septum styloideum, prestyloidní a retrostyloidní prostor a útvary v něm (najít co se dá) |
| Regio colli anterior |
| Navázat na stanoviště na svaly krku před přestávkou: |
| nechat studenty zopakovat, jak povrchově dělíme krk a vymezení jednotlivých trojúhelníků v regio colli anterior |
| ukázat si všechny struktury v trigonum submentale, submandibulare, caroticum a omotrachelae: nechat studenty hledat, ptát se, doplňovat výkladem a shrnovat |
| Regio colli lateralis et sternocleidomastoidea |
| Navázat na stanoviště na svaly krku před přestávkou: |
| nechat studenty zopakovat, jak povrchově dělíme krk a vymezení jednotlivých trojúhelníků v regio colli lateralis, vymezení regio sternocleidomasteoidea |
| ukázat si všechny struktury v trigonum omoclaviculare a omotrapezium: nechat studenty hledat, ptát se, doplňovat výkladem a shrnovat |
| Pitvání |
| Kontrola průběhu pitvvy. Řešení problémů, pomoc s pitváním. |
| |
| HRUDNÍK |
| PŘED PŘESTÁVKOU |
| Povrchová anatomie |
| povrchové vymezení hrudníku proti krku a břichu, hluboké hranice hrudníku |
| rozdělení dutiny hrudní: pleurální dutiny a mezihrudí, dvojí rozdělení mediastina, hranice mezi částmi mediastina |
| orientační čáry na hrudníku, projekce bránice na hrudník, projekce srdce a oblouku aorty, poslechová místa chlopní, projekce bifurkace trachey, plic a pleury a recesů pleury (nakreslit společně se studenty na studenty nebo do obrázků) |
| klinické korelace (ukázat si, kde se provádí hrudní punkce při pneumothoraxu a kde při fluidothoraxu, kde punkce perikardiálního výpotku) |
| případně ukázat na preparátu (úroveň hranice horního a dolního mediastina, čáry, recesy aj.) |
| Hrudní stěna |
| vrstvy hrudní stěny (vyložit vrstvy, ukázat co se dá) |
| svaly hrudníku a jejich funkce, inervace (najít co se dá, zeptat se na princip nádechových a výdechových svalů a pomocných svalů, ortopnoe) |
| spatium intercostale: ohraničení a obsah (najít), klinický význam |
| Hranice hrudníku, bránice |
| v hloubce je hranicí hrudníku proti krku apertura thoracis sup.: čím je vymezena a co skrze ní prochází (najít), syndrom horní hrudní apertury |
| od břicha hrudník v hloubce odděluje bránice: začátek a úpon, části, funkce, pohyb při dýchání, inervace, co skrze ní prochází (nakreslit a především najít), v jaké výšce prochází jícen, aorta, v. cava inf., se kterými orgány hrudníku a břicha je bránice v kontaktu, čím je pokryta |
| Pitvání |
| Kontrola průběhu pitvvy. Řešení problémů, pomoc s pitváním. |
| |
| PO PŘESTÁVCE |
| Struktury v mediastinu |
| studenti by měli: přířadit struktury v mediastinu k syndromům z jejich útlaku (kartičky) (méně než 5 min) |
| najít tyto struktury na preparátu (5 min) |
| zopakovat, jak dělíme mediastinum a podle preparátu určit, které struktury z kartiček jsou v jaké části mediastina (5 min), poté shrnout a opakovat, poznávat, hledat |
| Srdce, plíce |
| popis srdce (kromě koronárních cév) a plic |
| Cévy, koronárky |
| průběh a větvení cév v hrudníku (najít) |
| koronární cévy (najít) |
| Opakování hlava a krk |
| procvičit předchozí dva dny |
| |
| BŘICHO |
| PŘED PŘESTÁVKOU |
| Seminář: vývoj peritoneální dutiny |
| Shrnutí vývoje trávicí trubice a jejích výchlipek, rotace, změny polohy závěsů, srůsty atd.: pro usnadnění pochopení výsledné anatomie |
| Povrchová anatomie |
| Břišní stěna |
| Prostory břišní a peritoneální dutiny |
| Pitvání |
| PO PŘESTÁVCE |
| Cévy v závěsech |
| Střevo |
| Játra a žlučové cesty, slezina |
| Tříselný kanál, semenný provazec, obsah scrota |
| |
| PÁNEV |
| PŘED PŘESTÁVKOU |
| (Seminář: fascie a prostory pánve) |
| Orientace v pánvi, pánevní a močopohlavní dno |
| Orgány mužské pánve + močový měchýř, fascia vesicoumbilicalis, penis |
| Orgány ženské pánve + rectum |
| Pitvání |
| PO PŘESTÁVCE |
| Řezy pánví |
| Cévy, nervy |
| Retroperitoneum |
| Opakování |
| |
| OSTATNÍ |
| PŘED PŘESTÁVKOU |
| Topografie zad |
| Mízní odtoky |
| Axila |
| Vstupy do těla |
| |
