Teoreticko-metodologický seminář I - AXCDTMS01

• Anglický název: Theoretical and Methodological Seminar I
• Zajišťuje: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 0
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/0, --- [HT]; letní s.:0/0, Jiné [HT]
• Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen); letní:neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je určen pouze pro doktorandy; předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; student může plnit i v dalších letech
• Garant: doc. Mgr. Kamil Činátl, Ph.D.; doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D.
• Patří mezi: PVP - XCDE - České dějiny; PVP Metodologický seminář/Filosofie
• Je neslučitelnost pro: ATRTMS01

Anotace

Poslední úprava: Ing. Michaela Černíková (25.06.2020)

Předmět se zaměřuje na metodologii historiografie. Studenti se pod vedením vyučujícího věnují interpretaci textů,
které zastupují klíčová paradigmata poválečné historické vědy. Klade se důraz na diskuzi problémů, které jsou
součástí tematického okruhu otázek z metodologie historické vědy u SDZK. Seminář nabízí přehled o vývoji metod
historického výzkumu, zasazuje historiografii do interdisciplinárního kontextu a otevírá prostor pro aplikaci
konkrétních forem historického výzkumu v rámci dizertační práce. Předmět je otevřen externistům a hostům, kteří
prezentují pluralitu metodologických přístupů k výzkumu historie. Vedle konkrétních historických témat a jejich
metodologické reflexe se předmět věnuje i obecným epistemologickým otázkám, jež jsou specifické pro
poznávání minulosti. Důležitou roli hraje též otázka pojmů, vědeckého jazyka a stylu. V prvním roce studia se
studenti aktivně zapojují prostřednictvím koreferátů a diskuzí nad odbornými texty. V druhém roce studia se
předmět zaměřuje na aplikaci konkrétních metodologií do badatelské praxe. Studenti prezentují metodologická
východiska svých dizertací a aplikují metody na historické prameny. Předmět se vyučuje seminární formou s
14denní frekvencí. Během prvního roku studia získává student zápočet za aktivní účast na semináři, čtení a
interpretaci textů, v druhém roce je hodnocen za metodologicky založenou prezentaci výzkumu a text, který
zachycuje metodologická východiska práce a může být součástí dizertace.

Literatura

Poslední úprava: Ing. Michaela Černíková (25.06.2020)

APPLEBYOVÁ, Joyce; HUNTOVÁ, Lynn; JACOBOVÁ, Margaret. Jak říkat pravdu o dějinách. Centrum pro studium demokracie a kultury, 2002.

ASSMANN, Jan. Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Prostor, 2001.

BENEŠ, Zdeněk. Historický text a historická kultura, Karolinum 1995.

BOLTON, Jonathan (ed.). Nový historismus. Host, 2007.

BUDDE, Gunilla; FREIST, Dagmar; GUENTHER-ARNDT, Hilke (ed.). Geschichte: Studium-Wissenschaft-Beruf. Oldenbourg Verlag, 2008.

BURKE, Peter: Co je kulturní historie? Dokořán, 2011.

BURKE, Peter. Francouzská revoluce v dějepisectví. Lidové noviny, 2006.

BURKE, Peter. New perspectives on historical writing. Penn State Press, 2001.

BURKE, Peter. Variety kulturních dějin. Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006.

CAINE, Barbara. Biography and history. Palgrave Macmillan, 2010.

CERTEAU, Michel de. Psaní dějin. Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2011.

CULLEN, Jim. Essaying the Past: How to Read, Write and Think about History. John Wiley & Sons, 2012.

DVOŘÁK, Tomáš (ed.). Kapitoly z dějin a teorie médií, AVU, 2010.

DÜLMEN, Richard van. Historická antropologie. Vývoj, problémy, úkoly. Praha, 2002.

FAIRCLOUGH, Norman. Critical discourse analysis: The critical study of language. Routledge, 2013.

FURET, François, BESANÇON Alain, NOVÁK, Miroslav (ed.). Komunismus a fašismus. Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2002.

HAVELKA, Miloš. Dějiny a smysl: obsah, akcenty a posuny" české otázky" 1895-1989. Lidové noviny, nakladatelství, 2001.

HAVELKA, Miloš. Spor o smysl českých dějin. Torst, 1995.

HORSKÝ, Jan. Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním: úvahy o povaze, postupech a mezích historické vědy. Argo, 2009.

HROCH, Miroslav (ed.). Pohledy na národ a nacionalismus: čítanka textů. Sociologické nakladatelství, 2003.

CHARTIER, Roger. Na okraji útesu. Pavel Mervart, 2010.

IGGERS, Georg G. Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, 2002.

ISER, Wolfgang. Jak se dělá teorie. Karolinum, 2009.

JAEGER, Friedrich (ed.). Handbuch der Kulturwissenschaften: Themen und Tendenzen. Metzler, 2004.

JORDANOVA, Ludmilla J. History in practice. Arnold, 2000.

Kolektiv autorů. Úvod do studia dějepisu 1-2. Masarykova univerzita Brno, 2014.

KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Lidové noviny, 1997.

LANDWEHR, Achim. Historische Diskursanalyse. Campus Verlag, 2008.

LEDUC, Jean. Historici a čas. Kalligram, 2005.

LÉVI-STRAUSS, Claude. Strukturální antropologie. Argo, 2006.

OATES-INDRUCHOVÁ, Libora (ed.): Dívčí válka s ideologií, Sociologické nakladatelství 1998.

RÜSEN, Jörn. Rekonstruktion der Vergangenheit: Grundzüge einer Historik II, Die Prinzipien der historischen Forschung. Vandenhoeck & Ruprecht, 1986.

RÜSEN, Jörn. Zeit und Sinn: Strategien historischen Denkens. BoD-Books on Demand, 2012.

ŘEPA, Milan. Poetika českého dějepisectví. Host, 2006.

SEIXAS, Peter, et al. The big six: Historical thinking concepts. Nelson Education, 2013.

SOMMER, Vítězslav. Angažované dějepisectví: stranická historiografie mezi stalinismem a reformním komunismem (1950-1970). Nakl. Lidové Noviny, 2011.

STORCHOVÁ, Lucie (ed.). Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Scriptorium 2014.

STORCHOVÁ, Lucie (ed.). Conditio humana-konstanta či historická proměnná? Koncepty historické antropologie a teoretická reflexe v současné historiografii. Albis International, 2007.

STORCHOVÁ, Lucie (ed.). Paralely, průsečíky, mimoběžky: teorie, koncepty a pojmy v české a světové historiografii 20. století. Albis International, 2009.

THOMPSON, Paul. Voice of the past: Oral history. Oxford University Press on Demand, 2000.

TOSH, John; LANG, Sean. The pursuit of history: Aims, methods, and new directions in the study of modern history. Pearson Education, 2006.

VEYNE, Paul. Jak se píšou dějiny. Pavel Mervart, 2010.

WHITE, Hayden: Tropika diskurzu, Karolinum, 2010.

WINEBURG, Sam. Historical thinking and other unnatural acts: Charting the future of teaching the past. Temple University Press, 2001.

Metody výuky

Poslední úprava: Ing. Michaela Černíková (25.06.2020)

Pro udělení atestu je student prvního ročníku povinen se pravidelně a aktivně účastnit semináře (koreferáty a diskuze nad texty), prezentuje též dizertační projekt s důrazem na metodologii. V druhém ročníku prezentuje posuny v metodologii dizertačního projektu a odevzdá text, který zachycuje metodologická východiska a koncepci práce.