Klasická ukrajinská literatura A - AVS100109

• Anglický název: Classical Ukrainian Literature A
• Zajišťuje: Ústav východoevropských studií (21-UVES)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: AVS100110
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D.
• Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Literatura
• Neslučitelnost : AVS100110
• Je neslučitelnost pro: AVS100110

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Jana Kitzlerová, Ph.D. (09.08.2017)

Přednáška si klade za cíl seznámit studenty s vývojem a podobami klasické ukrajinské literatury. Mapuje literární vývoj od konce 18. století, tzn. od prvního použití lidové ukrajinštiny jako jazyka literárního díla. Následující vývoj literatury (doznívání klasicismu, nastupující romantismus) je sledován nejen v kontextu domácím, ale i ve srovnání se situací v literatuře české a okrajově i v jiných slovanských literaturách. Pozornost je věnována jednotlivým romantickým "školám", z osobností je detailní pohled zaměřen na T. Ševčenka, jenž měl určující význam pro další vývoj literatury a výrazně přesahuje lokální význam. Kromě uvedení tradičních "interpretačních klíčů" je brán zvláštní zřetel na současné "mytologické" interpretace jeho díla (H. Hrabovyč, O. Zabužko). Literatura 2. poloviny 19. století je charakterizována převážně v obecných rysech; studenti se seznámí se stěžejními realistickými díly a základními specifickými rysy ukrajinského realismu. V průběhu celého přednáškového cyklu je zohledňován a zdůrazňován odlišný literární vývoj v Haliči, na Bukovině a na ukrajinském území spadajícím pod Ruské impérium. Zvláštní pozornost je věnována přelomu 19. a 20. století, kdy se ke slovu dostává nová generace spisovatelů, kteří se snažili narušit narodnický diskurs a ukrajinskou literaturu více otevřít evropským vlivům, obohatit ji tematicky i formálně.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D. (16.02.2018)

test + krátký pohovor založený z větší části na četbě

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D. (01.02.2023)

Veškeré informace ke kurzu (+ ukázky, prezentace apod.)  naleznete na moodlu: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=7239

Primární literatura

Povinná četba 

1. Kotljarevskyj - Aeneida
2. Kvitka-Osnovjanenko - Maruše
3. Ševčenko - Hajdamáci
4. Ševčenko - Kacíř (ukázky)
5. Vovčok - Slečinka z penzionátu
6. Staryckyj - Za dvěma zajíci
7. Franko - Uvadlé listí
8. Kobyljanská - Země
9. Kocjubynskyj - Stíny zapomenutých předků
10. Stefanyk - Novina

 Studijní literatura

1.    Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů.  Praha : Libri, 2001.
2.    Sto padesát let česko-ukrajinských literárních styků : 1814 - 1964 : vědecko-bibliografický sborník. Ed. Zilyns´kyj, Orest.  Praha : Svět sovětů, 1968.
3.    Grabowicz, George G. Toward a History of Ukrainian Literature. Cambridge, MA : Distributed by Harvard University Press for the Harvard Ukrainian Research Institute, 1981.  /  Hrabovyč, H.: Do istoriji ukrajins´koji literatury, Kyjiv 1997.  
4.    Istorija ukrajins´koji literatury v trjoch knyhach. Ed. M. T. Jacenko, Kyjiv 1995.
5.    Grabowicz, George G.  The Poet as Mythmaker : A Study of Symbolic Meaning in Taras Ševčenko.  Cambridge, Masachusetts : Harvard Ukrainian Research Institute, 1982 (U 024589) / Hrabovyč, Hryhorij. Ševčenko jak Mifotvorec´, Kyjiv 1991.

Doplňující literatura:
1.    Istorija ukrajins´koji literatury XIX stolittja u dvox knyhach. Ed. M. H. Žulyns´kyj. Kyjiv 2005.
2.    Čyževs´kyj, Dmytro. Istorija ukrajins´koji literatury, Kyjiv 2003.
3.    Zabužko, Oksana. Ševčenkiv mif Ukrajiny, Kyjiv 1997.
4.    Pavlyčko Solomija.  Dyskurs modernizmu v ukrajins´kij literaturi,  Кyjiv 1997.
5.    Svity Tarasa Ševčenka. Ed. Larysa M. L. Zales´ka Onyškevyč, L. Rudnyc´kyj, B. Pevnyj, T. Hunčak, New York 1991.
6.    Hrabovyč, Hryhorij. Ševčenko, jakoho ne znajemo : (z problematyky symvoličnoji avtobiohrafiji ta sučasnoji recepciji poeta). Kyjiv 2000 (U 030784).
7.    Taras Ševčenko v české kultuře : bibliografie. Ed. Eva Velinská, Orest Zilynskyj. Praha 1962 (U 024860).
8.    Тарас Григорович Шевченко. Акварелі Тараса Григоровича Шевченка. Київ 1963 (U9169).  

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D. (11.02.2021)

1.    Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu přednáškového cyklu, požadavky k atestaci, seznam četby, doporučená literatura, literární texty k jednotlivým přednáškám); koncepce ukrajinské literatury (od tradičního pohledu k současným přístupům); "ukrajinská literatura", "ukrajinsky psaná literatura (diskuse o pojmech); územní diferenciace vývoje ukrajinské literatury 19. století; jazyková situace na "ukrajinských" územích v 19. století.

2.    Kulturní pozadí (17. - 18. století); baroko, klasicismus (obecné shrnutí, specifika ukrajinského baroka a klasicismu); Ivan Kotljarevskyj (vznik novodobé ukrajinské literatury, osobnost, činnost, dílo, význam Kotljarevského Enejidy - pozitivní, negativní vliv); H. Kvitka Osnovjanenko (vznik novodobé ukrajinské prózy); literatura těsně po Kotljarevském, dožívající klasicismus (Artemovskyj).

3.    Romantismus (obecné shrnutí, zrození ukrajinského romantismu, ukrajinský romantismus a jeho specifika, folklor); charkovská romantická škola - Borovykovskyj, Metlynskyj (rozbor poezie); "Ruská trojice" - Rusalka  dněstrová (Šaškevyč, Vahylevyč, Holovackyj); ukrajinské školy v cizích romantických literaturách (ruská, polská); kyjevská romantická škola (Cyrilo-metodějské bratrstvo); M. Kostomarov - poezie, drama.

4.    Taras Ševčenko - úvod (Ševčenkovské paradoxy); přehled významné sekundární literatury o   T. Ševčenkovi (klasické práce o Ševčenkovi, přelomové moderní interpretace Ševčenkova díla); životní osudy; interpretace životních osudů Tarase Ševčenka; "kanonický" Ševčenkův životopis;  "nekanonické" Ševčenkovy životopisy; Ševčenko - výtvarný umělec.

5.    Taras Ševčenko - jednotlivé aspekty tvorby, specifika jednotlivých období, proměny osobnosti a stylu; počáteční (romantické) období tvorby (1837-43); balady (Očarovaná, Kateřina); historické poémy (Ivan Pidkova, Tarasova noc); drobná lyrika; Kobzar (1840) - charakteristika sbírky a její přijetí.

6.    Hajdamáci - detailní rozbor; druhé období Ševčenkovy tvorby (Tři léta) - 1843-47; Sen, Kacíř, Davidovy žalmy, Míjejí dny..., Závěť; třetí období Ševčenkovy tvorby (vyhnanství) - 1847-1858; lyrika. 

7.    Čtvrté období Ševčenkovy tvorby (po návratu z vyhnanství) - 1858-1861; lyrika, poéma Marie; četba básní dle vlastního výběru; recepce Ševčenka; moderní interpretace Ševčenkovy poezie: Ševčenko jako stvořitel mýtu (Hrabovyč, Zabužko)....; překlady Ševčenka do cizích jazyků; české překlady Ševčenka; česko-ukrajinské literární styky první poloviny 19. století (ukrajinská lidová píseň v českém kontextu, vztah českého a ukrajinského obrození).

8.    60. léta (Petrohrad - Osnova, rozvoj literární a kulturní činnosti, reakce - Valujevův cirkulář, "Емський указ"; odlišný vývoj na  Západní Ukrajině); P. Kuliš (vydavatelská činnost, teoretické práce, poetická tvorba, román Чорна рада, vliv na další vývoj ukrajinské kultury); M. Vovčok (charakteristika osobnosti, Народні оповідання, vliv na další vývoj literatury ); O. Storoženko (osobnost a dílo, Марко Проклятий, postava věčného poutníka Marka Prokletého v dalších dílech ukrajinské literatury); L. Hlibov, S. Rudanskyj, J. Ščoholiv...; vývoj ukrajinské poezie po Ševčenkovi.

9.    Přechod od romantismu k realismu, specifika ukrajinského realismu, prolínání romantismu a realismu, etnografický realismus; poezie: M. Staryckyj, B. Hrinčenko, V. Samijlenko, P. Hrabovskyj...; drama: M. Staryckyj, I. Karpenko-Karyj, M. Kropyvnyckyj; próza: A. Svydnyckyj, , I. Nečuj-Levyckyj, P. Myrnyj, ...; shrnutí: charakteristické rysy ukrajinského realistického dramatu a prózy; česko-ukrajinské literární styky ve druhé polovině 19. století.   

10. Literární tvorba na západní Ukrajině: vývoj situace v Haliči, přesouvání literárního života do Haliče; Bukovina: J. Feďkovyč - fenomén "zbojnictví"; literatura na přelomu 19. a 20. století - základní orientace, výzvy, polemiky; modernismus - specifika ukrajinského modernismu, modernistická uskupení - Mladá múza, "Ukrajinska chata"; proměny literatury během dvou prvních desetiletí 20. století.

11. Pokutská trojice: L. Martovyč, M. Čeremšyna, V. Stefanyk (charakteristika osobnosti a díla, "expresionismus"); Ivan Franko (charakteristika osobnosti, literárně-kritické názory, próza, poezie, drama); Mykola Voronyj (snahy o změnu "kurzu" v literatuře, charakteristika díla, rozbor poezie)

12. Оlha Kobyljanská (charakteristika osobnosti, vývoj a proměny tvorby, vliv moderní filozofie (F. Nietzsche) na tvorbu Kobyljanské, rozbor vybraných prozaických děl); Mychajlo Kocjubynskyj (charakteristika osobnosti, období tvorby, impresionismus, tematika, Kocjubynského vliv na další vývoj ukrajinské prózy, rozbor vybraných próz).

13. Lesja Ukrajinka (charakteristika osobnosti, žánrový rozsah díla (lyrická, lyricko-epická poezie, poezie dramatická, drama), tematické rozpětí, styl, rozbor vybrané poezie).