Poslední úprava: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D. (03.09.2014)
Předmět Moderní ukrajinská literatura sleduje vývoj ukrajinské literatury počínaje přelomem 19. a 20. století a konče literaturou 70. let. V rámci přednášek bude pozornost věnována nejen literárnímu procesu na Ukrajině, ale i tendencím v literatuře emigrační, která je nedílnou a významnou součástí ukrajinského literárního procesu.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D. (30.09.2022)
Studijní literatura
Literárně-vědné a historické práce, encyklopedie, slovníky:
· Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů, Praha 2001.
· Chlaňová, T. (ed.): Putování současnou ukrajinskou literární krajinou: Prozaická tvorba představitelů tzv. "stanislavského fenoménu". Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010.
· Zilynskyj, B.: Ukrajinci v Čechách a na Moravě. (1894) 1917-1945 (1994). Praha 1995.
· Zilynskyj, B.: Ukrajinci v Čechách a na Moravě : stručný nástin dějin, vydalo Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, 2002.
· Pawliczko, L: Ukraine and Ukrainians throughout the World, Toronto - Buffalo - London 1994.
· Гроно нездоланих співців. Упоряд. В.І. Кузменко. Київ 1997.
· Досвід кохання і критика чистого розуму. Валер´ян Підмогильний: Тексти та конфлікт інтерпретацій. Упроядник О. Галета. Київ 2003.
· Історія української літератури ХХ століття.Упоряд. В.Г. Дончик. Київ 1994.
· Київські неокласики. Упоряд. В. Агаєва. Київ 2003.
· Патетичний фрегат. Роман Юрія Яновського «Mайстер корабля» як літературна мистифікаця. Упорядник В. Панченко. Київ 2002.
· Агаєва, В.: Жіночий простір. Феміністичний дискурс українського модернізму. Київ 2008.
· Грабович, Г.: До історії української літератури. Київ 1997.
· Гундорова, Т.: Дискурсія раннього українського модернізму. Київ 2009.
· Даниленко, В.: Лісоруб у пустелі : Письменник і літературний процес. Київ 2008.
· Дзюба, І.: Між культурою і політикою. Київ 1998.
· Забужко, О.: Notre dame D΄Ukraine: Українка в конфлікті міфологій. Київ 2007 (monografie věnovaná L. Ukrajince).
· Заставний, Ф.Д.: Українська діаспора. Розселення українців у зарубіжних країнах. Львів 1991.
· Зборовська, Н.: Код української літератури : Проект психоісторії новітньої української літератури. Київ 2006.
· Ільницький, O.: Український футуризм. Львів 2003.
· Ковалів, Ю. І.: Літературна дискусія1925-28 рр. Київ 1990.
· Мельник, В.: Суворий аналітик доби. Київ 1994 (monografie věnovaná V. Pidmohyl´nému).
· Наріжний, С.: Українська еміграція. Київ 1999.
· Павличко, С.: Дискурс модернізуму в українській літературі. Київ 1997.
· Пігайний, С.: Українська інтелігенція на Соловках. Недостріляні. Київ 2008.
· Поліщук, Я.: І ката, і героя він любив... Київ 2010 (monografie věnovaná M. Kocjubyns´kému).
· Поліщук, Я.: Міфологічний горизонт українського модернізму. Івано-Франківськ 2002.
· Тарнашинська, Л.: Художня галактика Валерія Шевчука. Постать сучасного українського письменника на тлі західноєвропейської літератури. Київ 2001.
· Трощинський, В.П.: Міжвоєнна українська еміграція в Європі як історичне і соціально-політичне явище. Київ 1994.
· Чопик, Р.: Ecce homo. Добра звістка від Івана Франка. Львів 2002.
· Шерех, Ю.: Не для дітей. New York 1964.
· Шугай, О.: Іван Багряний або Через терни Гетсиманського саду. Київ 1996.
Antologie, chrestomatie, almanachy аpod.:
· Mladá sovětská poezie. Ukrajinští básníci. Ed. O. Zilynskyj a kolektiv překladatelů. Praha 1965.
· Sólo na tětivu. Verše mladých ukrajinských básníků. Praha 1989.
· Morávková, А: Děti stepní Hellady. Praha 2001.
· Ljaturynská, Oksana. Cesty. Výbor z díla. Uspořádala Alena Morávková. Praha 2008.
· Malanjuk, Jevhen. Pod cizím nebem. Uspořádala Alena Morávková. Praha 2004.
· Mazurenko, Halja. Akvarely : Výbor z díla. Uspořádala Alena Morávková. Praha 2005.
· Růže pro Olenu Telihu. Uspořádala Alena Morávková. Praha 2006.
· Aнтологія української лірики. Упоряд. O. Зілинський. Видання Kанадського Iнституту Українських Студій - Видавництво Mозаїка, 1978.
· Дивовид. Антологія української поезії ХХ століття. Уп. І. Лучука. Тернопіль 2007.
· Координати. Упоряд. Б. Бойчук, Б. Рубчак. München 1969.
· Незнайома : антологія української "жіночої" прози та есеїстики другої пол. ХХ - поч. ХХІ ст. Упоряд. В. Ґабор. Львів 2005.
· Плерома. Мала Українська Енциклопедія Актуальної літератури. Упоряд. В. Єшкілєв та кол. Івано-Франківськ 1997.
· Поети Ню-йоркської групи. Упоряд. О. Астафєв, А. Дністровий. Харків 2003.
· Поети празької школи. Срібні сумри. Антологія. Упорядник М. Ільницький. Київ 2009.
· Розстріляне відродження. Антологія 1917-1933. Поезія. Проза. Драма. Есей. Упоряд. Ю. Лавріненко. Київ 2004.
· Українське слово. Упоряд. В. Яременко, Є. Федоренко. Київ1994.
· Бердиховська, Б.; Гнатюк, O.: Бунт покоління : Розмови з українськими інтелектуалами. Kиїв 2004. = v češtině - Bogumiła Berdychowska, Ola Hnatiuk: Vzpoura generace - Rozhovory s ukrajinskými intelektuály, překlad Petruška Šustrová. Praha : Ruta, 2010, 354 str.
Ukázky k jednotlivým přednáškám:
viz moodle: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=8394
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D. (20.09.2017)
Požadavky k atestaci: test, ústní pohovor zaměřený na přečtenou literaturu (cca 10 položek podle rozsahu děl)
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D. (30.09.2022)
Probíraná témata:
Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu přednáškového cyklu, doporučené prameny, požadavky k atestacím, seznam četby, literární texty k jednotlivým přednáškám); Shrnutí: literatura konce 19. a počátku 20. století (tendence, výzvy, polemiky; proměny literatury během dvou prvních desetiletí 20. století; „modernismus“; specifika „ukrajinského modernismu“; modernistická uskupení – Молода муза, časopis Українська хата); Přelomové osobnosti studovaného období (Ivan Franko, Vasyl Stefanyk, Mychajlo Kocjubynskyj, Lesja Ukrajinka, Оlha Kobyljanská, Volodymyr Vynnyčenko); Modernistická poezie a próza; Počátky ukrajinského futurismu.
Revoluce roku 1917, občanská válka (únorová revoluce, říjnová revoluce, revoluce na Ukrajině, politické spektrum, role Centrální rady, vyhlášení UNR, peripetie občanské války (německá vláda na Ukrajině, Pavlo Skoropadskyj a vznik „Ukrajinského státu“, Direktorium, děnikinci, anarchie (Machno) atd.), tři intervence bolševiků na Ukrajinu, bolševická politika na Ukrajině...), Ukrajina po nástupu bolševiků v roce 1921; vítězství bolševiků, vytvoření třetí ukrajinské sovětské vlády, nová politika bolševiků vůči Ukrajincům, vojenský komunismus, nep, ukrajinští komunisté a jejich vztah k centralizujícím tendencím Moskvy, vznik Sovětského svazu; Události revoluce a občanské války a jejich odraz v literatuře - úvod; Kulturní a literární vývoj na Ukrajině ve 20. letech; Politika ukrajinizace (datace, charakteristika, vedoucí osobnosti, peripetie); Literární organizace (zaměření, pole působnosti, představitelé) - Плуг, Гарт, Ланка (Марс), futuristická uskupení...; Postavení prózy, poezie a dramatu v literárním vývoji doby.
Základní umělecké směry (charakteristika, představitelé, časopisy, uskupení, význam...); Poezie (Symbolismus - hnutí kyjevských symbolistů v letech 1917-22, Pavlo Tyčyna; Futurismus (historie hnutí, tvorba nejvýznamnějších představitelů), M. Semenko; Neoklasicismus (M. Rylskyj, M. Zerov, J. Klen, P. Fylypovyč, M. Draj-Chmara); Revoluční romantismus (V. Ellan Blakytnyj, V. Čumak); Další významní představitelé ukrajinské poezie tohoto období (V. Sosjura, M. Bažan, J. Plužnyk); Próza - Typologie literární postavy v ukrajinském literárním procesu 20. let; Paradigma hrdiny v předrevolučním období, nové typy literárních hrdinů, anti-hrdinů i doprovodných postav, základní tendence a typy modelování postav a jejich funkce v textu; Jednotlivé typy postav: „hrdina revoluční povinnosti a boje“, varianty: „kocour v botách“ (M. Chvylovyj: povídka „Кіт у чоботях“ = „Kocour v botách“), „čtyři šavle“ (J. Janovskyj: román Чотири шаблі = Ctyři šavle); „postava obětující se“, varianta: B. Antonenko-Davydovyč, povídka „Синя Волошка“ = „Modrá chrpa“; hrdina schozofrenik: ideologie versus všelidské hodnoty (M. Ivčenko, H. Kosynka, M. Chvylovyj); Ukrajinec či komunista? („svůj mezi cizími, cizí mezi svými“ (B. Antonenko-Davydovyč: román Смерть = Smrt); typ uvědomělého Ukrajince, varianta: cizí mezi svými (B. Antonenko-Davydovyč: román Нащадки прадідів = Potomci pradědů); „přesazený“ bojovník (povídky Chvylového, dílo Janovského); „vykolejená“ postava, „ustrnulá“ postava, „přizpůsobivý“ typ, „hrdina malých dramat“ (B. Antonenko-Davydovyč: povídka „Тук-тук“ = „Ťuk-ťuk“, vybrané povídky M. Chvylového); postava intelektuála (povídky a romány V. Pidmohylného); postavy „na okraji“, podivínské postavy (povídky B. Antonenka-Davydovyče, V. Pidmohylného, O. Slisarenka, M. Johansena a dalších autorů); ozvláštněné vidění – očima zvířete; postava ženy: matka (román A. Holovka Мати = Matka); vražda matky (M. Chvylovyj: povídka „Я“ – „Já“; antimatka: povídka P. Bajdebury „Уперше“ = „Poprvé“), ženské hrdinky v povídkách M. Halyčové.
Tematické dominanty v literatuře 20. let - Hladomor 1921-23, Obraz hladu a hladomoru v literatuře (Pidmohylnyj, K. Poliščuk, Slisarenko, Dosvitnij, Kosynka, Antonenko-Davydovyč); Symbolismus v próze - Hnat Mychajlyčenko; Impresionistická próza - H. Kosynka, M. Ivčenko; Romantický vitaismus - M. Chvylovyj, J. Janovskyj; Syžetová próza, experimentální próza, sci-fi, dobrodružná próza... - V. Vynnyčenko, О. Slisarenko, М. Johansen, J. Smolyč; „Intelektuální“ próza - V. Pidmohylnyj, B. Antonenko-Davydovyč; Literární diskuse a její průběh, M. Chvylovyj a jeho pamflety - zahájení literární diskuse, přehled pamfletů, hlavní aktéři, zásadní projevy, peripetie diskuse, význam; Základní otázky a problémy literárního vývoje - politické či apolitické umění, masovost či individualismus, Evropa či „osvěta“.
Humor - humoristické „sborníky“, O. Vyšňa; Drama - M. Kuliš, Divadlo a film - L. Kurbas, umělecké sdružení Berezil, Mladé divadlo, O. Dovženko; Unifikace literatury; Počátek stalinského teroru v roce 1929 a jeho pokračování, konec ukrajinizace, hromadné zatýkání, industrializace, kolektivizace, hladomor 1932-33; Odraz tragických událostí konce 20. a počátku 30. let v literatuře (literatura v exilu – I. Bahrjanyj, U. Samčuk, V. Barka); Další výrazní představitelé ukrajinské literární emigrace - tvorba T. Osmačky (poetický svět Osmačky, motiv existenciální předurčenosti člověka k osamělosti, expresionistická obraznost; próza Osmačky (Старший боярин (1946), Ротонда душогубців (1956); Literární proces ve 30. letech - Proces formování totalitního režimu a role literatury v něm, unifikace literatury po roce 1934, kánon budovatelského románu; Situace na Západní Ukrajině (polsko-ukrajinská konfrontace, Ukrajinci v první světové válce, ЗУНР (peripetie vzniku a zániku), západoukrajinské země v rámci Polska, polsko-ukrajinské vztahy); Situace v kultuře, literární vývoj; Bohdan Ihor Antonyč.
Literatura ukrajinské meziválečné emigrace; Politická emigrace 20. let 20. století - důvody politické emigrace, cílové země, aktivity ukrajinských emigrantů (tzv. táborové období); Československo jako jedno z útočišť ukrajinské emigrace; Praha – centrum a kulturní oáza ukrajinské emigrace, ukrajinská vzdělávací zařízení (Ukrajinská svobodná univerzita, Ukrajinský vysoký pedagogický institut M. Drahomanova, ukrajinské gymnázium, Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech, Ukrajinské studio výtvarných umění); Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny; Pražská škola ukrajinských básníků - osobní a tvůrčí peripetie jednotlivých představitelů, charakteristika poezie a prózy.
Jednotliví představitelé pražské básnické školy: J. Malaňuk (období tvorby, epicentra poezie, rozporuplný vztah k Ukrajině, Ukrajina a symbolika ženy); O. Telihоvá (spojení motivů občanské a intimní lyriky, kontrastnost poezie, poezie „síly a něhy“); O. Ljaturynská (propojení básnického díla s obrazným uměním, tematika Kyjevské Rusi, „miniaturnost“, emblematičnost poezie); H. Mazurenková (tvůrčí období (neoromantické, surrealistické), malířské „vidění“ poezie, náboženské motivy); O. Olžyč (motivy dávných epoch a kultur, proměny poetiky v jednotlivých sbírkách); L. Mosendz (motiv věčné touhy po poznání, angažovaná poezie, „vědecké“ reminiscence); J. Klen (otisk idealistické filozofie západního křesťanského humanismu, otázka Klenova „neoklasicismu“).
Literární proces ve 40. letech - Oživení poezie a prózy za Velké vlastenecké války (literatura jako nástroj boje, patriotická literatura), Vybraná díla jednotlivých autorů (P. Tyčyna, O. Hončar, O. Dovženko, J. Janovskyj a další), Literární stagnace v 50. letech, Literární proces 60. let - částečná rehabilitace zakázaných autorů, tvorba starší generace autorů, oživení tvorby umlčených či zakázaných autorů, vliv tvorby O. Dovženka.
Generace šedesátníků - nové tendence v literárním procesu, předpoklady tvůrčího vzepětí, společné znaky tvorby této generace (kultivace básnického jazyka; „kult osoby místo kultu osobnosti“; zvýšená asociativnost/metaforičnost poezie; vědomí určité mise, poslání, společenské funkce literatury...); Poezie a próza - D. Pavlyčko, I. Drač, L. Kostenková, V. Symonenko, H. Ťuťunnyk, V. Ševčuk, P. Zahrebelnyj a další autoři…; Kyjevská básnická škola - Vasyl Holoboroďko, Viktor Kordun, Vasyl Ruban, Mykola Vorobjov, Mychajlo Hryhoriv, absence rysů sociálně angažovaného umění; literatura zcela podřízená vnitřním zákonům poezie; tvůrčí svoboda, umělecká soběstačnost; výrazná „podtextovost“ poezie...
New-yorská skupina - „symbolika“ názvu skupiny, geneze skupiny, sborník Нові поезії, antologie Координати, představitelé skupiny, novátorské prvky poezie (spojení přízemních realistických obrazů skutečnosti s mytologickými obrazy a fantastikou, tendence k stylizaci, tíhnutí k surrealismu, materializace archetypálního materiálu kolektivní „duše“ národa apod.); E. Andijevská (využití „malířských prostředků“ v poezii, surrealistické vidění světa, hermetizace textu, charakteristika „deformované“ básnické krajiny Andijevské, poezie jako kód, kubistická technika tvoření obrazů, nezvyklé pojetí perspektivy); B. Bojčuk (archetypální obraz ženy-matky, erotické motivy, evoluce tématu války v Bojčukově tvorbě, poetický minimalismus); P. Kylyna (role „neukrajinského“ původu Kylyny, básnířka-myslitelka, poezie-mýtus, „arytmičnost“ života člověka – rytmičnost přírody, „melancholie nestálosti); J. Tarnavskyj (proměny poezie, urbanistické a existenciální motivy, milostná lyrika, „rocková“ poezie, minimalistická poezie, „černobylská“ poezie, španělské motivy, racionalismus poetické reflexe, prozaická tvorba); B. Rubčak („Камінний сад“ jako spojení harmonického chaosu a chaotické harmonie, obraz Ukrajiny v poezii B. Rubčaka, ukrajinsko-americká rozpolcenost poezie); V. Vovk (archaicko-mýtický způsob uměleckého myšlení, nahromadění archetypů a metaforických způsobů nahlížení světa, exotické motivy, nábožensko-mystické motivy, miniatury, symbol „mandaly“ (sbírka Мандаля).
Literatura 70. let - Samizdatová literatura, literatura ve znamení politických represí (tvorba H. Čubaje, I. Kalynce; básnická „symfonie samoty“ V. Stuse a dalších); samizdatový časopis Truhla (1971-72); Postavení poezie a prózy v dobovém literárním procesu, proměny poetiky prozaické tvorby (tzv. „chymernyj roman“), vývoj poezie.
