|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Hana Kosáková, Ph.D. (05.02.2019)
Kurs se zaměřuje na motivy historických událostí roku 1917 zachycených v ruské literatuře. Východiskem je četba a interpretace vybraných ruských prozaických, básnických a publicistických textů zobrazujících daný motiv. Seminář si klade za cíl mapovat různé pohledy na význam a průběh ruské revoluce 1917 a občanské války, jejíž jednotlivé události byly zachyceny v uměleckých dílech. Texty nebudeme zkoumat jako záznam faktických událostí, ale jako prameny pro zamyšlení nad komplexy představ s revolucí spojených. Ukážeme si, jak se vnímání historických událostí polarizuje, jak odlišné pohledy slovesná díla představují: na jedné straně ničení reality, destrukce řádu, katastrofický vývoj – na straně druhé víra v konstrukci nového řádu a člověka a morálky, porušení kontinuit jako něco pozitivního. Zaměříme se i na postižení základních rysů poetiky představených děl, jejich žánrová, stylistická a kompoziční specifika. Obsah pojmu revoluce; další klíčové pojmy: uvést a vysvětlit; přiblížit fabuli, hl. konflikt, subjekty dějinných zvratů. V závěru každé hodiny si položíme otázku: Jaký smysl má ruská revoluce v podání daného autora? Požadavky pro splnění: účast a aktivní práce v hodinách; referát (případně stručný koreferát: literárně historický medailon o tvorbě daného autora, uvedení pramenů, z jakých bylo čerpáno) nebo písemná práce. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Jana Kitzlerová, Ph.D. (29.11.2018)
Jiří Hanuš, Radomír Vlček (eds.): Interpretace ruské revoluce 1917, CDK, Brno 2008. Richard Pipes: A Concise History of the Russian Revolution, The Harvill Press, London 1995. Ivan Slavík: Smysl ruské revoluce. Úvahy a kritiky, Svaz národního osvobození, Praha 1927. Klaus von Beyme: Die Oktoberrevolution und ihre Mythen in Ideologie und Kunst, in: Revolution und Mythos, Fischer Taschenbuch Verlag GmbH, Frankfurt/Main 1992, 149-177. Kritičeskij slovar' russkoj revoljucii : 1914-1921 (eds. Edvard Akton, Uil'jam G. Rozenberg, Vladimir Černjajev), Sankt-Peterburg: Nestor-Istorija, 2014. Grojs, Boris: Gesamtkunstwerk Stalin : rozpolcená kultura v Sovětském svazu ; Komunistické postskriptum, Praha : Akademie výtvarných umění v Praze, Vědecko-výzkumné pracoviště, 2010. Miroslav Hroch: Eseje z komparativních dějin Evropy, Slon, Praha 2018. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Hana Kosáková, Ph.D. (05.02.2019)
1. (20. 2.) úvod; rozdělení referátů
2. (27. 2.)Иван Бунин: Окаянные дни, 1918 http://az.lib.ru/b/bunin_i_a/text_2262.shtml
3. (6. 3.) Евгения Исааковна Ярославская-Маркон: Моя автобиография, 1931, https://bessmertnybarak.ru/article/klyanus_otomstit_slovom_i_krovyu/
4. (13. 3.) Сергей Есенин: Певущий зов, 1917, http://az.lib.ru/e/esenin_s_a/text_0100.shtml, Песнь о велиом походе, 1924, http://az.lib.ru/e/esenin_s_a/text_0030.shtml; Поэма о 36, 1924.http://az.lib.ru/e/esenin_s_a/text_0040.shtml; Русь советская, 1924. http://az.lib.ru/e/esenin_s_a/text_0240.shtml
5. (20. 3.) Николай Гумилев: Наступление, 1914. https://gumilev.ru/verses/407/; Заблудившийся трамвай, 1919. https://gumilev.ru/verses/467/; Борис Пастернак: Высокая болезнь, 1923–1928.
6. (27. 3.)Александр Серафимович: Железный поток, 1924, https://www.litmir.me/br/?b=185053&p=1
7. (3. 4.) Евгений Замятин:Пещера, 1921. http://az.lib.ru/z/zamjatin_e_i/text_0110.shtml Слово предоставляется товарищу Чуригину. http://fanread.ru/book/481471/?page=1
8. (10. 4.) Владимир Зазубрин: Щепка, 1923, http://rummuseum.ru/portal/node/3316; /ин: Бледная правда, Цоветская Россия, Москва 1992, с. 4–59.
9. (17. 4.) Михаил Булгаков: Дни Турбиных, 1926, https://ilibrary.ru/text/1287/p.1/index.html
10. (24. 4.)Всеволод Вишневский: Оптимистическая трагедия, 1933, https://librolife.ru/g3303077
11. (15. 5.)Андрей Платонов: Чевенгур, 1927–1928
12. (22. 5.) závěr semináře
|