Úvodní dvousemestrální přednáškový kurs gramatiky současné hovorové čínštiny pro studenty jednooborového i dvouoborového studia. Jeho účelem je systematizovat studentům poznatky z čínské gramatiky, se kterými se ad hoc setkávají při studiu konverzace s čínským lektorem v prvních letech studia. Probírané jevy zhruba odpovídají úrovni HSK 2. Studenti se rovněž učí porozumět některým terminologickým a koncepčním rozdílům mezi českým výkladem gramatiky a jinými modely. Zvláštní pozornost je věnována těm jevům a konstrukcím, jejichž zvládnutí činí Čechům potíže a které nejsou v jinojazyčných konverzačních učebnicích dostatečně zdůrazňovány. Vzhledem k velkému objemu a komplexnosti probírané látky je základním předpokladem pro úspěšné absolvování kurzu průběžná domácí příprava. Výuka spočívá a) v krátkých přednáškách o jednotlivých gramatických jevech, obsahujících také uvedení do české sinologické jazykovědné terminologie, b) v procvičování probraných jevů na materiálu skript O. Švarného - četba, přesný překlad a gramatický komentář. V návaznosti na probírané gramatické jevy jsou studentům zadávána domácí cvičení, která ověřují zvládnutí dané problematiky. Kurz je v letním semestru provázán s rozšiřujícím kurzem "Gramatická cvičení - čínština", kde mají frekventanti možnost aktivního využití nabytých poznatků při překladu vět z češtiny do čínštiny.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Ondřej Škrabal (01.07.2016)
Atestace jsou podmíněny pravidelnou docházkou (min. 70%) a vypracováním všech zadaných domácích úkolů a jejich odevzdáním vyučujícímu ke kontrole. V zimním semestru probíhá kontrola docházky pomocí pravidelných krátkých diktátů, psaných na začátku hodiny. Zápočet i zkouška budou uděleny na základě písemného testu, v němž frekventant prokáže praktickou znalost látky překladem českých vět (ztělesňujích elementární gramatická pravidla) do čínštiny a stručně pojedná o vybraném gramatickém jevu. Hranicí pro udělení atestace je bodový zisk min. 70%.
Vzhledem k velkému objemu a komplexnosti probírané látky je nutným předpokladem pro úspěšné absolvování kurzu průběžná domácí příprava na každou hodinu.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Ondřej Škrabal (01.07.2016)
Četba a rozbor příkladových vět v hodině vychází ze skript Švarný O. a kol., Hovorová čínština v příkladech II. Olomouc: Vydavatelství UP 1998. Probírané gramatické jevy jsou popsány ve skriptech Švarný O., Uher D., Úvod do studia hovorové čínštiny. Olomouc: Vydavatelství UP 1997.
Další související literatura:
Gorelov V. I., Teoretičeskaja grammatika kitajskogo jazyka. Moskva: Prosvěščenie 1989. Henne H. a Ole B. Rongen, A Handbook on Chinese Language Structure. Oslo etc.: Universitetforlaget 1977. Chao Yuan-ren, A Grammar of Spoken Chinese. Berkeley: University of California Press 1968. Li C. N. a Thompson S. A, Mandarin Chinese: A Functional Reference Grammar. University of California Press 1979. Norman J., Chinese. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. Švarný O. a kol., Hovorová čínština v příkladech. 4 sv. Olomouc: Vydavatelství UP 1998. Švarný O., Učební slovník jazyka čínského I-IV. Olomouc: Vydavatelství UP 1998-2000.
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Ondřej Škrabal (01.07.2016)
Praktická i teoretická znalost probírané látky, schopnost překladu z češtiny do čínštiny, aktivní znalost znaků v rozsahu analyzovaných textů skript.
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Ondřej Škrabal (01.07.2016)
Tematické okruhy: I. Obecný úvod. Genealogická a typologická charakteristika čínštiny. Specifika čínské gramatiky. Slovní druhy. Čínská věta. II. Podstatná jména. Numerativy. Základní číslovky. III. Adjektiva. Adjektivní přísudek. Atributivní slova. IV. Slovesa "být" - shi 是, zai 在 a you 有 (slovesa identifikace, lokalizace a existence). V. Deiktická slova. Osobní zájmena v přívlastku. VI. Strukturní částice de 的. Substantiva v přívlastku. VII. Otázková slova. Funkce tázací, obecná a koreferenční. VIII. Příslovce zai 在. Průběhovost. Předmět v čínské větě (zamlčený, formální). IX. Modální a fázová slovesa X. Záložky. Určení místa; lokativní předmět. Jména místa. XI. Předložkové vazby. Slovesa se dvě bezpředložkovými předměty. XII. Věty s předložkou ba 把. XIII. Slovesné modifikátory směrové. XIV. Slovesné modifikátory výsledkové. XV. Časovidové sufixy -guo 过 a -le1 了1. XVI. Větná částice le2 了2. Její kombinace se sufixem -le1. XVII. Slovesné numerativy. XVIII. Existenční věty. Postverbální větný člen existence. XIX. Komplement stupně. XX. Komparace. Superlativ. XXI. Potenciální forma modifikovaných sloves. XXII. Časovidový sufix -zhe 着. XXIII. Pasivum. XXIV. Přípona -de 的 u sloves. Příslovce shi 是. Příslovce jiu 就, cai 才, zai 再, you 又.
