Moderna a modernost v literatuře, filozofii a umění II - ASZFS0042

• Anglický název: Modernism and Modernity: Literature, Philosophy, Art II
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Z [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (150)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
• Vyučující: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: KCLVOJVO (06.02.2018)

Zkouška nebo písemná práce max. 10 stran.

Literatura

Poslední úprava: KCLVOJVO (08.09.2017)

ADORNO, Theodor Wiesengrund: Estetická teorie. Panglos: Praha 1997.

ARISTOTELÉS: Poetika. Oikoymenh: Praha 2008.

AUERBACH, Erich: Mimesis. Zobrazení skutečnosti v
západoevropských literaturách. Praha: Mladá fronta 1998.

BARTHES, Roland: Světlá komora. Poznámky k fotografii. Fra: Praha 2005.

BENJAMIN, Walter: Dílo a jeho zdroj. Odeon: Praha 1979.              

BENJAMIN, Walter: Literárněvědné studie I. Oikoymenh: Praha 2009.

BACHELARD, Gaston: Poetika snění. Malvern 2010.

BLANCHOT, Maurice: Literární prostor. Herrmann a synové: Praha 1999.

BLUMENBERG, Hans: Ästhetische und metaphorologische Schriften. Suhrkamp: Frankfurt am Main 2001.

CURTIUS, Ernst Robert: Evropská literatura a latinský středověk. Triáda: Praha 1998.

ČYŽEVŚKYJ, Dmitrij: Dostojevskij-Studien. Gesammelt und herausgegeben von D. Čyževśkyj. Verlag Gebrüder Stiepel: Reichenberg 1931.

ČYŽEVŚKYJ, Dmitrij: K Máchovu světovému názoru. In: Jan Mukařovský (ed.): Torso a tajemství Máchova díla. Sborník pojednání Pražského linguistického kroužku. František Borový: Praha 1938, s. 111-180.

DELEZUE, Gilles: Proust a znaky. Herrmann a synové: Praha 1999.

DIDI-HUBERMAN, Georges: Ninfa moderna. Esej o spadlé draperii. Fra: Praha 2010.

EAGLETON, Terry: Sladké násilí. Idea tragična. Host: Brno 2005.

FULKA, Josef: Psychoanalýza a francouzské myšlení. Herrmann a synové: Praha 2008.

GADAMER, Hans-Georg: Pravda a metoda I-II. Triáda: Praha 2009, 2011.

GADAMER, Hans-Georg: Aktualita krásného. Umění jako hra, symbol a slavnost. Triáda: Praha 2003.

GUARDINI, Romano: Rainer Maria Rilkes Deutung des Daseins: Eine Interpretation der Duineser Elegien. Grünewald – Schöningh: Mainz 1996.

GUARDINI, Romano: Dantes Göttliche Komödie. Ihre philosophischen und religiösen Grundgedanken. Matthias Grünewald Verlag: Mainz 1999.

HARRIES, Karsten: Smysl moderního umění. Filozofická interpretace. Host: Brno 2010.

HEIDEGGER, Martin: Básnicky bydlí člověk. Co je metafyzika? Konec filosofie a úkol myšlení. Oikoymenh: Praha 2006.

HRDLIČKA, Josef: Obrazy světa v české literatuře. Studie o způsobech celku.
Komenský, Mácha, Šlejhar, Weiner. Malvern: Praha 2008.

JANKOVIČ, Milan: Cesty za smyslem literárního díla. Karolinum: Praha 2005.

JASPERS, Karl: Duchovní situace doby. Academia: Praha 2008.

KANT, Immanuel: Kritika soudnosti. Odeon: Praha 1975.

KANT, Immanuel: Kritika čistého rozumu. Oikoymenh: Praha 2001.

KOUBA, Pavel: Nietzsche. Filosofická interpretace. Oikoymenh: Praha 2006.

KRACAUER, Siegfried: Ornament masy. Academia: Praha 2008.

LOTMAN, Jurij M.: Text a kultúra. Archa: Bratislava 1994.

MERLEAU-PONTY, Maurice: Viditelné a neviditelné. Oikoymenh: Praha 2004.

MUSCHG, Walter: Tragische Literaturgeschichte. Diogenes: Zürich 2006.

NIETZSCHE, Friedrich: Zrození tragédie z ducha hudby. Gryf: Praha 1993.

NIETZSCHE, Friedrich: Tak pravil Zarathustra. Kniha pro všechny a pro nikoho. XYZ: Praha 2009.

ORTEGA, José y Gasset: Eseje o umení. Archa: Bratislava 1994.

PATOČKA, Jan: Umění a čas I.–II. Oikoymenh: Praha 2004.

PECHLIVANOS, Miltos: Úvod do literární vědy. Herrmann a synové: Praha 2000.

PETŘÍČEK, Miroslav: Myšlení obrazem. Průvodce současným filosofickým myšlením pro středně nepokročilé. Herrmann a synové: Praha 2009.

PETŘÍČEK, Miroslav (ed.): Moderní svět v zrcadle literatury a filosofie. Herrmann a synové: Praha 2012.

PLATÓN: Hippias Větší, Hippias Menší, Ión, Menexenos. Oikoymenh: Praha 1996.

PLATÓN: Timaios. Kritias. Oikoymenh: Praha 2008.

POKORNÝ, Martin: Způsoby četby. Prostor: Praha 2002.

POKORNÝ, Martin: Odezvy a znaky: Homér, Dante a Joyceův Odysseus. Jitro: Praha 2009.

SCHOPENHAUER, Arthur: Svět jako vůle a představa I., II. Nová tiskárna: Pelhřimov 1996.

SIMMEL, Georg: O podstate kultúry. Kalligram: Bratislava 2003.

SVATOŇ, Vladimír: Román v souvislostech času. Úvahy o srovnávací literární vědě. Malvern: Praha 2009.

VIETTA, Silvio: Ästhetik der Moderne. Literatur und Bild. Wilhelm Fink Verlag: München 2001

WELSCH, Wolfgang: Naše postmoderní moderna. Vyšehrad: Praha 2004.

ZIMA, Peter V.: Literární estetika. Votobia: Olomouc 1998.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: KCLVOJVO (06.02.2018)

Zápočet bude udělen na základě účasti v přednášce a vypracování písemné práce (max. 10 stran).

Sylabus

Poslední úprava: KCLVOJVO (08.09.2017)

Ve filozofickém románu Pascala Merciera (pseudonym švýcarského spisovatele Petera Bieriho) Noční vlak do Lisabonu (2004, česky 2011) cituje jedna z jeho postav slova hlavního hrdiny, záhadného autora jediné knihy Amadeu de Prado: „Víš, myšlení je tou druhou nejkrásnější věcí. Nejkrásnější je poezie. Kdyby existovalo poetické myšlení, a myslící poezie – byl by to ráj“. Přes ireálnost tohoto přání, nelze popřít ani úzký vztah mezi filozofií a literaturou, ani skutečnost, že existuje „myslící poezie“. Někteří autoři a badatelé zcela odmítají rozdělení myšlení a emocionálně-smyslového cítění: filozofie sahá po prostředcích poezie, aby se vymezila vůči vědě, poté, co se pokusila o své zvědečtění, aby se nedostala do přílišné blízkosti poezie, jak tento vývoj charakterizoval filozof Gottfried Gabriel (1990). A naopak poezie se stále znovu vydává na území filozofie, aby se pokusila básnickým jazykem vyjádřit její základní témata jako život, smrt, lidské bytí, poznání a mnohá další. V přednášce půjde o vývoj tohoto procesu od zejména od počátků estetické moderny kolem roku 1800, chápeme-li modernu jako makroepochu, táhnoucí se více či méně do konce 20. století. Zde začíná něco eminentně nového, co mělo pro vztah filozofie a umění rozhodující význam: totiž, podle teze literárního historika a estetika Silvia Vietty, proces sebezpytování, sebehledání a (fiktivní) sebekonstituce Já v estetickém aktu, v čemž možno spatřovat počátek a jádro umělecké moderny a modernity. Transcendentalizace estetiky, toto novum, teoreticky zdůvodněné romantickou filozofií umění, vedlo k sebereprezentaci subjektivity ve všech oblastech uměleckého tvoření. V dnešní době nevídané technizace estetiky a estetizace techniky, téměř výhradně technicky produkovaných simulatorních obrazů, která je zároveň dobou (nostalgické) reflexe estetické moderny, se ukazuje, že tato reflexe je – jak si uvědomoval již Friedrich Schlegel – nekonečným procesem. S romantismem kolem roku 1800 zesílil v Evropě kritický postoj k procesu technické modernizace a industrializace světa, k diverzním formám moderní racionality, zvědečtění života a ekonomizaci umění. Tento proces vede devatenáctým stoletím až k moderně desátých let 20. století, kdy se uskutečnila estetická realizace nové životní zkušenosti, kterou Hans Robert Jauß charakterizoval jako vědomí ztráty skutečnosti, autentičnosti světa i vlastní identity v dílech Marcela Prousta, Huga von Hofmannsthala, Guillauma Apollinaira, Andreje Bělého, Franze Kafky, Thomase Manna, R. M. Rilka, T. S. Eliota, Roberta Musila ad. V německé romantické filozofii a literatuře (Novalis, Fichte, Hölderlin, Schelling ad.) začíná „něco“, co se jeví jako eminentně moderní, totiž (sebe)hledání bytostného, suverénního a autonomního Já („Selbst“). Tato hledání vlastní identity se uskutečňuje výhradně v procesu psaní, jako událost psaní a sebekonstrukce prostřednictvím řeči. Jde o estetickou a uměleckou modernu jako proces zkoumání jiné subjektivity: emocí, obrazotvornosti, fantazie, reflexe, smyslového vnímání, tedy konstrukce světa představ subjektivního vědomí. Z této perspektivy je estetická moderna, jak zdůrazňuje Silvio Vietta, konstruktivním projektem. Přednáška bude v literatuře a výtvarném umění sledovat vývoj procesu estetické modernizace, chápané jako estetické osvobození subjektu a subjektivity v průběhu 19. a 20. století. Zásadním impulzem tohoto procesu byla šokující zkušenost kolapsu osvícenské racionality a filozofie rozumu v brutálním teroru Francouzské revoluce jako ničím neospravedlnitelné a nevysvětlitelné – ani teologicky, ani eticky, ani jinak - krutosti člověka vůči člověku, cynicky prezentované jako jeho „osvobození“. Ve svých počátcích kolem roku 1800 je tedy estetická moderna konfrontována s do té doby neznámou formou nesmyslné brutality, která radikálním způsobem zpochybnila tradiční antropologii a utopii dobra a krásna (u Hölderlina, Schillera, Büchnera ad.) a nechala rozvinout pro umění moderny důležitou estetiku ošklivosti (s počátky u Goyi a později Baudelaira ad.). V souvislosti s modernou na počátku 20. století bude pozornost věnována krizi řeči (Hugo von Hofmannsthal ad.) a krizi prožívání skutečnosti jako neautentičnosti světa a pokusům o překonání této krize evokativní silou nového básnického jazyka a obrazotvornosti v avantgardě. Avantgardní hnutí 20. století dále rozvíjejí projekt moderny jako transcendentálně subjektivní projekt, posílený kritickou dimenzí paměti, fragmentárnosti, ambivalence. Do jaké míry a v jakých formách tento proces pokračuje po válce ve druhé polovině 20. století, v době postupné estetizace banality, ale také politiky a techniky, v době totálního rozšíření hranic pojmu individuální kreativity a k jeho vyprázdnění, bude dalším tématem přednášky.

Vstupní požadavky

Poslední úprava: KCLVOJVO (08.09.2017)

UPOZORNĚNÍ: PŘEDNÁŠKA JE URČENA VÝHRADNĚ STUDUJÍCÍM SE ZÁJMEM O TÉMATA LITERATURY A VÝTVARNÉHO UMĚNÍ VE VZTAHU K FILOZOZII. BEZ TOHOTO VÝCHOZÍHO ZÁJMU NEMÁ SMYSL PŘEDNÁŠKU NAVŠTĚVOVAT!