Teoretické základy literární vědy - ASE200055

• Anglický název: Theoretical Foundations of Literary Science
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: ASZJSV102
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
• Je záměnnost pro: ASZJSV202, ASE100081

Anotace

Poslední úprava: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (15.07.2015)

Přednáška seznamuje s klíčovými pojmy z literární teorie a možnými přístupy k nim, včetně jejich problémového nahlížení. Literární věda má být představena jako souhrn různých pohledů na literární dílo, nikoli jako propagace jediné "správné" metody. Přednáška vychází z výkladu o literární vědě, její historii, současnosti a perspektivách a seznamuje studenty se základními modely studia o literatuře. Důraz je kladen i na literární dílo z pohledu sémiotiky. Centrální část přednášky je věnována seznámení se základními rovinami určování literárních figur z hlediska esteticko-stylistického. Další část přednášky je zaměřena na teorii druhů a žánrů a jejich specifik. Závěrem budou studenti seznámeni s vývojem literární vědy a literární teorie ve slovanských zemích a s jejich nejvýznamnějšími směry, které ovlivnily evropské či světové myšlení o literatuře.

Literatura

Poslední úprava: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (15.07.2015)

ákladní studijní literatura:

HRABÁK, J.: Poetika. Praha 1973.

VLAŠÍN, Š. (red.): Slovník literární teorie. Praha 1984.

MUKAŘOVSKÝ, J.: Básnická sémantika. Praha 1995.

WELLEK, R. - WARREN, A.: Teorie literatury. Olomouc 1995.

JAKOBSON, R.: Poetická funkce Jinočany 1995.

Úvod do literární vědy. Sestavili M. Pechlivanos - S. Rieger - W. Struck - M. Weit. Herrmann a synové, 1999. Originál vyšel v Metzler-Verlag, 1995.

VODIČKA, F.: Struktura vývoje. Praha 1998.

STANZEL, F: K.: Teorie vyprávění. Praha 1988.

ČERVENKA, M. a kol.: Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz. Praha  2002.

RIMMON-KENANOVÁ, S.: Poetika vyprávění. Brno 2001.

POKORNÝ, P. a kol.: Hermeneutika jako teorie porozumění. Praha 2005.

Slovník novější literární teorie. Glosář pojmů. Sest. R. Müller - P. Šidák. Praha 2012.

Další odborná literatura:

BÍLEK, P.: Hledání jazyka interpretace. Brno 2003.

ECO, U.: Šest procházek literárními lesy. Olomouc 1997.

HODROVÁ, D.: Poetika míst. Praha 1997.

HODROVÁ, D. a kol.: ...na okraji chaosu... Praha 2001.

KRAUSOVÁ, N.: Rozprávač a románové kategórie. Bratislava  1972.

MIKO, F.: Text a štýl. Bratislava 1970.

POPOVIČ, A. a kol.: Interpretácia umeleckého textu. Bratislava 1981.

RAKÚS, S.: Poetika prozaického textu. (Látka, téma, problém, tvar.) Bratislava  1995.

TODOROV, T.: Poetika prózy. Praha  2000.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (15.07.2015)

Zkouška je ústní a spočívá v krátkách otázkách týkajících se celého probíraného materiálu. Student v rámci zkoušky provádí i esteticko-stylistickou analýzu básnického textu z hlediska fonologického, morfologického, syntaktického a sémantického.

Sylabus

Poslední úprava: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (15.07.2015)

1.Literární věda a předmět jejího zkoumání. Dělení literární vědy. Literatura a text. Různá pojetí "literárnosti".

 

 

2. Znakový charakter literatury: Literatura jako sémiotický fenomén. Text jako znak. Základní prvky znakové komunikace

 

 

3. Literatura a "literárnost". Určení specifik "literárnosti". Literárnost jako předmět literární vědy

 

 

4. Estetika a styl I: fonologické figury: hláskové figury a zvukové figury (aliterace, asonance, konsonance, rým). Klasifikace rýmů. Existuje vztah mezi metrem a sémantikou, Prozódické figury: Sylabický veršový systém. Tónický veršový systém a jeho realizace: sylabotónický veršový systém a jeho determinanty, volný metrický verš. Enjambement.

 

 

5. Estetika a styl II: morfologické figury: Metamorfy a jejich klasifikace. Odchylky v rámci slova a možné kombinace. Odchylky v rámci textu a jejich klasifikace. Figury vzniklé opakováním.

 

 

6. Estetika a styl III: syntaktické figury. Figury sémantické deviace (adice - parentéze, subtrakce - elipsa, zeugma, permutace - anastrofa, substituce). Figury sémantické ekvivalence - paralelismus, chiasmus, asyndeton, polysyndeton.

 

 

7. Estetika a styl IV: sémantické figury. Jejich definice a části. Figury sémantické deviace (adice - tautologie, pleonasmus, subtrakce - oxymóron, permutace, substituce - tropy: similaritní. metafora, hyperbola, ironie, kontiguitní: metonymie, synekdocha). Figury sémantické ekvivalence: synonymie, poetické přirovnání a jeho srovnání s metaforou. Antiteze. Metafora a metonymie v pojetí Hrabáka a Welleka-Warrena.

 

 

8. Estetika a styl V: grafémické figury

 

 

9. Základy literární genologické a žánrové typologie. Hodnocení žánrů a rodů ve vztahu k obsahu a ve vztahu k výrazu. Klasifikace dle vztahu k výrazu: typus obsahový a typus prezentace obsahu. Rody a žánry - jejich klasifikace. Příklady žánrů v rámci jednoho rodu. Příklady "kombinovaných" žánrů. Konstituce smyslu literárního díla - komunikační model: svět vně textu (příznaky) a interní svět textu (příznaky). Typy autora a čtenáře, vztahy mezi nimi.

 

 

10. Epika. Komunikační model epiky. Rovina vnětextová, rovina tvořícího a interpretujícího vědomí. Textově interní autorské vědomí. Subjekt díla. Abstraktní adresát. Čas vyprávění a čas vyprávěcí.  Prostor. Děj.

 

 

11. Drama. Komunikační model dramatu. Vztah drama-divadlo. Z historie druhu’žánru.

 

 

12. Lyrika. Komunikační model lyrických žánrů. Lyrický subjekt. Vztah mezi lyrickým subjektem a adresátem. Z historie druhu/žánru.

 

 

13. Vývoj literární vědy a literární teorie ve slovanských zemích: ruský formalismus, český strukturalismus, polská fenomenologie, ruský marxismus. Náčrt vývoje literární vědy poválečného období.