|
|
|
||
Poslední úprava: Dana Myšková (22.07.2014)
Metody sociální práce Sylabus předmětu PhDr. Olga Havránková
Katedra SOCP, bakalářské studium dotace: 1/2, závěrečná atestace Zk Cíle kurzu poznatkové: posluchači se seznámí s případovou prací jako s jednou ze základních metod sociální práce a s vybranými zdroji metod soc. práce s jednotlivcem, seznámí se se zásadami komunikace s klienty (uživateli služeb) a s psychologickými aspekty této práce. Cíle podporující kompetence: posluchači se naučí pracovat s případem v jednotlivých fázích a krocích. Kurz "Metody sociální práce" uvádí posluchače do problematiky sociální práce s případem. Tento kurz nabízí teoretickou základnu případové práce a poskytuje terminologickou výbavu umožňující orientaci v dané oblasti. Pozornost je zaměřena rovněž prakticky, posluchači jsou seznamováni s různými podobami, modely i rámci sociální práce s jednotlivcem. Cílem tohoto kurzu je seznámit posluchače s teorií případové práce, zprostředkovat jim orientaci v terminologii, umožnit jim získat základní komunikační dovednosti, naučit je propojovat teorii s praxí.
Přednášená problematika je členěna do 12 tématických okruhů, které současně představují okruhy otázek ke zkoušce. K přípravě ke zkoušce by měli posluchači využít nejen vlastních poznámek a zkušeností z přednášek i ze cvičení, ale potřebné penzum vědomostí čerpat studiem doporučené literatury. 1. Případová práce. Zaměření na případ - jedince nebo rodinu. Teoretická a praktická báze případové práce. Hodnota jedince a jeho kapacity, hodnota jedinečnosti a sebeurčení. Osobní hranice. Splývání s klientem, obrana nepřístupností, asertivní vymezení vlastního prostoru, empatie. Nezahojená vnitřní zranění pracovníka a jejich možný vliv na vedení případu. 2. Rozhovor jako základní metoda individuální práce. Komunikační prostor. Cirkulární interakce. Ericksonovské provázení a vedení v rozhovoru.Styly rozhovorů (poradenský, podpůrný, interpretační, přesvědčující, empatický). Řeč racionální, řeč emotivní.
8. Struktura případové práce (fáze - sociální studie, vyšetření, intervence a ukončení). Plánování práce s klientem (identifikace klienta, určení klientových potřeb, naplánování služeb nebo léčby, napojení klienta na adekvátní zdroje, monitorování případu).
Objasňování cíle spolupráce, vymezení rolí pracovníka a klienta, podpora klienta ve vyjadřování zpětné vazby. Postup od obecného k specifickému. Budování důvěry, práce s pocity, podpora klientovy síly, posilování klienta v oblasti tabu, sledování klientova zájmu, udržení pozornosti na proces změny. 10. Řešení problémů v sociální případové práci. Problémy vyplývající z prostředí (sociologické), problémy interpersonální (zejména partnerské a rodinné), problémy intrapsychické (psychologické). Identifikace problému, práce se zakázkou, kontraktování spolupráce. 11. Etické aspekty sociální práce. Role sociálního pracovníka. Dilemata. Mentální hygiena pomáhajícího pracovníka, sebereflexe, seberozvoj, prevence syndromu vyhoření. 12. Supervize v sociální práci. Formy a cíle supervize, význam supervize individuální, týmové, manažerské a projektové. Balintovské skupiny.
Doporučená literatura Kopřiva, K. (1997): Lidský vztah jako součást profese. Portál, Praha. Kratochvíl, S.(/1997): Úvod do psychoterapie. Portál, Praha. Matoušek, O. a kol. (2002): Metody a řízení sociální práce. Portál, Praha. Matoušek, O. a kol. (2000): Základy sociální práce. Portál, Praha. Rogers, C.R. (1998): Způsob bytí. Portál, Praha. Vymětal, J. (1992): Úvod do psychoterapie. Psychoanalytické nakladatelství, Praha.
Podmínky udělení atestace:
|