Náboženství starověké Sýrie I - ARL100163

• Anglický název: Religion of Ancient Syria I
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023 do 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. Dalibor Antalík, Dr.
• Vyučující: doc. Dalibor Antalík, Dr.
• Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Filosofie, náboženství
• Záměnnost : ARL100162

Anotace

čeština

Poslední úprava: UFRANTAL (16.10.2013)

Cílem kursu je zprostředkovat základní informace o severozápadosemitské vrstvě náboženských kultur starověké Sýrie před nástupem helénismu v této oblasti. U nesemitských (především mezopotámských, anatolských, egyptských) prvků se výklad zastavuje pouze z kontextuálních důvodů a okrajově. K uvedení do problematiky poslouží stručné shrnutí výsledků dosavadního archeologického výzkumu, dějinný nástin, charakteristika jazyků a písem, přehled pramenů ke studiu a bibliografická orientace. Po prolegomenální části je pozornost věnována syrskému panteonu, charakterizování jeho nejdůležitějších představitelů a problému jejich příležitostného identifikování s mezopotámskými a anatolskými, případně pozdějšími řecko-římskými božstvy.

angličtina

Poslední úprava: UFRCHLUP (04.05.2009)

Basic survey of ancient Syrian religion.

Literatura

Poslední úprava: UFRANTAL (16.10.2013)

Povinná literatura:

Jan Heller, Starověká náboženství: Náboženské systémy starého Egypta, Mezopotámie a Kenaanu. Praha: Kalich, 1978; ²1988: s.235-315.

Simon B. Parker (ed.), Ugaritic Narrative Poetry. Přel. Mark S. Smith - Simon B. Parker - Edward L. Greenstein - Theodore J. Lewis - David Marcus. Writings from the Ancient World: Society of Biblical Literature 9; Atlanta: Scholars Press, 1997.

Doporučená literatura:

Corinne Bonnet - Herbert Niehr, Religionen in der Umwelt des Alten Testaments II: Phönizier, Punier, Aramäer. Kohlhammer Studienbücher Theologie 4/2; Stuttgart: Walter Kohlhammer, 2010.

Herbert Niehr, Religionen in Israels Umwelt: Einführung in die nordwestsemitischen Religionen Syrien‑Palästinas. Die neue Echter‑Bibel, Ergänzungsband 5, zum Alten Testament; Würzburg: Echter‑Verlag, 1998.

Gregorio del Olmo Lete (ed.), Mitología y Religión del Oriente Antiguo II: Semitas occiden­tales. Sv. 1: Ebla, Mari. Sv. 2: Emar, Ugarit, Fenicios, Arameos, Hebreos, Árabes preislámicos. Aula Orientalis Supplementa: Estudios Orientales 8‑9; Sabadell (Barcelona): AUSA, 1995. [Franc. adaptace: Mythologie et religion des Sémites occidentaux. Sv. 1: Ébla, Mari. Sv. 2: Émar, Ougarit, Israël, Phénicie, Aram, Arabie). Orientalia Lovaniensia Analecta 162; Louvain: Peeters, 2008.]

Jiří Prosecký - Blahoslav Hruška - Jana Součková - Klára Břeňová, Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu. Praha: Libri, 2003.

Ondřej Stehlík, Ugaritské náboženské texty: Kanaanské mýty, legendy, žalmy, liturgie, věštby a zaříkávání pozdní doby bronzové. Praha: Vyšehrad, 2003.

Paolo Xella, Religione e religioni in Siria-Palestina: Dall’Antico Bronzo all’epoca ellenistica. Roma: Carocci Editore, 2007.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: UFRANTAL (16.10.2013)

K získání atestu formou ústní zkoušky je třeba osvojit si látku z přednášek a povinné literatury.

Sylabus

Poslední úprava: UFRANTAL (16.10.2013)

1. Prolegomena

1.1 Kulturně‑historický přehled I: etnická situace, vymezení pojmu «Semité», přehled dějin, aktuální stav archeologického výzkumu, přehled severozápadní větve semitských jazyků a užívání akkadštiny v oblasti (tzv. Western Peri­phe­ral Akka­dian), druhy písem (sylabický a alfabetický klínopis, lineární hlásková písma), transliterace a transkripce.

1.2 Povaha pramenů ke studiu: archeologické nálezy materiální kultury (sakrální objekty, chrámové vybavení, kultovní instalace, amulety, divinační modely atd.), piktografické dokumenty (reliéfy, nástěnné malby, stély, drobné plastiky, válečková a razítková pečetítka atd.), písemné prameny neliterární (výčty teonym, administrativní záznamy, dvorská korespondence, královské epigrafy, právní ujednání atd.) a literární (mýty, eposy, rituální, adorační a divinační texty, mudrosloví, magické dokumenty atd.), onomastika.

2. Panteon 

2.1 Panteon - prolegomena: generické pojmy, problém "ztotožnění" syrských bohů a bohyní s jejich sumerskými, akkadskými, chetitskými, churritskými, řeckými a italickými protějšky, organizace panteonu podle kosmických sfér.

2.2 Panteon I: hlavní božstva pozemské sféry kosmu (chtónický "Otec bohů" Dagan/Il a mateřská ochránkyně domova Aširat).

2.3 Panteon II: vedlejší božstva pozemské sféry kosmu (Šaki­mán‑wa‑Šanám, Ahla, Agúm, Kullatu, Malik, Ilib, Kašaráty).

2.4 Panteon III: hlavní božstva nadpozemské sféry kosmu (atmosférický patron fyzické síly Hadda/Baal a venušovská bohyně vášně Aštarta/Anat).

2.5 Panteon IV: vedlejší božstva nadpozemské sféry kosmu (Pidraj, Talaj, Arsaj, Kabkab/Aštar, Išcharaj, Šachr, Šalim, Jóm, Lejl/Mušít, Kamiš, Chawrán).

2.6 Panteon V: hlavní božstva podpozemské sféry kosmu (podsvětní Rašap/Chirra a Adamma/Šuwalaj).

2.7 Panteon VI: vedlejší božstva podpozemské sféry kosmu (Mót, Dabír, Šámin/Ešmun).

2.8 Panteon VII: hlavní božstva okolopozemské sféry kosmu (akvatický Jamm/Nahr a ohňová Išát/Dhabab).

2.9 Panteon VIII: vedlejší božstva okolopozemské sféry kosmu (Šapš a Šamš, Sujínu/Jerach a Níkkal, Hejja/Kóšar, Siráš).