PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Teorie překladu II – ruský jazyk - AMPRPV001
Anglický název: Translation Theory II – Russian
Zajišťuje: Ústav translatologie (21-UTRL)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2022
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/0, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. PhDr. Stanislav Rubáš, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: doc. PhDr. Stanislav Rubáš, Ph.D. (24.09.2020)
Jednosemestrální kurz, navazující na předmět Teorie překladu I, je zaměřen na hlubší poznání dějin ruské teorie překladu. Cílem kurzu je seznámit studenty s výraznými tendencemi ruského překladatelského myšlení. Přehledový, srovnávací a kritický výklad zahrnuje několik tematických oblastí, které jsou upřesněny v platformě MOODLE.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Kateřina Středová (27.10.2016)

Min. 75% účast na výuce.

Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Stanislav Rubáš, Ph.D. (24.09.2020)

Základní literatura:

BAER, B. J. - OLSHANSKAYA, N. Russian Writers on Translation. Manchester: 2013.

ČUKOVSKIJ, K. Vysokoje iskusstvo. Sankt-Peterburg: 2014.

FJODOROV, A. V. - LEVIN, J. D. Russkije pisateli o perevode (XVIII-XX vv.). Leningrad: 1960.

 

 

Další literatura:

BRAGINA, N. G. Pamjať v jazyke i kuľture. Moskva: 2007.

ETKIND, J. Poezija i perevod. Leningrad: 1963.

FJODOROV, A. V. Iskusstvo perevoda i žizň literatury. Leningrad: 1983.

FRYNTA, E. Eseje. Praha: 2013.

GAČEČILADZE, G. R. Chudožestvennyj perevod i literaturnyje vzaimosvjazi. Moskva: 1980.

KOMISSAROV, V. N. Obščaja teorija perevoda. Moskva: 1999.

KOMISSAROV, V. N. Sovremennoje perevodovedenije: Učebnoje posobije. Moskva: 2002.

KOMISSAROV, V. N. Teorija perevoda. Moskva: 1990.

SDOBNIKOV, V. V. – PETROVA, O. V. Teorija perevoda. Moskva: 2007.

ŠVEJCER, A. D. Teorija perevoda: Status, problemy, aspekty. Moskva: 1988.

TER-MINASOVA, S. G. Jazyk i mežkuľturnaja kommunikacija. Moskva: 2004.

Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Stanislav Rubáš, Ph.D. (24.09.2020)

1. Vývoj ruského myšlení o překladu (FJODOROV, BAER)
2. Zrození klasické ruské literatury z překladu (HORATIUS, LOMONOSOV, DĚRŽAVIN, PUŠKIN)
3. Ruský Schiller (ČERNYŠEVSKIJ, ŽUKOVSKIJ)
4. Ruský Shakespeare (LOZINSKIJ, PASTERNAK)
5. Nabokovův anglický překlad Evžena Oněgina (NABOKOV, ČUKOVSKIJ)
6. Překladatel versus tvůrce (NABOKOV, CVETAJEVOVÁ, ČUKOVSKIJ)
7. Ruská kulturní identita a překlad (BĚLINSKIJ, DOSTOJEVSKIJ)
8. Jazyk jako klíč k ruské duši (LOMONOSOV, PUŠKIN, CVETAJEVOVÁ, NABOKOV, ČUKOVSKIJ)

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK