Nacionalismus a národně formativní procesy v JVE - AJS5000198

• Anglický název: Nationalism and Forming of Nations in Southeastern Europe
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neomezen (20)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. PhDr. Jan Pelikán, CSc.
• Vyučující: prof. PhDr. Jan Pelikán, CSc.
• Je neslučitelnost pro: AHSV10466, AHSV10468, AHSV10467

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (21.04.2021)

Předmět se snaží definovat a konkretizovat pojem nacionalismus a jeho ideologie pro region jihovýchodní Evropy.
Předmět sleduje jeho nejrůznější podoby od počátku národně-formativních procesů z přelomu 18. a 19. století, kdy
na Balkáně dochází k prvním projevům národní emancipace, až po dobu nedávnou, spjatou s tragickými
událostmi, které přinesl pád komunismu a následná vleklá jihoslovanská krize. V tomto smyslu bude výklad
soustředěn jednak na nacionalistické koncepce jednotlivých národů regionu v době obrozenecké, následně bude
analyzována otázka jednotlivých nacionalismů v prvních desetiletích 20. století, kdy došlo k určitému naplnění
národních programů – mnohonárodnostní Rakousko-Uhersko a Osmanská říše se rozpadly a na jejich místě byly
formovány nástupnické státy. Nové společenské podmínky znamenaly výchozí rovinu pro nové podoby
nacionálních ideologií. Kromě těchto ústředních procesů dochází k dokončení národní emancipace také dalších
národů na Balkáně (bosenských Muslimů, Albánců či Makedonců), jejichž afirmace by měla být rovněž do výkladu
zahrnuta. Specifickým tématickým okruhem bude nacionalismus v poválečné době, kdy jsou jednotlivé národní
ideologie konfrontovány opět s novými společenskými poměry, jež předurčuje internacionalismus a ideologie
socialismu. Předmět se bude zabývat rovněž nárůstem nacionalismů ve sledovaném regionu v době postupného
rozkladu socialistického systému, který vyústí v jeho definitivní pád. Zvláštní zřetel bude proto věnován
přelomovému roku 1989–90 a procesům, jež umožnily nástup prudkého a nespoutaného nacionalismu zejména v
zemích bývalé Jugoslávie. S jeho faktickými důsledky se region střetává dodnes. Předmět pracuje s klasickými
definicemi a rozbory nacionalismu a jeho nejrůznějších podob. Současně se však soustředí také na obecné
trendy, které se snaží ilustrovat na konkrétních situacích a fenoménech.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (21.04.2021)

Základní studijní literatura:

АНДЕРСОН, Б.: Замислени заедници. Размислувања за потеклото и ширењето на националиозмот. Скопје, 1998.

Bobrownicka, M.: Język a tożsamość narodowa. Kraków, 2000.

Bobrownicka, M.: Narkotyk mitu (Szkice o świadomości narodowej i kulturowej Słowian zachodnich i południowych). Kraków, 1995.

GELLNER, E.: Nacionalismus. Brno, 2003.

GELLNER, E.: Národy a nacionalismus. Praha, 1993.

HRADEČNÝ, P. a kol.: Dějiny Řecka. Praha 1998.

Hradečný, P. a kol.: Dějiny Albánie. Praha, 2008.

HROCH, M.: Evropská národní hnutí v 19. století. Společenské předpoklady vzniku novodobých národů. Praha, 1986.

HROCH, M.: V národním zájmu. Požadavky a cíle evropských národních hnutí v komparativní perspektivě. Praha, 1996.

Китроманис, П.: От кръста към флага (Аспекти на християнството и национализма на Балканите). София, 1999.

PELIKÁN, J. a kol.: Dějiny Srbska. Praha, 2004.

RYCHLÍK, J. - KOUBA, M.: Dějiny Makedonie. Praha, 2003.

RYCHLÍK, J. a kol.: Dějiny Slovinska. Praha, 2011.

RYCHLÍK, J. (ed.): Mezi Terstem a Istanbulem. Balkánské národy ve 20. století. Praha 2020.

RYCHLÍK, J. - PERENČEVIĆ, M.: Dějiny Chorvatska. Praha, 2007.

RYCHLÍK, J: Dějiny Bulharska. Praha, 2000.

ŘEZNÍK, M.: Formování moderního národa (Evropské „dlouhé“ 19. století). Praha, 2003.

СМИТ, А.: Националната идентичност. София, 2000.

Šatava, L.: Jazyk a identita etnických menšin. Možnosti zachování a revitalizace. Praha, 2001.

ŠESTÁK, M. a kol.: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha, 1998.

ВЕЛЕР, Х.-У.: Национализам. Историја - форме - последице. Нови Сад, 2002.

ŽÍLA O.: Mezi bratrstvím a jednotou a nacionalismem: Národní klíč v socialistické a daytonské Bosně a Hercegovině. Slovanský přehled. Review for the History of Central, Eastern and Southeastern Europe, 2019, č. 105, s. 65-85.

Další odborná literatura:

Балканите пред избор: мир или война, европеизация или ребалканизация (ситуационнен анализ). София, 1993.

Българска национална доктрина. София, 1998.

BANAC, I.: Raspad Jugoslavije. Eseji o nacionalizmu i nacionalnim sukobima. Zagreb, 2001.

BANAC, I.: The National Question in Yugoslavia. Origins, History, Politics. New York, 1984.

Bertsch, Gary K.: Values and Community in Multi-National Yugoslavia, New York, 1976.

Бијелич, Д., Савич, О.: Балканите като метафиора. Между глобализацията и фрагментацията. София, 2004.

BOGDAN, D.: Ethnic nationalism: the tragic death of Yugoslavia. Minneapolis, 1994.

ČIĆ, e.: Globalizacija i hrvatski nacionalizam. Zagreb, 2006.

Енчев, В.: Югославия. Последната балканска империя (История, политика, етноси). София, 2005.

Етнокултурен диалог на Балканите. София, 2001.

Георгиев, Л.: Балканите и новият световен ред. София, 2000.

Госийо, Ж.-Ф.: Власт и етнос на Балканите. София, 2004.

ГРЕКОВА, М.: Малцинство: социално конструиране и преживяване. София, 2001.

HLADKÝ, L.: Bosenská otázka v 19. a 20. století. Brno, 2005.

Hodge, C. - Grbin, M.: Europa i nacionalizam: nacionalni identitet naspram nacionalnoj netrpeljivosti. Zagreb, 2000.

ISENI, B.: La question nationale en Europe du Sud-Est. Genèse, émergence et développement de l’identité nationale albanaise au Kosovo et en Macédoine. Bern, 2008.

KAPPELER, A. (ed.): O „nacionaliziranju“ Muslimana. 101 godina afirmiranja i negiranja nacionalnog identiteta Muslimana. Zagreb, 1990.

Казер, К. Приятелство и вражда на Балканите. Евробалкански предизвикателства. София, 2003.

Кръстева, А. (ed.): Общности и идентичности в България. София, 1998.

LAMPE, J.R. - MAZOWER, M.: Ideologies and national identities: the case of twentieth-century Southeastern Europe. Budapest, 2004.

Лазароски, Ј.: Националната приврзаност и односот спрема други народи. Скопје, 1994.

Малеска, М.: Етничкиот конфликт и прилагодувањето. Скопје, 1997.

Манчев, К.: История на балканските народи. София, 2006.

Манчев, К.: Националният въпрос на Балканите. София, 1999.

Pelikán, J.: Jihoslovanská krize. Kořeny a souvislosti. Praha, 1996.

Pelikán, J.: Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii. Geneze - vývoj - perspektivy. Praha, 1997.

PETROVIĆ, M. - SULJEVIĆ, K. (eds.): Nacionalni odnosi danas. Sarajevo, 1971.

PURIVATRA, A.: Nacionalni i politički razvitak Muslimana. Sarajevo, 1972.

RAMET, P. S.: Nationalism and Federalism in Yugoslavia, 1962-1991. Bloomington and Indianapolis, 1992.

Стоянов, В.: Турското население в България между полюсите на етническата политика. София, 1998.

SUGAR, P. F.: Nationalism in Eastern Europe. Seattle, 1994.

ТАШКОВСКИ, Д.: Корените на великобугарскиот национализам и Санстефанска Бугарија. Скопје, 1982.

Тодорова, М.: Замислувајќи го Балканот. Скопје, 2001.

УЛФ, Л.: Изобретяването на Източна Европа. София, 2004.

Zbornik radova: Rasprave o nacionalnim identitetu Bošnjaka. Sarajevo, 2009.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (21.04.2021)

1. Úvod a metodologie problému - přehled základních koncepcí nacionalismu a definice nejdůležitějších pojmů.

2. Typologie národně-emancipačních hnutí.

3. Obrozenecké koncepty nacionalismu a proces formování moderních národních identit na Balkáně.

4. Státnost a národní ideologie - emancipační procesy a osmanská / rakouská nadvláda.

5. Makedonie a makedonská otázka - „jablko sváru“ na Balkáně.

6. Nacionalismus a sociokulturní poměry v regionu v meziválečném období.

7. Nové podoby nespoutaného nacionalismu. Fašismus a nacionalismus v době druhé světové války.

8. Socialismus, ideologie a internacionalismus - Jugoslávie a země východního bloku.

9. Srbsko, Makedonie a albánská otázka v průběhu socialistického období (léta 1945-1991).

10. Nacionalistická doktrína v Bulharsku a turecká otázka.

11. Rok 1989-90: nové podoby nacionalismu. Balkanizace a ozbrojené konflikty.

12. Dvacetiletí vleklé krize: jihovýchodní Evropa ve víru nacionalistických ideologií (Velké Srbsko, bosenská válka, Velká Albánie, kosovská krize, konflikt v Makedonii 2001 atp.).

13. Shrnutí a konkluze - perspektivy pro region, výhledy a rizika