PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Balkánské kinematografie - AJS5000194
Anglický název: Balkan Cinema
Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neomezen (25)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: PhDr. Marcel Černý, Ph.D.
Mgr. Sandra Vlainić
Vyučující: PhDr. Marcel Černý, Ph.D.
Mgr. Sandra Vlainić
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (21.04.2021)
Předmět je koncipován jako seminář, jehož cílem je seznámit posluchače s nejvýraznějšími filmovými snímky
balkánských kinematografií v průběhu času a v dobovém historicko-politickém kontextu. Během konání semestru
budou promítnuty filmy nebo jejich části reprezentující vývoj albánské, bulharské, rumunské, jugoslávské a
nástupnických států SFRJ od jejích počátků, přes dobu komunistických režimů až po současnost. Cílem předmětu
je seznámit se s dějinami balkánských kinematografií prostřednictvím jejich nejvýraznějších snímků. Filmy jsou
cenným zrcadlem, v němž se odráží dobové společenské a historické události. Součástí uvedení filmů tak bude i
stručné sdělení historicko-politického kontextu, který se v jednotlivých filmech objevuje.

Výběr filmů bude upřesněn na první hodině v závislosti na jazykových dispozicích posluchačů.
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Marcel Černý, Ph.D. (10.02.2022)

* Základní studijní literatura:

Hábová, Milada, ed.: Nejvýznamnější díla světové kinematografie. Č. 8, Bulharská, jugoslávská, maďarská, polská, rumunská a albánská kinematografie (1908-1972). Praha 1977 [publikace je naskenována v Souborném katalogu ČR].
CABADA, L. - KOLARČÍKOVÁ, M.: Balkánské komunismy. Praha 2016.
Haluzík, R.: Proč jdou chlapi do války: emoce a estetika u počátků etnických konfliktů. Praha 2018.
HLADKÝ, L. - RYCHLÍK, J. - TONKOVÁ, M.: Dějiny Slovinska. Praha 2011.
HRADEČNÝ, P. a kol.: Dějiny Řecka. Praha, 1998.
HRADEČNÝ, P. - HLADKÝ, L.: Dějiny Albánie, Praha, 2008
PELIKÁN, J. a kol.: Dějiny Srbska. Praha, 2004.
RYCHLÍK, J: Dějiny Bulharska. Praha, 2000.
RYCHLÍK, J. - KOUBA, M.: Dějiny Makedonie. Praha, 2003.
RYCHLÍK, J. - PERENČEVIĆ, M.: Dějiny Chorvatska. Praha 2020.3
ŠESTÁK, M. et al.: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha 1998.
TREPTOW, K. W.: Dějiny Rumunska. Praha, 2000.

* Další odborná literatura:
Bulharský národní filmový archiv - access: http://bnf.bg/en/film_library/
DIMITRIJEVIĆ, B. Potrošeni socijalizam: kultura, konzumerizam i društvena imaginacija u Jugoslaviji (1950-1974). Beograd 2016.
DENEGRI, J.: Posleratni modernizam neoavangarde, postmodernizam: ogledi o jugoslovenskom umetničkom prostoru, 1950-1990. Beograd 2016.
LAKO, N.: The Game of Albanian Film Image 1895-1945 - access: http://epa.oszk.hu/00300/00375/00001/lako_albanian.htm
LAZAREVIĆ-RADAK, S.: Film i politički kontekst: o jugoslovenskom i srpskom filmu. Pančevo 2016.
PARVULESCU, C.: Romanian Cinema, in: Oxford Bibliographies, 2019 - access: https://www.academia.edu/41593924/Romanian_Cinema_Bibliography_updated_2019
PERUŠKO, I.: Od Oktobra do otpora: mit o sovjetsko-jugoslavenskome bratstvu u Hrvatskoj i Rusiji kroz književnost, karikaturu i film (1917. - 1991.). Zaprešić 2018.
POLIMAC, N.: Leksikon YU filma. Zagreb 2016.
VASILJEVIĆ, M.: Filmska muzika u SFRJ: između politike i poetike. Beograd 2016.
VUČETIĆ, R.: Monopol na istinu: partija, kultura i cenzura u Srbiji šezdesetih i sedamdesetih godina XX veka. Beograd 2016.
VUČETIĆ, R.: Koka-Kola socijalizam: amerikanizacija jugoslovenske popularne kulture šezdesetih godina xx veka. Beograd 2012.2

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK