Dějiny slavistiky a balkanistiky - AJS5000175

• Anglický název: History of Slavonic and Balkan Studies
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; student může plnit i v dalších letech
• Garant: prof. doc. PhDr. Hana Gladkova, CSc.; doc. PhDr. Alenka Jensterle Doležal, CSc.; PhDr. Marcel Černý, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: prof. doc. PhDr. Hana Gladkova, CSc. (18.05.2018)

Slavisticky zaměřená přednáška obsáhne nástin dějin slovanské filologie (s důrazem na zájem české slavistiky o Jihoslovany) od vzniku oboru na konci 18. století do meziválečného období (1939). Vyučující si svá témata rozdělili do tří okruhů: první okruh přednášky se věnuje historii slovanské srovnávací jazykovědy a rozvoji výzkumu jednotlivých jazyků ve sledovaném období dotkne se též dějin balkanistiky; druhý okruh se zabývá literárněvědnou (částečně též folkloristickou a historickou) slavistikou v 19. století (od J. Dobrovského, P. J. Šafaříka a J. Kollára, přes A. Mickiewicze, F. L. Čelakovského, K. J. Erbena či K. Jirečka, po A. N. Pypina, A. Černého a zakladatelské osobnosti „české školy literární komparatistiky“); 3. část navazuje na okruh předcházející a zabývá se odkazem předních českých slavistů první poloviny 20. Století ( M. Murko, J.H. Máchal, F. Wollman aj).

Literatura

Poslední úprava: prof. doc. PhDr. Hana Gladkova, CSc. (18.05.2018)

Základní literatura:

Gladkova, Hana – Kříž, Vladimír (eds.): Slavica Pragensia ad tempora nostra. Praha 1998.

Jensterle-Doležalová, Alenka – Honzak-Jahić, Jasna – Šurla, Andrej (eds.): Sto let slovenistiky na Univerzitě Karlově v Praze. Praha 2014.

Kudělka, Milan – Šimeček, Zdeněk – Šťastný, Vladislav – Večerka Radoslav: Československá slavistika v letech 1918–1939. Praha 1977.

Kudělka, Milan – Šimeček, Zdeněk – Šťastný, Vladislav – Večerka Radoslav: Česká slavistika [II.] od počátku 60. let 19. století do roku 1918. Praha 1997.

Kudělka, Milan – Šimeček, Zdeněk – Večerka Radoslav: Česká slavistika [I.] v prvním období svého vývoje do počátku 60. let 19. století. Praha 1995.

Kudělka, Milan – Šimeček, Zdeněk a kol.: Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. Biograficko-bibliografický slovník. V Praze 1972.

Kurz, Josef a kol.: Slovanská filologie na Univerzitě Karlově. Praha 1968. (zejm. s. 5–139)

Kudělka, Milan: O pojetí slavistiky. Vývoj o jejím předmětu a podstatě. Praha 1984 (kap. I–IV, s. 7–161).

Petr, Jan (ed.): Dějiny bulharistiky na Univerzitě Karlově v Praze. Vydání I. Praha: Univerzita Karlova, 1981. 157 stran. Práce z dějin slavistiky; VIII.

Pospíšil, Ivo – Zelenka, Miloš (eds.): Matija Murko v myšlenkovém kontextu evropské slavistiky : sborník studií (2005), Slavistická společnost Franka Wollmana se sídlem v Brně, Ustav slavistiky FF MU v Brně, Inštitut za slovensko literaturo in literarne vede ZRC SAZU, Ljubljana. Brno 2005.

Válek, Vlastimil (ed): Franku Wollmanovi k sedmdesátinám : sborník prací. Praha : SPN, 1958. 691 s.

Zelenka, Miloš (ed.): Murkova epocha slovanské filologie, Slavia, časopis pro slovanskou filologii, Vydání 1, Praha: Slovanský ústav 2003.

 

Další doporučená literatura:

Bechyňová, Věnceslava: Josef Dobrovský a česká bulharistika. Rozpravy ČSAV 73, seš. 11. Praha 1963.

Benešová, Michala, Dybalska, Renata a Zakopalová, Lucie. 90 let pražské polonistiky - dějiny a současnost = 90 lat praskiej polonistyki - historia i współczesność. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2013.

Birnbaum, Henrik. Praslavjanskij jazyk: dostiženija i problemy v jego rekonstrukcii. Moskva: Progress, 1987. 511 s.

Bláhová, Emilie et al. Slovník jazyka staroslověnského: historie, osobnosti a perspektivy. Vydání první. Praha: Slovanský ústav AV ČR, v.v.i., 2016.

Blümlová, Dagmar [ed.]: Čeněk Zíbrt a kulturní historie. Studie a materiály. České Budějovice 2003.

Černý, Marcel: Karel Jaromír Erben jako badatel v oblasti slovanského bájesloví (Několik poznámek k bezmála 140 let odpočívajícímu erbenovskému projektu). In: Karel Jaromír Erben:Slovanské bájesloví. Praha 2009, s. 21–64.

Česká slavistika. Osoby a instituce. Praha 1999.

Dorovský,Ivan: Konstantin Jireček. Život a dílo. Brno 1983.

Práce z dějin slavistiky VII. 100. výročí založení semináře pro slovanskou filologii na Univerzitě Karlově v Praze. Praha 1979.

Práce z dějin slavistiky VIII. Dějiny bulharistiky na Univerzitě Karlově v Praze. Praha 1981.

Práce z dějin slavistiky XI. Slavistický odkaz F. L. Čelakovského. Praha 1988.

Táž: Konstantin Jireček jako historiograf starobulharské literatury. In: Práce z dějin slavistiky IX. Praha 1983, s. 115–132.

Táž: Novobulharská literatura v díle P. J. Šafaříka. In:Franku Wollmanovi k sedmdesátinám. Praha 1958, s. 182–198.

Táž: P. J. Šafařík jako historik a kritik jihoslovanských literatur.In: Literárne vzťahy Slovákov a južných Slovanov. Zborník prác z vedeckej konferencie v Smoleniciach 30. 10. – 1. 11. 1966, Bratislava 1968, s. 127–137.

Týž: „Somnia Mickiewiczii“. Slavia 31, 1962, s. 194–223.

Urban, Zdeněk – Řeháček, Luboš: Прага и българската филология. София 1992.

Vavřínek, Vladimír – Gladkova, Hana – Skwarska, Karolína (eds.): Josef Dobrovský - Fundator studiorum slavicorum: příspěvky z mezinárodní vědecké konference v Praze 10.-13. června 2003. Vyd. 1. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2004.

Wollman, Frank: Šafařík jako literární badatel. Slavia 30, 1961, s. 179–241.

Wollman, Slavomír: Česká škola literární komparatistiky (tradice, problémy, přínos). Praha 1989.

Карагьозов, Панайот: Самосознание словесности [monografie o srovnávacích syntézách slovanských lit., speciální kapitoly o Šafaříkovi, Čelakovském, Mickiewiczovi, Pypinovi, Karáskovi, Máchalovi a Wollmanovi]. София 1996.

 

Sylabus

Poslední úprava: prof. doc. PhDr. Hana Gladkova, CSc. (18.05.2018)

1.      Historickosrovnávací metoda zkoumání jazyků a místo slovanských jazyků v ní. Josef Dobrovský (1753-1829) a ohlas jeho jazykovědných prací ve slovanském světě.

 

2.      Paleoslavistika jako svorník jazykovědné slavistiky do pol. 20 stol. Univerzitní slavistika.

 

3.      Pozitivismus ve slovanské jazykovědě. Mluvnice současných jazyků a vznik kodifikace spisovných jazyků v 19. století. Slovanská lexikografie v 19. století. Období individuálních kontaktů jazykovědců ve slovanském světě.

 

4.      Strukturalismus v jazykovědné slavistice (1. pol. 20. stol). Jazykověda národního jazyka ve službách národního státu. Počátky vědeckých ústavů národních jazyků. Vznik balkanistiky.

 

5.      Institucionalizovaná mezinárodní spolupráce v jazykovědné slavistice. Slovanské sjezdy – tradice do dnešních dnů.

 

6.      Počátky literárněvědné a folkloristicko-národopisné slavistiky – vznik disciplíny, počátky českého zájmu o slovanské literatury a lidovou slovesnost, zakladatelské dílo Josefa Dobrovského, Pavla Josefa Šafaříka a Františka Ladislava Čelakovského

 

7.      O tzv. slovanské vzájemnosti a nevzájemnosti – osobnost Jana Kollára a teoretický koncept kollárismu, kulturní akcent vzájemnosti, „problematičtí Poláci“ – rusofilství versus polonofilství, Mickewiczův kurs o slovanských literaturách.

 

8.      Od filologické metody k pozitivismu – význam Gebauerova semináře pro slovanská studia; pozitivistické srovnávací dějiny slovanských literatur Aleksandra Nikolajeviče Pypina; Adolf Černý a jeho Slovanský přehled (1898–1914); počátky „české školy literární komparatistiky“ (Jan Máchal, Jiří Polívka, Josef Karásek).

 

9.      Folkloristická a historická slavistika se zaměřením na jižní Slovany v 19. století – historici Josef Perwolf, Konstantin Jireček, Jaroslav Bidlo a František Hýbl; K. J. Erben jako mytolog, slovanská činnost Boženy Němcové; kulturněhistorický přístup ke Slovanstvu u Čeňka Zíbrta.

 

10.  Odkaz 19. století v české a německé slavistice. Otázka positivismu a realistického přístupu v české slavistice na přelomu 19. století. Vědecká dráha Matija Murka (1861–1952). Rozbor jeho německé práce se zvláštním důrazem na jihoslovanské kultury a literatury. Vliv Jana Kollára na jeho myšlenky a otázka slovanské vzájemnosti.

 

11.  Matija Murko jako první profesor jihoslovanských jazyků a literatur na FF UK v letech 1920–1931. Jeho pražská nástupní přednáška „O předchůdcích ilyrismu“. Neoillyrismus v jeho tvorbě. Vědecké spisy v pražském období. Počátky zajmu o lidovou slovesnost. Výzkumy jihoslovanských lidových písní.

 

12.  Jan Hanuš Machal (1839-1955) a jeho přehlední dějiny (Slovanské literatury) jako srovnávací monografie slovanských literatur. Metoda kritického realismu. Literatura a kontext -  jeho pohled na jižní Slované. Vztah literatury a folkloru.

 

13.  Frank Wollman (1988- 1969) jako přední  český komparatista  a literárněvědný slavista 20. století. Problematika literární vědy a literární teorie v jeho tvorbě. Téma: dramatika slovenského jihu. Dějiny slavistiky a srovnávací dějiny slovanských literatur v jeho dílu. Kulturněhistorický přistup ke slovanským literaturám.