PVP Kapitoly z politických, církevních a kulturních dějin Byzance - AHSV10518

• Anglický název: Chapters from the political, ecclesiastical and cultural history of Byzantium
• Zajišťuje: Ústav světových dějin (21-USD)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. PhDr. Dana Picková, CSc.
• Neslučitelnost : AHSV10519, AHSV10520
• Je neslučitelnost pro: AHSV10520, AHSV10519

Anotace

Poslední úprava: doc. PhDr. Dana Picková, CSc. (14.09.2022)

Byzantským dějinám nebo výkladu byzantské společnosti není věnováno v rámci výuky dějepisu na školách nižšího stupně příliš pozornosti. Kromě toho je pohled na tuto problematiku již od středověku ovlivněn negativním postojem Západu k byzantské společnosti, který výrazně rezonoval také v odborném diskursu a vyvrcholil v 18. století v díle britského historika Edwarda Gibbon Úpadek a pád římské říše, které bylo vydáno v českém překladu ještě roku 1983 (!). Stačí si přečíst definici pojmu byzantinismus v Ottově slovníku naučném, abychom viděli, s jakým despektem byla byzantská říše a její dějiny chápány v české odborné společnosti ještě koncem 19. století. Ještě dnes figuruje byzantská říše v obecném povědomí jako dávno zaniklý stát, který existoval kdesi na periférii Evropy, a máme o ní jen mlhavé znalosti. Přitom šlo přinejmenším v raněstředověké Evropě o nejrozsáhlejší, nejbohatší a kulturně nejvyspělejší státní celek, jehož kulturní vliv zasáhl nejen východní byzantský civilizační okruh, ale také nejrůznější sféry života latinského Západu.

Cíl předmětu

Poslední úprava: doc. PhDr. Dana Picková, CSc. (14.09.2022)

Přednáška bude koncipována jako úvod do byzantologických studií a jejím cílem bude podstatně rozšířit základní poznatky, které studenti historie mohou získat o dějinách byzantské říše v rámci základního kurzu světových dějin středověku. Jejím východiskem bude hypotéza významného byzantologa Georgije Ostrogorského o hlavních zdrojích byzantského vývoje, jímž podle jeho názoru bylo římské státní zřízení, řecká kultura a křesťanská víra, které se budeme snažit ověřit, dokumentovat nebo naopak vyvrátit. 

Literatura

Poslední úprava: doc. PhDr. Dana Picková, CSc. (14.09.2022)

AVENARIUS, Alexander, Byzantský zápas o ikonu: o problematice východoevropského symbolismu, Prešov 2016

DOSTÁLOVÁ, Růžena, Byzantská vzdělanost, Praha 2003

GIBBON, Edward, Úpadek a pád římské říše, Praha 1983.

HERRINOVÁ, Judit, Ženy v purpuru, Praha 2004

Hradečný, Pavel a kol., Dějiny Řecka, Praha 2009

HROCHOVÁ, Věra  - TŮMA, Oldřich, Byzantská společnost (skriptum), Praha 1991

HURBANIČ, Martin,  Konstantinopol 626. Poslední bitva antiky, Praha 2016

KÜLZER, Andreas, Byzanc. Dějiny – společnost – kultura, Praha  2016

MEIER Mischa,  Justinián. Život a vláda východořímského císaře, Červený Kostelec 2009

MILKO, Pavel, Úvod do byzantské filosofie, Červený Kostelec 2009

RUNCIMAN, Steven, Pád Cařihradu, Praha 2003

SCHREINER, Peter, Konstantinopol. Dějiny a archeologie, Praha 2012

ŠTÉPÁNEK, Petr,1453: Pád Konstantinopole - zrod Istanbulu, Praha 2010

VAVŘÍNEK, Vladimír – BALCÁREK, Petr, Encyklopedie Byzance, Praha 2013

ZÁSTĚROVÁ, Bohumila a kol., Dějiny Byzance, Praha 1995

Metody výuky

Poslední úprava: doc. PhDr. Dana Picková, CSc. (14.09.2022)

Přednáška

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: doc. PhDr. Dana Picková, CSc. (14.09.2022)

Atestace bude udělena na základě písemného testu (v Moodlu) k ověření orientace v problematice.