PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
PVP 2 Dějiny Kyjevské Rusi - AHSV10395
Anglický název: History of Kievan Rus
Zajišťuje: Ústav světových dějin (21-USD)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2020
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. PhDr. Dana Picková, CSc.
Neslučitelnost : AHESV069, AHSV10314, AHSV10315, AHSV10394
Je neslučitelnost pro: AHSV10394, AHSV10314, AHSV10315, AHESV069
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: USDPICKO (30.01.2020)
Podle jednoho z nejstarších ruských letopisů se roku 862 dostavil na pozvání místních velmožů do Novgorodu varjažský náčelník Rurik, aby se zde ujal vlády. Téměř současně začali vládnout slovanským Poljanům v okolí Kyjeva jeho bývalí družiníci Askold a Dir. O dvě desetiletí později zabil tyto muže Rurikův nástupce Oleg a spojil Kyjev a Novgorod pod svojí vládou. Tak byl podle letopisné tradice založen nejstarší státní útvar východních Slovanů, který si historici zvykli nazývat Kyjevskou Rusí.
Můžeme věřit poměrně strohému líčení, jež o těchto událostech napsal mnich, který se snad jmenoval Něstor, v jednom z kyjevských klášterů o několik staletí později? Co víme dnes o tom, jak probíhala geneze původního ruského státu? Byla opravdu dílem švédských varjagů, vedených Rurikem, jak tvrdili autoři normanské teorie, nebo se o ni zasloužili především východní Slované, kteří osídlili v raném středověku rozsáhlé plochy Východoevropské roviny? Do jaké míry byla tato geneze a další existence Kyjevské Rusi ovlivněna přírodními podmínkami a zdejším podnebím a také sousedstvím rozdílných civilizací (ortodoxní Byzancí, islamizovanými a později judaizujícími Chazary, pohanskými kočovníky)?
Těmito i mnoha dalšími otázkami se bude zabývat nabízená přednáška.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: USDPICKO (05.05.2020)

Atestace se bude konat pouze písemnou distanční formou. Přihlásit na ni se musíte nejpozději do data, vypsaného v SISu, zadání dostanete mailem.

Literatura
Poslední úprava: USDPICKO (30.01.2020)

Picková, D., O počátcích státu Rusů,  in: Historický obzor 18, 2007, č.11/12

Gkantzios Drápelová, P., Křest kněžny Olgy z hlediska byzantských misií, in: Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska.  Portréty, Červený Kostelec 2009

Stephard, J., Rus, in: Christianizace a utváření křesťanské monarchie. Skandinávie, střední

                Evropa a Rus v období 10.-12. století, N. Berendová (ed.), Praha 2013

Lášek, J. B., Počátky křesťanství u východních Slovanů, Praha 1997

Téra, M.,  Život a doba knížete Monomacha. Malá sonda do dějin rodu Rurikovců, in: Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska. Portréty, Červený Kostelec 2009

Bednaříková, J. - Měřínský, Z.  - Homola, A., Stěhování národů a Východ Evropy: Byzanc,

               Slované,  Arabové, Praha 2009

Pipes, R., Rusko za starého režimu, Praha 2004

Zbyněk V. – Řoutil, M. – Komendová, J. – Hloušková, K. - Téra, M., Dějiny Ruska, Praha 2017

  

Martin, J., Medieval Russia: 980-1584, Cambridge 1996

The Cambridge History od Russia, 1. From Early Rus´to 1689, Cambridge 2006

Gorskiij, A.A., Rus’ : ot slavjanskogo Rasselenija do Moskovskogo carstva, Moskva 2004

Danilevskij, I. N., Russkije zemlji glazami sovremennikov i potomkov (XII –XIV vv.), Moskva 2001

 

Prameny:

Vyprávění o minulých letech aneb Nestorův letopis ruský, M. Téra (ed.), Červený Kostelec 2014

Svatí a hříšníci. Staroruská literatura 11.-12. století., M. Téra (ed.), Červený Kostelec, 2015

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: USDPICKO (30.01.2020)

Ústní zkouška na základě přečtené iteratury (2 tituly)

Sylabus
Poslední úprava: USDPICKO (30.01.2020)

1.      Prameny k nejstarším ruským dějinám a úskalí jejich interpretace

2.      Kdo začal v Kyjevě panovat jako první

3.      Budování starého ruského státu

4.      Kyjevská Rus mezi ortodoxním Východem a latinským Západem

5.      Pokřtění Rusi: Vladimír I. Svatý

6.      Na vrcholu moci: Jaroslav I. Moudrý

7.      Vláda „triumvirů“ a počátky politické rozdrobenosti

8.      Nový mocenský vzestup: Vladimír II. Monomach

9.      Enviromentální, sociální a ekonomické faktory existence kyjevského státu

10.    Kdy nastal konec Kyjevské Rusi a co ho způsobilo

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK