Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (22.01.2020)
Lidská společenství odedávna svůj pocit sdílené kolektivní identity vytvářela pomocí příběhů. Ve svých mýtech si tradiční společnosti vyprávěly o tom, kdo jsou, odkud pocházejí, jaké místo ve světě jim náleží, jaké hodnoty vyznávají a jaký řád ve světě spatřují. Tradičním mýtům plným pohádkových motivů učinilo v Evropě konec osvícenství. Brzy se ale ukázalo, že úplně bez mýtů se společenství vytvářet nedá. Bylo třeba najít způsob, jak mýty vyprávět novým způsobem, aby vyhověly osvícenskému požadavku na faktičnost a racionalitu. Jedním z možných řešení bylo nacházení silných příběhů v historii. Historici 19. století proto začali o dějinách vyprávět tak, aby výsledné historické narativy mohly zároveň sloužit jako mýty, které pomáhají ustavovat národní společenství.
Dnešní historici již většinou podobný mytizující přístup zavrhli, to ale nic nemění na tom, že ve veřejném diskursu se s dějinami zachází stále neméně myticky. Epizody z našich dějin jsou nadále evokovány jako emocemi nabité předobrazy, které mají vnést řád do přítomného světa a legitimizovat nějaké typy jednání v něm. Zatímco původní látkou českých historických mýtů byly středověké dějiny, dnes hrají mytickou roli zejména různé události či období 20. století: první republika jakožto náš „zlatý věk“, následovaný řadou tragických porážek a dob temna.
V našem semináři se na nejčastější mytické motivy v současném historickém veřejném diskursu podíváme podrobněji. Nespokojíme se ale jen s jejich demytologizací, nýbrž se budeme zároveň ptát po smyslu těchto často schematických a zjednodušujících narativních vzorců. Budeme předpokládat, že jsou reakcí na různé rozpory v naší kolektivní identitě, a budeme zkoumat, zda by na tyto rozpory nebylo možné poskytnout nějaké méně černobílé narativní odpovědi, které by nám umožnily se s minulostí vyrovnávat komplexnějším způsobem. Budeme vycházet z historických událostí a procesů, analyzovat jejich následné obrazy a role v dalších obdobích a jejich narativech (obraz první republiky, Mnichov, Pražské jaro) a zkoumat jejich aktuální roli ve veřejném prostoru a společnosti.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (11.02.2020)
Podmínkou získání atestace je:
1) Dvoutřetinová účast - povoleny jsou 4 absence.
2) Převzetí odpovědnosti za nějaký text (či vícero kratších textů) ze společné četby nebo za referát textu, který ostatní číst nebudou.
Pro získání zkoušky (pro studenty, kteří si předmět zapsali pod kódem AHSV01023) je třeba odevzdat i kratší písemnou práci.
Literatura
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (26.02.2020)
Literatura na každou hodinu bude specifikována průběžně v sylabu.
Pro obecné pojetí mýtu a dějin lze doporučit např. následující (nepovinné) tituly
Bloch, Marc, Obrana historie, Praha 2011
Bottici, Chiara, A Philosophy of Political Myth, Cambridge 2007
Bouchard, Gérard, Social Myths and Collective Imaginaries, Toronto 2017
Činátl, Kamil, Dějiny a vyprávění, Praha 2011
Ferro, Marc, Jak se vyprávejí dějiny dětem po celém světě, Academia, Praha 2019
Flood, Christopher G., Political Myth: A Theoretical Introduction, New York 1996
Flusser, Vilém, Postdějiny, Praha 2018
Havelka, Miloš, Dějiny a smysl: obsahy, akcenty a posuny "české otázky" 1895-1989, Praha, 2001
Hosking, Geoffrey and George Schöpflin (eds.), Myths and Nationhood, New York 1997
Le Goff, Jacques, Paměť a dějiny, Praha 2007
Kratochvíl, Alexander, Paměť a trauma pohledem humanitních věd: komentovaná antologie teoretických textů, Praha 2016
Smith, Anthony D., Myths and Memories of the Nation, Oxford 1999
Vašíček, Zdeněk, Obrazy minulosti, Praha 1996
Veyne, Paul: Jak se píšou dějiny, Praha 2010
Sylabus
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (18.02.2020)
