PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
SP Barokní šlechta v Čechách a na Moravě (1650-1750) - AHSV00350
Anglický název: The Baroque Nobility in Bohemia and Moravia (1650-1750)
Zajišťuje: Ústav českých dějin (21-UCD)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2020
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Kv [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: AHSV00776
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: PhDr. Jiří Hrbek, Ph.D.
Je neslučitelnost pro: AHSV00351
Rozvrh   Nástěnka   
Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Jiří Hrbek, Ph.D. (07.02.2015)

Požadavky na atestaci:

  • aktivní účast na výuce
  • schopnost diskutovat o přednášených problémech

  • absolvování závěrečného kolokvia

 

Anotace:


Raně novověké dějiny jsou do značné míry dějiny šlechty, která i v období po bitvě na Bilé hoře a skončení třicetileté války zaujímala ve společnosti dominantní postavení. Svým poddaným byla vrchností, svému panovníkovi politickým partnerem, církvi ochráncem a umělcům mecenášem. Jako celek byla propojena četnými sociálními a symbolickými sítěmi a přitom každý šlechtic usiloval o osobní úspěch a úspěch vlastního rodu či rodiny. Cílem specializační přednášky je poskytnout obraz české a moravské šlechty ve všech rovinách, v nichž se pohybovala a poodhalit tajemství jejího sociálního úspěchu.

 

Osnova a základní problémy:

  1. Úvod: šlechta středověká a raně novověká (koncepce sociální skupiny)

  2. Prameny k dějinám raně novověké šlechty

  3. Právní zakotvení české a moravské šlechty po obnoveném zřízení

  4. Životní cyklus šlechtice

  5. Každodennost barokního šlechtice

  6. Šlechtické kariéry (diplomacie, dvorské a zemské úřady, vojsko…)

  7. Reprezentace a mecenát (literatura, výtvarné umění, hudba)

  8. Aristokratická sídla a urbanismus rezidenčních měst

  9. Hospodářské a finanční zázemí šlechty

  10. Sociální sítě: příbuzenství, genealogie, vertikální sítě (klientelismus a patronáž)

  11. Šlechtici a jejich služebnictvo, šlechtici a jejich poddaní

  12. Šlechtic a církev (patroni a ochránci nebo konkurenti a nepřátelé?)

  13. Kolokvium: historie šlechty nebo historie šlechticů?

     

    Základní literatura:

    Lenka BOBKOVÁ (ed.), Život na šlechtickém sídle v 16.-18. století, Ústí nad Labem 1992

    Václav BŮŽEK - Josef HRDLIČKA - Pavel KRÁL - Zdeněk VYBÍRAL, Věk urozených: Šlechta v českých zemích na prahu novověku, Praha - Litomyšl 2002

    Václav BŮŽEK - Pavel KRÁL (ed.), Paměť urozenosti, Praha 2007

    Ivo CERMAN, Chotkové: Příběh úřednické šlechty, Praha 2008

    Ivo CERMAN, Šlechtická kultura v 18. století: filozofové, mystici, politici, Praha 2011

    Ondřej FELCMAN, Majetkové poměry feudální třídy v druhé polovině 17. století, in: Proměny feudální třídy v Čechách, AUC 1976, s. 195-225

    Zdeněk HOJDA a kolektiv (edd.), Heřman Jakub Černín: Na cestě za Alpy a Pyreneje I-II, Praha 2014

    Jiří HRBEK, Barokní Valdštejnové v Čechách (1640-1740), Praha 2013

    Zděněk KALISTA, Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic, Praha 1932

    Tomáš KNOZ, Pobělohorské konfiskace, Brno 2004

    Jiří KUBEŠ, Náročné dospívání urozených: kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620-1750), Pelhřimov 2013

    Petr MAŤA, Svět české aristokracie (1500-1700), Praha 2004

    Jiří MIKULEC, 31.7.1627: Rekatolizace šlechty v Čechách, Praha 2005

    Pavel PREISS, František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách, Praha 2003

    Jiří SEHNAL, Deníky Jana Jáchyma ze Žerotína. Životní styl českého šlechtice v době vrcholného baroka, ČMM 119, 2000, s. 367-389

    Rostislav SMÍŠEK, Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenberků za vlády Leopolda I., České Budějovice 2009

    Štěpán VÁCHA - Irena VESELÁ -  Vit VLNAS - Petr VOKÁČOVÁ, Karel VI. a Alžběta Kristýna: Česká korunovace 1723, Praha - Litomyšl 2009

    Aleš VALENTA, Dějiny rodu Kinských, České Budějovice 2004, s. 61-113

    Petra VOKÁČOVÁ, Příběhy o hrdé pokoře, Praha 2014

    Vít VLNAS, Princ Evžen Savojský: Život a sláva barokního válečníka, Praha-Litomyšl 2001

     

    Doporučená a rozšiřující literatura:

    Adel im Wandel. Politik - Kultur - Konfession 1500-1700, Wien 1990

    Thomas M. BARKER, Václav Eusebius z Lobkovic (1609-1677). Military Entrepreneurship, Patronage and Grace, in: Austian History Yearbook 14, 1978, s. 31-50

    Ivo CERMAN, Habsburgischer Adel und Aufklärung: Bildungsverhalten des Wiener Hofadels im 18. Jahrhundert, Stuttgart 2010

    Eva-Marie CSÁKY-LOEBENSTEIN, Studien zur Kavaliertour österreichischer Adeliger im 17. Jahrhundert, in: MIÖG 79, 1971, s. 408-434

    Georg HEILINGSETZER, Fata Starhembergica. Aristokratie, Staat und Militär zur Zeit des Prinzen Eugen am Beispiel des Hauses Starhemberg, in: Carl Gutkas (ed.): Prinz Eugen und das barocke Österreichm Salzburg-Wien 1985, s. 87-98

    Mark HENGERER, Kaiserhof und Adel in der Mitte des 17. Jahrhunderts. Eine Kommunikationsgeschichte der Macht in der Vormoderne, Konstanz 2004

    Zdeněk HOJDA, "Kavalírské cesty" v 17. století a zájem české šlechty o Itálii, in: Itálie, Čechy a střední Evropa, Praha 1986, s. 216-239

    Katrin KELLER, Hofdamen. Amtsträgerinnen im Wiener Hofstaat des 17. Jahrhunderts, Wien-Köln-Weimar 2005

    Grete KLINGENSTEIN, Der Aufstieg des Hauses Kaunitz. Studien zur Herkunft und Bildung des Staatskanzelers Wenzel Anton, Göttingen 1975

    Jiří KUBEŠ (ed.), Vyšší šlechta v českých zemích v období baroka (1650-1750), Pardubice 2007

    Olga KVĚTOŇOVÁ-KLÍMOVÁ, Styky Bohuslava Balbína s českou šlechtou pobělohorskou, ČČH 32, 1926, s. 497-541

    Mathis LEIBETSEDER, Die Kavaliertour. Adlige Erziehungsreisen im 17. und 18. Jahrhundert, Köln-Wien-Weimar 2004

    Klaus MÜLLER, Habsburgischer Adel um 1700: Die Familie Lamberg, MÖStA 32, 1979, s. 78-108

    Evelin OBERHAMMER (ed.): Der ganzen Welt ein Lob und Spiegel. Das Fürstentum Liechtenstein in der frühen Neuzeit, München 1990

    Stefan SIENELL, Die Geheime Konferenz unter Kaiser Leopold I., Frankfurt am Main u a. 2001

    Thomas WINKELBAUER, Fürst und Fürstendiener. Gundaker von Liechtenstein, ein österreichischer Aristokrat des konfessionellen Zeitalters, Wien-München 1999

    Adam WOLF, Fürst Ferdinand von Schwarzenberg 1652-1703, in: týž (ed.), Geschichtliche Bilder aus Österreich II., Wien 1880, s. 146-197

    + vybrané články z Opera historica, Folia historica Bohemica, Theatrum Historiae, Frühneuzeit-Info, Journal of Early Modern History, XVIIe siècle

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK