Sociální a myšlenkové světy v modernizující se společnosti - AHS550033

• Anglický název: Social and thought worlds in modernizing society
• Zajišťuje: Ústav světových dějin (21-USD)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
• Počet míst: 10 / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Jaroslav Ira, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D.; Mgr. Eva Hajdinová, Ph.D.; Mgr. Jaroslav Ira, Ph.D.; Mgr. Jiří Janáč, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Eva Hajdinová, Ph.D. (09.02.2024)

Předmět se zabývá utvářením moderní společnosti především optikou zásadních proměn v rovině (sebe)porozumění a myšlenkových rámců, proměn kolektivních identit či interakcí člověka se svým prostředím. Předmoderní člověk neznal železnici, ateismus, všeobecné hlasovací právo, masové emigrace industrializaci, ani moderní urbanismus, až na výjimky neměl povědomí o přesném denním a nočním čase, o přesném fungování mnoha přírodních zákonů či vlastního těla, o podobě okolních států, natož jiných kontinentů. Přesto chtěl vnuknout nějaký smysl svému životu a řád či výklad společnosti, ve které žil, dostát pozemského a posmrtného štěstí. Člověk ve starém režimu věřil v nadpřirozeno, které objasňovalo jevy, jež byly neuchopitelné rozumem, a bylo zdrojem strachu a úzkostí. Existovala však možnost jej začarovat, zažehnat, odklonit. Nejen elitní složky společnosti chtěly okolní svět pochopit, porozumět přírodě i společenství lidí, učinit svět snesitelnějším, lepším pro své potomky. Podobně jako během následné „modernity“, ovšem ve větší intenzitě, byli tehdejší lidé každodenně nejvíce ovlivňováni prostorem, ve kterém žili, ročními obdobími, vlnami neúrod a epidemií, které cyklicky narušovaly periody relativní hojnosti. Jejich svět byl zasažen válkami, cyklem života a smrti. S narůstající gramotností a mobilitou jednotlivých vrstev se také tento každodenní horizont začal diverzifikovat, stával se složitějším. Kurz přiblíží posluchačům hlavní konstitutivní složky sociálních a myšlenkových světů předmoderního „malého“ člověka. Materiální aspekt těchto světů bude vždy vykládán na pozadí dobových společenských, především normativních či společenskokritických či satirických představ (církevních či laických), které poskytovaly nezbytné pilíře či naopak ostrou kritiku stanovenému řádu. Kurz se opírá především o perspektivu kulturně-sociálních a intelektuálních dějin.<br>

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Eva Hajdinová, Ph.D. (09.02.2024)

Atestace bude udělena na základě ústního referátu na zvolené téma a rovněž písemné verze stejného referátu na základě prostudované literatury. Předpokládá se průběžná četba během semestru a diskuse nad přečteným textem. 

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Eva Hajdinová, Ph.D. (09.02.2024)

1) Člověk-rodina-mimo rodinné vazby:

Rodina, demografická jednotka, základní existenční i morálně-společenská forma; člověk a přechodové rituály; „náhradní rodina“ – komunita; různé formy komunit (sousedské, cechovní, učenecké, církevní, …) ; jedinec/rodina versus dav; utváření a identita davu;

BOURDIEU, Pierre, Nadvláda mužů, Praha 2000.

van DÜLMEN, Richard, Kultura a každodenní život v raném novověku (16.-18. století), 1. Dům a jeho lidé, Praha 1999.

STŮJ, Pavel, Nelítostné matky a krutí otcové: infanticida jako nástroj náboženské propagandy na příkladu raněnovověké letákové literatury, Historica Olomucensia Sv. 52, (2017), s. 87-112. https://historica.upol.cz/pdfs/hol/2017/01/04.pdf

2) Člověk a prostor: člověk a geografické horizonty,

pojetí prostoru, geografické prostředí/sociálně-fyzický prostor, hranice ranného novověku (ves, město, panství, země, „západ“, „východ“;) cesty (obchodní, studijní, diplomatické, náboženské), obraz cizího v cestopisech či jiných ego- dokumentech; sezónní migrace poddanského obyvatelstva; případová studie;

Luďa KLUSÁKOVÁ, Milan SCHOLZ (eds.), Pojetí prostoru v historické perspektivě. AUC Philosophica et historica 1/2010. Studia historica LXI. Praha: Karolinum 2012.

3) Existenční zápas o přežití;

člověk a epidemie, přírodní pohromy, hladomory, neúroda, „nehody“; lékařské znalosti a nemocniční péče;

ARIÈS, Philippe, Dějiny smrti, 1. Doba ležících; 2. Zdivočelá smrt, Praha 2000.

Massismo MONTANARI, Hlad a hojnost: Dějiny stravování v Evropě, Praha 2003.

4) Člověk a práce:

feudální řád (otrocká, nevolnická, svobodná práce), řemeslo, pedagogické spisy, učení o trojím lidu, od prokletí a utrpení k seberealizaci a valorizaci práce; společenský diskurz o užitečnosti, překonaná ctnost chudoby, protestantská etika; aristokracie a problém práce; Saint-Simonisté a jejich předchůdci;

https://www.cairn.info/revue-humanisme-2006-4-page-114.htm

Hatcher, John. “Labour, Leisure and Economic Thought before the Nineteenth Century.” Past & Present, no. 160 (1998): 64–115. http://www.jstor.org/stable/651107.

Penser le travail à l’époque moderne (XVIIe-XIXe siècles): Cahiers d´histoire. Revue d´histoire critique. 110/2009

https://journals.openedition.org/chrhc/1958

5) Člověka – příroda – nadpřirozený svět

 agrární koloběh, přírodní síly a magie, nebezpečná, necivilizovaná příroda, hory, „domestikace přírody, alpinismus, kultivace krajiny (zámecké parky, veřejné parky, „barokní krajina“, osvícenství, příroda a divoch

DELUMEAU, Jean, Strach na západě ve 14.-18. století. Obležená obec, 1-2, Praha 1997-1999.

SCHAMA, Simon. Krajina a paměť. Praha: Argo, 2007.

COSGROVE, Dennis E. Social Formation and Symbolic Landscape, Madison: The University of Wisconsin Press, 1998.

6) Člověk a čas; člověk a média

Význam a měření času; pošty, poslové, letáky noviny); člověk a kniha (čtenářská kultura)

Raymond, Joad – Noah Moxham, eds. News Networks in Early Modern Europe. Brill, 2016. http://www.jstor.org/stable/10.1163/j.ctt1w8h1ng.

https://guides.library.yale.edu/c.php?g=295930&p=1973048

7) Člověk, „poznání“, vzdělanost; člověk a věci veřejné

historiograficky problémová kategorie dětství; vzdělání-školy; hry, volba povolání, možnosti a limity vzdělání; společensko-satirické osvícenské romány a cestopisy-kritika společnosti

BOURDIEU, Pierre, Sociální prostor a symbolická moc, in: Václav HUBINGER – Laurent BAZAC-BILLAUD, (edd.), Antologie francouzských společenských věd. Antropologie. Sociologie. Historie, Praha 1995, s. 213-234.

Tomáš Sterneck, Martin Holý, Dana Dvořáčková-Malá, Jan Zelenka a kol., Děti a dětství. Od středověku na práh osvícenství, Praha 2019.

Slováková, Věra, Dětství a dospívání poddaných na Moravě ve druhé polovině 18.století na příkladu slavkovského panství, Brno 2023.

Prameny:

HOLBERG, Ludvig. Cesta Nielse Klima do podzemí, (lat. Orig. Lipsko 1741).

https://www.gutenberg.org/files/27884/27884-h/27884-h.htm#LIST_OF_PLATES

Goldsmith Oliver, Světoobčan, 1762

8) Předmoderní člověk a emoce

dějiny emocí, případová studie)

DELUMEAU, Jean, Hřích a strach. Pocit viny na evropském Západě ve 13.-18. století, Praha 1998.

DELUMEAU, Jean, Strach na západě ve 14.-18. století. Obležená obec, 1-2, Praha 1997-1999.

9) Člověk a Bůh

víra, zbožnost, spása, náboženská praxe, města/vesnice

příklady titulů:

Dieter Breuer, Frömmigkeit in der frühen Neuzeit: Studien zur religiösen Literatur des 17. Jahrhunderts in Deutschland, 1984.

MIKULEC, Jiří, Katolická zbožnost mezi barokem a osvícenstvím, in: Martina Ondo – Grečenková – Jiří Mikulec (edd.), Církev a zrod moderní racionality. Víra – pověra – vzdělanost – věda v raném novověku, Praha 2008, s. 143-163.

MIKULEC, Jiří, Kult svatého Isidora sedláka v českých zemích. K působení církve v prostředí venkova v 17. a 18. století, in: Zdeněk Hojda (red.), Kultura baroka v Čechách a na Moravě, Praha 1992, s. 65-84.

Michel VOVELLE, Piété baroque et déchristianisation en Provence au XVIIIe siècle : les attitudes devant la mort d'après les clauses des testaments, Paris 1973.

Dále práce, Tomáše Malého, M.- E. Ducreux, Z. Nešpora, R. Prchal Pavlíčková, atd.

10) Člověk a válka

Vojenská revoluce; odvody (rektruti, píce, daně), trpící města  a venkov, válka a business-mezinárodní obchod i černý obchod; migrace, nezákonnost, společenské vize a hodnocení, morálka, paměti-kolektivní paměť; legendy a mýty;

David Parrott, The Business of War. Military Enterprise and Military Revolution in Early Modern Europe, Cambridge 2012.

BĚLINA, Pavel, Raně novověké vojenství. Pavel Bělina. In: Základní problémy studia raného novověku / Praha : NLN 2013 s. 471-499.

Zdeněk Vybíral, Člověk ve válce, In: Člověk českého raného novověku / Praha : Argo, 2007 s. 433-473.

Geoffrey Parker, Voják, In: Rosario Villari, Barokní člověk a jeho svět, Praha 2004, s. 39-63.

11) Člověk a delikty

Právní praxe, různé typy deliktů (krádeže, lichva, podvody, mordy, smilstvo, cizoložství infanticida, atd.), právní (světské, církevní právo) a společenský diskurz

MATLAS, Pavel, Shovívavá vrchnost a neukáznění poddaní? Hranice trestní disciplinace poddaného obyvatelstva na panství Hluboká nad Vltavou v 17. – 18. století, Praha 2011.

 van DÜLMEN, Richard, Divadlo hrůzy. Soudní praxe a trestní rituály v raném novověku, Praha 2001.

12) Lidé na okraji; člověk a jinakost

van DÜLMEN, Richard, Bezectní lidé. O katech, děvkách a mlynářích. Nepočestnost a sociální izolace v raném novověku, Praha 2003.

Tinková, Daniela, Člověk na okraji společnosti, In: Člověk českého raného novověku, Praha : Argo, 2007 s. 190-216.

Koutná, Jana: Ženy na scestí, Příspěvek k životu tulaček, zlodějek a taškářek v polovině 18. století, In: Vodňany a Vodňansko 5, (2002,) s. 59-74.

Himl, Pavel, Zrození vagabunda: neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století, Praha 2007.

Týž, Pozorovat, popsat, stvořit: osvícenská policie a moderní stát 1770-1820, Praha : Argo, 2019.

Tinková Daniela, Bez zpěvu a bez zvonění : dekriminalizace sebevraždy mezi sekularizací a medikalizací v 17.-19. století, Praha 2021.

13) Člověk tvor společenský

hry a svátky, zábava povolená i nepovolená, diskurzy o potřebě a neužitečnosti, marnivost, plýtvání, zábava pro děti a dospělé;

Josef Válka, Homo festivans In: Slavnosti a zábavy na dvorech a v rezidenčních městech raného novověku / České Budějovice : Historický ústav Jihočeské univerzity, 2000 s. 5-19.

Mona Ozouf, Revoluční svátky: 1789-1799, Brno 2006.

Metody výuky

Poslední úprava: Mgr. Eva Hajdinová, Ph.D. (09.02.2024)

Předmět kombinuje seminární a přednáškovou formu výuky. Předpokládá se průběžná práce během semesturu (četba, diskuse, drobné úkoly). 

Vstupní požadavky

Poslední úprava: Mgr. Jaroslav Ira, Ph.D. (16.02.2021)

Předmět je primárně určen pro studující navazujícího magisterského studia obecných dějin, a to jako povinný kurz pro specializaci Obecné a komparativní dějiny.