PVP 3 Ekologické myšlení v humanitních vědách: čtení textů - AHS444V215

• Anglický název: Ecological thinking in humanities: texts readings
• Zajišťuje: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2020
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 1
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Kv [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: AHSV01019
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. et Mgr. Čeněk Pýcha, Ph.D.; Mgr. Václav Sixta, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Václav Sixta, Ph.D. (13.02.2020)

Ekologické myšlení v humanitních vědách: čtení textů

Jak psát dějiny v době antropocénu? Jak změna klimatu působí na filosofii vědy? Seminář má vytvořit prostor pro diskusi nad aktuálními texty, které přinášejí do humanitních věd pojmy a koncepty spojené s reflexí ekologie, životního prostředí a změn klimatu. Postupně se zaměříme na ústřední koncepty, které strukturují tuto mezioborovou diskusi a prozkoumáme jejich vzájemné vztahy a potenciál pro uplatnění v humanitních vědách. Pokusíme se zmapovat jaké rámce pro výzkum tyto pojmy nabízejí a také se zaměříme na reflexi naší vlastní role: jak se v tomto kontextu proměňuje role (humanitního) vědce a jeho výzkumu ve společnosti?

Seminář bude založen zejména na četbě textů v anglickém jazyce a je otevřen všem zájemcům i mimo historické obory.
Zápočet bude udělen za aktivní účast na semináři a v diskuzi, zkouška bude kromě docházky spojena s napsáním vlastního textu v rozsahu min 6 normostran na vybrané téma vycházející z četby.

SYLABUS
I. Koncept kulturní krajiny a vizuální studia
Vstup do problematiky začneme od zřejmě v českém prostředí nejrozšířenějšího výzkumu kulturní krajiny.
Kromě zmapování přístupů se budeme ptát, jestli koncept dostatečně odpovídá současným výzvám.
- Simon Schama: Krajina a paměť
- Nicholas Mirzoeff: Jak vidět změnu

II. Životní prostředí jako předmět výzkumu v humanitních vědách
V druhé části semináře se pokusíme o zmapování dosavadních přístupů k výzkumu životního prostředí v humanitních vědách. Zaměříme se na koncepty, které se ujaly v historické vědě a představují tak referenční rámec pro promýšlení klimatické změny.
- Matěj Spurný: Most do Budoucnosti
- Eagle Glassheim: Očista československého pohraničí

III. Antropocén, kapitalocén, chthulucén: pojmy a koncepty související s klimatickou změnou
Jaké pojmy a koncepty s nimi spojené se nabízejí pro uchopení současné situace? Zaměříme se na klíčové pojmy debaty o antropocénu a jejich možné důsledky pro výzkum, včetně jejich kritiky.
- Dipesh Chakrabarty: The Climate of History: Four Theses
- Donna Haraway: Staying with the Trouble
- Christophe Bonneuil a Jean-Baptiste Fressoz: The shock of the Anthropocene: the earth, history, and us.
- Sophie Hackett, Andrea Kunard, and Urs Stahel: Anthropocene

IV. Klimatická změna a role vědy
V souvislosti se změnami klimatu se vědci zejména v přírodních vědách dostali do centra zájmu. Platí to i pro humanitní vědce a jak se proměňuje jejich role?
- Bruno Latour: Anthropology at the Time of the Anthropocene
- Brunou Latour: Stopovat a skládat světy s Bruno Latourem


Sylabus je otevřen podnětům ze strany účastníků kurzu.

LITERATURA
CHAKRABARTHY, Dipesh, Climate of history: Four Theses, Critical Inquiry, Vol. 35, No. 2 (Winter 2009), pp. 197-222.
BONNEUIL, Christophe a FRESSOZ, Jean-Baptiste. The shock of the Anthropocene: the earth, history, and us. London: Verso, 2016.
CRUTZEN, Paul J., "Geology of Mankind: The Anthropocene", Nature 415 (Jan 2002), p. 23.
DOMANSKA, Ewa, Beyond Anthropocentrism in Historical Studies, Historein, 10, 118-130.
GLASSHEIM, Eagle. Očista československého pohraničí: migrace, životní prostředí a zdraví v bývalých Sudetech. Překlad Eva Poskočilová. Praha: Academia, 2019.
HARAWAY, Donna Jeanne. Staying with the trouble: making kin in the Chthulucene. Durham: Duke University Press, 2016.
HARTOG, François. Věřit v dějiny. Překlad Petr Horák. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2016.
HOSKINS Andrew, Memory Ecologies, Memory Studies, 2016, Vol. 9(3) 348–357.
LATOUR, Bruno. Nikdy sme neboli moderní: esej o symetrickej antropológii. Bratislava: Kalligram, 2003.
LATOUR, Bruno. Stopovat a skládat světy s Brunem Latourem: výbor z textů 1998-2013. Překlad Čestmír Pelikán. Praha: Tranzit.cz, 2016.
LATOUR, Bruno, Anthropology at the Time of the Anthropocene: A Personal View of What Is to Be Studied, The Anthropology of Sustainability, pp. 35-49.
LATOUR, Bruno, Agency at the time of the Anthropocene New Literary History Vol. 45, pp. 1-18, 2014.
MIRZOEFF, Nicholas. Jak vidět svět. Překlad Andrea Průchová Hrůzová a Jan J. Škrob. Praha: ArtMap, 2018.
SCHAMA, Simon. Krajina a paměť. Vyd. 1. Praha: Argo, 2007.
Soudobé dějiny 1-2 / 2017: Československo a environmentální dějiny, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha, 2017.
SPURNÝ, Matěj. Most do budoucnosti: laboratoř socialistické modernity na severu Čech. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016.
STORCHOVÁ, Lucie a kol. Koncepty a dějiny: proměny pojmů v současné historické vědě. V Praze: Scriptorium, 2014.
TSING, Anna Lowenhaupt. The mushroom at the end of the world: on the possibility of life in capitalist ruins. Princeton: Princeton University Press, 2015.