Úvod do analýzy literárního překladu - AGLV00017

• Anglický název: Introduction to the Analysis of Literary Translation
• Zajišťuje: Ústav řeckých a latinských studií (21-URLS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2020
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; student může plnit i v dalších letech
• Garant: Mgr. Martin Bažil, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Martin Bažil, Ph.D. (30.10.2019)

Cílem tohoto volitelného předmětu je prohloubit schopnost číst a adekvátně interpretovat překlad latinského básnického textu, a to na materiálu římské lyrické poezie (např. Catullus, Martialis a další – konkrétní korpus textů se stanovuje na začátku semestru po dohodě s jeho účastníky) i epiky (zejména Vergiliova Aeneida). Práce spočívá jednak v zevrubné domácí přípravě (interpretace a překlad vybraných pasáží v originále i v překladu), jednak ve společném rozboru originálního textu i jeho navržených překladů.
Pozornost se věnuje jak důkladnému jazykovému i kulturně-kontextuálnímu porozumění latinskému textu, tak i posouzení vhodnosti zvolených výrazových prostředků v češtině.

Cíl předmětu

Poslední úprava: Mgr. Martin Bažil, Ph.D. (30.10.2019)

obecný cíl: vytvořit si pojmový a nástrojový aparát pro rozbor překladového textu, jak ve vztahu k originálu tak ve vztahu k cílovému publiku / účelu překladu 

specifický cíl: procvičit se v postupech a nástrojích analýzy překladu, aby bylo možné si případně pro bakalářskou práci vybrat translatologické téma 

 

 

V ideálním případě by na konci semestru měl student být s to napsat recenzi na knižní překlad z latiny (případně starořečtiny nebo jiného jazyka). 

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Martin Bažil, Ph.D. (30.10.2019)

Příručky a sekundární literatura k teorii uměleckého překladu, zejména básnického:

LEVÝ, Jiří. 1963. Umění překladu. Praha: Čs. spisovatel; Ivo Železný ³1998.

PELÁN, Jiří. 1998. Překlad konformní a adaptační (na okraj překladu Písně o Rolandovi). Souvislosti, 36, 2, s. 158–168. Přetisk in idem, Kapitoly z francouzské, italské a české literatury. Praha: UK – Karolinum, 2007, s. 506–516.

POPOVIČ, Anton. 1971. Poetika umeleckého prekladu. Proces a text. Bratislava: Tatran.

Antologie teorie uměleckého překladu. Ed. Milan Hrdlička, Edita Gromová. Ostrava: FF OU 2004.

IBRAHIM, Robert – Plecháč, Petr – Říha, Jakub. 2013. Úvod do teorie verše. Praha: Akropolis.

 

Literatura k dějinám básnického překladu z latiny do češtiny:

BAŽIL, Martin. 2010. Funkční náhrady řeckého a latinského hexametru v raném překladatelském díle Julie Novákové. Časopis pro moderní filologii, 92, 1–2, s. 64–80.

BAŽIL, Martin. 2011. České překlady z latinského básnictví (Půdorys kapitoly z historické poetiky překladu). In: Poetický Cikháj v Brně 2010. Sborník textů o poetice. Ed. Adam Veřmiřovský. Brno: Tribun EU, s. 67-79.

ČADKOVÁ, Daniela. 2008. Cesta antické literatury za českým čtenářem v překladech 2. poloviny 19. století. In Pulchritudo et sapientia – Ad honorem Pavel Spunar. Vyd. Zuzana Silagiová, Hana Šedinová a Petr Kitzler. Praha: Kabinet pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, s. 375–391.

EISNER, Pavel. 1947. O zásady básnických překladů z antiky. Kritický měsíčník, VIII, 1–2, s. 28–30.

IBRAHIM, Robert. 2009. Český alexandrin jako náhrada řeckého a latinského hexametru a pentametru, Česká literatura 57, 372–387.

KRÁL, Josef. 1938. O prosodii české. Část druhá: O přízvučném napodobení starověkých rozměrů časoměrných. Praha: Česká akademie věd a umění.

KUŤÁKOVÁ, Eva. 2005. Latinský hexametr a jeho české ekvivalenty (Příspěvek k vývoji přízvučného hexametru po roce 1945). In Český překlad II (1945–2004). Vyd. Milan Hrala – Jovanka Šotolová. Praha: FF UK, s. 9–25.

KUŤÁKOVÁ, Eva. 2008. Simeon Karel Macháček a jeho překlad Horatiova listu Ad Pisones. In Sambucus – Práce z klasickej filológie, latinskej medievalistiky a neolatinistiky, 3, s. 86–97.

STIEBITZ, Ferdinand. 1921. K přízvučnému překládání starověkých rozměrů časoměrných. Listy filologické, XLVIII, s. 161–184.

Metody výuky

Poslední úprava: Mgr. Martin Bažil, Ph.D. (30.10.2019)

společný rozbor vybraných úryvků, jak v (latinském) originále tak i v dostupných českých překladech (fakultativně i v překladech do jiných jazyků) 

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Martin Bažil, Ph.D. (30.10.2019)

Atestace se uděluje:

- ze 40 procent za aktivní účast v hodinách, založenou na domácí přípravě a případně včasném dodání vlastních návrhů překladu, aby je ostatní mohli zahrnout do své přípravy

- ze 60 procent na nepříliš dlouhém úryvku rozboru překladu (zpravidla 20-30 veršů) s komentářem reflektujícím použité postupy a prostředky (odevzdává se písemně, případně se prezentuje v semináři)

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Martin Bažil, Ph.D. (30.10.2019)

Hlavní témata:

-      podrobný rozbor textu: lexikum, veršová forma, další básnické a rétorické prostředky, celková strategie

-      diskuse o výrazových možnostech latiny a češtiny

-      dvě základní metody překladu: adaptační – konformní (konfrontační)

-      srovnání s existujícími překlady, jak do češtiny, tak do jiných jazyků (angličtina, francouzština, italština atd.)  

Vstupní požadavky

Poslední úprava: Mgr. Martin Bažil, Ph.D. (30.10.2019)

U účastníků semináře se předpokládá schopnost porozumění nepříliš složitému básnickému textu v klasické latině, znalost klasické časoměrné metriky (základní útvary jako hexametr a elegické distichon), schopnost/ochota kriticky pracovat s češtinou a jejími vrstvami.