PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Současné otázky evropské etnologie a folkloristiky - AET500187
Anglický název: Contemporary Themes in European Ethnology and Folkloristics
Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. PhDr. Petr Janeček, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Soubory Komentář Kdo přidal
stáhnout bronner.pdf Text Bronner doc. PhDr. Petr Janeček, Ph.D.
stáhnout Fragmenty_politiky_and_heterogenita_punk.pdf Text na 5. 11. doc. PhDr. Petr Janeček, Ph.D.
stáhnout Současné otázky evropské etnologie a folkloristiky 2018 sylabus-converted.pdf Sylabus kurzu doc. PhDr. Petr Janeček, Ph.D.
Anotace
Poslední úprava: PhDr. Barbora Půtová, Ph.D., Ph.D. (11.06.2018)
Cílem kurzu je seminární prezentace, analýza a interpretace aktuálních problémových okruhů současné evropské
etnologie a mezinárodní folkloristiky s důrazem na témata rozvíjená v evropském, respektive domácím kontextu
sloužící jako potenciální inspirace pro problémově orientovaná bádání rozvíjená v rámci diplomových prací. Vedle
primárně středoevropské evropské etnologie zakotvené v německy psané akademické tradici kurz rozvíjí i témata
rozvíjená skandinávskou a anglosaskou folkloristikou, včetně specifických témat aktuálních v prostoru střední a
východní Evropy uchopovaných příbuznými historickými, humanitními a sociálními vědami (především kulturní
historií, historickou antropologií, kulturními studii a široce chápanou literární vědou). Seminární texty ke kurzu jsou
průběžně aktualizovány v souvislosti s aktualitou jednotlivých témat a badatelskými projekty rozvíjenými v rámci
Ústavu etnologie FF UK, na kterých mohou studenti potenciálně participovat.
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Barbora Půtová, Ph.D., Ph.D. (11.06.2018)
Základní literatura
Bendix, R. - Löfgren, O.: European Ethnology. Editor´s Introduction. Ethnologia Europaea. Journal of European

Ethnology 38, 2008, s. 1-7.

Bendix, R.: Of Names, Professional Identities, and Disciplinary Futures. Journal of American Folklore 111/441,

2008, s. 235-246.

Gerholm, T.: Sweden: Central Ethnology, Peripheral Anthropology. In: Roldan, A. A. - Vermeulen, H.

(eds.): Fieldwork and Footnotes: Studies in the History of European Anthropology. London: Routledge, 1995, s. 159-170.

Hafstein, V. H. - Margry, P. J.: What´s in a Discipline? Cultural Analysis 13, 2014, s. 1-10.

Johler, R.: Doing European Ethnology in a Time of Change: The Metamorphosis of a Discipline (in Germany and in

Europe). Traditiones 41, 2012, s. 245-255.

Kockel, U.: European Ethnology as Engaged Toposophy. Acta Historica Universitatis Klaipedensis - Studia

Anthropologica 19, 2014, s. 147-163.

Kõresaar, E.: Concepts Around Selected Pasts: On ‘Mnemonic Turn’ in Cultural Research. Folklore. Electronic Journal

of Folklore 57, 2014, s. 7-28.

Rogan, B.: The Troubled Past of European Ethnology. SIEF and International Cooperation from Prague to Derry.

Ethnologia Europaea. Journal of European Ethnology 38, 2008, s. 66-78.

Stoklund, B.: European Ethnology between Two Turns of Centuries. The Danish Experience. In: Volkskultur und

Moderne. Europäische Ethnologie zur Jahrtausendwende. Festschrift für Konrad Köstlin zum 60. Geburtstag am 8. Mai

2000. Wien: Institut für Europäische Ethnologie, 2000, s. 47-59.

Vermeulen, H. F.: Before Boas: The Genesis of Ethnography and Ethnology in the German Enlightenment. Lincoln:

University of Nebraska Press, 2015.

Doporučená literatura
Bendix, R.: In Search of Authenticity. Formation of Folklore Studies. Madison: The University of Wisconsin Press, 1997.

Bendix, R.: Amerikanische Folkloristik: Eine Einführung. Berlin: Reimer, 1995.

Cocciara, G.: The History of Folklore in Europe. Philadelphia: Institute for Study of Human Issues, 1981.

Feinberg, J. G.: Who´s Afraid of Big, Bad Folk? Slovenský národopis / Slovak Ethnology 61, 2013, s. 548-560.

Gerndt, H. (ed.): Volkskunde und Nationalsozialismus. München: Münchner Vereinigung für Volkskunde, 1987.

Klein, B.: Cultural Heritage, the Swedish Folklife Sphere, and the Others. Cultural Analysis 5, 2006, s. 57-80.

Kockel, U. - M. N. Craith - J. Frykman: A Companion to the Anthropology of Europe. Chichester, West Sussex, UK: Wiley-Blackwell, 2012.

Kockel, U.: Liberating the Ethnological Imagination. Ethnologia Europaea. Journal of European Ethnology 38, 2008,

s. 8-12.

Korff, G.: Namenwechsel als Paradigmenwechsel? Die Umbenennung des Faches Volkskunde an deutschen

Universitäten als Versuch einer Entnationalisierung. In: Weigel, S. - Erdle, B. (eds.): Fünfzig Jahre danach: Zur

Nachgeschichte des Nationalsozialismus. Zürich: v/d I fHochschulverlag AG, 1996, s. 403-434.

Laruelle, M.: The Discipline of Culturology: A New "Ready-Made Thought" for Russia. Diogenes 204, 2004, s. 21-36.

Hajduk-Nijakowska, J.: Towards the New Folklore Genre Theory. Slovenský národopis/Slovak Ethnology 63/2, 2015,

s. 161-173.

Leser, P.: Germany: Interpreting Cultural Traits. In: Diamond, S. (ed.): Anthropology: Ancestors and Heirs. Studies in Anthropology 5. Berlin: Walter de Gruyter, 1980, s. 149-206.

Scherrer, J.: Kulturologie. Russland auf der Suche nach einer zivilisatorischen Identität. Göttingen: Wallstein Verlag,

2003.

Stein, M. B: Coming to Terms with the Past. The Depiction of Volkskunde in the Third Reich since 1945. Journal of Folklore Research 24, 1987, s. 157-185.

Schneider, I.: Wiederkehr der Traditionen? Zu einigen Aspekten der gegenwärtigen Konjunktur des kulturellen Erbes.

Österreichische Zeitschrift für Volkskunde 59/108, 2005, s. 1-20.

Vermeulen, H. F.: Origins and institutionalization of ethnography and ethnology in Europe and the USA, 1771-1845. In:

Vermeulen, H. - F. Roldán, A. Alvarez (eds.): Fieldwork and Footnotes. Studies in the History of European Anthropology. London/New York: Routledge, 1995, s. 39-59.

Vermeulen, H. F.: The Emergence of „Ethnography“ ca 1770 in Göttingen. History of Anthropology Newsletter 19, 1992,

č. 2, s. 6-9.

Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Barbora Půtová, Ph.D., Ph.D. (11.06.2018)
Tematické okruhy
1. Evropská etnologie jako angažovaná toposofie.

2. Mezinárodní folkloristika mezi historickými, humanitními a společenskými vědami.

3. Lokální kultury a proces globalizace a glokalizace.

4. Konstruování panevropské identity a jeho regionální variace.

5. Etnologická specifika postsocialistických společností.

6. Vztah globálního a lokálního v současném folkloru.

7. Počátky evropských etnologických akademických tradic mezi osvícenstvím a romantismem.

8. Etnické národopisy a jejich transformace v období nacionálního a státního socialismu.

9. Specifika středoevropských etnologických věd nad úrovní jejich národních rámců.

10. Tradiční etnologická témata v perspektivě 21. století.

11. Nehmotné kulturní dědictví mezi politikou a badatelským konceptem.

12. Digital humanities jako výzva pro evropskou etnologii a folkloristiku.

13. Evropská etnologie mimo Evropu- Americké a asijské sesterské disciplíny mezi inspirací a kritickou reflexí.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK