Poslední úprava: PhDr. Mgr. Sandra Kreisslová, Ph.D. (14.05.2023)
Cílem jednosemestrálního kurzu je seznámit posluchače a posluchačky s metodou orální historie ve vztahu k
výzkumu moderních migračních procesů. V úvodní části bude představen historický vývoj, teoretické a inspirační zdroje a význam dané metody v oblasti humanitních a společenských věd. Teoretická stránka kurzu problematizuje s orální historií úzce svázané pojmy a koncepty: kolektivní, resp. komunikativní a kulturní paměť, kultura vzpomínaní, politika paměti, místa paměti, kolektivní trauma, narace, identita a generace. Praktická část kurzu představuje seznámení s prací v terénu, etickými principy výzkumné práce, ukázkou vedení orálně historického rozhovoru, jeho zpracovaní a analýzu/interpretaci. Význam a použití orálně-historického přístupu bude promýšlen na příkladu výzkumu moderních migrací, resp. na konkrétních příkladech poválečných migrací v prostoru českých zemí a různých projevech migrační zkušenosti v kolektivní, rodinné, generační a kulturní paměti vybraných sociálních skupin. Součástí je diskuze nad rozhovory, které vedli a zpracovali sami studenti a studentky.
Na základě získaných informací a znalostí studentky a studenti porozumí vývoji a proměnám metody orální hisorie, osvojí si praktické a etické postupy této metody. Naučí se vést orálně-historický rozhovor a následně ho zpracovat.
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Mgr. Sandra Kreisslová, Ph.D. (06.10.2022)
* Literatura
Povinná literatura: HÁJEK, M. Čtenář a stroj. Praha 2014. KREISSLOVÁ, S., NOSKOVÁ, J., PAVLÁSEK, M. Takové normální rodinné historky: obrazy migrace a migrující obrazy v rodinné paměti. Praha 2019. MASLOWSKI, N., ŠUBRT, J. a kol. Kolektivní paměť: k teoretickým otázkám. Praha 2014. VANĚK, M., MÜCKE, P. Třetí strana trojúhelníku: teorie a praxe orální historie. Praha 2022. WELZER, H., MOLLER, S., TSCHUGGNALL, K. Můj děda nebyl nácek: nacismus a holocaust v rodinné paměti. Praha 2010.
Doporučená literatura: ABRAMS, L. Oral History Theory . New York 2010. ALEXANDER, J. C. aj. (eds.) Cultural Trauma and Collective Identity. Berkeley 2004. ASSMANN, J. Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha 2001. BARŠA, P. Paměť a genocida: úvahy o politice holocaustu. Praha 2011. BERGER, I. P., LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno 1999. BRECKNER, R. Case-Oriented Comparative Approaches: the Biographical Perspective as Opportunity and Challenge in Migration Research. In: SCHITTENHELM, K. (ed.): Concepts and Methods. Migration Research: Study Group 'Cultural Capital during Migration' - Conference Reader 2007, s. 113-152. ČERMÁK, I. Myslet narativně (kvalitativní výzkum „on the road“). In: ČERMÁK, I., MIOVSKÝ, M. (ed): Sborník z konference Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku na prahu třetího tisíciletí. Brno 2002, s. 1-25. ČERMÁK, I. Autobiografická paměť a životní příběh. In: Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské university. P8. Brno 2004. s. 31-32. DENZIN, N., K. Intepretative Biography. California 1989. FISCHER-ROSENTHAL, W., ROSENTHAL, G. Analýza narativně-biografických rozhovorů. Biograf [online], 2001, [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.biograf.org/clanek.php?id=261. GEERTZ, C. Interpretace kultur: vybrané eseje. Praha 2000. GIESEN, B. V různém čase, v různém rytmu a s rozdílnou pamětí. Sociální studia, č. 1-2, 2007, s. 67-78. GIESEN, B., SCHNEIDER, CH. (eds.) Tätertrauma: nationale Erinnerungen im öffentlichen Diskurs. Konstanz 2004. HAHN, E. Sudetoněmecký problém: obtížné loučení s minulostí. Ústí nad Labem 1999. HAHNOVÁ, E.; HAHN, H. H. Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání. Praha 2002. HAMAR, E. Vyprávěná židovství. Praha 2008. HALBWACHS, M. Kolektivní paměť. Praha 2010. CHARLTON, T., L., MYERS, L., E., SHARPLESS, R. (eds.). Thinking about Oral History: Theories and Applications. Lanham (USA) 2008. JUREIT, U. Generationenforschung. Göttingen 2006. KAUFMANN, J. C. Chápající rozhovor. Praha 2010. KRAUSS, M., SCHOLL-SCHNEIDER, S., FASSL, P. (eds.). Odchody a návraty: vzpomínková kultura a životní příběhy sudetských Němců v českých zemích a Bavorsku ve 20. století. Praha 2015. KREISSLOVÁ, S., NOSKOVÁ, J., PAVLÁSEK, M. „Takové normální rodinné historky“. Obrazy migrace a migrující obrazy v rodinné paměti. Praha 2019. KUSÁ, Z. Problém pravdivosti informácií v životopisných rozprávaniach. Genealogicko-heraldický hlas 5, 1995, 17-20. LEAVY, P. Oral History: Understanding Qualitative Research. New York 2011. LE GOFF, J. Paměť a dějiny. Praha 2007. LEHMANN, A. Rechtfertigungsgeschichten: über eine Funktion des Erzählen eigener Erlebnisse im Alltag. Fabula 22, 1980, s. 56-69. LEHMANN, A. Erzählstruktur und Lebenslauf: autobiographische Untersuchungen. Frankfurt a. Main - New York 1983. LEHMANN, A. Im Fremden ungewollt zuhaus: Flüchtlinge und Vertriebene in Westdeutschland 1945-1990. München 1991. LOZOVIUK, P. Text a jeho interpretace z etnologické perspektivy. Český lid 85, 2, 1998, s. 115-127. MARADA, R. Paměť, trauma, generace. Sociální studia, č. 1-2, 2007, s. 79-95. NOHEJL, M. Lebenswelt a každodennost v sociologii Alfreda Schütze: pojednání o východiscích fenomenologické sociologie. Praha 2001. NORA, P. Mezi pamětí a historií. In: Cahiers du Cefres No. 13. Antologie francouzských společenských věd: politika paměti. Praha 1998, s. 7-31. NOSKOVÁ, J. Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v interpretacích aktérů a odborné literatury. Brno 2007. RADSTONE, S. (ed.). Memory and Methodology. Oxford 2000. SCHÜTZE, F.: Biographieforschung und narratives Interview. Neue Praxis 13, 1983, č. 3, s. 283-293. STRAUSS, A., CORBIN, C. Základy kvalitativního výzkumu: postup, techniky, metody zakotvené teorie. Boskovice 1999. TODOROV, T. Paměť před historií. In: Cahiers du Cefres No. 13. Antologie francouzských společenských věd: politika paměti. Praha 1998, s. 33-46. TODOROV, T. Zneužívání paměti. Cahiers du Cefres No. 13. Antologie francouzských společenských věd: politika paměti. Praha 1998, s. 91-117. THOMPSON, P. The Voice of the Past: Oral History. New York 1978. WAGNEROVÁ, A. Neodsunuté vzpomínky. Praha 2001. WAGNEROVÁ, A. Odsunuté vzpomínky. Praha 1993. YOW, V. R. Recording Oral History: A Guide for the Humanities and Social Sciences. Wallnut Creek 2005.
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: PhDr. Mgr. Sandra Kreisslová, Ph.D. (06.10.2022)
Absolvování kurzu předpokládá aktivní účast na seminářích ve formě četby odborných textů, diskuze na daná témata, zpracování výzkumného úkolu - pořízení orálně historického rozhovoru (doba trvání minimálně hodina a půl), vytvoření karty narátora a protokolu, informovaný souhlas narátora. Rozhovor a k tomu příslušné dokumenty je nutné odevzdat do 6. února 2023.
Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Mgr. Sandra Kreisslová, Ph.D. (18.10.2021)
* Sylabus - tematické okruhy 1. Úvodní seminář - seznámení se strukturou a cílem kurzu. Požadavky ke kurzu. Představení stěžejní literatury k tématu.
2. Orální historie - historie, hlavní teoretické a inspirační zdroje, metodologie, význam.
3. Praktická stránka orálně-historických výzkumů: terénní výzkum, etické aspekty výzkumu, techniky sběru dat v orální historii - orálně-historické interview, narativně-biografické interview, tematicky orientované narativní interview, polostrukturované interview, rozhovor s návodem, výzkumný deník. Příprava nahrávání, průběh a přepis rozhovoru. Zpracování rozhovoru, protokol, karta narátora. Možnosti analyzování interview - analýza a intepretace modelových narativních rozhovorů.
4. Teoretická stránka orálně historických výzkumů: paměť a vzpomínání - paměť jako sociální konstrukt, koncept kolektivní paměti, komunikativní a kulturní paměť, místa paměti, politika paměti, kolektivní trauma, vyrovnávání se s minulostí - vzpomínání vs. zapomínání (sociální amnézie); identita a paměť - pojem identity ve společenskovědním diskurzu, vztah identity a paměti, narativní konstrukce identity, narace.
5. Význam a použití orálně-historického přístupu při výzkumu moderních migrací: příklad poválečných migrací v prostoru českých zemí a jejich odrazu v kolektivní, rodinné, generační a kulturní paměti vybraných sociálních skupin s migrační zkušeností.
6. Vlastní pořizování orálně-historických rozhovorů tematicky zaměřených na migrační zkušenost. Diskuse nad metodologickými otázkami vlastního výzkumu a nad jeho průběhem.
