PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Písemné prameny vdějinách umění: Možnosti a meze jejich využití - ADU500289 (Mgr)
Anglický název: Written Sources in Art History: Possibilities and Limits of their Use
Zajišťuje: Ústav pro dějiny umění (21-UDU)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2020
Semestr: zimní
Body: 5
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, --- [HT]
letní s.:0/2, Zk [HT]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Tomáš Sekyrka, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Kateřina Adamcová, Ph.D. (17.09.2019)
Písemné prameny v dějinách umění. Možnosti a meze jejich využití
Tomáš Sekyrka

Seminář bude zaměřen jak na prohloubení teoretických znalostí i praktických dovedností při práci s různými typy písemných dokumentů, které přinášejí informace jak o životě samotných výtvarných umělců, (rodinný život, profesní výuka, osobní kontakty), tak o procesu vzniku konkrétních uměleckých děl, ať už jde o malby, plastiky, grafické listy, uměleckořemeslné předměty či architektonické realizace (tedy např. komunikace mezi umělcem a objednavatelem, samotný proces realizace uměleckého díla), tak i následný „druhý život“ uměleckého díla a jeho tvůrce (tedy zejména problematika sběratelství uměleckých děl, hodnocení umělců jejich současníky i novějším uměleckým publikem). Pozornost bude věnována písemným dokumentům od počátku jejich existence na našem území v raném středověku, až po dobu nejnovější.

Podmínkou úspěšného absolvování semináře bude zpracování odborné práce, ve které student/studentka prokáže schopnost samostatné práce s písemnými dokumenty. Témata těchto prací nejsou předem vypisována, vzniknou po domluvě mezi vyučujícím a studenty podle individuálních zájmů a odborného zaměření studentů.

Seminář obsáhne následující témata:

Úvod - vymezení tématu, základní terminologie
Vyprávěcí prameny období středověku: církevní kroniky (zejména Kosmova kronika, Zbraslavská kronika, kronika Františka Pražského, Pulkavova kronika, Husitská kronika Vavřince z Březové)
Vyprávěcí prameny období raného novověku: kroniky církevní, měšťanské a rodové (zejména anály Strahovského kláštera, farní kroniky a pamětní knihy, Historie Rožmberská Václava Březana)
Vyprávěcí prameny období 19. a 20. století - obecní, rodové kroniky a spolkové (zejména obecní kroniky jednotlivých městských částí Prahy, Plzně, Liberce, „kroniky“ Spolku výtvarných umělců Mánes)
Ego dokumenty období raného novověku a 19. a 20. století - korespondence, deníky, cestovní deníky, památníky (zejména dokumenty z Rodinného archivu Černínů, Thun-Hohensteinů)
Úřední dokumenty církevní provenience období středověku - listiny (privilegia), inventáře kostelního majetku, erekční knihy, soudní akta konzistoře pražské, vizitační protokoly
Úřední dokumenty církevní provenience období novověku - zejména soupisy pozůstalostí farářů, soupisy majetku klášterů a bratrstev zrušených během josefínských reforem v 80. letech 18. století
Úřední dokumenty světské provenience - listiny, desky zemské
Úřední dokumenty světské provenience - inventáře fideikomisních majetků (analýza možností výpovědi fondu v pražském Národním archivu)
Úřední prameny k majetkovým přesunům ve 20. století
- postátnění majetku habsburského rodu, 1. pozemková reforma
- konfiskace majetku odpůrců a nepřátel nacistického režimu, konfiskace židovského majetku
- umělecké aukce
Úřední prameny k majetkovým přesunům ve 20. století
- konfiskace majetku po roce 1948 (konfiskace soukromých uměleckých sbírek a sbírek církevních institucí)
Způsoby vedení evidence sbírkových předmětů v galeriích a muzeích v 19. a ve 20. století (zejména v Národní galerii v Praze, v Uměleckoprůmyslovém museu)
Tištěné prameny a topografická literatura (zejména topografická díla B. Balbína, topografická díla J. Schallera a J. G. Sommera
Závěr. Shrnutí nejzávažnějších poznatků, pracovních postupů a metod
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK